Seznam kulturních památek na Novém Městě – Praha 2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Wiki Loves Monuments
WikiProjekt Fotografování

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Nové Město v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Seznam je členěn podle základních sídelních jednotek.

Staré Město, Nové Město, Malá Strana, Hradčany, Josefov, Vyšehrad a z malé části Vinohrady, Holešovice, Podolí a Smíchov jsou od roku 1971 jako Pražská památková rezervace městskou památkovou rezervací.[1]

Část Nového Města východně od Sokolské ulice je od roku 1993 součástí městské památkové zóny Vinohrady, Žižkov a Vršovice.[2]

Praha 2[editovat | editovat zdroj]

Zderaz[editovat | editovat zdroj]

Základní sídelní jednotka Zderaz je část Nového Města mezi ulicemi Myslíkova a Na Moráni.

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Myslíkova 6 (Q38036820)


Myslíkova 6.jpg
 
Kategorie Myslíkova 6 na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40949/1-1783
Pam. katalog
MIS
Nové Město Myslíkova 257/6, Náplavní 257/10, Praha 2
50°4′41,54″ s. š., 14°25′8,38″ v. d.
Činžovní dům. Nárožní dominanta, výrazná novorenesanční stavba arch. Schulze, doplněná architektonicky hodnotnou nástavbou fy. Romováček a Petrlík. Zástavba je zde doložena již od 14. století, na počátku 18. století stál místě čp. 257 zahradní dům a na místě čp. 258 patrový dům s výčepem, zvaný „U Goliatů“ či „U Drábků“. V roce 1864 zakoupil oba domy V. Bubeníček, nechal je zbourat a v roce 1868 vystavět dva nájemní třípatrové domy s obytnou dvorní budovou v novorenesančním slohu (arch. Josef Schulz). Fasáda byla opravována v roce 1889 stavitelem F. Tichnou. V roce 1921 získala dům Ústřední záložna Družiny čsl. legionářů a následně (1923–1924) nechala firmou Romováček a Petrlík provést nástavbu 5. podlaží a 6. mansardového podlaží, stavební spojení obou domů se vstupem v čp. 258 a úpravu fasád ve stylu moderny s vyzněním do expresionismu. Autor projektu a sochařské výzdoby je neznámý. Nárožní dvojdům má okosené nároží lemované oboustranně dvěma arkýři na výšku 3.–6. podlaží. Hlavní vstup z Myslíkovy ulice se 4 kanelovanými pilíři nesoucími římsu s plastikami Stavebnictví, Zemědělství a Strojírenství je vygradován středním arkýřem zakončeným skupinou plastik Strojírenství, Vítězství a Hojnost. V meziokenních osách nad 4. podlažím jsou busty legionářů.

Poznámka: Státní pozemkový úřad – účetní departement, súčtovací oddělení berní správy II.
Památkově chráněno od roku 1975. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Myslíkova 12 (Q31832317)


Měšťanský dům (Nové Město) Myslíkova 12 (2).jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40165/1-1268
Pam. katalog
MIS
Nové Město Myslíkova 1275/12, Na Zderaze 1275/15, Praha 2
50°4′38,77″ s. š., 14°24′58,48″ v. d.
Měšťanský dům. Klasicistní novostavba, zbudovaná nad částí gotických sklepů starších domů podle plánů stavitele K. Fialy v letech 1828–1829. Zachovány středověké fragmenty – stuhový portál v pravé části průjezdu. Na parcele je doložena zástavba již z konce 14. století. Stávající objekt byl postaven jako klasicistní novostavba nad částí středověkých sklepů rozděleného staršího domu čp. 259. Roku 1829 byl zkolaudován a v roce 1833 po právním a evidenčním oddělení mu bylo přiděleno nové čp. 1275. Stavitel Fiala roku 1836 dostavěl křídlo v ulici Na Zderaze a dvorní křídla. V roce 1899 byl na nároží zbudován krám, roku 1939 byla v zadním dvorním křídle zbudována tiskárna s nástavbou patra pro kanceláře. V roce 1994 byl objekt upraven pro administrativní využití. Třípodlažní nárožní dvoukřídlý dům se sedlovou střechou má na jižní i západní straně dvora připojeno dvoupodlažní křídlo. V patře je nika s konchou, ve které byla pravděpodobně umístěna plastika. Vstup do dvora a do horních podlaží je zaklenutým průjezdem (klenba s lunetami) s dochovaným středověkým portálkem (dnes nefunkčním). Na pravé straně fasády v Myslíkově ulici je vstup do sklepního podlaží.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Jiráskovo náměstí 1 (Q38036606)


Masarykovo nábřeží 2, Jiráskovo náměstí 1.jpg
 
Kategorie Jiráskovo náměstí 1 (Prague) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
50204/1-2275
Pam. katalog
MIS
Nové Město Masarykovo nábřeží 2014/2, Jiráskovo náměstí 2014/1, Praha 2
50°4′35,39″ s. š., 14°24′51,59″ v. d.
Činžovní dům. S domem čp. 2013 tvoří jednotný celek. Neobarokní nájemní domy byly zbudovány v rámci úpravy nábřeží v roce 1906 podle Františka Jiskry na pozemcích bývalé Bubeníčkovy ohrady. Oba domy spojuje nárožní rizalit, ukončený věžicí, fasády nesou patrové arkýře, podepřené plastikami atlantů. V typovém vybavení výrazně ovlivněn hotelovou architekturou. Majitelem domu čp. 2014 byl patrně architekt František Jiskra, autor objektu a fasády obou domů. Nárožní šestipodlažní podsklepený objekt se sedlovou střechou má zaoblené nároží zdůrazněné arkýřem umístěným ve 4.–6. podlaží a vygradované věží s cibulovou bání. Průčelí obíhá ve výši 3. podlaží balkon s kovovým zábradlím a sloupky s vázami. Na úrovni 4. a 5. podlaží jsou na obou fasádách otevřené loggiové arkýře o šířce 3 os, tvořené sloupy s kompozitními hlavicemi a balustrovým nebo plným zděným zábradlím, podepřené nesignovanými plastikami atlantů. Štíty původních podkrovních vestaveb v ose arkýřů s volutovými frontony výrazově navazují na české dientzenhoferovské baroko.

Památkově chráněno od 23. června 2000.

Jiráskovo náměstí 2 (Q38036518)


Jiráskovo náměstí 2, Náplavní 1.jpg
 
Kategorie Jiráskovo náměstí 2 (Prague) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
49923/1-2262
Pam. katalog
MIS
Nové Město Náplavní 2013/1, Jiráskovo náměstí 2013/2, Praha 2
50°4′34,98″ s. š., 14°24′53,25″ v. d.
Činžovní dům. S domem čp. 2014 tvoří jednotný celek. Neobarokní nájemní domy byly zbudovány v rámci úpravy nábřeží v roce 1906 podle Františka Jiskry. Oba domy spojuje nárožní rizalit, ukončený věžicí, fasády nesou patrové arkýře, podepřené plastikami atlantů. V typovém vybavení výrazně ovlivněn hotelovou architekturou. Nárožní šestipodlažní podsklepený dům se sedlovou střechou má zaoblené nároží zdůrazněno arkýřem umístěným ve 4.–6. NP a vygradovaným věží s cibulovou bání.

Památkově chráněno od 19. května 1999.

Restaurace Vltava (Q31832333)


Rašínovo nábřeží 1, restaurace Vltava.jpg
 
Kategorie Restaurace Vltava (Rašínovo nábřeží) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
10671/1-2239
Pam. katalog
MIS
Nové Město Rašínovo nábřeží 2084/1, Praha 2
50°4′26,68″ s. š., 14°24′49,24″ v. d.
Dřevěný restaurační pavilon byl postaven ve 30. letech 20. století při nábřežní zdi horního nábřeží a spolu s dalšími objekty podobného vzhledu a zaměření dotvářel charakter vltavských nábřeží. V poválečném období byla k restauraci přistavěna i terasa. Objekt byl budován od podzimu roku 1945 jako doplňkový servis k provozované lodní dopravě. Celkové uspořádání, provedení i vnitřní vybavení stavby bylo provedeno tak, aby připomínalo interiér lodě (včetně palubkového ostění, obložení stropů a vybavení dřevěným nábytkem).

Památkově chráněno od 23. června 1995.

Nájemní dům V. Havla Rašínovo nábřeží 70 (Q38263827)


Činžovní dům - soubor nájemních domů V. Havla (Nové Město) Rašínovo nábř. 70.jpg
 
Kategorie Rašínovo nábřeží 70 na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
100453
Pam. katalog
MIS
Nové Město Rašínovo nábřeží 1980/70, Praha 2
50°4′28,28″ s. š., 14°24′51,07″ v. d.
Činžovní dům - soubor nájemních domů V. Havla (chráněno společně s domem 2000/78). Dva téměř identické domy čp. 1980 a 2000 byly postaveny podle projektu ing. Václava Havla v letech 1904–1905 v secesním stylu a dokládají vliv staveb A. Perreta na tehdejší pražskou architekturu. Přesný, geometrický dojem užité secese dotvářejí velká šestidílná okna. Původní projekt byl mnohem dekorativnější než realizace. Roku 1945 byl dům poškozen při leteckém náletu, 1946–1947 obnoven. Čp. 1980 postavil Václav Havel sám, čp. 2000 podle jeho projektu postavila firma J. Čámského. Řadový čtyřpatrový dům se zvýšeným přízemím na obdélné parcele, s trojtraktovou dispozicí. Ve střední ose na úrovni 1.–4. patra probíhá polygonálně tvarovaný arkýř, který převyšuje průčelí podkrovním patrem a vrcholí hranatou kopulí s prvkem kovové zeměkoule na špici. Průčelí je rovněž zvýšeno atikou na způsob cimbuří.

Památkově chráněno od 11. srpna 2003.

