Seznam kulturních památek v Praze

Tento seznam nemovitých kulturních památek v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Centrum

Čtvrti, které byly součástí hlavního města už před vznikem Velké Prahy roku 1922.

• I. Seznam kulturních památek na Starém Městě (Praha 1)
• II. Seznam kulturních památek na Novém Městě (Praha 1, 2 a 8)
• III. Seznam kulturních památek na Malé Straně (Praha 1 a 5)
• IV. Seznam kulturních památek na Hradčanech (Praha 1 a 6)
• V. Seznam kulturních památek v Josefově (Praha 1)
• VI. Seznam kulturních památek na Vyšehradě (Praha 2)
• VII. Seznam kulturních památek v Holešovicích (Praha 7)
• VIII. Seznam kulturních památek v Libni (Praha 8 a 9)

Staré Město, Nové Město, Malá Strana, Hradčany, Josefov, Vyšehrad a z malé části Vinohrady, Holešovice, Podolí a Smíchov jsou od roku 1971 jako Pražská památková rezervace městskou památkovou rezervací.

Seznamy podle obvodů

Praha 1

Městská část Praha 1

• Seznam kulturních památek na Starém Městě
• Seznam kulturních památek na Novém Městě
• Seznam kulturních památek na Malé Straně
• Seznam kulturních památek na Hradčanech
• Seznam kulturních památek v Josefově
• Seznam kulturních památek na Vinohradech
• Seznam kulturních památek v Holešovicích

Praha 2

Městská část Praha 2

• Seznam kulturních památek na Novém Městě – Praha 2
• Seznam kulturních památek na Vinohradech
• Seznam kulturních památek na Vyšehradě

Praha 3

Městská část Praha 3

• Seznam kulturních památek na Žižkově
• Seznam kulturních památek na Vinohradech

Praha 4

Městská část Praha 4

• Seznam kulturních památek v Braníku
• Seznam kulturních památek v Hodkovičkách
• Seznam kulturních památek v Krči
• Seznam kulturních památek v Michli
• Seznam kulturních památek v Nuslích
• Seznam kulturních památek v Podolí
• Seznam kulturních památek v Záběhlicích-na Spořilově

Lhotka

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Kaplička svatých Petra a Pavla (Q37456800)	ano   Kategorie „Chapel of Saints Peter and Paul in Lhotka (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	41096/1-1881 Pam. katalog MIS	Lhotka	křižovatka ulic Ve Lhotce a Růženínská, vedle vjezdu domu Ve Lhotce 587/8, pp. 234/5 50°1′7,19″ s. š., 14°26′3,39″ v. d.	Výklenková kaple sv. Petra a Pavla, snad z 1. poloviny 19. století, střídmá klasicistní archiktetura. Poslední pozůstatek historické zástavby Lhotky u bývalé návsi. Má zaklenutý výklenek lemovaný toskánskými pilastry, které nesou kladí s trojúhelným štítem. Stříška je sedlová, kryta bobrovkami, na ní železný tepaný křížek. Ve výklenku na místě zbytků malby je dnes mozaika. Ta zobrazuje sv. Petra a Pavla pod křížem s ukřižovaným Kristem. Je zasklena a navíc chráněna novou kovanou provlékanou mříží. Poznámka: Dnes prochází těsně před kaplí hranice katastrálních území Lhotka a Kamýk, vozovka před kaplí patří ke Kamýku. Památkově chráněno od roku 1976.

Bývalý lhotecký zemědělský dvůr čp. 1 spadá dnes do katastrálního území Kamýk.

Městská část Praha-Kunratice

• Seznam kulturních památek v Kunraticích (Praha)

Městská část Praha 11

Chodov

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Chodovská tvrz (Q11726127)	ano   Kategorie „Chodovská tvrz “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40786/1-1682 Pam. katalog MIS	Chodov	Ledvinova 86/9, Türkova 50°2′4,7″ s. š., 14°29′56,49″ v. d.	Tvrz vznikla ve 13. století, byla renesančně upravována na zámek ve 2. polovině 16. století a dnešní podobu získala barokními úpravami v 17. a 18. století. Poznámka: 31. 12. 1965 zapsáno jako 2-2249 zámek čp. 1 + četná hospodářská stavení, po připojení k Praze k 1. 4. 1968 přeregistrováno jako 1-1682 čp. 1 - zámek. Památkově chráněno od roku 1965.

