Seznam kulturních památek v Hluboké nad Vltavou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapa všech zeměpisných souřadnic z článku na OSM
Mapa všech zeměpisných souřadnic z článku na Google Maps
Export všech souřadnic v článku ve formátu KML

Tento seznam nemovitých kulturních památek ve městě Hluboká nad Vltavou v okrese České Budějovice vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Hluboká nad Vltavou[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Zámek Ohrada (Q1801699)


Lovecký zámek Ohrada - průčelí.jpg
 
Kategorie Lovecký zámek Ohrada  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
21147/3-103
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou Ohrada 17, 417
49°2′29,87″ s. š., 14°25′18,29″ v. d.
zámek Ohrada: Barokní zámek s rozsáhlým areálem parku a hospodářskými objekty se nachází na jižním břehu Munického rybníka. Západní část parku je využita jako zoologická zahrada. Hlavní křídlo zámku je dvoupatrové s mansardovou střechou, středním rizalitem a portikem.


Národní kulturní památka:

  • zámek čp. 17, st. 210/1
  • zámek čp. 417, st. 210/2
  • stodola, ohradní zdi s branou, pozemek, st. 211
  • bez staveb st. 211, 814
  • pp. 1576/3, 1577, 1579, 1581/1, 1581/2, 1582/1, 1582/3, 1584, 1589/1–4, 1590, 1591/1–2, 1593/1, 1594/1, 1595, 1787/1–2
  • dvě řady barokních mezníků, pozemek, pp. 1675

Mimo národní kulturní památku:

  • bez staveb st. 1428, 1429, 1431, 1512, 1513, 1707–1710, 1714, 1715, 1721, 1829, 1841, 1845, 1850, 1870, 1952–1955, 1957, 1958, 1969, pp. 1594/4
  • bez pozemku: st. 1956
  • pp. 1581/4–10, 1582/4–5, 1589/7–8, 1591/8–10, 1594/2, 1594/5, 1602/28
  • ohradní zdi s branami, pp. 1583

Poznámka: část kulturní památky je národní kulturní památkou
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Kaplička U Rocha (Q37275123)


Sv Roch.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
45242/3-113
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou rozcestí k zámku Ohrada, pp. 1674/5
49°2′31,96″ s. š., 14°25′42,37″ v. d.
Kaplička U Rocha. Zděná omítaná barokní kaple s valbovou střechou je umístěna na rozcestí k zámku Ohrada. Průčelí jsou členěna nárožními pilastry. V čele půlkruhově klenutý vstupní otvor, uzavřený polovysokou novodobou mříží. Interiér je zaklenutý se štukovým zrcadlem.

Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Socha svatého Jana Nepomuckého (Q37275029)


Hluboká nad Vltavou - socha Jana Nepomuckého.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
20166/3-119
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou křižovatka silnic II/105 a II/146 (ul. Tyršova), pp. 94/4
49°2′50,08″ s. š., 14°25′50,06″ v. d.
Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého v podživotní velikosti z poloviny 18. století stojí na pseudogotickém podstavci.

Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Židovský hřbitov (Q8553058)


Židovský hřbitov Hluboká nad Vltavou - brána.jpg
 
Kategorie Jewish cemetery in Hluboká nad Vltavou  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
31512/3-118
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou východně od Munického rybníka, u silnice II/105, pp. 91
49°3′ s. š., 14°25′44,49″ v. d.
Židovský hřbitov, náhrobky, ohradní zeď s pilířovou branou. Židovský hřbitov se nachází při silnici na východním okraji Munického rybníka. Plocha hřbitova je zatravněna s několika vzrostlými stromy. Kamenné náhrobky byly opětovně vztyčeny v řadách kolmých na střední uličku. Založen kolem poloviny 17. století, nejstarší dochovaný náhrobek z roku 1752.

Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Boží muka (Q37275062)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
21203/3-111
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou Masarykova, proti OÚNZ
49°3′10,88″ s. š., 14°25′55,78″ v. d.
Boží muka byla odstraněna kolem roku 1978 při stavbě nového střediska OÚNZ a uložena, sokl byl zbourán. V současné době se nacházejí neznámo kde.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Kostel svatého Jana Nepomuckého (Q27972690)


Hluboka Kirche3.JPG
 
Kategorie Church of Saint John of Nepomuk (Hluboká nad Vltavou)  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41394/3-110
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou Masarykova, st. 213
49°3′4,06″ s. š., 14°26′8,07″ v. d.
Pseudogotický kostel sv. Jana Nepomuckého postavený v letech 1844–1846 knížetem ze Schwarzenbergu. Neorientovaný kostel křížového půdorysu s polygonálním závěrem je postaven z režného kamenného zdiva s cihelnými ostěními, v severovýchodním průčelí je hranolová věž.

Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Sýpka (Q37274935)


Hluboká nad Vltavou - sýpka v Tyršově ulici (9).jpg
 
Kategorie Granary (Hluboká nad Vltavou)  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
34661/3-123
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou Nad Parkovištěm, Tyršova, v centru obce pod kostelem, st. 69/6
49°3′2,23″ s. š., 14°26′4,73″ v. d.
Velká barokní třípatrová obdélná zděná sýpka z roku 1708, s valbovou střechou, původně součást velkostatku. Fasády jsou členěny lisénovými rámy.

Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Knížecí dvůr (Q37275174)


Hluboká nad Vltavou - Knížecí dvůr (3).jpg
 
Kategorie Hluboká nad Vltavou - Knížecí dvůr  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
35190/3-105
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou náměstí Čsl. armády 26, Sokolská
49°3′2,28″ s. š., 14°26′15,6″ v. d.
Jiná správní stavba - úřednický dům starý. Patrový čtyřkřídlý komplex z roku 1845 je zděn z kyklopského zdiva, šambrány a římsy jsou cihelné, vnitřní i vnější nároží jsou okosena. Typická Schwarzenberská užitková stavba.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Podskalí čp. 146 (Q30719463)


Hluboká nad Vltavou - Podskalí 146 (1).jpg
 
Kategorie Hluboká nad Vltavou - dům čp. 146  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
19077/3-106
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou Podskalí 146
49°2′59,41″ s. š., 14°26′19,72″ v. d.
Měšťanský dům z roku 1825. Jednopatrový zděný dům obdélného půdorysu s vysokou valbovou střechou. Průčelí jsou členěna štukovou nárožní bosáží a šambránami se zvýrazněným klenákem. Pultové vikýře jsou novodobé. Budova městského typu s dozvuky rokokového dekorativismu.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Zámek Hluboká nad Vltavou (Q2142483)


Hluboka castle.jpg
 
Kategorie Zámek Hluboká  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
39530/3-102
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou Bezručova 141, 427, 428, Hluboká nad Vltavou 142, 143, 144, 145
49°3′4,43″ s. š., 14°26′29,24″ v. d.
Jeden z nejkrásnějších českých zámků, přestavěný Schwarzenberky v letech 1839–1871 v romanticko-gotickém stylu. Zámek je obklopen rozsáhlým anglickým parkem s množstvím dalších objektů. (Čísla popisná 142, 143, 144, 145 nejsou v RÚIAN zaměřena, ale dle adres institucí by vlastní zámek měl mít čp. 142 a Alšova jihočeská galerie s knihovnou čp. 144, prachárna čp. 145 a kotelna čp. 143.)


Národní kulturní památka:

  • zámek (čp. 142), st. 145
  • zahradní domek - prachárna (čp. 145), st. 144
  • kotelna (čp. 143), st. 147
  • jízdárna - Alšova jihočeská galerie (čp. 144), st. 148
  • zimní zahrada, st. 149
  • Stöckl (hotel Štekl, Bezručova čp. 141), východní brána Stöcklu, st. 150
  • západní brána Stöcklu, st. 1496
  • hospodářské budovy, st. 151/1 (bez čp.), 151/2 (Bezručova čp. 428), 152 (Bezručova čp. 427)
  • kočárovny, st. 146
  • park (bez staveb): st. 1495
  • park: pp. 196, 197, 207, 216, 225, 300/1, 300/16, 300/18, 300/19, 300/27, 300/28, 300/59–300/62, 1681/2
  • vodní štola: pp. 300/1, 1681/2

Mimo národní kulturní památku:

  • vodárna, st. 108
  • vodní štola, st. 109, pp. 230/1, 1798/1
  • park (bez staveb): st. 348, 1197–1201
  • park: pp. 26/5, 300/13, 300/17, 300/29–31, 300/39–45, 300/47–53, 337
  • st. 1679 bez staveb
  • pp. 300/67–300/73, 2094

Poznámka: část kulturní památky je národní kulturní památkou
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Reliéf z Ungnadova mlýna (Q37274909)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
27241/3-121
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou pův. Hamry 211
49°3′14,55″ s. š., 14°26′36,59″ v. d.
Vodní mlýn Ungnadův, z toho jen: reliéf, sejmut a uložen v depozitáři. Reliéf byl sejmut a nyní nenalezen. Památkový katalog neuvádí bližší popis.

Poznámka: původně Ungnadův mlýn, Hluboká nad Vltavou 211, parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Výklenková kaplička svatého Jana Nepomuckého u mostu (Q37805312)


Hluboká nad Vltavou, výklenková kaplička se sochou sv.Jana Nepomuckého.jpg
 
Kategorie Chapel of Saint John of Nepomuk (Hluboká nad Vltavou)  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
33111/3-109
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou Hamry, u mostu přes Vltavu, na ostrově poblíž přístaviště, st. 1584
49°3′14,3″ s. š., 14°26′38,78″ v. d.
Výklenková kaplička se sv. Janem Nepomuckým, z počátku 19. století. Štíhlá neobvykle převýšená kaple má v průčelí půlkruhově zaklenutou niku, v níž je umístěna polychromovaná plastika světce.

Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Marradasova boží muka (Q37275153)


Hluboká nad Vltavou - boží muka marradasky na rozcestí pod parkem (2).JPG
 
Kategorie Marradasův sloup (Hluboká nad Vltavou)  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
16326/3-114
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou rozcestí severně od zámeckého parku
49°3′26,2″ s. š., 14°26′18,09″ v. d.
Boží muka zvaná marradasky z 1. poloviny 17. století se nacházejí na severním okraji zámeckého parku, při cestě do Staré obory. Tvoří je kulatý sloup sestavený z tesaných kamenných kusů na válcovém podstavci, na hlavici sloupu je hranolový nástavec s erby, nahoře s koulí a křížkem.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Kampanova díra (Q37274889)


Kampanova díra u Hluboké nad Vltavou (2).jpg
 
Kategorie Kampanova díra  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
28949/3-5981
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou Hluboká nad Vltavou
49°3′47,52″ s. š., 14°26′47,96″ v. d.
Rudný důl - štola zv. Kampanova díra. Štola Kampanova díra leží v nadmořské výšce 371 m při patě skalního útvaru na levém břehu meandru Vltavy. Ústí štoly je situováno při patě skalní stěny v úrovni říční nivy, koryto Vltavy je od portálu vzdáleno pouze 12 m. Plošina před portálem, kterou tvoří zplanýrovaný odval vytěžený ze štoly, je porostlá několika vzrostlými duby a křovinami, po břehu řeky vede nezpevněná stezka. Ústí štoly je téměř ke stropu zaneseno sedimenty. Jedná se o 24,5 m dlouhou horizontální chodbu uměle vyraženou v skále. Štola Kampanova díra je nedokončeným důlním dílem, o jehož přesném účelu a stáří není nic známo, pravděpodobně vzniklo v časovém období od 16. do 18. století. Nejspíše se jednalo o negativní kutací pokus, jehož cílem mělo být ověření existence rudní žíly či ložiska nerostů.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 27. března 1990.

Mohylník Nad Kampanovkou (Q37274956)


Mohylník Nad Kampanovkou u Hluboké nad Vltavou - východní část lokality.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
38889/3-5475
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou Nad Kampanovkou
49°3′51,19″ s. š., 14°27′14,57″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Pohřebiště se nalézá v trati „Nad kampanovkou“ ca 2 km severovýchodně od centra Hluboké, v nadmořské výšce 410 m na nevelkém plateau nad hranou svahu klesajícího od údolí Vltavy, která zde vytváří velký meandr. Řeka protéká 300 m jižně od lokality. Nad pohřebištěm svah opět mírně stoupá k severozápadu ke kótě 459 m. Nachází se zde celkem 15 mohyl o průměru 6–10 m a výšce do 1 m, svými rozměry vyniká velká mohyla ve východní části pohřebiště, která má průměr 12 m a výšku 1,4 m. Pohřebiště leží ve vzrostlém smrkovém lese v oblouku asfaltové lesní cesty, která probíhá těsně při severním okraji lokality. V západní části pohřebiště se nachází starý povrchový lom o rozměrech cca 25 x 15 m, při jehož provozu byla zřejmě část mohyl zničena. V lomem nezasažené východní části lokality jsou mohyly situovány v těsné blízkosti vedle sebe, takže se jejich násypy v několika případech částečně překrývají. Z celkového počtu 15 mohyl je jich 8 porušeno starými výkopy, převážně různě velkými centrálními vkopy. V nedávné době byly pláště mohyl poškozeny strojovou výsadbou smrčků. Mohyly dosud nebylo možné zařadit do konkrétního časového období.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 3. ledna 1986.

Hradiště Baba (Q37275001)


Pp baba 05.jpg
 
Kategorie Bába (Natural monument, Hluboká nad Vltavou)  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
24347/3-120
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou na srázu k Vltavě
49°4′29,72″ s. š., 14°27′4,57″ v. d.
Výšinné opevněné sídliště - hradiště Baba, archeologické stopy. Hradiště Baba leží v nadmořské výšce 435–449 m na temeni návrší přiléhajícího ke strmému skalnatému srázu nad levým břehem Vltavy. Jedná se o výšinné hradiště s atypickým systémem opevnění, které je tvořeno dvojicí valů a příkopy mezi nimi. S hradištěm patrně souvisí výrazný skalní útvar „Baba“, který asi o 10 m vystupuje nad okolní terén a s horní hranou svahu je spojen úzkou šíjí a jenž umožňoval kontrolu vltavského údolí. Podle archeologické sondáže opevnění zřejmě zaniklo požárem a osídlení lokality je datováno do pozdní doby bronzové. Plocha akropole i opevnění je porostlá řídkým dubovým lesem. Při východním okraji hradiště prochází nad hranou vltavského údolí oplocení Staré obory, které je tvořeno zděnými sloupky a vodorovnými trámy. Při stavbě oplocení v 18. století byly zničeny oba konce opevnění a terén byl uměle zarovnán. Na vnější straně oplocení prochází lesní cesta. Do areálu akropole vstupuje několik lesních cest, pro něž byly zřízeny průkopy valy a do příkopů navezeny vstupní šíje. Další přerušení valů jsou pozůstatky sond J. N. Woldřicha z 19. století.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Mohylník jihozápadně od hradiště Baba (Q37275084)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
38275/3-5533
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou Stará obora, 300 m jihozápadně od hradiště Baba
49°4′21,91″ s. š., 14°26′51,13″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Pohřebiště leží v nadmořské výšce 410 m v mělkém údolí mezi návršími Baba a Uhelniště. Nachází se zde pouze jedna oválná mohyla o rozměrech 14x10 m a výšce 0,9 m. Mohyla leží ve vidlici dvou lesních cest na pasece řídce porostlé smrky. Její násyp je na několika místech značně porušen vkopy.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 20. ledna 1986.

Mohylník Uhliště (Q37275050)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
20466/3-5530
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou Stará obora, Uhliště
49°4′24,76″ s. š., 14°26′5,07″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Na lokalitě „Uhelniště“ se nacházel blíže neurčený počet mohyl, z nichž se zachovala jediná o průměru 10 m a výšce 0,4 m. Při průzkumu v roce 1971 zde byla zjištěna ještě další nejistá mohyla, kterou není v současné době možné identifikovat. Mohyla, která má snížený vrchol, leží ve smíšené dubovo-borovém lese. Asi 50 m jižně od ní probíhá asfaltová lesní cesta. Zachovalá mohyla je porušena starým středovým vkopem, který zřejmě vznikl v době kolem roku 1935, kdy A. Schwarzenberg nechal prokopat nedaleko ležící pohřebiště v trati „U Janečka“. Mezi nálezy z těchto mohyl byly patrně přimíchány též nálezy z trati „Uhelniště“.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 20. ledna 1986.

Mohylník Nad kaštankou (Q37275017)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
24462/3-5474
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou Stará obora, Nad kaštankou (Nad Kaštánkem), Zel. rajtštajk
49°4′29,71″ s. š., 14°25′43,59″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Pohřebiště se nachází ve Staré oboře, v nadmořské výšce 456 m na temeni protáhlého návrší vybíhajícím k východu od kóty 473 m. Na severní a jižní straně je návrší vymezeno údolími dvou bezejmenných potoků vlévajících se do Vltavy. Pohřebiště se skládá ze tří skupin mohyl vzdálených od sebe 80 m a situovaných ve směru Z – V, které jsou tvořeny 5, 22 a 8 mohylami. Celkový počet 35 mohyl je patrně jen zbytkem původně většího pohřebního areálu. Mohyly mají průměr 5 až 12 m, jejich výška, která však u většiny mohyl byla snížena dodatečnými výkopy, nepřesahuje 1,5 m. Dvě mohyly mají oválný tvar o délce 10 m. Celý pohřební areál se rozkládá na ploše 450 x 200 m. Areál byl založen ve starší době bronzové a pohřbívání na něm pokračovalo v mladší době bronzové a době halštatské, kdy byly vedle budování nových mohyl pohřby též vkládány do již stojících starších mohylových násypů. Pohřebiště leží ve smíšeném lese s převahou smrku, prostřední skupina mohyl v nízkém hustém smrkovém lese. Jižní části pohřebiště prochází asfaltová lesní cesta, která od prostřední skupiny tří mohyly odděluje, při budování cesty byl v její trase zřejmě blíže neurčený počet mohyl zničen. Další mohyly patrně zanikly na ploše zplanýrované zatravněné oplocenky situované do prostoru mezi západní a prostřední skupinu mohyl. Několik mohylových násypů bylo prokazatelně vážně poškozeno při budování dřevěného oplocení. Středem východní skupiny mohyl prochází lesní cesta, která zasahuje násypy tří mohyl, další cesta odbočující z asfaltové silničky prochází průkopem v mohyle č. 25. Asi polovina mohyl nese stopy starých výkopů ve formě vrcholových vkopů, příčných průkopu, příp. plošného rozkopání. Amatérský výzkum části mohyl iniciovaný knížetem Adolfem Schwarzenberkem a provedený hajným Janem Chromým v roce 1935 přinesl početnou kolekci bronzových šperků, která ukazuje na vyšší společenské postavení pohřebných osob. Z celkového počtu osmi prokopaných mohyl patřily tři do starší doby bronzové. První mohyla obsahovala zbytky kostrového pohřbu, z jehož výbavy se zachovaly čtyři terčovité jehlice, dvě cyperské jehlice, zdobený bronzový pásek, bronzové korále, rourky a rozdělovač z náhrdelníku a čtyři měděná žebra. Keramická mísa nalezená na jiném místě v mohyle pochází patrně z dodatečného pohřbu z mladší doby bronzové. Ve druhé prokopané mohyle byly nalezeny tři spirálovité a jeden plechový tutulus a 15 bronzových soudečkovitých korálů z náhrdelníku. Do pláště mohyly byl uložen dodatečný pohřeb ze starší doby železné. Třetí mohyla obsahovala jehlici se svisle stočenou hlavicí, spirálovitou rourku a plechový tutulus. Ze zbývajících prozkoumaných mohyl pocházejí údajně nálezy z doby halštatské.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 3. ledna 1986.