Nájemní dům V. Havla Rašínovo nábřeží 78 (Q38263827)


Praha, Nové Město, Rašínovo nábř. 2000.jpg
 
Kategorie Rašínovo nábřeží 78 na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
100453
Pam. katalog
MIS
Nové Město Rašínovo nábřeží 2000/78, Praha 2
50°4′30,7″ s. š., 14°24′50,98″ v. d.
Činžovní dům - soubor nájemních domů V. Havla (chráněno společně s domem 1980/70). Dva téměř identické domy čp. 1980 a 2000 byly postaveny podle projektu ing. Václava Havla v letech 1904–1905 v secesním stylu a dokládají vliv staveb A. Perreta na tehdejší pražskou architekturu. Přesný, geometrický dojem užité secese dotvářejí velká šestidílná okna. Původní projekt byl mnohem dekorativnější než realizace. Roku 1945 byl dům poškozen při leteckém náletu, 1946–1947 obnoven. Čp. 2000 postavil Václav Havel sám, čp. 1980 podle jeho projektu postavila firma J. Čámského. Řadový čtyřpatrový dům se zvýšeným přízemím na obdélné parcele, s trojtraktovou dispozicí. Ve střední ose na úrovni 1.–4. patra probíhá polygonálně tvarovaný arkýř, který převyšuje průčelí podkrovním patrem a vrcholí hranatou kopulí s prvkem kovové zeměkoule na špici. Průčelí je rovněž zvýšeno atikou na způsob cimbuří.

Památkově chráněno od 11. srpna 2003.

Hotel Eurostars David (Q38036614)


Náplavní 6, Záhořanského 1.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
12477/1-2202
Pam. katalog
MIS
Nové Město Náplavní 1618/6, Záhořanského 1618/1, Praha 2
50°4′36,56″ s. š., 14°24′55,2″ v. d.
Činžovní dům. Nárožní dům s bohatě zdobenou neoronesanční fasádou, vystavěný v roce 1882 na parcele Čeňka Bubeníčka stavitelem V. Pasovským. Hodnotný je zejména trojosý vstupní portál se sochařskou výzdobou, dále nároží s arkýřovým balkonem ukončeným balustrádou. Celé nároží završuje věžice s bání a lucernou. Nárožní dům s trojkřídlou dispozicí na půdoryse ve tvaru U.

Památkově chráněno od 29. listopadu 1993.

Klášter Na Zderaze (Q31832351)


Praha, Nové Město, Na Zderaze 269.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40111/1-1228
Pam. katalog
MIS
Nové Město Na Zderaze 269/4, 270/6, 271/8, Na zbořenci 271/2, 275/10, Praha 2
50°4′36,22″ s. š., 14°25′0,29″ v. d.
Areál kláštera Na Zderaze je situován v lokalitě, kde církevní stavby jsou doloženy od 11. století – kostelík sv. Petra a Pavla, od 12. století jsou pozemky v držení křižovníků strážců Božího hrobu Jeruzalémského, kteří zde postupně budovali svůj klášter. Ve 13. století novostavba chrámu, ve 14. století konvent, škola a špitál, v 15. století obnova areálu po husitských bouřích, v 16. století převedení na ženskou větev řádu a prodej, v 17. století obnova konventu. Roku 1715 díky finačnímu odkazu a prostředků ze solní poklady začala výstavba nového areálu, který měl mít kostel, konvent pro 84 řeholníků, kapli Božího hrobu, proboštství a hospodářské budovy. Do zrušení kanonie roku 1784 nebyly všechny stavby dokončeny. V roce 1789 byl areál pronajat armádě a v roce 1898 České polytechnice. V roce 1905 v rámci přestavby pro univerzitní funkci byly všechny stavby vyjma proboštství a kaple zbourány. Z původního kláštera křížovníků – „božehrobců“, zahrnující konventní chrám ze 13. století, konvent a další budovy, se zachovala barokně přestavěná budova proboštství z roku 1756 a zvláště kaple Božího hrobu (kolem roku 1720), připisována pro gotizující prvky J. B. Santinimu.
  • kaple Božího hrobu, kolem roku 1720 (ve dvoře čp. 276)
  • čp. 269, bývalé proboštství křižovníků (dnes prostory ČVUT)
  • čp. 270, bývalá škola
  • čp. 271, dům Na červeném poli
  • čp. 275, Nigroniovský dům

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Kostel svatých Cyrila a Metoděje (Q956163)


CM zvenku.JPG
 
Kategorie Orthodox cathedral of Saints Cyril and Methodius (Prague) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44122/1-1221
Pam. katalog
MIS
Nové Město Resslova 307/9, Na Zderaze 307/2, Praha 2
50°4′32,73″ s. š., 14°25′0,67″ v. d.
Od 12. století jsou pozemky v držení křižovníků – strážců Božího hrobu. Byly využívány jako zahrady, první doklady o zástavbě jsou z roku 1641 (Talmberský dům), do něhož byl v roce 1705 umístěn první emeritní dům. V roce 1730 byla Nadací pro přestárlé kněze pražské diecéze zahájena výstavba emeritního domu včetně vrcholně barokního kostela. Stavitel P. I. Beyer, dokončil roku 1735 K. I. Dietzenhofer. V rámci josefínských reforem byl roku 1783 kostel a emeritní dům zrušen a obě budovy byly náboženským fondem zapůjčeny armádě a využívány jako kasárna a sklady. Kostel a emeritní dům byly nabídnuty Pražské polytechnice, přestavba kostela na auditorium se neuskutečnila. V letech 1893–1895 byl upraven terén Resslovy ulice. K demolici navržené objekty byly zachovány a v roce 1920 byly stavebně upraveny včetně vstupů a nového schodiště do předdvoří kostela (E. Sochor, P. Janák). Ve dvorní části byly po roce 1905 vybudovány objekty polytechniky. Kostel je v užívání pravoslavné církve a je zde Národní památník hrdinů heydrichiády, v původním emeritním domě jsou prostory ČVUT – fakulty elektrotechnické. Areál zahrnuje dnes tyto objekty:
  • kostel svatých Cyrila a Metoděje, původně svatého Karla Boromejského
  • čp. 307, dům emeritních kněží
  • ohradní zeď, sochy andělů, vázy, mřížová vrata I a II
  • dvorní objekt

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Česká polytechnika (Q31832371)


CVUT_Karlovo_namesti.jpg
 
Kategorie Czech Technical University - Karlovo náměstí na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40123/1-1237
Pam. katalog
MIS
Nové Město Karlovo náměstí 293/13, Resslova 293/11, Praha 2
50°4′25,07″ s. š., 14°25′7,01″ v. d.
Původní pozemek zderazského kláštera byl postupně zastavován (v 16. století hospodářské budovy, v 19. století obytný dům. V roce 1866 parcelu odkoupil Zemský výbor Království českého a v roce 1867 nechal zpracovat projekt (arch. Ignác Ullmann a Ringhoffer) nové budovy pro potřeby České polytechniky. V letech 1871–1875 přestavbou stávajících domů v západní frontě Karlova náměstí vznikla neorenesanční budova podle návrhu Ignáce Ullmana. V roce 1879 byly osazeny plastiky Geniů v uliční fasádě (sochař J. V. Myslbek), v roce 1894 sochy Alegorie vědy a práce (A. Popp). Pozdější úpravy podstřeší, v přízemí vstup do metra. Nárožní trojkřídlá dvoutraktová podsklepená budova na půdoryse U, s výrazným půlkruhovým rizalitem schodiště ve dvorní části. V ose domu se nachází monumentální vestibul s půlkruhovým trojramenným schodištěm neseným pilíři a sloupy, s kamennou balustrádou zábradlí a litinovými kandelábry.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Kostel svatého Václava na Zderaze (Q1726637)


Sv Vaclav Resslova.jpg
 
Kategorie Church of Saint Wenceslaus (New Town, Prague) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40102/1-1223
Pam. katalog
MIS
Nové Město Resslova, Dittrichova, pp. 1142, Praha 2
50°4′32,73″ s. š., 14°25′0,67″ v. d.
Kostel svatého Václava na Zderaze. Románský farní kostelík osady Zderaz, patřící křižovníkům – strážcům Božího hrobu, byl vysvěcen v roce 1181. Roku 1324 řád přikoupil sousední dům s lázní a zřídil tam špitál, později byla součástí areálu ještě škola a hřbitov. Ve 2. polovině 14. století byl kostel goticky přestavěn rozšířením kněžiště a přestavbou lodi, pojal do zdiva severozápadní nároží částečně dochované románské věže. Roku 1420 byl kostel vypálen, faru s kostelem převzali kališníci. Prošel renesančními i raně barokními úpravami. Od roku 1623 kostel, zvonice, škola, hřbitov i fara připadly do vlastnictví řádu bosých augustiniánů, roku 1785 po zrušení řádu byl odsvěcen, roku 1827 opět posvěcen, přesto chátral a koncem 19. století hrozilo i zbourání. Roku 1904 byly z podnětu J. Hlávky vypracovány návrhy na rekonstrukci u J. Fanty a A. Wiehla, z toho byla podle Fantova návrhu zbudována roku 1909 pouze kamenná terasa se schodišti z obou ulic a 2 pískovcovými sloupy s měděnými lucernami. Na terase je umístěno torzo románského pískovcového okenního sloupku. Před zřícením kostel zachránilo jeho odkoupení církví čs. husitskou roku 1929, oprava proběhla pod vedením arch. E. Sochora. V letech 1909–1910 a 1929–1930 byl výrazně regotizován. Dnešní kostel, stojící na vysoké kamenné terase nad dnešními ulicemi Resslovou a Dittrichovou, je v jádře gotická jednolodní neomítnutá stavba z kamenného lomového zdiva se sakristií při jeho jižní straně a lodí zaklenutou renesanční gotizující síťovou klenbou. Gotická stavba s románskými fragmenty, se sakristií a farní úřadovnou v patře, s deponovaným románským sloupkem na kamenné terase kolem objektu.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Hlávkova kolej (Q38036744)


Hlávkova kolej 2013-09-04 18-04-39.jpg
 
Kategorie Hlávkova kolej na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41338/1-2042
Pam. katalog
MIS
Nové Město Jenštejnská 1966/1, Dittrichova 1966/14, Praha 2
50°4′30,23″ s. š., 14°24′56,98″ v. d.
Hlávkova studentská kolej. Stavbu neorenesanční koleje provedl Matěj Blecha podle návrhu Josefa Fanty v letech 1903–1904. Fasáda, orientovaná do ulice třemi stranami, je zdobena sgrafitovou výzdobou, ovlivněnou v detailu secesí, od Josefa Fanty a Karla Klusáčka. Hlavní průčelí vrcholí bustou svatého Václava od Čeňka Vosmíka. Kolej je tvořena dvěma odlišnými budovami – trojtrakt nárožního domu (třípatrový objekt s podkrovím a fasádami do Dittrichovy a Jenštejnské ulice a pětipatrové křídlo s podkrovím do Jenštejnské ulice), na nějž navazuje dvorní dvoutraktový dům. Celý objekt je podsklepený, krytý sedlovými střechami. Na fasádě jsou umístěny pamětní desky (památka na studenta Opletala) a kopie desky připomínající založení a poslání koleje – originály jsou umístěny u vrátnice ve vestibulu spolu s bustou Josefa Hlávky. V přízemí je místnost upravená jako pamětní síň s panely k historii koleje a osobnosti mecenáše J. Hlávky.