Městská část Praha-Šeberov

• Seznam kulturních památek v Šeberově

Městská část Praha-Újezd

Újezd

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Koníčkův mlýn (Q21019491)	ano   Kategorie „Koníčkův mlýn (Újezd u Průhonic) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	11626/1-1887 Pam. katalog MIS	Újezd u Průhonic	Ke mlýnu 11 50°0′44,98″ s. š., 14°33′8,42″ v. d.	Vodní mlýn Koníčkův, původně barokní. Areál vznikl nejspíš koncem 18. století. V roce 2013 byla většina budov areálu bez povolení demolována, v roce 2015–2016 vznikly na jejich místě novostavby napodobující původní stav. Z původních staveb dochována pouze brána. Hospodářská budova čp. 11, západní hospodářská budova, stodola s podsklepeným přístavkem, vjezdová brána s brankou. V roce 1996 a na webu městské části ještě v roce 2015 byl popisován jako na území Prahy ojediněle dochovaný vesnický mlýn, soubor obytných, provozních a hospodářských budov. Nejvýznamnější byla zděná patrová stavba s mansardovou střechou a dřevěným štítem, uvnitř datovaná letopočtem 1768. Původně byl v roce 1964 mlýn zapsán do rejstříku i s obytnou budovou čp. 2, v roce 1965 byl zapsán znovu již bez ní. V roce 1996 bylo upuštěno od ochrany hlavní budovy mlýna s mlýnicí, z níž existovalo již jen torzo a na jejím místě se připravovala stavba nové budovy. V roce 2014 byly všechny původní budovy zcela odstraněny a postavena jejich přibližná replika, památková ochrana trvá. Památkově chráněno od roku 1964.

Městská část Praha 12

• Seznam kulturních památek v Modřanech

Komořany

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Zámek Komořany (Q12029934)	ano   Kategorie „Zámek Komořany “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40798/1-1689 Pam. katalog MIS	Komořany	Na Šabatce 2050/17 49°59′17,61″ s. š., 14°24′17,44″ v. d.	Zámek Komořany. Na místě starší tvrze vznikl v renesanci zámek, před rokem 1742 byl přestavěn na letní sídlo zbraslavských opatů, kolem roku 1868 byl novogoticky přestavěn neznámým architektem, ve 20. století adaptován pro potřeby hydrometeorologického ústavu. Budova zámku s dochovanou původní renesanční dispozicí a s kvalitní výzdobou zachované kaple. Součásti areálu: zámek, kaple, hospodářská budova, brána, park, zahradní domek. Neúplně uzavřený dvůr je přístupný od východu branou lemovanou brankami. Budově zámku dominuje v severozápadním nároží osmiboká věž se zbytky renesančních sgrafit na severní fasádě. Severní hospodářská budova je necitlivě přestavěna, jihovýchodní hospodářskou budovu nahradila kolem roku 2000 novostavba. Západní část jižního hospodářského křídla na parcele pp. 2, u které bylo upuštěno od památkové ochrany, nebyla demolována, zůstala zachována ve své klasicistní podobě a je opravena. Budovy obklopuje zanedbaný bývalý zámecký park se zbytky starých stromů, terasou, schodišti a zahradním domkem. Původní pozdně barokní park byl v 19. století změněn na krajinářský, později zde byl sad, štěpnice a les s užitkovým dřevem. Dnes je park prakticky bez cestní sítě jen s malými zbytky parkového vybavení. zámek čp. 2050, parc. 1/1 park, parc. 1/3, 1/4 (bez staveb – hospodářských budov), 1/5, 2 (bez staveb – hospodářských budov), 3 (bez staveb), 4 parc. 1/2 (bez staveb – hospodářských budov) Památkově chráněno od roku 1965.