Mohylník Nad hádavou (Q37275141)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
17276/3-128
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou Stará obora, trať Nad hádavou
49°4′37,98″ s. š., 14°25′24,66″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Pohřebiště se nachází ve Staré oboře, ca 700 m východně od Starého rybníka, v trati „Nad hádavou“. Tvoří ho celkem 13 mohyl, jež vytvářejí pás o délce asi 100 m. Větší, východní část pohřebiště leží v hustém nízkém smrkovém lese, dvě mohyly v západní části pak ve vzrostlém smíšeném lese. Pohřebištěm prochází lesní cesta, která z boku porušuje násypy tří mohyl. Z celkového počtu 13 mohyl jsou jen tři zachované, zbývající jsou porušeny různými formami starých výkopů. Mohylové násypy mají průměr od 5 do 13 m a jejich dochovaná výška nepřesahuje 0,9 m. Přestože část mohyl již byla v minulosti prokopána, pohřebiště dosud nebylo datováno do konkrétního časového období.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Mohylník Nad munickými vraty (Q37274897)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
29597/3-5532
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou Stará obora, Nad munickými vraty
49°4′24,63″ s. š., 14°25′22,92″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Pohřebiště leží v trati „Nad munickými vraty“ na mírném západním svahu klesajícím k bezejmennému potoku. Skládá se ze čtyř mohyl o průměru 10–18 m, které jsou volně rozptýleny na ploše svahu. Vzdálenost mezi jednotlivými mohylovými násypy se pohybuje v rozmezí 20–100 m. Jedna mohyla leží uvnitř lesní školky, jejíž dřevěné oplocení přechází přes mohylový násyp. Zbývající mohyly se nacházejí v prostoru mezi dvěma oplocenkami, který je osázen malými duby, částečně sem zasahuje hustý smrkový les. Severovýchodně od pohřebiště leží opuštěný malý lom, severozápadně od něj probíhá lesní cesta. Mohyly nesou stopy starých výkopů. Areál dosud nebyl datován do konkrétního pravěkého období.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 20. ledna 1986.

Mohylník Rudolfův kout (Q37275073)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
36652/3-5531
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou Stará obora, Rudolfův kout
49°4′11,86″ s. š., 14°25′38,69″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. Pohřebiště leží v trati „Rudolfův kout“ na východním okraji plochého návrší, těsně nad hranou srázu k bezejmennému potoku. Nacházejí se zde celkem tři mohyly, mezi nimiž vyniká velká mohyla o průměru 24 m a výšce 2 m se sníženým vrcholem. Pohřebiště leží v prokáceném smíšeném lese, jižně od oplocenky. Všechny mohyly nesou stopy starých výkopů. Areál dosud nebyl datován do konkrétního časového období.
Památkově chráněno od 20. ledna 1986.

Mohylník Tolom (Q37275040)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
19605/3-5478
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou Stará obora, Tolom
49°3′56,64″ s. š., 14°25′29,54″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Lokalita se nachází v trati „Tolom“ ca 200 m východně od silnice Hluboká – Týn n/Vlt., severně od okraje sídla, v nadmořské výšce 435 m na západním okraji plochého návrší klesajícího směrem k jihu, část mohyl leží přímo na hraně svahu. Mohyly vytvářejí nepravidelný pás táhnoucí se ve směru sever – jih a jsou situovány na malé ploše cca 80 x 50 m, takže násypy několika mohyl se částečně překrývají. Na lokalitě se nachází celkem 19 mohyl, které lze podle velikosti rozdělit do dvou skupin – na velké mohyly o průměru 13– 17 m a výšce až 1,2 m a na mohyly střední o průměru 6–10 m a výšce do 0,6 m. Areál byl založen již ve starší době bronzové a pohřbívání zde pokračovalo i ve střední době bronzové a době halštatské, dodatečné pohřby byly do již stojících starších mohyl též vkládány v době římské. Lokalita se nachází ve vzrostlém smrkovém lese. Jižní částí pohřebiště prochází lesní cesta, která vede přímo přes několik mohylových násypů, ale nijak výrazně je neporušuje. Z celkového počtu 19 mohyl je 6 zachovalých, zbývajících 13 mohyl je porušeno různými formami starých výkopů, většinou se jedná o vrcholové vkopy a vytěžená jádra. Část mohyl prokopal v roce 1884 archeolog J. N. Woldřich a vyzvedl z nich nálezy ze starší a střední doby bronzové, doby halštatské a doby římské.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 3. ledna 1986.

Mohylník V bokách (Q37274970)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
23173/3-5477
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou mezi Hlubokou a Purkarcem, V bokách
49°6′3,95″ s. š., 14°27′50,4″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Mohylové pohřebiště v trati „V bocích“ se nachází v nadmořské výšce 380 m na mírném východním svahu, východní okraj pohřebiště se nachází jen 10 m od hrany vltavského údolí, nad vodní nádrží Hněvkovice. Řeka je od lokality vzdálena necelých 50 m. Pohřebiště je tvořeno třemi mohylami, které vytvářejí 40 m dlouhou řadu ve směru JVV – SZZ. Mohyly mají kruhovité kamenné násypy o průměru 7–9 m a jejich výška je 0,5–1,2 m. Pohřebiště leží ve vzrostlém smrkovém lese nad levým břehem řeky Vltavy. Mohyly jsou neporušené, pouze mohyla na východním okraji lokality, přes níž v minulosti vedla stezka, je na svém okraji mírně snížena. Areál dosud nebyl datován do konkrétního časového období.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 3. ledna 1986.

Mohylník Purkarecká polesí (Q37275195)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
35472/3-5274
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou Purkarecká polesí
Mohylník, archeologické stopy. Duplicitní zápis s KP kat. č. 134163, 23173/3-5477 (PkMnMISSezObr).

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 15. prosince 1975.

Mohylník Vrkoč (Q37275098)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
37595/3-5529
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou Stará obora, Vrkoč
49°6′14,26″ s. š., 14°26′50,4″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Pohřebiště leží v nadmořské výšce 535 m na severním okraji vrcholové plošiny návrší Vrkoč, na severozápadní, severní a severovýchodní straně je vymezeno hranou svahu. Řeka Vltava je vzdálena 1200 m směrem na východ. Pohřebiště je tvořeno čtyřmi mohylami s kamennou konstrukcí, které mají průměr 6–8 m a jejichž výška nepřesahuje 0,4 m. Mohyly jsou situovány na malé ploše a jejich násypy se nacházejí těsně vedle sebe. Lokalita se nachází v bukovém lese na temeni a na jižním svahu návrší. Asi 200 m jižně od pohřebiště se na jižním svahu návrší nachází velký oválný mohylovitý útvar, který rovněž může být pravěkou mohylou. Mohyly na temeni návrší jsou porušeny vrcholovými či bočními vkopy starého data, mohylovitý útvar na svahu je neporušený. Mohyly, které byly v minulostí amatérsky prokopány, se vyznačují méně obvyklou celokamennou konstrukcí. Areál dosud nebyl datován do konkrétního časového období.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 20. ledna 1986.

Mohylník Zahrádecká vrata (Q37275111)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44641/3-5528
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou Stará obora, Zahrádecká vrata
49°6′48,61″ s. š., 14°26′52,24″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Pohřebiště v trati „Vaňková“ leží na levém břehu bezejmenného potoka, který je levostranným přítokem řeky Vltavy vzdálené od lokality 1 km východním směrem. Nachází se zde 7 mohyl, které vytvářejí úzký pás o délce asi 110 m a šířce 30 m probíhající ve směru západ – východ. Pohřebiště leží ve smíšeném lese (smrk, bříza, dub), asi 20 m jižně od lesní cesty. Šest mohyl je porušeno starými výkopy v podobě vrcholových vkopů či malých povrchových vrypů. Přestože většina mohyl již byla v minulosti amatérsky prokopána, mohylové násypy zůstaly ve své hmotě zachovány a výrazně se v terénu vizuálně uplatňují. Z mohyl patrně pocházejí nálezy z doby halštatské, které jsou uloženy v ohradské sbírce Jihočeského muzea. Areál byl využíván ve starší době železné.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 20. ledna 1986.

Mohylník Holý vrch (Q37274923)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41658/3-5527
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou Stará obora, Holý vrch
49°6′22,72″ s. š., 14°25′28,3″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Mohylové pohřebiště leží v trati „Holý vrch“ v nadmořské výšce 470 m na temeni širokého plochého návrší vybíhajícího směrem k západu. Skládá se ze dvou skupin mohyl, od sebe vzdálených ca 60 m. Každá skupina je tvořena dvěma mohylami. Pohřebiště leží ve smrkovém lese, jihovýchodně od lesní cesty. Velká mohyla v severní skupině se nachází uvnitř hustě zarostlé oplocenky. Tři mohyly jsou porušeny vrcholovými či bočními vkopy starého data, jedna mohyla je zachovalá. Lokalitu není dosud možné zařadit do konkrétního časového období.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 20. ledna 1986.

Vondrov[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Dvůr Vondrov (Q8552981)


Vondrov Hluboká-n-Vlt 01.jpg
 
Kategorie Dvůr Vondrov  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
21866/3-124
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Vondrov Vondrov 763, 764
49°2′28,75″ s. š., 14°24′33,83″ v. d.
Zemědělský dvůr Vondrov. Bývalý hospodářský dvůr postavený Schwarzenbergy v 70.–80. letech 19. století novogotickém stylu, s charakteristickým režným zdivem z kombinace kamene a cihel.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. Budova čp. 764 již nestojí. V MonumNetu ani v Památkovém katalogu nejsou vymezení památky a její součásti blíže popsány.
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Marradaská boží muka (Q38491539)


Dvůr Vondrov - boží muka marradasky uprostřed hospodářského dvora (2).JPG
 
Kategorie Boží muka (Dvůr Vondrov)  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
47260/3-117
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Vondrov nádvoří dvora Vondrov, pp. 2030
49°2′29,12″ s. š., 14°24′30,91″ v. d.
Boží muka marradaská. Tvoří je kulatý sloup sestavený z tesaných žulových kusů na válcovém podstavci, na hlavici sloupu je hranolový nástavec, odstupňovaně ukončený s koulí a dvouramenným kovovým křížem. Datace 1636.

Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Bezdrevská bašta (Q38491556)


Bezdrevská bašta 01.jpg
 
Kategorie Bezdrevská bašta‎  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
32782/3-122
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Vondrov st. 613, Bašta Bezdrev čp. 767 a 768
49°2′15,03″ s. š., 14°24′23,33″ v. d.
Venkovská usedlost - bašta u rybníka Bezdrev: obytně hospodářská budova, kolna, obytná budova, brána a branka. Rybářská bašta se nachází na severním konci hráze rybníka Bezdrev. Skládá se ze dvou přízemních obytných domů, umístěných na severu (býv. čp. 768) a západě (býv. čp. 767) dvora. V průčelí vpravo přízemní obytné stavení s polovalbovou střechou a bedněným štítem. Mezi oběma obytnými domy objekty je kolna. Dvůr lichoběžného tvaru je na východě ukončen novodobou ohradní zdí s vraty. Novodobé zděné přístavky na jižní straně dvora a další úpravy ve dvoře nejsou předmětem památkové ochrany.

Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Hráz rybníka Bezdrev s mostem a propustkem (Q853424)


Bezdrev - most u rybniční hráze (5).JPG
 
Kategorie Hráz rybníka s mostem a propustkem (Bezdrev)‎  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
86943/3-5879
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Vondrov silnice III/10582, pp. 2019, 2020, 2021
49°2′4,11″ s. š., 14°24′29,26″ v. d.
Rybník, z toho jen: hráz rybníka Bezdrev s mostem č. 10582-2 a propustkem. Sypaná hráz byla vybudována v souvislosti se založením rybníka Bezdrev před rokem 1490. Rybník byl zřízen proslulým stavitelem rybníků Vilémem z Pernštejna. Současný tříobloukový most č. 10582-2 a propustek pak byly posteveny až roku 1879. Dřevěná bašta při hrázi není předmětem památkové ochrany.

Památkově chráněno od 31. prosince 1988. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Zámostí[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Usedlost čp. 271, 272 (Q38491999)


Zámostí (Hluboká nad Vltavou - usedlost čp. 271 a 272 v Třeboňské ulici (1).jpg
 
Kategorie Třeboňská 271, 272 (Hluboká nad Vltavou)  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
35226/3-107
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Zámostí Třeboňská 271, 272
49°3′12″ s. š., 14°26′46,72″ v. d.
venkovská usedlost: Selskobarokní usedlost tvořená třemi samostatnými objekty do tvaru U, situovaná jižně od mostu přes Vltavu. V průčelí vlevo patrové obytné stavení (čp. 272), vpravo výše položený přízemní výměnek (čp. 271), obojí s výrazně tvarovanými zvlněnými štity. Ze 3. čtvrtiny 19. století.
  • obytná část čp. 271, stodola, chlévy, st. 174/1
  • výměnek čp. 272, st. 174/2

Novodobé oplocení a předzahrádka nejsou součástí areálu KP.
Poznámka: MonumNet dříve uváděl ul. Malinkovského
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Výklenková kaplička svatého Jana Nepomuckého (Q38491986)


Zámostí, výklenková kaplička svatého Jana Nepomuckého.jpg
 
Kategorie Chapel of Saint John of Nepomuk (Zámostí)  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
51297/3-6236
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Zámostí Poněšická, pp. 1102
49°3′27,21″ s. š., 14°27′29,54″ v. d.
Drobná výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého z přelomu 18. a 19. století má lichoběžný půdorys, je zděná z cihel. V průčelí v ose půlkruhově uzavřená nika, postranní pilastry nesou římsu a trojúhelný štít. Umístěna na kamenném mostku nad bezejmenným přítokem Vltavy (dnes za svodidly, se základnou pod úrovní vozovky). Nese znaky lidového barokního stavitelství. Je ve špatném stavebním stavu, chybí vnější omítka a krytina střechy.

Památkově chráněno od 29. dubna 2002.

Silniční most č. 146-003 (Q37274984)


Zámostí (Hluboká nad Vltavou) - silniční most č. 146-003 přes Luční potok.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
24512/3-5875
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hluboká nad Vltavou na silnici II/146 směr Hluboká - Dobřejovice, přes Luční potok, pp. 1745/3
49°3′20,85″ s. š., 14°27′36,73″ v. d.
Kamenný jednoobloukový kolmý silniční most č. 146-003 z roku 1885 se nachází na silnici Hluboká nad Vltavou – Dobřejice, přemosťuje Luční potok. Oblouk je segmentový, zdivo režné. Parapetní zídky byly při rekonstrukci nahrazeny kovovým zábradlím. Při rekonstrukci mostu v roce 2000 bylo zdivo čel z velké části přezděno a veškeré zdivo bylo ponecháno v režném stavu, spáry byly vyplněny cementovou maltou. Před rekonstrukcí byl most omítnut hrubou cementovou omítkou.

Památkově chráněno od 31. prosince 1988. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Bavorovice[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Památková ochrana zrušena 2. března 1987 Usedlost čp. 1 (Q31866674)


Bavorovice čp1 (01).jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44593/3-4
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Bavorovice Bavorovice 1
49°1′22,33″ s. š., 14°26′32,06″ v. d.
venkovská usedlost

Poznámka: V Památkovém katalogu není fotografie - není jistota, že jde o objekt na fotografii. Parcelní číslo v Monumnetu neuvedeno. V Památkovém katalogu není popis, objekt není zaměřen.
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku
Památková ochrana zrušena 2. března 1987.

Kovárna čp. 2 (Q31866641)


Bavorovice čp2 (01).jpg
 
Kategorie Bavorovice čp. 2‎  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40530/3-21
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Bavorovice Bavorovice 2
49°1′21,32″ s. š., 14°26′32,42″ v. d.
Kovárna. Přízemní zděná jednotraktová usedlost se samostatně stojícím obdélným objektem kovárny. Průčelí je otočené k jihu, obě budovy mají trojúhelný štít se štukovým členěním. V průčelí kovárny velký stlačeně klenutý oblouk, štít završen výklenkovou kapličkou. Areál zahrnuje obytné stavení s chlívkem, kovárnu a dvůr.

Poznámka: Parcelní číslo v Monumnetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Usedlost čp. 4, 57 (Q31866600)


Bavorovice,_čp_4.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44592/3-5
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Bavorovice Bavorovice 4, 57
49°1′19,13″ s. š., 14°26′32,01″ v. d.
Uzavřená zděná usedlost postavená do tvaru U. V průčelí vpravo obytné stavení, vlevo výměnek čp. 57, mezi ohradní zeď se segmentově zaklenutými brankami a bránou. Levá branka slepá. Průčelí obytného stavení je členěné štukovými pilastry a drobnými motivy. Památková ochrana se vztahuje na celý areál s čp. 4 a čp. 57.

Poznámka: Parcelní číslo v Monumnetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Usedlost čp. 5 (Q37002284)


Bavorovice,_čp5.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
35480/3-6
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Bavorovice Bavorovice 5
49°1′19,64″ s. š., 14°26′31,11″ v. d.
Venkovská usedlost: obytná budova se špýcharem, obytná přístavba, ohradní zeď, s omezením: bez chlévu, stodoly a stájí. Venkovská usedlost z poslední čtvrtiny 19. století s architektonizovanou vstupní fasádou. Patrně se jedná o nejstarší příklad mohutné čtyřboké usedlosti v Bavorovicích. Vznik usedlosti je datován rokem 1869. Usedlost se dochovala jen v obytném návesním křídle, tři dvorní křídla (chlévy, stodola a stáje) byla postupně zbourána včetně části obytného stavení v pravém pořadí. Dochovalo se obytné křídlo s mezipatrem, se sýpkou vlevo a neúplnou obytnou částí napravo od zaklenutého průjezdu. Na místě stržené přízemní obytné části pravého pořadí je nové krátké obytné křídlo.

Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Zemědělský dvůr čp. 8 (Q31866265)


Bavorovice, usedlost čp.8.jpg
 
Kategorie Bavorovice čp. 8  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
31294/3-7
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Bavorovice Bavorovice 8
49°1′22,12″ s. š., 14°26′30,95″ v. d.
Zemědělský dvůr. Rozsáhlá čtyřstranná uzavřená usedlost. Budovy jsou zděné, omítané, s polopatrem. Průčelí je v přízemí členěno štukovou bosáží, polopatro nad profilovanou římsou je členěno pilastry. Vjezd do průjezdu je segmentově klenutý, po stranách pilastry. Areál zahrnuje obytné stavení s průjezdem, stáje s chlívkem, stodolu, chlévy, kolnu s mléčnicí a dvůr. Novodobé úpravy ve dvoře (oplocení, dlažba) nejsou předmětem památkové ochrany.

Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Usedlost čp. 38 (Q31866343)


Bavorovice, usedlost čp.38.jpg
 
Kategorie Bavorovice čp. 38  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
38679/3-17
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Bavorovice Bavorovice 38
49°1′21,79″ s. š., 14°26′22,34″ v. d.
Uzavřená zděná usedlost kolem čtvercového dvora. V průčelí podélně orientované obytné stavení s půdním patrem, po obou stranách jsou segmentově klenuté vjezdové brány se zvýšenými trojúhelnými štítovými nástavci. Pozoruhodné jsou mj. zbožné nápisy na dvorních fasádách hospodářských staveb. Cenné jsou také všechny klenuté prostory (např. chlévy), ručně tesané krovy a trámové stropy apod. Areál zahrnuje obytné stavení, dvě brány, špýchar, stáje s kolnou, chlévyy, stodolu s přístavkem, holubník, dvůr a předzahrádku. Oplocení předzahrádky není předmětem pamáktové ochrany.

Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Usedlost čp. 11 (Q31866552)


Bavorovice čp11 (01).jpg
 
Kategorie Bavorovice čp. 11  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
16539/3-8
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Bavorovice Bavorovice 11
49°1′22,48″ s. š., 14°26′26,48″ v. d.
Uzavřená zděná usedlost čtyřkřídlé dispozice s průjezdem. Přízemní budovy s půdní nadezdívkou. Průčelí je členěno pásovou bosáží, štukové okenní šambrány mají bohaté tvarování s římsami pod i nad okny, segmentově klenutý vjezd má postranní pilastry. Datace nad vjezdem 1898, stáje starší – 2. třetina 19. století. Areál zahrnuje obytné stavení s průjezdem a špýcharem, stáje, chlévy, stodolu a dvůr.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Zemědělský dvůr čp. 12, 59 (Q31866825)


Bavorovice, usedlost čp.12.jpg
 
Kategorie Bavorovice čp. 12  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
27043/3-9
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Bavorovice Bavorovice 12, 59
49°1′22,84″ s. š., 14°26′27,1″ v. d.
Zemědělský dvůr. Zděná uzavřená třístranná usedlost, vpravo obytné stavení, vedle segmentově klenutá brána s vykrajovaným štítem. Vlevo býl výměnek a branka, které se nedochovaly, dnes zachováno jen jako ohradní zeď. Průčelí patrového obytného stavení má štukové členění. Areál zahrnuje obytné stavení, chlévy, kolnu, stodolu a dvůr. Výměnek a na něj navazující stáje se nedochovaly.

Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Zemědělský dvůr čp. 13 (Q31866452)


Bavorovice čp13 (03).jpg
 
Kategorie Bavorovice čp. 13  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
37553/3-10
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Bavorovice Bavorovice 13
49°1′23,7″ s. š., 14°26′30,7″ v. d.
Zemědělský dvůr. Rozlehlý čtyřstranný statek, v nárožní poloze na křižovatce. Průčelí obytné části s půdním polopatrem má stlačeně zaklenutý vjezd. Průčelí je zdobeno štukovým členěním - vysoké pilastry, podokenní panely, šambrány. Datování 1883, přestavby po 1945. Areál zahrnuje obytné stavení, sýpku s průjezdem, výměnek, dvoje chlévy, stodolu, kolnu a dvůr. Novodobé přístavky ve dvoře nejsou předmětem památkové ochrany.

Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Památková ochrana zrušena 2. března 1987 Usedlost čp. 24 (Q31866749)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
25469/3-14
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Bavorovice Bavorovice 24
49°1′24,89″ s. š., 14°26′32,3″ v. d.
Venkovská usedlost. Usedlost byla zbořena a pozemek rozparcelován na novostavbu řadových domků.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. V Památkovém katalogu zaměřeno na parcelu 12/1 (proluka mezi čp. 60 a 95).
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku
Památková ochrana zrušena 2. března 1987.

Usedlost čp. 16 (Q31866398)


Bavorovice, usedlost čp.16.jpg
 
Kategorie Bavorovice čp. 16  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
14263/3-11
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Bavorovice Bavorovice 16
49°1′26,4″ s. š., 14°26′29,65″ v. d.
Přízemní zděná uzavřená usedlost uspořádáná po třech stranách protáhlého dvora. Průčelí obytného stavení předstupuje před ohradní zeď s bránou a brankou. Brána má vykrajovaný štít, obytné stavení jednoduchý trojúhelný štít. Datováno nad vjezdem 1867, na štítu obytného stavení 1909. Areál zahrnuje obytné stavení, chlév, konírnu, komoru a klony, stodolu, špýchar, sklep se vstupní šíjí, chlév, vepřín, ohradní zeď, bránu a branku a dvůr. Novodobé zádveří není předmětem památkové ochrany.

Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Usedlost čp. 17 (Q31866708)


Bavorovice čp17 (01).jpg
 
Kategorie Bavorovice čp. 17  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
23092/3-12
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Bavorovice Bavorovice 17
49°1′28,09″ s. š., 14°26′31,99″ v. d.
Přízemní zděná uzavřená udelost, situovaná podél protáhlého dvora. V průčelí obytné stavení, segmentově klenutá brána v ohradní zdi a špýchar, vše v břízolitu, okna obytného stavení rozšířená. Areál zahrnuje obytné stavení, stáje, chlívky s dřevníkem, stodolu, kolnu, vepřín, špýchar, ohradní zeď s bránou a dvůr. Novodobé zádveří není předmětem památkové ochrany.

Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Usedlost čp. 21 (Q31866788)


Bavorovice - č.p. 21.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
22969/3-13
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Bavorovice Bavorovice 21
49°1′29,53″ s. š., 14°26′33,79″ v. d.
venkovská usedlost: obytná budova, chlévy I., kolna I., špýchar, cjlévy II., kolna II., ohradní zeď, brána. Zemědělská usedlost s patrovým špýcharem a křídlovými štíty s bohatým dekorem se nachází na konci esovitě prohnuté ulicovité návsi. Vytváří tak významný urbanistický závěr na severní straně obce. Původní stodola z roku 1883 vlivem nedostatečné údržby spadla v roce 1990. Usedlost nemá uzavřený dvůr, původní stodolu připomínají ohradní zdi ze severní a západní strany, z východu byla vždy nezastavěná proluka, která otevírá průhled do široké údolní nivy řeky Vltavy. Nálevkovitě zužující se dvůr je obestavěn zleva obytným stavením, stájemi a kolnou, zprava patrovou sýpkou se stájemi a kolnou.

Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Usedlost čp. 29 (Q31866502)


Bavorovice, usedlost čp.29.jpg
 
Kategorie Bavorovice čp. 29  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
34280/3-15
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Bavorovice Bavorovice 29
49°1′30,97″ s. š., 14°26′31,38″ v. d.
Zděná, přízemní uzavřená usedlost. V průčelí vpravo obytné stavení, vlevo špýchar, uprostřed stlačeně klenutá brána. Před obytným stavením je předzahrádka s niožší ohradní zdí. Obytné stavení má volutový štít s půlkruhovým nástavcem a štukové zdobení. Areál zahrnuje obytné stavení, stáj, stodolu, kolnu, špýchar se sklípkem, ohradní zeď s bránou, předzahrádku s ohradní zdí, dvůr a soudku. Novodobý přístavek za stodolou není předmětem památkové ochrany.

Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Kaple svatého Jana Nepomuckého (Q37002245)


Bavorovice - kaplička.jpg
 
Kategorie Chapel of Saint John of Nepomuk (Bavorovice)  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
22832/3-20
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Bavorovice náves, parc. 2, před čp. 19
49°1′31,89″ s. š., 14°26′31,68″ v. d.
Kaple sv. Jana Nepomuckého. Barokní hranolová výklenková kaple z poloviny 18. století. Pručelí má nad soklem zaoblené rohy, vrcholí barokně tvarovaným štítem. Výklenek stlačeně zaklenutý, uzavřený novodobou mříží. V nice polychromovaná socha.

Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Památková ochrana zrušena 28. července 2017 Usedlost čp. 31 (Q31866305)


Bavorovice, usedlost čp.31.jpg
 
Kategorie Bavorovice čp. 31  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
14922/3-16
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Bavorovice Bavorovice 31
49°1′33,02″ s. š., 14°26′27,92″ v. d.
Drobnější přízemní zděná uzavřená venkovská usedlost. Areál zahrnuje obytné stavení, stodolu, chlévy, kolnu a dvůr. Novodobá plechová brána není předmětem památkové ochrany. Přestavěno, v průčelí novodobá plechová vrata, břízolitové fasády, rozšířená okna. Usedlost se nachází mimo území vesnické památkové zóny Bavorovice.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku
Památková ochrana zrušena 28. července 2017.

Boží muka (Q37002265)


Boží muka A. Petráčkové Bavorovice 07.jpg
 
Kategorie Boží muka (Bavorovice)  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
37657/3-19
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Bavorovice asi 1 km jihozápadně od vsi, při silnici II/105 České Budějovice - Hluboká nad Vltavou, v rampě nadjezdu trati, parc. 205/1
49°1′3,31″ s. š., 14°26′8,29″ v. d.
Hranolová boží muka s výraznou profilovanou římsou a stanovou stříškou krytou prejzy, ve vrcholu střechy projmutý kamenný soklík s dvouramenným kovovým křížkem. Na všech stranách pilíře drobná půlkruhově klenutá nika.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. Původní umístění bylo při přejezdu železniční trati.
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Železniční most (Q28075501)


Železniční most (Bavorovice) 02.jpg
 
Kategorie Railway bridge (Bavorovice)  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
47570/3-5911
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Bavorovice most přes Vltavu, trať České Velenice - Plzeň, 219.826 km
49°1′11,49″ s. š., 14°26′58,98″ v. d.
Železniční most přes Vltavu na trati 190 mezi Českým Vrbným a Bavorovicemi. Ocelový jednoobloukový most s dolní mostovkou a rovnými bočními poli, pokračující dál nad cyklostezkou Č. Budějovice - Hluboká nad Vltavou

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 31. prosince 1988. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Munice[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Usedlost čp. 19, 27 (Q31866988)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
21960/3-262
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Munice Munice 19, 27
49°3′43,64″ s. š., 14°24′15,67″ v. d.
Venkovská usedlost: uzavřená zděná usedlost ve stylu selského baroka. Na šířkově rozvedeném průčelí se uplatňují celkem tři štíty – volutový na obytném stavení a výměnku a trojúhelný na špýcharu. Objekty jsou spojeny ohradní zdí s branami.
  • obytná budova čp. 19, parc. 60/1
  • špýchar, stáj, brána, ohradní zeď, parc. 60/2
  • výměnek čp. 27, parc. 60/3
  • parc. 60/4

Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Usedlost čp. 20, 38 (Q31867083)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
23995/3-263
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Munice Munice 20, 38
49°3′43,86″ s. š., 14°24′14,31″ v. d.
venkovská usedlost: zděná uzavřená usedlost na jižní straně návsi. Průčelí obytného stavení a výměnku mají trojúhelné štíty s jednoduchou štukovou výzdobou, mezi nimi je vysoká ohradní zeď se segmentově klenutou bránou.
  • obytná budova čp. 20, stáje, ohradní zeď, brána, parc. 62/1
  • výměnek čp. 38, sýpka, ohradní zeď s branou a brankou, parc. 62/2
  • stodola, býv. kolna, parc. 62/3

Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Dům čp. 23 (Q31867021)


Munice čp23.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
39589/3-261
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Munice Munice 23
49°3′44,57″ s. š., 14°24′10,48″ v. d.
Venkovský dům, reprezentant lidové architektury hlubockých blat. Drobnější zděná chalupa s mimořádně zdobeným průčelím ukončeným volutově tvarovaným etážovým štítem, datovaná rokem 1859. Absence hospodářského zázemí (nezachyceno ani stabilním katastrem, ani v nedávné minulosti) naznačuje, že se mohlo jednat o obecní pastoušku nebo obydlí chudého chalupníka. Na počátku 60. let 20. století začal objekt velmi chátrata uvažovalo se o vyškrtnutí chalupy ze seznamu památek. V 80. a 90. letech 20. století však byla nově přestavěna a přizpůsobena trvalému bydlení, exteriér byl opraven podle původní podoby s ohledem na památkovou hodnotu objektu.

Poznámka: MonumNet uváděl jako venkovskou usedlost. Součást vesnické památkové zóny.
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Poněšice[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Dům čp. 4 (Q31867137)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
100069
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Poněšice Poněšice 4
49°6′18,65″ s. š., 14°28′55,63″ v. d.
venkovský dům. Unikátně dochovaná roubená chalupa z 1. poloviny 18. století. Průčelí je tříosé s asymetrickým trojúhelným bedněným štítem. Původně byla součástí původní větší hospodářské usedlosti, ta byla v minulosti rozdělena na dvě části, které nadále fungovaly samostatně – dnešní chalupa čp. 4 bývala pravděpodobně výměnkem. Nově vytvořený celek zahrnuje v současné době chalupu, polozřícené torzo chlévů s dosud zachovaným podzemním sklípkem, dvůr a zahradu s plaňkovým oplocením.