Památkově chráněno od roku 1981. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Černý pivovar (Q38036737)


Praha_Nove_Mesto_Karlovo_nam_Cerny_pivovar.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
51781/1-2306
Pam. katalog
MIS
Nové Město Karlovo náměstí 292/14 a 15, Praha 2
50°4′35,7″ s. š., 14°25′8,73″ v. d.
První doklady o zástavbě pozemku Zderazského kláštera jsou ze 14. století, následné barokní stavby byly v 19. století nahrazeny klasicistním obecním pivovarem (Zlatý lev či Pflanzrův černý pivovar). V roce 1920 byl postaven ve dvoře pětipodlažní secesní objekt tiskárny Tribuna od Boh. Kozáka a K. Roštíka. V roce 1932 nový majitel (italská pojišťovna) nechal zpracovat architektem Karlem Kotasem projekt nového obytného objektu s restaurací v uliční části pozemku a dvorního obytného domu. V roce 1933 byla povolena demolice původních domů. V letech 1933–1934 byl postaven nový funkcionalistický nájemní dům s bufetem a restaurací Černý pivovar. Hlavní objekt je podsklepený, sedmipodlažní s ustupujícím posledním podlažím, plochou střechou a dvěma symetricky umístěnými kubusy v 8. podlaží. Konstrukce je železobetonová skeletová. Objekt je jedním z prvních projevů směřování od strohého funkcionalistického stylu k monumentalizované klasicizující variantě. Lze ho pokládat za mladší novoměstský protějšek budovy Merkur v Revoluční třídě čp. 767 od arch. Fragnera. Na fasádě je umístěn emblém domu – kovový reliéf lva s nápisem „Černý pivovar“ (sochař F. Bžoch). Před dvorní fasádu předstupuje přízemní jednostranně zaoblený objekt původní restaurace s okny zasklenými vitrážemi s motivy výroby a distribuce piva. V přízemí hlavního objektu byla restaurace (dnes supermarket). Tiskárna ve dvoře byla rekonstruována v roce 1950.

Poznámka: Památkový katalog uvádí počátek památkové ochrany k 8. 8. 2002, ale zápis do rejstříku pod číslem 1-2306 k datu 22. 12. 1964.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Pomník Aloise Jiráska (Q21704580)


Jiráskovo náměstí, Jiráskův pomník.jpg
 
Kategorie Statue of Alois Jirásek by Karel Pokorný and Jaroslav Fragner na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40078/1-1210
Pam. katalog
MIS
Nové Město Jiráskovo náměstí, pp. 2410/2, Praha 2
50°4′33,78″ s. š., 14°24′52,75″ v. d.
Pomník Aloise Jiráska byl vytvořen k 50. výročí jeho úmrtí, roku 1960. Sedící bronzová postava s perem v pravé ruce je dílem Karla Pokorného, architektonické ztvárnění vysokého kónického kamenného podstavce navrhl Jar. Fragner. Poblíž stojí dům, kde spisovatel v letech 1903–1930 žil.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Jiráskův most (Q12024927)


Praha,_Jiráskův_most.JPG
 
Kategorie Jiráskův most (Prague) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41447/1-2108
Pam. katalog
MIS
Nové Město Nové Město, Smíchov
50°4′32,95″ s. š., 14°24′47,71″ v. d.
Plány pro postavení mostu byly vyhotoveny již za 1. světové války, tehdy se počítalo s prodloužením Myslíkovy ulice. Most byl vybudován až v letech 1929–1932 podle oceněného návrhu F. Mencla a V. Hofmana z roku 1926. V předpolí mostu byly realizovány parkové úpravy, na smíchovské straně byl odstraněn barokní Dientzenhoferův pavilon, v předpolích mostu byla umístěna socha Jaro a pomník Aloise Jiráska. Most je situován v prodloužení Resslovy ulice. Je železobetonový o 6 polích a 5 pilířích, celkové délky 355 m. Konce mostu byly rozšířeny pomocí konzolových žeber. Výplně a madla zábradlí a osvětlovací stožáry jsou provedeny z umělého kamene. V předpolí mostu byly realizovány úpravy zeleně s instalací sochy Jaro a pomníku Al. Jiráska. Po dobu 2. světové války byl most přejmenován na Dientzenhoferův.
  • Nové Město: pp. 2400 (část), 2421/1, 2421/2, 2524/1 (část), Praha 2
  • Smíchov: pp. 5057, 5058, 5059 (část), 225/1 (část), Praha 5

Památkově chráněno od roku 1987. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Podskalí[editovat | editovat zdroj]

Základní sídelní jednotka Podskalí je část Nového Města mezi ulicemi Na Moráni, Vyšehradská, Na slupi, Svobodova a Vltavou u Rašínova nábřeží.

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Podskalská celnice (Q12039034)


Praha-Podskalská-celnice2011a.jpg
 
Kategorie Podskalská celnice na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40131/1-1242
Pam. katalog
MIS
Nové Město Výtoň, Rašínovo nábřeží 412/30, Podskalská 412/1, Na hrobcí 412/2, Praha 2
50°4′4,25″ s. š., 14°24′55,35″ v. d.
Někdejší celnice „Na Výtoni“, postavená po roce 1561, přečkala jako jedna z mála staveb asanaci Podskalí a představuje tak jedinečnou ukázku původní zástavby i úrovně terénu před regulací. Zachována srubová místnost v 1. patře s povalovým stropem a monumentální reliéfní znak Nového Města. Dnes volně stojící (původně řadová) téměř obdélná jednopatrová budova je krytá příkrou sedlovou, k západní straně zvalbenou střechou.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Rašínovo nábřeží 34 (Q38036731)


Činžovní dům (Nové Město) Rašínovo nábř. 34 (3).jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
12721/1-2216
Pam. katalog
MIS
Nové Město Rašínovo nábřeží 409/34, Praha 2
50°4′6,96″ s. š., 14°24′54,17″ v. d.
V místě barokního domu U Zlaté lodi vznikl v roce 1913 podle návrhu J. Kožušníčka nový řadový činžovní pětipodlažní dům o čtyřech okenních osách ve stylu pozdní, tzv. geometrické secese. Průčelí zdobí vysoký portál se sochařskou výzdobou, vstupní portál je lemovaný skulpturami atlantů od M. Kocourka a J. Čapka, muži mají u nohou sedící psy. Také v interiéru je zachováno mnoho prvků půvddního vybavení. Dům má trojtraktovou dispozici na obdélném půdorysu s obdélným dvorem.

Památkově chráněno od 30. května 1994.

Rašínovo nábřeží 36 (Q38036724)


Činžovní dům (Nové Město) Rašínovo nábř. 36 (3).jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
12722/1-2215
Pam. katalog
MIS
Nové Město Rašínovo nábřeží 407/36, Praha 2
50°4′7,54″ s. š., 14°24′54,04″ v. d.
Na místě zbořeného barokního domu U Černého orla vystavěl roku 1912 arch. Mir. Buriánek nový řadový činžovní pětipodlažní dům o šesti okenních osách, určený továrníku Al. Všetičkovi. Dům trojtraktové dispozice na obdélném půdorysu s obdélným dvorem. Stavba s mnoha výraznými znaky českého kubismu stále zachovává i některé prvky secesní architektury ( itrajová, malovaná či leptaná okna).

Památkově chráněno od 30. května 1994.

Všeobecný pensijní ústav (Q38036712)


Pojišťovna_-_Všeobecný_pensijní_ústav_(Nové_Město).jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40129/1-1241
Pam. katalog
MIS
Nové Město Rašínovo nábřeží 390/42 a 44, Plavecká 390/1, Praha 2
50°4′11,37″ s. š., 14°24′53,02″ v. d.
Novostavba kancelářského domu pro Všeobecný pensijní ústav vznikala v asanované části Podskalí v letech 1912–1914 podle půdorysných návrhů Josefa Zascheho, fasády ve stylu geometrické moderny jsou jedním z nejvýznamnějších děl Jana Kotěry, stavba je ceněna především pro své kubistické a prekonstruktivistické architektonické členění. Nárožní šestipodlažní stavba na šířkové parcele, stojící ve frontě pravidelné zástavby Rašínova nábřeží. Objekt na půdorysu L s kratším křídlem do ulice Plavecké, podélný trojtrakt se dvěma schodišti na nárožích budovy a s hlavním schodištěm v ose. Hlavní průčelí je dvacetiosé, je členěno na nárožích jednoosými a uprostřed pětiosým rizalitem, průčelí do ulice Plavecké je šestiosé. Sídlilo zde ministerstvo spojů, později sídlo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Rašínovo nábřeží 46 (Q38036718)


Činžovní dům (Nové Město) Rašínovo nábř. 46.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
12723/1-2207
Pam. katalog
MIS
Nové Město Rašínovo nábřeží 389/46, Praha 2
50°4′12,27″ s. š., 14°24′52,88″ v. d.
Pozdně secesní řadový činžovní šestipodlažní dům arch. Mir. Buriánka převzal roku 1911 místo po zbořeném plaveckém domě U Kněžourků. V průčelí dominuje vysoký vstupní portál, jehož dva sloupy podepírají první z trojice širokých balkonů. Trojtraktová dispozice na obdélném půdorysu s obdélným dvorem.