Točná

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Hradiště nad Závistí (Q12042817)	ano   Kategorie „Oppidum Závist “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	11739/1-1879 Pam. katalog MIS	Točná	k. ú. Lhota u Dolních Břežan, Točná, Zbraslav 49°57′44,41″ s. š., 14°24′30,42″ v. d.	Výšinné opevněné sídliště - hradiště nad Závistí, archeologické stopy. Osídlení oblasti je doloženo již v pozdní době kamenné, největší rozmach osídlení spadá do období 9.–8. století před n. l. a poté v období 5.–4. století. Představuje nejrozsáhlejší pravěký opevněný celek na území Čech. k. ú. Lhota u Dolních Břežan: st. 271–275, pp. 40/1 (část), 43 (část), 48, 49, 50/1, 50/2, 51, 262 (část), 294/16, 294/38, 294/97, 294/98, 294/100, 294/101, 294/102, 294/113, 320, 322/1–322/3, 323–325, 328, 339/1, 339/3, 339/4, 350, 351/1, 352, 383/1, 391/1 – národní kulturní památka st. 27, 398, 412 (část), 433, 435, 438 (část), 478–484, pp. 34, 37/1, 37/2 (část), 39/1, 39/2, 190, 193/1, 193/2, 193/5, 195, 199, 199/2, 294/1 (část), 294/32, 294/34, 294/42, 294/76, 294/77, 294/78, 294/80, 294/84, 318/1, 318/2, 329, 337 (část) k. ú. Točná: parc. 397/1 (část), 824/1 (část), 826 (část), 827/1, 827/2–827/7 (bez staveb), 828 (část), 829, 830, 831 (část), 832 (část), vše národní kulturní památka. Šance: 49°58′13,11″ s. š., 14°24′52,85″ v. d. k. ú. Zbraslav: parc. 3092/1, národní kulturní památka Poznámka: Část kulturní památky je chráněna jako národní kulturní památka Památkově chráněno od roku 1964.

Kamýk

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Zemědělský dvůr čp. 1 (Q37456783)	ne   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	53802/1-1720 Pam. katalog MIS	Kamýk	Ve Lhotce 1/8, parc. 250 50°1′6,3″ s. š., 14°26′3,82″ v. d.	zemědělský dvůr: obytné stavení, sýpka a vjezdová brána. Poznámka: Čp. 1 neobsazeno, parc. 250 neexistuje. Památkový katalog zaměřuje přírůstkový bod na parcelu 254/14, do záhybu ul. Růženínské u domu Růženínská 909/3, na bývalou lhoteckou náves, dnešní katastrální území Kamýk. Památkově chráněno od roku 1972. Památková ochrana zrušena 1. ledna 1975.

Městská část Praha-Libuš

Písnice

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Boží muka (Q38089932)	ano   Kategorie „Boží muka (Písnice) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	41102/1-1884 Pam. katalog MIS	Písnice	v parku na návsi, parc. 290/1 (K Vrtilce, u Libušské) 49°59′36,57″ s. š., 14°28′2,49″ v. d.	Boží muka z konce 18. nebo počátku 19. století. Na dříku sloupu umístěn zlacený reliéf Panny Marie Immaculaty. Památkově chráněno od roku 1964.

Praha 5

Městská část Praha 5

• Seznam kulturních památek na Smíchově
• Seznam kulturních památek na Malé Straně – Na Újezdě
• Seznam kulturních památek v Hlubočepích
• Seznam kulturních památek v Košířích
• Seznam kulturních památek v Jinonicích
• Seznam kulturních památek v Motole

• Seznam kulturních památek v Radlicích

Městská část Praha-Slivenec

• Seznam kulturních památek ve Slivenci

Holyně

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Kaple svatého Jana Křtitele (Q37281438)	ano   Kategorie „Chapel of Saint John the Baptist in Holyně “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	41132/1-1904 Pam. katalog MIS	Holyně	U náhonu 50°1′46,31″ s. š., 14°21′22,51″ v. d.	Kaple sv. Jana Křtitele. Novorománská kaple byla postavena roku 1861. Na střeše nad vchodem je zděná zvonička. Památkově chráněno od roku 1964.