Památkově chráněno od 18. února 2003.

Mohylník Hrady (Q38050136)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
22721/3-367
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Poněšice Poněšická obora, lesní trať Pod Hradcem, pp. 2459/2
49°4′58,24″ s. š., 14°28′41,03″ v. d.
Mohylník Hrady (Hradec), archeologické stopy. Na pohřebišti se nachází celkem 19 mohyl, které jsou poměrně hustě seskupeny na malé ploše 60 x 50 m, takže se násypy některých mohyl navzájem překrývají. Mohyly jsou vesměs malé až středně velké o průměru 5–11 m a výšce do 1 m. Ve vkopech porušujících většinu mohyl je patrná vnitřní kamenná konstrukce. V nadmořské výšce 440–455 m na jihozápadním svahu vrchu Hradec (kóta 524 m), který klesá do údolí potoka Libochovka, soutok Libochovky s Vltavou leží asi 800 m západně od lokality. Ve vzrostlém bukovém lese, po obou stranách lesní cesty. Většina mohyl je porušena vrcholovými vkopy vesměs starého data, další dvě mohyly z boku narušuje lesní cesta. Lokalita se nachází v uzavřené Poněšické oboře.

Poznámka: nachází se uvnitř přírodní rezervace Libochovka
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Mohylník Hora (Q38050142)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
17845/3-5518
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Poněšice Poněšická obora, lesní trať Hora, pp. 2735/3
49°6′ s. š., 14°28′51,6″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Pohřebiště o dvou mohylách leží v nadmořské výšce 540 m na hřebeni vrchu Hora (544 m), asi 1 km východně od Vltavy. Skládá se ze dvou mohyl vzdálených od sebe asi 200 m. První mohyla o průměru 10 m a výšce 0,6 m je situována na plošině jižně od vrcholového skaliska. Na povrch jejího pláště vystupují kameny z vnitřní konstrukce. Druhá mohyla se nachází na severním okraji hřebene vybíhajícího k východu, má průměr 8 m a výšku 0,4 m. Mohyly, které dosud nebyly datovány do konkrétního pravěkého období, jsou zachovány v neporušeném stavu.

Památkově chráněno od 20. ledna 1986.

Mohylník Kameniště I (Q38050145)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
19512/3-5511
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Poněšice Poněšická obora, lesní trať Kameniště, pp. 2500/1
49°5′47,73″ s. š., 14°29′49,05″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Pohřebiště leží na plošině pod vrchem Kameniště (565 m), asi 600 m západně od pravostranného přítoku Libochovky, při jihovýchodní hranici katastru, v v nadmořské výšce 545 m, asi 600 m západně od pravostranného přítoku Libochovky. Nachází se zde 18 mohyl, jejichž průměr se pohybuje od 4 do 13 m. Tři mohyly mají oválnou základnu o délce až 10 m. Přes výrazné narušení většiny mohyl starými amatérskými výkopy se jedná o cenný pohřební areál odlišující se od ostatních pohřebišť převažujícím použitím kamene v konstrukci mohyl. Téměř všechny mohyly jsou porušeny různými formami starých výkopů – mají snížené vrcholy, vrcholové vkopy či vytěžená jádra. Rovněž nepravidelné vyvýšeniny a hromady kamenů v areálu pohřebiště mohou být pozůstatky zničených mohyl. Bez narušení zůstaly zachovány pouze asi 2 až 3 mohyly. Původní výšku mohylových násypů není pro jejich druhotné snížení možné určit, nejvyšší zachovalé mohyly měří až 1,2 m. Mohylové násypy mají konstrukci ze středně velkých, ojediněle velkých kamenů. Mohyly vytvářejí široký pás táhnoucí se ve směru západ – východ, který je dlouhý asi 160 m. V areálu pohřebiště se dále nachází několik nepravidelných vyvýšených útvarů, což mohou být pozůstatky rozkopaných mohyl.

Památkově chráněno od 8. ledna 1986.

Mohylník Kameniště II (Q38050125)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
26390/3-5517
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Poněšice Poněšická obora, lesní trať Kameniště, pp. 2735/3
49°5′59,51″ s. š., 14°29′47,11″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Pohřebiště leží v nadmořské výšce 555 m na mírném východním svahu, který klesá od kóty 565 m do údolí bezejmenného pravostranného přítoku Libochovky, v Poněšické oboře. Pohřebiště leží v bukovém lese na širokém hřbetu vybíhajícím k východu. Pohřebiště je tvořeno třemi porušenými mohylami s kamennou konstrukcí. Všechny tři mohyly jsou porušeny vrcholovými vkopy starého data, dva vyvýšené útvary v areálu pohřebiště mohou být rovněž porušenými mohylami. Dvě velké mohyly mají průměr 14 a 12 m, jejich výška je centrálními vkopy snížena na 0,8 m a 0,4 m. Třetí porušená mohyla o průměru 7 m je zachována do výšky 0,4 m. Na lokalitě se rovněž nacházejí dva nepravidelné vyvýšené útvary tvořené kameny, jejichž interpretace je nejistá.

Památkově chráněno od 20. ledna 1986.

Mohylník Dukátová plantáž (Q38050150)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
27082/3-5519
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Poněšice Poněšická obora, lesní trať Dukátová plantáž, pp. 2676/2
49°6′39,06″ s. š., 14°29′31,05″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Mohylové pohřebiště leží v nadmořské výšce 490 m na vrcholové plošině návrší nad Kozlovským potokem, pokrytého bukovo-borovým lesem, na severním okraji Poněšické obory. Pohřebiště se skládá ze dvou mohyl, které se od sebe liší velikostí i konstrukcí. První mohyla je kamenná, druhá je hlinitá. První mohyla o průměru 7 m a výšce 0,6 m má kamenný násyp vybudovaný patrně bez použití hlíny, druhá mohyla vzdálená od předchozí 50 m směrem na západ má hlinitý násyp, její průměr je 8 m a výška 0,4 m. Obě mohyly jsou neporušené.

Památkově chráněno od 20. ledna 1986.

Mohylník U háje (Q38050132)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
46383/3-5495
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Poněšice lesní trať U háje, pp. 2500/1
49°6′36″ s. š., 14°28′8,4″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Pohřebiště leží na mírném návrší nad hranou údolí Vltavy, ca 500 m východně od řeky. Pohřebiště je tvořeno 10 mohylami, jejichž průměr se pohybuje od 5 do 10 m, původní výšku nelze pro jejich narušení stanovit. Pohřebiště leží na návrší v bukovém lese. Všechny mohyly jsou porušeny starými výkopy, většinou jsou silně snížené, často až na hranici rozeznatelnosti. Mohyly jsou rozptýleny na ploše cca 80 x 80 m. Vzdálenost mezi jednotlivými mohylovými násypy nepřesahuje 10 m, v několika případech se částečně překrývají. U většiny mohyl vystupují na povrch kameny v vnitřní konstrukce. Západně od lokality se nachází několik nepravidelných jam, patrně se jedná o pozůstatky těžby kamene.

Památkově chráněno od 3. ledna 1986.

Líšnice[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Dvůr Němčice (Q31866940)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
102102
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Líšnice Líšnice 18
49°8′4,98″ s. š., 14°29′50,17″ v. d.
Zemědělský dvůr Němčice. Bývalý schwarzenberský dvůr asi 1 km severovýchodně od vsi Líšnice. Současný dvůr se nachází na místě staršího dvora s tvrzí. Hospodářské budovy jsou rozmístěny kolem velkého obdélného dvora. Areál byl přestavěn podle projektu Pavla Ignáce Bayera v letech 1708–1709. Dvůr je průjezdný dvěma branami, hlavní – západní od Líšnice a zadní – východní, směřující do polí a dál do Radonic. Vpravo od hlavní brány je situován domek pro bývalé zaměstnance dvora, vpravo chlívek pro drůbež, obytný a též úřednický dům je v západní části severního křídla po levé straně dvora, protější, jižní křídlo tvoří chlévy a lihovar s vysokým komínem a východní stranu uzavírá objekt stodoly.

Památkově chráněno od 8. ledna 2007.

Mohylník nad koutem Čápů (Q37813208)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
18051/3-5535
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Líšnice lesní trať nad Čápů koutem či Přísežný, část pp. 1072/1
49°8′20,94″ s. š., 14°31′17,94″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Raně středověké pohřebiště je tvořeno asi 17 mohylami, které jsou rozptýleny na svahu. Mohylové násypy mají kruhovitý, v několika případech též oválný půdorys, jejich průměr se pohybuje od 5 do 13 m, výška od 0,3 do 1,5 m.

Památkově chráněno od 20. ledna 1986.

Mohylník Na přísežné (Q37813214)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40668/3-5536
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Líšnice Na přísežné, pp. 1072/1
49°8′25,78″ s. š., 14°30′46,57″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Lokalita se nachází v nadmořské výšce 500 m na temeni návrší mezi Líšnickým potokem a potokem Budáček, asi 500 metrů severně od Líšnického potoka. Pohřebiště je tvořeno 27 mohylami, které vytvářejí 5 nepravidelných řad probíhajících ve směru východ – západ. Areál pohřebiště má rozměry zhruba 130 x 90 m s delší osou ve směru východ – západ. Areál se zachoval ve vzácně intaktním stavu jen s minimálním recentním narušením. Řady jsou dlouhé 15–110 m a skládají se ze 2, 4, 10, 4 a 4 mohyl, další dvě mohyly nejsou součástí žádné z řad a poslední osamělá mohyla se nachází 150 m jižně od pohřebiště. Mohyly mají kruhovitý půdorys o průměru 4–10 m, jejich výška se pohybuje v rozmezí 0,3–1,2 m. Několik mohylových násypů (nejméně 3) je obklopeno mělkými obvodovými žlaby o šířce cca 1 m a hloubce do 0,4 m. Podle uspořádání mohyl do pravidelných východozápadních řad a podle obvodových žlabů kolem mohylových násypů je datován do raného středověku, tyto znaky odpovídají slovanskému pohřbívání ve střední až mladší době hradištní. Pohřebiště leží ve vzrostlém smrkovém lese po obou stranách lesní cesty, která přechází přes násypy několika mohyl. Tři mohyly jsou porušeny malými vrcholovými vkopy starého data, které jsou patrně pozůstatkem amatérských archeologických výzkumů.