Památkově chráněno od 3. května 1994.

Rašínovo nábřeží 48 (Q38036827)


Činžovní dům (Nové Město) Rašínovo nábř. 48.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
12724/1-2209
Pam. katalog
MIS
Nové Město Rašínovo nábřeží 388/48, Praha 2
50°4′12,85″ s. š., 14°24′52,8″ v. d.
Asanovaný podskalský barokní dům U kominíků (U komínků?) uvolnil roku 1911 místo novému řadovému šestipodlažnímu nájemnímu domu podle projektu arch. J. Vomáčky. Pozdně secesní fasádu zdobí portál se sochami atlantů. Na fasádě nápisová deska s rytým portrétem Viléma Zítka a textem: „V tomto domě žil v letech 1920–1956 slavný český operní pěvec Vilém Zítek“.

Památkově chráněno od 23. května 1994.

Ministerstvo zdravotnictví (Q38036656)


Palackeho namesti.jpg
 
Kategorie Ministry of Health of the Czech Republic (main building) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40127/1-1240
Pam. katalog
MIS
Nové Město Palackého náměstí 375/4, Na Moráni 375/2, Pod Slovany 375/19 a 21, náměstí Pod Emauzy 375/1, Praha 2
50°4′23,22″ s. š., 14°24′53,08″ v. d.
Komplex ministerských budov (ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí, původně zemský úřad) vybudoval v duchu puristické klasicistní symetrie v letech 1928–1929 Boh. Hypšman. Kompozice dvou shodných budov tvoří pohledový rámec pomníku Palackého a panoramatu Emauzského kláštera. Oba objekty jsou řešeny na členitém půdoryse tvořeném hlavní budovou, nižšími křídly a uzavřenými a otevřenými dvory. V ose mezi oběma objekty je umístěno náměstí prostorově zdůrazněné konkávně řešeným oplocením otevřených dvorů bočních křídel. Ve středu náměstí stál pomník z mrákotínského žulového monolitu s postavami československých legionářů (arch. Hypšman, sochař J. Mařatka, 1928), který byl odstraněn za 2. světové války a obnoven později.
  • Palackého náměstí 375/4, Na Moráni 375/2, Pod Slovany 375/19 a 21, náměstí Pod Emauzy 375/1
  • Na Poříčním právu 376/1, náměstí Pod Emauzy 376/2, 376/5, Pod Slovany 376/17, Podskalská 376/26

Poznámka: Adresa budovy čp. 376 není v MonumNetu a v Památkovém katalogu uvedena, ale tato budova je zahrnuta do popisu památky v Památkovém katalogu. Ve výčtu parcel jsou uvedeny i pozemky s budovou čp. 376 a s náměstím mezi oběma budovami.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Pomník Františka Palackého (Q21716076)


Frantisek Palacky monument.jpg
 
Kategorie Monument of Palacký in Prague na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40076/1-1209
Pam. katalog
MIS
Nové Město Palackého náměstí, pp. 2438/1, Praha 2
50°4′23,22″ s. š., 14°24′53,08″ v. d.
Mohutný secesní pomník Františka Palackého byl podle vítězného návrhu Stan. Suchardy a Al. Dryáka zbudován v letech 1909–1912, po 2. světové válce byl obnoven v letech 1947–1950. Figurální výzdobu podle Suchardova návrhu provedl v bronzu J. Mařatka. Mohutná kamenná architektura na půloválném půdorysu (žulové kvádry, opracovaná a neopracovaná světlá žula na železobetonových pilotech a se železobetonovým jádrem), s předloženým konvexním stylobatem o dvou stupních. Ve středu pomníku na hranolovém soklu sedící kamenná postava Františka Palackého. Po stranách na podkovovitých částech plastické bronzové skupiny mužských a ženských postav, symbolizující po levé straně poběhohorský útisk, napravo nezdolnost českého lidu a jeho nové vzepětí. Na vrcholu ženská figura se vztyčenou levicí, doprovázená postavami letících Geniů, hlásá vzkříšení národa. Na zadní straně postava stařeny mezi nahými dívkami a mužskými postavami představuje Historii.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Palackého most (Q7126345)


Palackého most a Rašínovo nábřeží, z Hořejšího nábřeží.jpg
 
Kategorie Palackého most na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44470/1-2109
Pam. katalog
MIS
Nové Město Palackého most
50°4′22,25″ s. š., 14°24′43,59″ v. d.
Silniční most Františka Palackého. Třetí celokamenný pražský most byl zbudován jako propojení Nového Města (Podskalí) a Smíchova v letech 1876–1878. Most byl navržen ing. J. Reiterem za spolupráce arch. B. Münzbergera. Při koncích mostu stály výběrčí budky a sochy od J. V. Myslbeka (1887–1888 instalována Lumírova píseň, 1889–1892 Libušina věštba, 1892–1895 Záboj a Slavoj a v roce 1897 Ctirad a Šárka), při náletu v roce 1945 byla sousoší velmi poničena a poté instalována v parku na Vyšehradě. Výběrčí budky byly odstraněny v letech 1950–1951 při rozšiřování mostu z původní šířky 10,80 m na 15 m pomocí železobetonových konzol při zachování původních kamenických prvků zábradlí. Za 2. světové války nesl jméno W. A. Mozarta. Most o sedmi hlavních polích se segmentovými klenbami (osmé, menší pole nad Nábřežní ulicí na Smíchově), v toku Vltavy je zapuštěno šest pilířů. Na smíchovské straně mostu schodiště z jihu i severu. Zhlaví pilířů a klenbové kvádry byly provedeny z modré žuly, poprsní zdi z červeného pískovce a kuželky zábradlí z bílého mramoru v klasicizujícím duchu, symbolizujícím národní uvědomění. Ve vrcholech kleneb jsou umístěny erby pražských měst a dalších měst ležících na Vltavě, které modeloval Schnirch a provedl Škarda.
  • Nové Město: pp. 2422, 2423, 2424, 2425, 2426, 2427/1 (část)
  • Smíchov: pp. 5053, 5054, 5055, 5056, 4978 (část)

Památkově chráněno od roku 1987. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Klášter Na Slovanech – Emauzy (Q1000684)


Klášter_benediktinů_Na_Slovanech_(Nové_Město).JPG
 
Kategorie Emauzský klášter na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
11725/1-1225
Pam. katalog
MIS
Nové Město Vyšehradská 320/49, Praha 2
50°4′19,36″ s. š., 14°25′4,31″ v. d.
Klášter benediktinů Na Slovanech (Emauzské opatství). Klášter založil Karel IV. roku 1347 v rámci koncepce Nového města pražského jako obnovené centrum slovanské vzdělanosti, klášter i s kostelem byl vysvěcen 29. března 1372. V první stavební etapě bylo postaveno východní a jižní křídlo kláštera a východní část kostela. Stavba kostela pokračovala od východního chóru k západnímu průčelí. Důmyslný systém opěrných oblouků obkračuje šíři křížové chodby a svádí tlak kleneb do vnějších opěrných pilířů. Za husitských válek zůstal klášter díky svému zaměření ušetřen plenění a dál existoval jako utrakvistický. Za Rudolfa II. se opat Pavel Paminondas Horský pokusil o obnovení katolické liturgie a opravu kláštera, za vlády Ferdinanda III. byl klášter odevzdán benediktinům z Montserratu, kteří jej záhy nechali barokně přestavět, opravit a rozšířit. Zcela barokní ráz získal letní refektář a interiér kostela sv. Kosmy a Damiána. Za přispění kardinála Bedřicha Schwarzenberga byl klášter na konci 19. století postoupen přísné říšskoněmecké kongregaci benediktinů z jihoněmeckého Beuronu. Ti za vydatné podpory německé pražské společnosti nechali klášter puristicky upravit a v souladu se svými řádovými zásadami zbavili klášter i kostel všech stop barokních úprav a v duchu tzv. beuronské školy revokovali „ideální“ středověký stav. Roku 1925 byla v klášteře obnovena slovanská liturgie. Podle návrhu arch. B. Hypšmana byly v letech 1929–1930 provedeny nové klášterní budovy jihozápadně od kostela v klášterním předdvoří, určené pro umístění knihoven, dílen, nemocnice a jídelny pro chudé, a zřízena nová obvodní zeď kláštera na západní straně. 22. července 1942 byl klášter nacisty uzavřen. Dne 14. února 1945 zasáhlo kostel i klášter několik bomb shozených americkým letectvem, které zničily západní průčelí kostela, krov a část klenby. V letech 1964-1965 v soutěži na obnovu západního průčelí zvítězil návrh arch. Františka M. Černého.
  • gotický trojlodní kostel Panny Marie a svatých slovanských patronů ze 3. čtvrtiny 14. století, pp. 1242
  • kaple sv. Kosmy a Damiána - původně románský farní kostel, pp. 1243
  • klášter benediktinů se zachovanými nástěnnými malbami v křížové chodbě, čp. 320, včetně západních křídel, pp. 1241
  • zahrady (Jižní zahrada, Západní zahrada, Severní předpolí)
  • ohradní zdi zahrad
  • soubor opěrných zdí, schodišť a teras (Jižní zahrada)
  • severozápadní opěrná zeď, pp. 1246
  • schodiště se zdmi, pp. 1244/2, 1244/1
  • opěrná zeď s nikou (Jižní zahrada)
  • brána 1 (východně při konventu)
  • brána 2 (v jihozápadní ohradní zdi)
  • kaplička (Jižní zahrada)

Prostředí kulturní památky tvoří objekty v Jižní zahradě , provozní objekt z 50. let, sklad (jižně u konventu), altány, přístavba (východní část jižní zahrady), zázemí sportoviště (pp. 1236), tenisové kurty, balustráda (pp. 1232, mimo areál).
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Dům U Prasátků (Q38036670)


Praha Nove Mesto Trojicka 18 5.JPG
 
Kategorie Trojická 18 na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40951/1-1784
Pam. katalog
MIS
Nové Město Trojická 397/18, Praha 2
50°4′14,48″ s. š., 14°25′2,3″ v. d.
Objekt vznikl na místě původního domu U Prasátků v Ozerově. Neorenesanční čtyřpodlažní nájemní dům na půdorysu L s nárožním rizalitem zakončeným o patro vyšší věžicí byl vystavěn roku 1897 podle plánů Rud. Tereby. Malířskou výzdobu fasády obstaral Ad. Laibscher. V nároží socha svaté Ludmily, v průjezdu kovové reliéfy světců, v 1. patře bohatá štukařská výzdoba. Východní fasáda směřuje ke kostelu Nejsvětější Trojice.