Městská část Praha 13

• Seznam kulturních památek na Stodůlkách
• Seznam kulturních památek v Třebonicích

Městská část Praha-Řeporyje

• Seznam kulturních památek v Řeporyjích

Zadní Kopanina

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Maškův mlýn (Q31459746)	ano   Kategorie „Maškův mlýn (Radotínské údolí) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	44124/2-2279 Pam. katalog MIS	Zadní Kopanina	v údolí Radotínského potoka, čp. 7 a 30 49°59′55,69″ s. š., 14°19′3,16″ v. d.	Vodní mlýn Maškův. Mlýn je poprvé zmiňován již v 17. století. Areál pravděpodobně s barokním jádrem byl následně mnohokrát upravován a rozšiřován. V severním průčelí mlýnské budovy dochovaný mramorový portál a nika se sochou sv. Jana Nepomuckého, datované rokem 1859. Jeden z mála potočních mlýnů nepřestavěných pro účely velkovýroby. Mlýnská budova pravděpodovně z 2. poloviny 18. století se zcela zachovanou vnitřní dispozicí a mladším strojním vybavením. Nedílnou součástí areálu je i obytná budova a hospodářské objekty. Na východě stojí nejstarší budova mlýna s přízemním přístavkem pekárny (čp. 7), na severu obytná budova (čp. 30), na východě stodola a na jihu kolna. Objekt mlýna uzavírá dvůr na západní straně. Památkově chráněno od roku 1965.

Městská část Praha 16

• Seznam kulturních památek v Radotíně

Městská část Praha-Zbraslav

• Seznam kulturních památek na Zbraslavi

Městská část Praha-Velká Chuchle

• Seznam kulturních památek ve Velké Chuchli
• Seznam kulturních památek v Malé Chuchli

Městská část Praha-Lochkov

Lochkov

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Boží muka (Q37466678)	ano   Kategorie „Boží muka (Lochkov) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	100287 Pam. katalog MIS	Lochkov	Za ovčínem, parc. 787 49°59′58,94″ s. š., 14°21′5,75″ v. d.	Boží muka pocházejí z poloviny 19. století. V čelní straně je zaklenutá nika s replikou sošky Panny Marie. Poznámka: MonumNet uváděl „při polní cestě ke Slivenci, pokračování ul. Za ovčínem“, ve skutečnosti nejde o cestu ke Slivenci, ale naopak k Radotínu. Památkově chráněno od 26. května 2003.

Městská část Praha-Zličín

• Seznam kulturních památek v Sobíně

Zličín

MonumNet a Památkový katalog přiřazují chybně na území Zličína bývalý hostinec Bílý Beránek, který však stál na území Stodůlek, v blízkosti hranic Řep, od hranic Zličína vzdálen asi 400 metrů.

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Vodovod města Košíř (Q37423293)	ano   Kategorie „Vodovod města Košíř “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	50914/1-2388 Pam. katalog MIS	Zličín	Košíře a Zličín: U tenisu, Hrozenkovská, Halenkovská 50°4′3,13″ s. š., 14°21′30,97″ v. d.	Vodovod města Košíř vznikl roku 1905. Projekt připravila a realizovala pražská firma Karel Kress. jímací (sběrná) studna (jímací objekt) spolu s drenážní štolou a třemi ventilačními šachtami, k. ú. Zličín pp. 324, 674/1, 674/3, 668/31. Komplex vodovodu je tvořen štolou s drenážním účinkem, podzemní voda je svedena do sběrné studny, odkud je distribuována do vodovodní sítě. Na trase jímací štoly jsou osazeny 3 nadzemní ventilační šachty. Drobný objekt studny je vyzděn ze spárováných lícovaných cihel s ozdobnými profilovanámi římsami a s dochovanými původními ocelovými dveřmi s kovanými ozdobnými prvky osazenými v kamenném ostění. Kruhová jímací studna má průměr 3,0 m, prostor je zaklenut kupolí, v exteriéru zeminou. ** Drenážní štola v délce 375,0 m je vedena v hloubce cca 4,2–5,0 m pod povrchem severního svahu Drahelského vrchu. Je poloelipsovitého průřezu (š 1,0 m, v 1,5 m). Ventilační šachty na čtvercovém půdorysu o výšce 2,0 m jsou rovněž vyzděny z lícovaných cihel. V roce 1999 byly kryty kamennými hlavicemi. V současné době jsou ukončeny stříškou s lepenkovou krytinou. vodojem v Košířích, pp. 1890, 1891, prohlášen za kulturní památku rozhodnutím z 9. 12. 2010. Vodojem tvoří vlastní dvoukomorový vodojem se vstupním objektem a druhým zadním vstupem. Na přední straně předstupuje terasa se schodištěm. Hlavní průčelí je pojato neorenesančně. Fasáda je tvořena režným cihelným zdivem s uplatněnými kamennými architektonickými prvky. Památkově chráněno od 21. března 2001.