Památkově chráněno od 20. ledna 1986.

Mohylník U hrázky (Q37813219)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
47040/3-5537
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Líšnice U hrázky, pp. 1072/1
49°8′42,97″ s. š., 14°31′15,75″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Lokalita se nachází na návrší nad pravostranným přítokem Líšnického potoka. V roce 1974 zde byly zjištěny dvě porušené mohyly, podle nalezených zlomků keramiky z doby bronzové. rvní porušená mohyla měla průměr 6 m a výšku 0,5 m. Další velká mohyla, jejíž severní polovina byla zničena pískovnou, měla v profilu patrnou vnitřní kamennou konstrukci. Pohřebiště se nacházelo v borovém lese na jižním okraji pískovny. Obě porušené mohyly byly patrně po roce 1974 zničeny při těžbě písku, v současné době již nelze mohyly lokalizovat.

Památkově chráněno od 20. ledna 1986.

Kostelec[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kostel svatého Vavřince (Q37426742)


Kostelec (Hluboká nad Vltavou) - okres České Budějovice (1).jpg
 
Kategorie Church of Saint Lawrence (Kostelec)  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
46975/3-210
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Kostelec st. 40, pp. 822
49°8′24,3″ s. š., 14°28′26,06″ v. d.
Kostel sv. Vavřince s areálem hřbitova. Původně raně gotický jednolodní kostel s trojboce ukončeným presbytářem, předsíní a hranolovou věží je obklopen hřbitovem s ohradní zdí. Z gotické etapy kostela je dochován hrotitý portál do lodi. Památková ochrana se vztahuje na část areálu, bez márnice.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Usedlost čp. 8 (Q31866882)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41965/3-209
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Kostelec Kostelec 8
49°8′18,93″ s. š., 14°28′25,22″ v. d.
Zděná uzavřená zemědělská usedlost z poloviny 19. století, reprezentující dispozicí i výzdobou typickou selskobarokní architekturu Hlubockých blat, dle letopočtu ve štítě obytného stavení je dnešní podoba usedlosti z roku 1853, z té doby pochází obytné stavení a špýchar a nejspíše hmotové uspořádání celého areálu. Po druhé světové válce byly hospodářské budovy na jižní straně usedlosti přeměněny na vepřín. Nejspíše v 90. letech 20. století došlo k destrukci stodoly. Po opuštění usedlosti zemědělským družstvem objekt chátral. Dispozice usedlosti je obdélná, v čele, na východní straně, je vstupní průčelí s branou a brankami pro pěší zasazenou mezi průčelí obytného stavení a špýcharu. Brána i obě průčelí zdobí plastická výzdoba. Pravou stranu dvora uzavírá obdélné obytné stavení, na které ve hmotě navazuje objekt stájí. Západní stranu dvora uzavírá napříč postavená obdélná stodola, původně průjezdní, dnes dochována pouze v torzu. Celou jižní stranu dvora uzavírá novodobě upravený objekt vepřína, někdejší kolny, nárožím navázaný na hmotu stodoly. Proti obytnému stavení stojí mírně obdélná patrová sýpka, oproti vepřínu uskočená do plochy dvora. Objekty obklopují obdélný dvůr.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Mohylník Černý les (Q37426731)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
28255/3-5489
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Kostelec Černý les, pp. 610/1
49°7′8,54″ s. š., 14°28′47,54″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Raně středověké pohřebiště v Černém lese je tvořeno 20 mohylami, které jsou uspořádány do čtyř paralelních řad probíhajících ve směru západ – východ. Jednotlivé řady se skládají z 10, 3, 3 a 4 mohyl, nejdelší jižní řada měří 150 m. Mohylové násypy mají kruhovitý tvar o průměru 5–10 m a výšce 0,5–1,5 m. Většina násypů je obklopena mělkými obvodovými žlaby o šířce 0,5 - 1,8 m a hloubce až 0,4 m. Ve střední části jižní řady, kde jsou mohyly situovány v bezprostřední blízkosti u sebe, splývají žlaby v lineární útvary lemující řadu mohyl po obou stranách. Podle uspořádání mohyl do pravidelných východozápadních řad a podle obvodových žlabů kolem mohylových násypů, což jsou typické znaky slovanského pohřbívání ve střední až mladší době hradištní, je pohřebiště datováno do raného středověku. Pohřebiště leží v nadmořské výšce 440 m na mírném jihovýchodním svahu klesajícím od kóty 493 m do údolí Kozlovského potoka, který je od lokality vzdálen 300 m. Leží ve vzrostlém smrkovém lese, jeho východní část v nízkém bukovém lese. Střední částí pohřebiště prochází cesta pro stahování dřeva. V severojižním směru prochází pohřebištěm několik úzkých hrotitých příkopů, které porušují násypy blízkých mohyl, s největší pravděpodobností se jedná od novověké odvodňovací příkopy. Tři mohyly prozkoumal před rokem 1883 J. N. Woldřich, avšak nezjistil v nich žádné archeologické nálezy, zbývající jsou zachovalé.

Památkově chráněno od 3. ledna 1986.

Hroznějovice[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Mohylník Pahorek (Q37294027)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
45604/3-5277
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hroznějovice polní trať Pahorek, východně od kostela
49°8′24″ s. š., 14°28′51,6″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Velké polykulturní pohřebiště, které bylo vybudováno ve střední až mladší době bronzové a době halštatské, do již stojících mohyl pak byly vkládány dodatečné pohřby v době laténské. Pohřebiště se nacházelo v nadmořské výšce 510 m na temeni návrší Na pahorku, které leží 1500 m východně od Vltavy. Lokalita se nachází na zemědělsky obdělávané polní trati, na temeni širokého návrší. V roce 1882 zde bylo napočítáno 28 mohyl, z nichž část byla zničena v 19. století při neodborných archeologických výzkumech, zbývající mohylové násypy pak byly postupně rozorány. Zachovány mohly zůstat pouze archeologické situace pod povrchem terénu.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 15. prosince 1975.

Mohylník Na kamenitém (Q37294040)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
35270/3-5508
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hroznějovice Na kamenitém
49°9′34,47″ s. š., 14°27′33,17″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Mohylové pohřebiště z dobxy bronzové se nachází na pravém břehu Vltavy, ca 400 m od řeky, v nadmořské výšce 390 m na mírném západním svahu klesajícím od Jaroslavického vrchu (kóta 507 m) k Vltavě, z jižní stany je ohraničena údolím potoka Budáček, který je od pohřebiště vzdálen 200 m. Pohřebiště bylo tvořeno blíže neurčeným počtem mohyl. Lokalita leží na zemědělsky obdělávaném poli, jihozápadně od polní cesty. Mohylové násypy byly jednorázově zplanýrovány v roce 1901 majitelem pozemku mlynářem Šeborem a jejich pozůstatky byly zemědělskou činností postupně dále snižovány. Ještě v roce 1972 bylo na lokality patrných posledních 4–5 silně snížených mohyl, v současnosti již v terénu nejsou žádné pozůstatky mohyl patrné. Zachovány mohly být pouze podzemní části mohyl (zahloubené pohřební komory apod.). Podle údajů, které krátce po zániku pohřebiště zaznamenal J. Rychlý, se průměr mohyl pohyboval v rozmezí 2,5–3 m a výška dosahovala 0,7 m. Mohyly ve střední části pohřebiště se skládaly z centrální kamenné konstrukce a hlinitého pláště, okolní mohyly byly zbudovány pouze z hlíny. Movité nálezy z mohyl výrazně doplňují znalosti o hmotné kultuře starší doby bronzové – zdobená pasová zápona nemá dosud analogie, zlatá spirálka je jedním z mála zlatých předmětů nalezených v jižních Čechách, hromadný nález hřiven představuje jediný známý příklad uložení surovinového depotu do mohyly. Bronzové předměty byly nalezeny v mohylách s kamennou konstrukcí ve středu skupiny, hliněné mohyly na okrajích obsahovaly údajně pouze zlomky keramiky. V neurčeném počtu mohyl byla nalezena plasticky zdobená pásová zápona, plochá sekera se schůdkem, tyčinkový náramek zdobený šikmými rýžkami, jehlice s kulovitou šikmo provrtanou hlavicí a spirálka ze zlatého drátu. Depot 25 hřiven byl údajně uložen v prostřední ze skupiny mohyl. Hřivny ležely v hloubce 70 cm ve štěrkovité hlíně pravidelně naskládány na sebe a to tak, že dvě hřivny vždy tvořily pár kryjící se svými konci.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 3. ledna 1986.

Mohylník Jaroslavický vrch II (Q37294003)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
34560/3-5538
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hroznějovice Jaroslavický vrch II
49°9′46,38″ s. š., 14°28′37,91″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Osamocená mohyla se nachází na vrcholové plošině Jaroslavického vrchu (kóta 507 m), který leží asi 500 m severně od potoka Budáček. Mohyla má průměr 12 m a výšku 1 m, na povrch pláště vystupují kameny z vnitřní konstrukce. Lokalita leží na návrší ve smíšeném lese s hustým podrostem nízkých smrčků. Do vrcholku mohyly je zapuštěna značka státní triangulace, jinak je nepoškozena.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 20. ledna 1986.

Mohylník Jaroslavický vrch (Q37293989)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
42216/3-5496
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hroznějovice Jaroslavický vrch
49°9′45,3″ s. š., 14°29′4,76″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Osamocená mohyla leží na mírném východním svahu Jaroslavického vrchu, který zde klesá k soutoku potoka Budáček s jeho bezejmenným levostranným přítokem, potok je od lokality vzdálen 500 m směrem na jih. Mohyla má oválný tvar o rozměrech 18 x 12 m a výšce 1 m. Lokalita leží ve smrkovém lese s nízkým podrostem malých smrčků, mohyla je neporušená.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 3. ledna 1986.