Památkově chráněno od roku 1976. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Kostel Nejsvětější Trojice (Q12030448)


Praha, Nové Město - kostel Nejsvětější Trojice (Trojická) 383.jpg
 
Kategorie Holy Trinity Church in Prague (New Town, Trojická) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40097/1-1220
Pam. katalog
MIS
Nové Město Trojická, pp. 1323, Praha 2
50°4′14,63″ s. š., 14°24′59,83″ v. d.
Kostel Nejsvětější Trojice má předchůdce v kostelíku sv. Ondřeje (nebo také sv. Antonína), vybudovaném v plavecké osadě Podskalí před založením Nového města pražského na počátku 14. století, doloženém až roku 1358. V jádru gotický kostelík plavecké osady Podskalí byl radikálně barokně přestavěn po roce 1728 a dále rozšiřován v 2. polovině 18. století. Stavba zachovává šířku gotické lodi i původní výšku terénu starého Podskalí. Mobiliář převážně barokní, zachovalý. Kostel je jednolodní, s trojbokým závěrem, na východě. Na něj navazuje oktogonální sakristie (1781–1782?), v západním průčelí mohutná hranolová věž (1781–1782) a po jižní straně kaple Kalvárie (1751); k severnímu průčelí připojené zádveří na kruchtu je mladší (1870–1871).

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Fara u kostela Nejsvětější Trojice (Q31832485)


Praha Nove Mesto Vysehradska 41.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40098/1-1854
Pam. katalog
MIS
Nové Město Vyšehradská, Trojická 430/41, Praha 2
50°4′24,51″ s. š., 14°25′6,64″ v. d.
Novostavba fary u Nejsvětější Trojice z let 1863–1867 vznikla v duchu nejpozdnějšího klasicismu při obnově starší farní budovy v místě někdejší zahrady. Nárožní budova s fasádami prostého architektonického členění zachovává původní klasicistní dveře a část parket. Jednopatrový nárožní dům na půdorysu písmene L. Na dvorní straně k faře přiléhá zahrada na úrovni původního terénu stejně jako přilehlý hřbitov, od kterého je oddělena ohradní zdí. Na ploše hřbitova nejsou zachovány hroby. Jeden náhrobek je zazděn v jižní stěně kaple, část jiného přizděna k ohradní zdi vedle márnice.Márnice je drobná přízemní stavba přiléhá na jižní straně k ohradní zdi.

Památkově chráněno od roku 1987. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Kapitulní mlýn (Q31832406)


Praha Nove Mesto Na Vytoni 2.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40117/1-1232
Pam. katalog
MIS
Nové Město Na výtoni 254/2, Praha 2
50°4′4,84″ s. š., 14°24′58,27″ v. d.
Mlýn středověkého původu při potoku Botiči, který ve 14. století koupila vyšehradská kapitula, byl v provozu až do zásadní přestavby v 3. čtvrtině 19. stol. Nynější novorenesanční národní dvoupatrový nájemní dům zachoval část gotického či renesančního zdiva přízemí a původní věže pravděpodobně až do úrovně 1. patra. Dvorní fasáda je v obou patrech kryta pavlačemi uzavřenými dřevěnou prosklenou konstrukcí.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Na výtoni 6 (Q38036706)


Praha Nove Mesto Na Vytoni 6.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
104562
Pam. katalog
MIS
Nové Město Na výtoni 2034/6, Na Hrobci 2034/7, Praha 2
50°4′9,23″ s. š., 14°25′0,23″ v. d.
Reprezentativní secesní čtyřpratrový nájemní dům s okoseným nárožím a nárožním akrýřem a s obchodními prostorami v přízemí je dílem stavitele Ferdinanda (Jar.?) Štěpánka z roku 1908. Dům se bez postatných změn zachoval do dnešní doby, původní dveře, okenní výplně, štuková výzdoba.

Památkově chráněno od 28. listopadu 2011.

Dům U svatého Václava (Q31832301)


Praha Nove Mesto Vysehradska 14.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41047/1-1849
Pam. katalog
MIS
Nové Město Vyšehradská 419/14, Botičská 419/2, Praha 2
50°4′8,37″ s. š., 14°25′3,81″ v. d.
Měšťanský dům U sv. Václava (U Václava). Původní dům z doby kolem roku 1800, prodloužením klasicistního domu o hospodářské křídlo se stájemi podle návrhu J. Ziky z roku 1844 vznikl nárožní dům, zvýšený roku 1864 o 2. patro, jenž prošel ještě řadou dílčích stavebních úprav, na konci 50. let 20. století jednotraktové křídlo zbořeno. Nárožní třípodlažní stavba na obdélném půdorysu se středním průjezdem, kryta zvalbenou střechou. Dvě osy směřují do ulice Vyšehradské, sedm os do ulice Botičské. V nároží plastika svatého Václava. Klasicistní dispozice znehodnocena novodobými zásahy (novostavba prosklené pavlače z roku 1997).

Památkově chráněno od roku 1987. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Dům U Kolíbalů (Q31832438)


Praha Nove Mesto Vysehradska 19.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44475/1-1850
Pam. katalog
MIS
Nové Město Vyšehradská 420/19, Plavecká, Praha 2
50°4′9,34″ s. š., 14°25′3,71″ v. d.
Měšťanský dům U Kolíbalů. Jednopatrový barokní dům obdélného půdorysu s mansardovou střechou vznikl v blízkosti podskalského kostela sv. Vojtěcha v 2. polovině 18. století. Svůj původní vzhled s prostou fasádou a mansardovým zdobeným oknem si zachoval dodnes, pouze přístavba podkroví a nový průjezd pochází z let 1925–1926. Druhý vstup novodobě proražený z Plavecké ulice.

Památkově chráněno od roku 1987. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Vyšehradská 21 (Q31832454)


Praha Nove Mesto Vysehradska 21.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41049/1-1851
Pam. katalog
MIS
Nové Město Vyšehradská 421/21, Praha 2
50°4′9,26″ s. š., 14°25′4,28″ v. d.
Novostavba klasicistního nájemního domu v nároží Vyšehradské ulice byla vystavěna roku 1848 podle návrhu A. Hellmicha. Budova s prostou osmiosou fasádou zakončenou římsou s profilovaným vlysem zachovává linii původní zástavby. Nárožní třípodlažní dům na lichoběžníkovém půdorysu s vnitřním lichoběžníkovým dvorem.

Památkově chráněno od roku 1987. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Socha svatého Bartoloměje (Q38036685)


Praha Nove Mesto Vysehradska 16 sv Bartolomej.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
101118
Pam. katalog
MIS
Nové Město Vyšehradská 427/16, ve vestibulu ministerstva spravedlnosti, pp. 1349, Praha 2
50°4′24,51″ s. š., 14°25′6,64″ v. d.
Pískovcová socha sv. Bartoloměje z roku 1714 původně zdobila fasádu novoměstského barokního špitálu sv. Bartoloměje. Po zboření objektu roku 1884 byla plastika, připisovaná F. M. Brokoffovi, přesunuta, nyní ve vstupním vestibulu ve střední části novorenesanční dispozice domu čp. 427 ve Vyšehradské ulici.

Památkově chráněno od 5. srpna 2004.

Špitál u svatého Bartoloměje (Q31832499)


Praha Nove Mesto Vysehradska 18.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41053/1-1853
Pam. katalog
MIS
Nové Město Vyšehradská 427/16 a 18, Na slupi 427/21, Praha 2
50°4′11,47″ s. š., 14°25′7,77″ v. d.
Původní klášter s kostelem sv. Bartoloměje a špitálem, založený roku 1505, byl z příkazu Josefa II. roku 1784 zrušen a využíván jako chudobinec. Celý barokní, klasicistně přestavěný areál byl po zboření kostela roku 1884 nahrazen nynější novorenesanční palácovou stavbou podle návrhu J. Srdínka z roku 1885. Částečně dochováno klasicistní křídlo v ulici Na slupi a Vyšehradské. Rozsáhlý komplex budov, seskupených na půdorysu písmene A kolem ústředního dvora. Hlavní novorenesanční třípodlažní budova od J. Srdínka má 10 okenních os v ul. Na slupi, 3 nárožní osy a 17 os v ulici Vyšehradská. Jedná se o dvojtrakt. Pak navazuje spojovací křídlo a za ním v ul. Vyšehradská klasicistní třípodlažní budova s 15 okenními osami, uliční frontu zakončuje stavba gymnázia (čp. 424, nepatří k areálu). V komplexu dnes sídlí ministerstvo spravedlnosti. Na nároží v patře bývalá kaple s edikulovým rámem z barevných mramorů. Nejstarší budova je situována v ulici Na slupi, jedná se o patrovou obdélnou stavbu o 8 okenních osách, do jejíž fasády je druhotně osazen náhrobek barona Františka Deyma ze Stříteže z roku 1719.

Památkově chráněno od roku 1976. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Dům U Kozolupských (Q31832548)


Praha Nove Mesto Vysehradska 33.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41051/1-1852
Pam. katalog
MIS
Nové Město Vyšehradská 426/33, Praha 2
50°4′12,24″ s. š., 14°25′6,95″ v. d.
Městský dům U Kozolupských. Řadový dvoupatrový dům nájemní dům průjezdového typu s klasicistní devítiosou fasádou zdobenou pilastry vys. řádu, zdvojenými okny piana nobile a parapetními římsami, vznikl na starších základech přestavbou podle plánů A. Hellmicha z roku 1852, upravených Jos. Lieblem. Je tvořen obdélným uličním křídlem a k němu dvěma dalšími kolmými křídly, celkově jde o dispozici ve tvaru písmene U.