Praha 6

Městská část Praha 6

• Seznam kulturních památek v Bubenči
• Seznam kulturních památek v Břevnově
• Seznam kulturních památek v Dejvicích
• Seznam kulturních památek na Hradčanech
• Seznam kulturních památek v Liboci
• Seznam kulturních památek v Ruzyni
• Seznam kulturních památek ve Střešovicích
• Seznam kulturních památek ve Vokovicích
• Seznam kulturních památek ve Veleslavíně

• Seznam kulturních památek v Sedlci (Praha)

Městská část Praha-Nebušice

Nebušice

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Usedlost náměstí Padlých 1, 22 (Q31431924)	ano   Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	11279/1-2233 Pam. katalog MIS	Nebušice	náměstí Padlých 1, 22 50°6′44,19″ s. š., 14°19′14,66″ v. d.	Venkovská usedlost. Areál usedlosti tvoří budova čp. 1, chlévy, čp. 22, stodola, zahrada, ovocný sad. Budovy usedlosti jsou seskupeny kolem lichoběžníkového dvora. Vstupuje se mohutnou pilířovou bránou, za stodolou se rozkládá zahrada se sadem. Budova čp. 1 je patrová v patře s novodobými okny. Na tuto budovu navazují chlévy, které mají autentická vrata. Na protější straně dvora je budova čp. 22, patrová se sedlovou střechou. Dvůr uzavírá stodola stojící kolmo k oběma budovám. Stodola má dva segmentově zakončené vjezdy, je zděná z opukového zdiva, záklenky jsou cihelné. Za ní se rozkládá sad a zahrada. usedlost má patrně kořeny v 18. století, dnešní podobu nabyla v 19. století. Památkově chráněno od 7. května 1996.

Městská část Praha-Přední Kopanina

• Seznam kulturních památek v Přední Kopanině

Městská část Praha-Lysolaje

Lysolaje

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Fuchsův statek (Q31498736)	ano   Kategorie „Fuchsův statek “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	41298/1-2017 Pam. katalog MIS	Lysolaje	Starodvorská 5/10 50°7′25,89″ s. š., 14°22′23,97″ v. d.	Venkovská usedlost Fuchsův statek. Areál statku má zhruba čtvercový půdorys, budovy jsou rozmístěny po jeho stranách. První zmínka o statku je z roku 1654, v Berní rule se nazýval Rodenovský. Na počátku 18. století za držení měšťana J. J. Birla došlo k zásadní úpravě na venkovské sídlo a letohrádek. Ke statku patřily dvě okrasné zahrady, ve kterých byly i čtyři sochy. V 19. století byly přistavěny další objekty. V roce 1809 získal statek Matěj Fuchs, v majetku této rodiny zůstal až do 20. století. Památkově chráněno od roku 1977.

Městská část Praha-Suchdol

• Seznam kulturních památek v Suchdole (Praha)

Městská část Praha 17

• Seznam kulturních památek v Řepích

Praha 7

Městská část Praha 7

• Seznam kulturních památek v Holešovicích
• Seznam kulturních památek v Bubenči

Městská část Praha-Troja

• Seznam kulturních památek v Troji

Praha 8

Městská část Praha 8

• Seznam kulturních památek v Libni
• Seznam kulturních památek v Troji
• Seznam kulturních památek v Bohnicích
• Seznam kulturních památek v Karlíně
• Seznam kulturních památek na Novém Městě (Praha 8)
• Seznam kulturních památek na Střížkově