Mohylník les Babinec (Q37293977)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
26918/3-5490
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hroznějovice les Babinec
49°9′14,22″ s. š., 14°29′25,2″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Lokalita se nachází ca 700 m severovýchodně od středu vsi, v nadmořské výšce 470 m na plošině mezi potokem Budáček a jeho bezejmenným levostranným přítokem. Pohřebiště se skládá ze tří mohyl, z nichž dvě, situované na jižním okraji smrkového lesa po obou stranách lesní cesty, mají průměr 14 a 9 m a jsou od sebe vzdálené 10 m. Obě mohyly jsou porušeny staršími výkopy – jedna má zcela vytěžené jádro, druhá vrcholový vkop. Třetí mohyla s kamennou konstrukcí o průměru 8 m a výšce 1 m se nachází 150 m severozápadně, na jižním okraji hustého nízkého smrkového lesa. Kruhovitá vyvýšenina v její blízkosti může být pozůstatkem další porušené mohyly.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 3. ledna 1986.

Mohylník les Slavonice (Q37294015)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
34507/3-5541
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Hroznějovice les Slavonice, střed
49°9′7,2″ s. š., 14°30′50,4″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Lokalita leží na hranici katastrů Hroznějovice a Tuchonice, v nadmořské výšce 500 m na jižním svahu klesajícím od kóty 516 m k potoku Budáček. Na lokalitě se nachází smrkový les, kterým prochází ve směru JJZ – SSV katastrální hranice vyznačená v terénu mělkým hrotitým příkopem. Ten je asi 15 m západně od něj sledován lesní cestou. V roce 1976 zde byla zjištěna skupina tří pravěkých mohyl, z nichž první s propadlým středem měla průměr 8 m a výšku 0,6 m, druhé dvě ležící v těsné blízkosti předchozí měly průměr 3–4 m a výšku 0,3 m. Na místě nejsou patrné žádné terénní anomálie, které by mohly být pozůstatkem mohyl.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 20. ledna 1986.

Purkarec[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kostel svatého Jiří (Q38089472)


Purkarec kostel1.jpg
 
Kategorie Church of Saint George (Purkarec)  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
37173/3-379
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Purkarec při severním konci obce na návsi, u Vltavy, st. 1, pp. 1
49°7′44,76″ s. š., 14°27′9,48″ v. d.
Kostel sv. Jiří s hřbitovem, ohradní zdí a márnicí. Původně gotický kostel má dostavěnou neorománskou západní věž z roku 1879. Loď je plochostropá, presbytář zaklenutý žebrovou křížovou klenbou. Východní i západní štít sakristie jsou hrázděné.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Hospoda čp. 92 (Q31867230)


Purkarec_-_hospoda.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
34975/3-378
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Purkarec Purkarec 92
49°7′42,78″ s. š., 14°27′5,47″ v. d.
hospoda

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. Je navrženo sloučení s památkou 30827/3-376 (PkMnMISSezObr), čp. 34.
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Usedlost čp. 34 (Q31867185)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
30827/3-376
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Purkarec Purkarec 34
49°7′42,49″ s. š., 14°27′5,58″ v. d.
Venkovská usedlost. Štítově postavená usedlost čp. 34 z roku 1851 (1861?) a podélně orientovaná hospoda čp. 92 z 1. čtvrtiny 20. století se nacházejí v centru Purkarce, v horní části návsi šikmo proti kostelu sv. Jiří.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Usedlost čp. 29 (Q31867290)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
38576/3-374
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Purkarec Purkarec 29
49°7′38,99″ s. š., 14°27′7,91″ v. d.
Zděná uzavřená venkovská usedlost s podlouhlým dvorem. Průčelí s dvěma trojúhelnými štíty a klenutou branou. Datováno obytné stavení 1854 a špýchar 1848.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. MonumNet dříve uváděl čp. 30.
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Karlův Hrádek (Q8552778)


Karlův hrádek kaple3.jpg
 
Kategorie Karlův Hrádek  na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
28648/3-371
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Purkarec na skále nad Vltavou
49°6′39,04″ s. š., 14°27′36,71″ v. d.
Hrad Karlův Hrádek (Karlshaus), zřícenina gotického hradu postaveného Karlem IV. Na zalesněné ostrožně nad levým břehem Vltavy cca 1 km jižně od vsi Purkarce.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Mohylník Strážiště (Q38089466)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
26833/3-380
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Purkarec u vrcholu Strážiště, ca 1,5 km západně od návsi
49°7′33,6″ s. š., 14°25′55,2″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Pohřebiště leží v nadmořské výšce 520 m na plochém návrší vybíhajícím směrem k severozápadu od kóty 523 m. Neověřená zpráva J. Mádla z roku 1941 uvádí existenci 5 mohyl z původního počtu 40, při povrchovém průzkumu v roce 1973 zjistil dr. A. Beneš tři porušené mohyly ležící těsně severně od kóty 523 m. V současnosti jsou na lokalitě patrné dvě mohyly, z nichž první o průměru 8 m a výšce 0,5 m leží 100 m severozápadně od kóty, další oválná mohyla o rozměrech 15 × 7 m se nachází 50 m severně od předchozí. PMohyly leží v borovém lese na okraji paseky hustě zarostlé náletovým porostem, která zaujímá vrcholovou partii návrší. Těsně jižně od kóty se nachází nevyužívaný lom. Plášť jedné z mohyl je porušený stahováním dřeva, druhá mohyla je zachovalá.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Mohylník Na kukli (Q38089479)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
25964/3-5492
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Purkarec Na kukli, na východním břehu Vltavy, ca 1 km od řeky
49°8′7,19″ s. š., 14°28′2,98″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Pohřebiště je tvořeno třemi mohylami uspořádanými do řady dlouhé 80 m, která probíhá ve směru SSZ – JJV. Průměr mohyl je 8,5, 10 a 10 m, jejich výška se pohybuje v rozmezí 0,4–0,8 m. Pohřebiště leží na východním okraji smíšeného lesa. Dvě mohyly jsou zachovalé, násyp mohyly na jihovýchodním okraji protíná na východní straně příkop určující hranici k. ú. Purkarec a k. ú. Kostelec nad Vltavou. Mohyly nebyly dosud zkoumány a z lokality nejsou známy žádné archeologické nálezy. Nelze je dosud zařadit do konkrétního pravěkého období.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 3. ledna 1986.

Jeznice[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Mohylník Hřeben (Q37322209)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
19949/3-175
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Jeznice Hřeben
49°8′41,57″ s. š., 14°25′24,38″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Mohylové pohřebiště z doby halštatské se nachází ca 1 km západně od vsi. Pohřebiště tvořené 29 mohylami se rozkládá na ploše cca 150 x 80 m. Svými rozměry – průměr 20 m, výška 2,5 m – vyniká velká mohyla ve střední části pohřebiště. Pohřebiště leží na pasece hustě zarostlé nízkým smíšeným lesem a křovinami, paseka je rozčleněna od několika oplocených lesních školek. Mohyly jsou v nepřehledném a obtížně prostupném terénu špatně identifikovatelné. Z 29 mohyl je 5 zachovalých, 18 porušených starými výkopy a 6 nejistých. Z jedné mohyly získal J. N. Woldřich zlomky keramiky z doby halštatské, další mohyla obsahovala obvodový kamenný věnec a žároviště.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 31. prosince 1963. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Mohylník při široké aleji (Q37322197)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
24901/3-5525
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Jeznice při široké aleji
49°8′26″ s. š., 14°24′26,84″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Lokalita se nachází při západní hranici katastru, v nadmořské výšce 476 m na návrší mezi potokem Rachačka a jeho bezejmenným levostranným přítokem, potok Rachačka je od lokality vzdálen 400 m směrem na jíhozápad. Pohřebiště je tvořeno 8 mohylami, z nichž 7 je seskupeno na východním okraji návrší, osmá osamocená mohyla leží na mírném východním svahu asi 250 m východně od hlavní skupiny. Ta se skládá ze tří velkých mohyl o průměru 13 m a výšce 0,7–1 m a čtyř mohyl menších o průměru 5–7 m a výšce do 0,5 m. Velké mohyly vytvářejí řadu probíhající ve směru JZ – SV, malé mohyly se nacházejí v jejich těsné blízkosti po obou stranách. Areál nebyl dosud datován do určitého pravěkého období. Pohřebiště se nachází ve vzrostlém smrkovém lese, severně od lesní cesty. Přes mohylu na severovýchodním okraji přechází lesní cesta a její násyp je proťat hrotitým lesním příkopem. Dvě malé mohyly mají snížené vrcholy.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 20. ledna 1986.

Mohylník Šífárna (Q37322220)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
37036/3-5524
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Jeznice Šífárna
49°8′16,46″ s. š., 14°24′30,23″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Lokalita se nachází při západní hranici katastru, v nadmořské výšce 476 m na návrší nad potokem Rachačka, který je od lokality vzdálen 250 m směrem na jihozápad. Pohřebiště se skládá z 12 mohyl, jejichž průměr se pohybuje od 6 do 16 m, výška nepřesahuje 1 m. Mohyly jsou hustě seskupeny na ploše cca 50 x 40 m, takže se jejich násypy v několika případech částečně překrývají. U několika mohyl vystupují na povrch pláště kameny z vnitřní konstrukce. U několika mohyl vystupují na povrch pláště kameny z vnitřní konstrukce. Areál dosud nebyl datován do konkrétního pravěkého období. Pohřebiště se nachází v hustém smrkovém lese, východně od lesní cesty. Jedna mohyla (č. 4) byla v letech 2001–2002 porušena nelegálním výkopem, ostatní mohyly jsou neporušené.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 20. ledna 1986.

Mohylník nad Rochačkami (Q37322184)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
26121/3-5523
Pam. katalog
MonumNet
MIS
Jeznice nad Rochačkami
49°8′5,13″ s. š., 14°24′50,34″ v. d.
Mohylník, archeologické stopy. Lokalita se nachází při jihozápadní hranici katastru, na návrší severně od potoka Rachačka. Skládá se ze dvou pravěkých mohyl o výšce 0,4 m a průměrech 9 a 2 m. Mohyly jsou od sebe vzdáleny 10 m. Mohylové pohřebiště leží v nadmořské výšce 449 m na návrší nad potokem Rachačka, asi 3000 m západně od Vltavy, ve smrkovo-borovém lese, severně od lesní cesty. Obě mohyly jsou neporušené.

Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno.
Památkově chráněno od 20. ledna 1986.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]