Památkově chráněno od roku 1987. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Albertov[editovat | editovat zdroj]

Základní sídelní jednotka Albertov je část Nového Města východně od ulic Vyšehradská a Na slupi, ohraničená ulicí Sokolská (jižně od Fügnerova náměstí), Ke Karlovu (mezi ulicemi Apolinářská a Kateřinská, severně od ulice Na bojišti zahrnuje zástavbu po obou stranách ulice), Kateřinská, Salmovská, Ječná, Vodičkova, Lazarská, Spálená,

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Park Karlovo náměstí (Q1514053)


Praha_Nove_Mesto_Karlovo_nam_park_2.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
49595/1-2253
Pam. katalog
MIS
Nové Město Karlovo náměstí, pp. 2417/1, 2418/1, 2419/1, Praha 2
50°4′25,07″ s. š., 14°25′7,01″ v. d.
Park Karlovo náměstí. Parková úprava někdejšího Dobytčího trhu proběhla po demolici středověkých objektů (například kaple Božího Těla) v průběhu 19. století. Dnešní úpravy pocházejí z návrhu arch. Františka Thomayera. V parku bylo během 19. a 20. století osazeno mnoho pomníků významných osobností. Park tvoří jeden kompoziční celek, rozdělený dvěma frekventovanými příčnými dopravními tahy. Podélně prochází středem parku hlavní průhled na ose sever–jih. Koncovku osy tvoří na severu pomník Vítězslava Hálka s fontánkou, na jižním konci pomník Benedikta Roezla. Průhledy jsou rámovány kulisami vzrostlých stromů, travnaté plochy uprostřed parku se rozprostírají podél hlavní průhledové osy od jednoho okrasného kruhového bazénu ke druhému bez přerušení. Terén je vanovitě modelován, keře na zvýšených okrajích oddělují park od dopravního ruchu. Park je komponován volně, v intencích krajinářského historismu, do střední části je vložen pravidelný klasicizující parterový útvar s bohatým květinovým dekorem. V jižní části parku cestní okruh tvoří Thomayerovů charakteristický motiv osmy (mašle). Situování kruhových bazénu v místě křížení cestních okruhů v jižní části i v centru parteru střední části parku stanovil již B. Wünscher. Severní část byla rehabilitována roku 1998, prostranství u kašny sv. Josefa bylo zadlážděno, kolem Hálkova pomníku byla vybudována kruhová komunikace a vysazen půlkruh jerlínů.

Památkově chráněno od 6. března 1998.

Pomník Vítězslava Hálka (Q21685643)


Praha, Karlovo náměstí, sousoší.JPG
 
Kategorie Vítězslav Hálek memorial (Prague) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40066/1-1204
Pam. katalog
MIS
Nové Město Karlovo náměstí, pp. 2417/1, Praha 2
50°4′25,07″ s. š., 14°25′7,01″ v. d.
Pomník Vítězslava Hálka nechala zřídit Umělecká beseda v roce 1881 podle návrhu B. Schnircha. Hálkova busta spočívá na hranolovém podstavci – kašně, kterou obklopují dvě odpočívadla, zakončená sfingami.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Pomník Elišky Krásnohorské (Q21875094)


Praha, Nove Mesto - Karlovo namesti (Eliska Krasnohorska).jpg
 
Kategorie Statue of Eliška Krásnohorská (Prague) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40068/1-1205
Pam. katalog
MIS
Nové Město Karlovo náměstí, pp. 2418/1, Praha 2
50°4′25,07″ s. š., 14°25′7,01″ v. d.
Pomník Elišky Krásnohorské. Sochu vytvořila roku 1931 Karla Vobišová, předsedkyně Spolku výtvarných umělkyň. Volně stojící socha z bílého mramoru v životní velikosti, umístěná na nízké mramorové desce.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Pomník Benedikta Roezla (Q21704576)


Praha_Nove_Mesto_Karlovo_nam_pomnik_B_Roezla.jpg
 
Kategorie Benedikt Roezl memorial (Prague) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40070/1-1206
Pam. katalog
MIS
Nové Město Karlovo náměstí, pp. 2419/1, Praha 2
50°4′25,07″ s. š., 14°25′7,01″ v. d.
Pomník Benedikta Roezla na jižním okraji náměstí naproti Faustovu domu umístěn od roku 1898. Autorem bronzové (?) plastiky je G. Zoula, za spolupráce s Čeňkem Vosmíkem, podstavec navrhl Ed. Sochor. Pomník tvoří kamenná architektura na půloválném půdoryse, v ní vložen pětistupňový stylobat obdélného půdorysu po stranách s nízkou římsou, ukončenou kamennými vázami; původně ohrazeno ozdobným řetězem, zavěšeným do dvou sloupků. Stojící kamenná postava představuje známého cestovatele a botanika v dobovém oblečení, s kloboukem se širokou krempou na hlavě, v pravé ruce drží knihu a v levé orchidej. U jeho nohou sedí nahý indiánský chlapec s mačetou v ruce.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Pomník Karoliny Světlé (Q21716082)


Praha_Nove_Mesto_Karlovo_nam_pomnik_K_Svetle.JPG
 
Kategorie Karolina Světlá memorial (Prague) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40072/1-1207
Pam. katalog
MIS
Nové Město Karlovo náměstí, pp. 2419/1, Praha 2
50°4′25,07″ s. š., 14°25′7,01″ v. d.
Pomník Karoliny Světlé, busta na architektonizovaném podstavci ve střední části parku. Vytvořil roku 1910 Gustav Zoula podle návrhu Josefa Fanty. Architektonicky ztvárněný kamenný pomník lehce konvexního půdorysu, kombinace hladce opracované žuly a leštěného černého mramoru, má po stranách velké bronzové vázy a vavřínový dekor; vrcholí bronzovou bustou Karoliny Světlé, ve středu kamenné architektury zasazena mramorová deska s nápisem.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Pomník J. E. Purkyně (Q21704583)


Praha_Nove_Mesto_Karlovo_nam_pomnik_J_E_Purkyne.JPG
 
Kategorie Jan Evangelista Purkyně memorial (Prague) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40074/1-1208
Pam. katalog
MIS
Nové Město Karlovo náměstí, pp. 2419/1, Praha 2
50°4′25,07″ s. š., 14°25′7,01″ v. d.
Pomník J. E. Purkyně. Pomník byl podle návrhu Oskara Kozáka a Vladimíra Štrunce zhotoven roku 1961. Sedící postava na poměrně nízkém podstavci nezapře typovou shodu s Jungmannovým pomníkem.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Kašna se sochou svatého Josefa (Q38036678)


Praha, Karlovo náměstí, sloup.JPG
 
Kategorie Fountain with Saint Joseph column at Karlovo náměstí na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40064/1-1203
Pam. katalog
MIS
Nové Město Karlovo náměstí, pp. 2417/1, Praha 2
50°4′25,07″ s. š., 14°25′7,01″ v. d.
Kašna se sochou sv. Josefa. Kašna s vysokým sloupem vrcholí podstavcem s heraldickou a figurální výzdobou, nesoucí pískovcovou plastiku svatého Josefa s Ježíškem v náručí, pochází z dílny M. V. Jäckela z roku 1698. Doklad vlivu berniniovské plastiky na české barokní sochařství.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Novoměstská radnice (Q1981883)


Praha, Nove Mesto - Novomestska radnice II.jpg
 
Kategorie New Town Hall (Prague) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
11723/1-1202
Pam. katalog
MIS
Nové Město Karlovo náměstí 1/23, 2/22, Vodičkova 1/1, 2/3, Praha 2
50°4′41,5″ s. š., 14°25′15,89″ v. d.
Novoměstská radnice byla stavěna od 70. let 14. století, v celé stavbě se tak prolínají prvky gotické, renesanční a historizující. Honosná budova na konci tehdejšího Dobytčího trhu vyniká výstavností a architektonickými detaily. Generální rekonstrukce v 70.–90. letech 20. století.
  • Karlovo náměstí 1/23, Vodičkova 1/1, věž Novoměstské radnice, v jihovýchodním nároží, cca 70 m vysoká, ukončená ochozem s nárožními věžičkami a dlátovou střechou s vížkou. Věž stavěna v letech 1452–1456.
  • Karlovo náměstí 2/22, Vodičkova 2/3, budova radnice, rozsáhlý čtyřkřídlý areál s vnitřním dvorem. Hlavní křídlo do Karlova náměstí zastřešené vysokou sedlovou střechou s převýšenými štíty do náměstí.
  • Pomník Jana Želivského: Bronzová socha od Jaroslavy Lukešové z roku 1960, navržená roku 1952, stála před průčelím do náměstí. Roku 2003 byla darována obci Želiv a umístěna v parku v Želivi.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Dům U Zídků (Q31832532)


Praha_Nové_Město,_Vodičkova,_U_Zítků.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40115/1-1231
Pam. katalog
MIS
Nové Město Vodičkova 12/5, Praha 2
50°4′43,29″ s. š., 14°25′17,41″ v. d.
Měšťanský dům U Zídků. Původně gotický dům, renesančně rozdělený, při barokní přestavbě roku 1731 opět spojený v dnešní celek s třípatrovou novostavbou ve dvoře a novorokokově upraveným průčelím z 60. let 19. století. Pod hlavní budovou hluboké gotické sklepy, fragment renesančního vřetenového schodiště. Hloubková lichoběžná parcela se šikmou uliční čárou, určenou již ve středověku, je zastavěna do ulice trojtraktovou jednopatrovou budovou s mansardovým 2. patrem. Ve dvoře jsou k ní připojena dvě jednotraktová třípatrová křídla ve tvaru písmene L.