Kobylisy

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Kobyliská střelnice (Q3490678)	ano   Kategorie „Kobylisy Shooting Range “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	11721/1-1575 Pam. katalog MIS	Kobylisy	Střelničná, Žernosecká 50°7′54,85″ s. š., 14°27′48,97″ v. d.	Vojenská střelnice - Kobyliská střelnice. Část severního prostoru dřívější rozsáhlé vojenské střelnice, jejíž počátky spadají k roku 1890. Za německé okupace (1939–1945) zde bylo zřízeno popraviště. Místo hromadných represivních poprav především v období II. stanného práva po atentátu na R. Heydricha, bylo zde popraveno více než 755 lidí. Památník protifašistického odboje. Pietně upravený areál, jehož součástí je vstupní brána, alegorická socha a zeď s mozaikou, byl do dnešní podoby vytvořen v letech 1975–1978 podle návrhu J. Poláka a L. Todla. Kulturní památku tvoří pietně upravené území, vstupní brána, alegorická bronzová socha „Nepokořená vlast“ od akad. soch. Miloše Zeta, zeď s kamennou mozaikou od Martina Sladkého. Prostředí kulturní památky tvoří fontána před vstupem, kříž (dřevěný kříž byl na místě staršího nově osazen po roce 1990 a znovu obnoven roku 2007), desky se jmény padlých. Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Čimice

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Čimická tvrz (Q36863022)	ano   Kategorie „Čimická tvrz (cultural monument area) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	41374/1-2066 Pam. katalog MIS	Čimice	mezi ulicemi Vánková a Na Zámkách, západně od ulice Čimická 50°8′25,13″ s. š., 14°25′39,84″ v. d.	Tvrz, archeologické stopy. Zbytky tvrze z 14. století a předchozí fáze osídlení z 13. století (románský dům) byly odkryty a prozkoumány během archeologického výzkumu v letech 1975 až 1983. V MonumNetu jsou uvedena jen čísla parcel, nynější budovy nejsou ani zmíněny, ani vyloučeny z ochrany. Vymezení: parc. 26/3 (část): nákupní středisko Draháň, Čimická 780/61 (v MonumNetu není poznámka, že by parcela byla chráněna bez budov) parc. 26/2 (část), 26/4: nezastavěné parkové plochy kolem nákupního střediska, až k ulicím Na zámkách a Čimická parc. 26/5: kaplička sv. Jana Nepomuckého parc. 829, 828/1, parc. 828/2: parková plocha jižně od Čimického rybníka, až k paneláku ve Vánkové ulici parc. 835: Čimický rybník parc. 1108/1, 1108/2 (mezilehlá 1108/3 není uvedena): hráz Čimického rybníka parc. 862 (ve skutečnosti rozdělena na 7 dílů), 863 (ve skutečnosti rozdělena na 3 díly), 864/1 (část): dřevinami zarostlá oblast pod hrází rybníka do vzdálenosti asi 70 metrů Poznámka: Výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého byla dle Památkového katalogu zapsána do státního rejstříku 31. 12. 1976 pod číslem 1-1893, Čimická tvrz 31. 12. 1985 pod číslem 1-2066. Památkově chráněno od roku 1985.

Městská část Praha-Ďáblice

Staré Ďáblice jsou od roku 1991 vesnickou památkovou zónou.

• Seznam kulturních památek v Ďáblicích

Městská část Praha-Dolní Chabry

• Seznam kulturních památek v Dolních Chabrech

Praha 9

Městská část Praha 9

• Seznam kulturních památek ve Vysočanech
• Seznam kulturních památek v Libni
• Seznam kulturních památek v Hloubětíně
• Seznam kulturních památek na Proseku
• Seznam kulturních památek v Hrdlořezích

Městská část Praha 14

• Seznam kulturních památek v Hloubětíně
• Seznam kulturních památek v Kyjích

Městská část Praha-Dolní Počernice

• Seznam kulturních památek v Dolních Počernicích

Městská část Praha 18

Letňany

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Kaple svatého Kříže (Q37455384)	ano   Kategorie „Chapel of the Holy Cross in Letňany “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	41495/1-2139 Pam. katalog MIS	Letňany	na návsi, pp. 823 50°8′18,57″ s. š., 14°30′54,47″ v. d.	Kaple sv. Kříže, pozdně klasicistní kaple z pískovcového zdiva, postavena roku 1865 na místě původní dřevěné zvoničky. Zvonice je oproti kapli odskočena dozadu. Památkově chráněno od 7. března 1991.

Městská část Praha-Čakovice

• Seznam kulturních památek v Třeboradicích

Čakovice

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Kostel svatého Remigia (Q12031004)	ano   Kategorie „Church of Saint Remigius (Čakovice) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	40816/1-1701 Pam. katalog MIS	Čakovice	náměstí 25. března, pp. 1 50°9′5,65″ s. š., 14°31′26,51″ v. d.	Kostel sv. Remigia. Na stejném místě stál kostelík již od středověku. Novorománský kostel byl postaven v letech 1878–1881 podle plánů Karla Scheinera, v roce 1904 byla přistavěna křestní kaple podle projektu Kamila Hilberta. Na výzdobě se podílela řada významných umělců: Karel Klusáček (malířská výzdoba interiéru), Čeněk Vosmík (plastiky Božího hrobu, 1902), Vilém Kandler (oltářní obrazy). budova kostela; jednolodní stavba s transeptem a apsidálním závěrem. Průčelí lemuje na levé straně křestní kaple, na pravé věž kostela. Mezi transeptem a presbytářem na pravé straně je vložena sakristie. kamenná socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1855 před vstupem do kostela na levé straně barokní socha sv. Floriána z 18. století před vstupem do kostela na pravé straně oplocení s branou Poznámka: Původně chráněna jen socha sv. Floriána, zapsána 31. 12. 1966 pod číslem 2-2030 a 1. 4. 1968 pod číslem 1-1701. Památkově chráněno od 6. února 2009.

Městská část Praha 19

• Seznam kulturních památek ve Kbelích

Městská část Praha-Vinoř

• Seznam kulturních památek ve Vinoři

Městská část Praha-Satalice

• Seznam kulturních památek v Satalicích

Městská část Praha 20

• Seznam kulturních památek v Horních Počernicích

Městská část Praha 21

Újezd nad Lesy

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Vila dr. Žižky (Q31445065)	ano   Kategorie „Starokolínská čp. 59 (Újezd nad Lesy) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	41538/1-2170 Pam. katalog MIS	Újezd nad Lesy	Starokolínská 59 50°4′35,82″ s. š., 14°39′26″ v. d.	Vila z roku 1906, první samostatné dílo architekta Otakara Novotného, kombinuje prvky anglické vilové architektury a prvky lidové architektury. Památkově chráněno od 2. dubna 1992.

Městská část Praha-Klánovice

Klánovice

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Tvrz Slavětice (Q18114273)	ano   Kategorie „Slavětice (stronghold) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	100283 Pam. katalog MIS	Klánovice	Nové Dvory, parc. 1110 50°5′33,84″ s. š., 14°39′0,26″ v. d.	Tvrz Slavětice, archeologické stopy. Ve středověku stávala na místě dnešní samoty Nové Dvory tvrz Slavětice s velkou okrouhlou věží a s vesnicí Slavětice. První zmínka je z roku 1227, z roku 1545 je dochována zmínka již jen o samotné tvrzi bez vesnice a v roce 1586 je už Slavětická tvrz uváděna jako pustá, poslední zmínka o existenci věže je z roku 1589. Tvrziště je v terénu patrné jihovýchodně od hájovny jako zhruba čtvercová vyvýšenina, na jejímž jižním okraji se nachází rybníček, snad pozůstatek vodního příkopu. Památkově chráněno od 26. května 2003.

Městská část Praha-Koloděje

• Seznam kulturních památek v Kolodějích

Městská část Praha-Běchovice

Běchovice

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Zájezdní hostinec Na Staré poště (Q36865990)	ano   Kategorie „Stará pošta (Běchovice) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	20339/1-1971 Pam. katalog MIS	Běchovice	Českobrodská 1 50°4′52,24″ s. š., 14°37′1,69″ v. d.	Zájezdní hostinec Na Staré poště. Rozsáhlý areál zájezdního hostince s řadou hospodářských budov. Hlavní objekt v jádru barokní, klasicistní-empirové úpravy. V místě současného areálu snad stála z doby před rokem 1413 starší z běchovických tvrzí. Tvrz patrně zanikla za husitských válek, přetrval zde ale pravděpodobně poplužní dvůr. V jeho rámci patrně později vznikl zájezdní hostinec a na přelomu 18. a 19. století poštovní přepřahací stanice. čp. 1, hostinec, ohradní zeď, brána, parc. 54 hospodářská budova I., ohradní zeď, brána, parc. 55 hospodářské budovy II. - VII., ohradní zeď, parc. 56 plocha dvora Poznámka: K 31. 12. 1964 zapsáno pod číslem 1-1971 a názvem Čp. 1. K 31. 12. 1966 zapsáno pod číslem 2-1988 a názvem Býv. zájezdní hospoda čp. 1. V roce 2012 evidováno duplicitně též pod číslem 20339/32-3 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD). Památkově chráněno od roku 1964.