Poznámka: MonumNet psal U Zítků.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Novoměstská jezuitská kolej (Q48621698)


Praha_Nove_Mesto_Karlovo_nam_Jezuitska_kolej_1.JPG
 
Kategorie Jezuitská kolej Karlovo náměstí na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
47331/1-1222
Pam. katalog
MIS
Nové Město Karlovo náměstí 504/36, U nemocnice 504/1, 2094/1, Ječná, Praha 2
50°4′25,07″ s. š., 14°25′7,01″ v. d.
Novoměstská jezuitská kolej. Novostavba koleje s kostelem svatého Ignáce probíhala v několika fázích od 60. let 17. století až do 2. poloviny 18. století. Vznikl tak barokní komplex kostela s kamenným portikem a bohatou sochařskou výzdobou a velké koleje v délce celé východní fronty Karlova náměstí. Jezuitská kolej byla založena roku 1628 a zrušena roku 1773, poté v něm byla zřízena kasárna granátníků, později vojenský špitál. Roku 1838 byla část zahrady odprodána hraběti Salmu-Reifferscheidovi, roku 1853 bylo přistavěno nové křídlo ve dvorní části jižní poloviny bývalé koleje a přitom byl zvýšen terén dvora. V letech 1907–1908 nechala správa nemocnice vybudovat nový objekt na místě staršího za kaplí sv. Františka Xaverského, poté byla kaple přepatrována a rozdělena příčkami. V roce 1945 byla střední část koleje poškozena náletem, později dostavěno. Dnes v komplexu sídlí Všeobecná fakultní nemocnice a Ústav hematologie a krevní transfuze. Kolej tvoří velice dlouhé křídlo při náměstí, mezi kaplí sv. Františka Xaverského (vpravo) a kostelem svatého Ignáce. Do dvora-zahrady vystupuje pozdně klasicistní křídlo a křídlo s refektářem.
  • kostel svatého Ignáce, parc. 1900, raně barokní novostavba z let 1665–1687 podle plánů Carla Luraga, dokončovaná za účasti Martina Reinera. Roku 1687 byla dokončena věž na návrh Pavla Ignáce Bayera, který také v letech 1696–1699 upravil průčelí, doplněné o portikus. Štukovou výzdobu provedl v letech 1697–1699 snad Tommaso Soldati, později došlo k dalším úpravám.
  • kolej čp. 504, parc. 1897/6
  • kaple sv. Františka Xaverského, parc. 1896
  • budova čp. 2094 (dříve součást čp. 504), parc. 1895, budova pochází z let 1907–1908, kdy nechala správa nemocnice vybudovat nový objekt na místě staršího
  • plocha zahrady východně od budov koleje
  • pomník sanitářům padlým v 1. světové válce, parc. 1898/1, Sestává z kašny, obelisku, dvou zděných a omítnutých křídel s litinovými tabulkami se jmény padlých a ze dvou pískovcových plastik – postavy sanitáře a ženské alegorické postavy. Pomník byl zbudován po roce 1918 a je údajně dílem sochařů Josefa Fojtíka a Josefa Vály.
  • budova koleje bez čp., parc. 1897/7 (v Památkovém katalogu nezmíněna)
  • parc. 1897/8, 1897/9 (bez staveb), 1898/2, 1898/3, 1898/7, 1899 (bez staveb).

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Všeobecná fakultní nemocnice (Q62648491)


Praha Nove Mesto VFN 1.JPG
 
Kategorie Všeobecná fakultní nemocnice v Praze na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40149/1-1256
Pam. katalog
MIS
Nové Město U nemocnice 499/2, Pod Větrovem 499/1 a 3, Benátská 499/9, pp. 1645, Praha 2
50°4′24,6″ s. š., 14°25′15,57″ v. d.
Všeobecná fakultní nemocnice. Areál vznikl roku 1701 z iniciativy hraběnky Zuzany Heleny z Berdarides podle návrhu M. Canevalleho jako Novoměstský ústav šlechtičen. V letech 1765–1769 přestavěn podle plánů stavitele Jos. Wircha. Dekretem Josefa II. z roku 1788 byla zřízena nemocnice a zaopatřovací ústav bláznů (otevřeno 1790). Stavební úpravy probíhaly podle projektu F. A. Hergeta z roku 1789 (provedeno F. Pawiczkem). Další výraznější přestavby a rozšíření v letech 1838–1839, 1845, 1848–1855. Úpravy z let 1790 a 1839 připomínají pamětní nápisy/desky na průčelích budov. Objekt byl poté postupně přistavován a rozšiřován až do současnosti. Přestavby a přístavby pavilónů v 19. a 20. století. Mladší přízemní přístavby a objekty mimo pp. 1645 nejsou kulturní památkou, tou je pouze
  • hlavní budova bývalého ústavu šlechtičen se třemi kolmými křídly a
  • budova obdélného půdorysu ve dvoře, bývalý ústav choromyslných (blázinec)

s pozemkem pp. 1645
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Faustův dům (Q11996973)


057_Faustův_dům.JPG
 
Kategorie Faustův dům na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44477/1-1257
Pam. katalog
MIS
Nové Město Karlovo náměstí 502/40, Praha 2
50°4′24,23″ s. š., 14°25′8,34″ v. d.
Faustův palác. V jádru gotický dům, renesančně a barokně přestavěný, dostal nynější podobu nárožního dvoupatrového paláce s bohatou štukovou výzdobou průčelí kolem roku 1820, obnovenou po náletu v roce 1945. Jméno mu bylo přiřčeno snad dle řady majitelů, tíhnoucích k vědění a alchymii: v 15. století byl majitelem opavský vévoda Václav, známý zájmem o alchymii, koncem 16. století vlastnil dům alchymista Eduard Kelley, v roce 1721 jej získal rytíř Ferdinand Antonín Mladota ze Solopysk, v majetku rodiny byl palác do roce 1810, přičemž Josef Mladota se mj. zajímal o chemii a fyziku. Nyní objekt Všeobecné fakultní nemocnice, Akademický klub 1. LF a lékárna. Nárožní dvoupatrový čtyřkřídlý palác obklopuje velký obdélný dvůr, hlavním průčelím se obrací do Karlova náměstí, západní fasádou do úzké zahrady, která patří ke kostelu sv. Jana na Skalce, jižními a východními zadními fasádami do areálu nemocnice čp. 501. Hlavní budovu kryje mansardová zvalbená střecha, západní a jižní křídlo střechy sedlové zvalbené a východní křídlo pultová střecha, nárožní polygonální věž s mansardou. Západní křídlo (čp. 503) roku 1769 odkoupila arcibiskupská konsistoř a nechala jej upravit pro faru kostela sv. Jana na Skalce podle plánu A. Schmidta, roku 1890 jej odkoupil Soukromý ústav pro hluchoněmé a připojil zpět k Faustově paláci.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Kostel svatého Jana na Skalce (Q455175)


Kostel_sv_Jana_na_Skalce.jpg
 
Kategorie Church of St John Nepomucene of the Rock in Prague na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40104/1-1224
Pam. katalog
MIS
Nové Město Vyšehradská, pp. 1640, 1641, 1642, Praha 2
50°4′24,51″ s. š., 14°25′6,64″ v. d.
Kostel sv. Jana na Skalce. Původní dřevěná kaple byla vysvěcena roku 1697. S rozšiřující se úctou ke sv. Janu Nepomuckému byly činěny i kroky k rozšíření kaple, v roce 1709 byly zčásti položeny základy kostela (kaple), který navrhl Pavel Ignác Bayer, ale nakonec nebyl postaven. Teprve Janovo svatořečení podnítilo výstavbu současného vrcholně barokního chrámu podle K. I. Dietzenhofera z let 1730–1738. Jednolodní orientovaný kostel je obrácen do ulice. Hlavní průčelí je konvexně vypouklé s dvojicí nakoso přistavěných věží. Ústřední prostor chrámu je tvořen oktogonem s konvexně vystupujícími stěnami, je zaklenut vzdutou klenbou. K hlavní lodi přiléhají oválné prostory vchodu a presbytáře. Presbytář je dále prohlouben o téměř kruhový prostor vlastního závěru. K němu přiléhají po stranách sakristie a depozitář, zaklenuté plackami. Směrem k ulici je dvojramenné schodiště se sochařskou výzdobou. Severně od kostela navazuje zahrada ohraničená architektonicky bohatě ztvárněnou zdí s bránou na severu. Schodiště a ohradní zeď dokončeny kolem roku 1776. Sochařská výzdoba připisována Bernardu Seelingovi. Severní brána do Karlova náměstí vznikla asi krátce před rokem 1771 (asi stavitel Antonín Schmidt). Sklepní prostory pod kostelem přístupny ze zahrady čp. 1991. Bombardováním v roce 1945 byly narušeny některé úseky zdi, v následujících letech byly obnoveny.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Fara u svatého Jana na Skalce (Q31832521)


Fara_(Nové_Město),_Praha_2,_Vyšehradská_28,_Nové_Město.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40105/1-1271
Pam. katalog
MIS
Nové Město Vyšehradská 1991/28, Praha 2
50°4′19,07″ s. š., 14°25′6,55″ v. d.
Pro potřeby farní správy bylo nejprve přikoupena zadní křídlo Faustova domu (čp. 503), které sloužilo až do konce 19. století, kdy bylo navráceno. Novobarokní budova pro administraci kostela byla provedena v letech 1902–1904 podle plánů Antonína Weihla. Areál navazuje na tvarosloví sousedního kostela sv. Jana Nepomuckého.
  • neobarokní (či spíše eklektická) hlavní budovy. Hlavní obdélně disponovaná budova se hlavním průčelím obrací ke kostelu. Průčelí je asymetricky řešené, se středním rizalitem. Po levé straně dvouosé křídlo, po pravé straně jednoosé silně ustupující křídlo, před nímž je v přízemí představena loggie o třech arkádách. V patře nad loggií je terasa s balustrovým zábradlím. Hlavní polokruhově zaklenutý vstup doprovázen po stranách oválnými okénky. Nad nimi v patře serliovské okno. Střecha sedlová nad rizalitem mansardová. Ve střeše neobarokní vikýře, nad rizalitem trojúhelný štít.
  • barokní zahradní pavilon východně od hlavní budovy
  • zahrada se zbytky sochařské výzdoby, s terasou, vstupním schodištěm, ohradní zdí

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Činžovní dům s lékárnou u Spasitele (Q38036628)


Praha Nove Mesto Vysehradska 24.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
12205/1-2189
Pam. katalog
MIS
Nové Město Vyšehradská 1411/24, Na hrádku 1411/1 a 3, Praha 2
50°4′17,75″ s. š., 14°25′7,54″ v. d.
Činžovní dům s lékárnou u Spasitele. Dům vznikl roku 1861 z přestavěného jihovýchodního křídla staršího řadového domu. Do pozdně klasicistní fasády jsou umístěny starší architektonické prvky, portál do dvorního traktu zdoben pilastry s toskánskými hlavicemi. Lékárna, zřízená roku 1891, zachovává původní vybavení. Obytný dvoupatrový dům s lékárnou. Nárožní, ve svahu situovaný objekt s dvorním křídlem, na půdorysu nepravidelného písmene L s dvorem uzavřeným ohradní zdí.