Praha 10

Městská část Praha 10

• Seznam kulturních památek na Vinohradech
• Seznam kulturních památek v Záběhlicích
• Seznam kulturních památek ve Vršovicích
• Seznam kulturních památek ve Strašnicích
• Seznam kulturních památek v Malešicích

Městská část Praha 15

• Seznam kulturních památek v Hostivaři

Městská část Praha-Petrovice

• Seznam kulturních památek v Petrovicích (Praha)

Městská část Praha-Dubeč

• Seznam kulturních památek v Dubči

Městská část Praha 22

• Seznam kulturních památek v Uhříněvsi

• Seznam kulturních památek v Pitkovicích

Městská část Praha-Benice

Benice

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Zvonička (Q37004601)	ano   Kategorie „Bell tower in Benice (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	104764 Pam. katalog MIS	Benice	Květnového povstání, parc. 143/1, u konečné autobusu 50°0′48,1″ s. š., 14°36′19,42″ v. d.	Drobná pilířová zvonička z roku 1893 s reliéfem svatého Prokopa. Památkově chráněno od 22. března 2012.

Městská část Praha-Kolovraty

• Seznam kulturních památek v Kolovratech

Lipany

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Kostel svatého Martina se hřbitovem (Q27869368)	ano   Kategorie „Church of Saint Martin (Lipany) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	11249/1-2232 Pam. katalog MIS	Lipany	V listnáčích 50°0′0,34″ s. š., 14°37′9,11″ v. d.	Kostel sv. Martina se hřbitovem. Novorománský jednolodní kostelík byl postaven roku 1863 na místě staršího. Památkově chráněno od 9. dubna 1996.

Městská část Praha-Královice

Královice jsou od roku 1991 vesnickou památkovou zónou.

• Seznam kulturních památek v Královicích (Praha)

Městská část Praha-Nedvězí

Nedvězí

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Trafostanice (Q37990504)	ano   Kategorie „Transformer station in Nedvězí (Prague) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	103565 Pam. katalog MIS	Nedvězí	parc. 86, proti domu Hájová 10/5 50°0′59,17″ s. š., 14°39′8,57″ v. d.	Samostatně stojící drobná věžová stavba trafostanice z roku 1924, na mírně obdélném půdoryse. Příklad individuálně pojatého stavebního a architektonického řešení funkčně typizované technické stavby. Památkově chráněno od 27. dubna 2009.

Městská část Praha-Křeslice

Křeslice

Památka	Fotografie	Rejstříkové číslo v ÚSKP	Sídelní útvar	Poloha	Popis a poznámky
Usedlost Štít (Q10423494)	ano   Kategorie „Štít (Křeslice) “ na Wikimedia Commons Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons	41380/1-2070 Pam. katalog MIS	Křeslice	Ke Štítu 33 50°1′26,38″ s. š., 14°33′19,48″ v. d.	Venkovská usedlost Štít. Usedlost vznikla patrně kolem roku 1822 na místě starší zástavby. Stavební komplex pravidelného obdélného půdorysu uzavřený na třech stranách budovami, na straně do silnice obvodovou zdí s osově umístěnou pilířovou brankou. Hlavní průčelní budova ve fasádě jednopatrová, upravena druhotně zaslepením oken a zřízením drobných okének. Hlavní budova rizalitove vystupuje z dispozice mladších hospodářských křídel. Boční hospodářská křídla přízemní. Památkově chráněno od roku 1986.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam kulturních památek v Praze na Wikimedia Commons

Portály: Architektura a stavebnictví | Historie | Praha