Památkově chráněno od 27. dubna 1993.

Dům U Černého kříže (Q31832191)


Praha Nove Mesto Katerinska 2.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41425/1-2096
Pam. katalog
MIS
Nové Město Kateřinská 496/2, Praha 2
50°4′21,29″ s. š., 14°25′23,85″ v. d.
Barokní dům, patřící k zástavbě v místě bývalého kláštera sv. Kateřiny, byl 2. čtvrtině 19. století nahrazen nynějším obytným domem s klasicistní fasádou. Dům byl celkově rekonstruován v letech 1969–1973. Dvorní fasáda uchovala segmentově klenuté arkády pavlačí.

Památkově chráněno od roku 1987. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Kateřinská 14 (Q31832470)


Praha Nove Mesto Katerinska 14.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41410/1-2087
Pam. katalog
MIS
Nové Město Kateřinská 489/14, Praha 2
50°4′23,2″ s. š., 14°25′24,81″ v. d.
Měšťanský dům. Pozdně klasicistní dvoupatrový ve svažujícím se terénu byl roku 1859 přestavěn podle plánů J. Liebla z dvou sousedících jednopatrových dvoukřídlých domů v zástavbě bývalého kateřinského kláštera. Původní členění domů je patrné na osmiosé uliční fasádě, dvorní fasáda rozdělena.

Památkově chráněno od roku 1987. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Kateřinská 20 (Q31832389)


Praha Nove Mesto Katerinska 20.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41414/1-2090
Pam. katalog
MIS
Nové Město Kateřinská 485/20, Praha 2
50°4′23,99″ s. š., 14°25′25,65″ v. d.
Původní dva barokní domy dvoutraktové dispozice s průjezdem byly přestavěny a spojeny podle plánů Joh. Fialy roku 1837. Původní členění domů je patrné na šestiosé uliční fasádě, před dvorní fasádou předstupují arkády s pavlačí.

Památkově chráněno od roku 1987. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Klášter augustiniánek (Q30106631)


Kostel sv Kateriny NM od J DSCN5373.JPG
 
Kategorie Augustinian monastery at Saint Catherine in Prague na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40092/1-1217
Pam. katalog
MIS
Nové Město Ke Karlovu 468/13 a 15, Kateřinská 468/30, Viničná 468/2, Praha 2
50°4′23,99″ s. š., 14°25′37,08″ v. d.
Klášter augustiniánek: v areálu hodnotné stavby od baroka po současnost. Souvisí se založením Nového Města, do jehož urbanistického konceptu byl začleněn. Areál od 19. století úzce souvisí s celým komplexem pozdějšího ústavu choromyslných, nynější Psychiatrické kliniky VFN v Praze.
  • Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské parc. 1669. Kostel byl založen roku 1355 Karlem IV. jako součást kláštera augustiniánek. Současná podoba pochází z barokní přestavby dle projektu K. I. Dientzenhofera v letech 1737–1741, z původního kostela zachovaná vysoká osmiboká věž v průčelí, zvaná Pražský minaret. V nice věže barokní socha sv. Kateřiny.
  • klášter čp. 468, nad portálem socha sv. Kateřiny. Dochovaný klášter je novostavbou z let 1718–1730, dle návrhu patrně F. M. Kaňky, zvonice z roku 1740 dle projektu K. I. Dientzenhofera. Čtyřkřídlá patrová uzavřená dispozice naléhá přímo na kostel sv. Kateřiny. Na severovýchodě k němu přistavěno přízemní spojovací křídlo a obdélné patrové křídlo na ně navazující.
  • bývalá ředitelská vila čp. 468, parc. 1668, pozdně klasicistní objekt vznikl podle projektu V. Kulhánka, stavbu provedl K. Duchoslav v letech 1847–1848. Jednopatrová, částečně podsklepená budova čtvercového půdorysu je vsazena v ohradní zdi při ulici Ke Karlovu.
  • nová budova nemocnice, parc. 1662. Tzv. Nová budova ústavu choromyslných byla dostavěna v roce 1844. Klasicistní novostavba byla patrně provedena podle plánů Ing. Zopffa, realizoval ing. J. Weiss. Rozlehlá trojkřídlá dvoupatrová budova.
  • brána se sochou sv. Kateřiny, parc. 1670
  • Kateřinská zahrada, rozsáhlá zahrada staršího původu upravená v 19. století ve stylu anglického parku s cestní sítí a vzrostlými dřevinami
  • ohradní zeď, parc. 1660 (bez staveb), 1661, 1662, 1664/2, 1666, 1667, 1670, 1671. Zdi ohraničují areál podél ulic Ke Karlovu, Kateřinská, Viničná a Apolinářská. V severní části ulice Ke Karlovu je prolomen široký vjezd, v západní části Kateřinské ulice prolomen drobný vstup, v severní části ulice Viničné je půlkruhově zaklenutý vjezd-brána, dále jižněji pak prolomen drobný vstup. V západní části při Apolinářské ulici je brána.

Poznámka: Pod toto rejstříkové číslo byla sloučena památka s názvem „Psychiatrická klinika VFN v Praze“ která byla zapsána 8. března 2013 pod rejstříkovým číslem 105039 (PkMISSezObr) a která zahrnovala tyto části:

  • Budova nemocnice (parc. 1662 – v prodloužení ulice Na bojišti),
  • kotelna (parc. 1665 – za domem Ke Karlovu 460/11),
  • bývalá ředitelská vila (parc. 1668 - naproti domu Ke Karlovu 1771/18),
  • ohradní zeď (parcely 1660, 1661, 1662, 1664/1, 1664/2, 1665, 1666, 1667, 1670, 1671).

Pod KP „klášter augustiniánek“ původně nebyla zahrnutá budova nemocnice a ohradní zeď, ale byla pod ni zahrnuta zahrada. V rámci sloučení památek byla z ochrany vypuštěna kotelna na parcele 1665. Areál paláce Voračických čp. 460 je evidován pod samostatným rejstříkovým číslem 40144/1-1253.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Kupecká nemocnice (Q31832560)


Praha Nove Mesto Ke Karlovu 4.JPG
 
Kategorie Nemocnice pražského obchodnictva na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44476/1-1252
Pam. katalog
MIS
Nové Město Ke Karlovu 458/4, Wenzigova 458/1, Sokolská 458/5, Praha 2
50°4′23,99″ s. š., 14°25′37,08″ v. d.
Kupecká nemocnice. Novostavba Nemocnice pražského obchodnictva vznikla v neogotickém stylu v letech 1859–1860 snad dle plánů Bernh. Grubera a Ignáce Ullmanna. Od 60. let 19. století prošla budova několika úpravami (1926 přístavěno podkroví), velká zahrada nyní částečně zastavěna výměníkovou stanicí.

Poznámka: Areál původně obsahoval čp. 458 a 459.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Sloup se sochou svatého Vojtěcha (Q38036641)


Praha Nove Mesto Apolinarska sv Vojtech.JPG
 
Kategorie Statue of Saint Adalbert in Apolinářská (Prague) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44468/1-1213
Pam. katalog
MIS
Nové Město Apolinářská, Viničná, Praha 2, pp. 2469/1
50°4′11,38″ s. š., 14°25′13,02″ v. d.
Pískovcová socha sv. biskupa Vojtěcha, stojící na toskánském sloupu s vysokým podstavcem, je datována rokem 1677. Socha světce oblečeného do zdobeného pluviálu, s mitrou (poškozenou) a pozlacenou berlou, se obrací do nároží ul. Viničné a Apolinářské.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Kostel sv. Apolináře (Q1779315)


Apolinář 2.jpg
 
Kategorie Church of Saint Apollinaris (Prague) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40087/1-1216
Pam. katalog
MIS
Nové Město Apolinářská, Praha 2, pp. 1549, 1550
50°4′11,38″ s. š., 14°25′13,02″ v. d.
Kolegiátní kostel sv. Apolináře nechal Karel IV. vystavět asi v letech 1360–1390. Barokní úpravy, provedené po vichřici roku 1670, odstranila regotizace z let 1893–1898 provedená Josefem Mockerem. V intieriéru objeveny nástěnné malby a původní polychromie klenebních žeber. Součástí chráněného areálu je původní hřbitov. Jednolodní orientovaná stavba s presbytářem o dvou křížových polích a pětibokém závěru. Na jihozápadním nároží lodi situována hranolová věž, přecházející ve druhém podlaží na oktogon, s jehlancovou střechou, krytou břidlicí. Na jižní straně presbytáře umístěna čtvercová přístavba pseudogotické sakristie.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Kanovnický dům (Q31832424)


Praha Nove Mesto Apolinarska 4.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40088/1-1247
Pam. katalog
MIS
Nové Město Apolinářská 447/4, Praha 2
50°4′14,78″ s. š., 14°25′23,46″ v. d.
Kanovnický dům. Poté, co byla kapitula přeložena roku 1362 ze Sadské, usídlila se u sv. Apolináře v kapitulním domě, postaveném na konci 14. století. Ten v letech 1746–1750 nahradila pozdně barokní stavba, klasicistně upravena v letech 1790–1791 podle plánu Fr. Hergeta.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Památková ochrana zrušena 31. prosince 1978 Apolinářská 14 (Q38036648)


Praha Nove Mesto Apolinarska 12 14.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
54283/1-1863
Pam. katalog
MIS
Nové Město Apolinářská 1328/14, parc. 1541, 1542, Praha 2
50°4′15,71″ s. š., 14°25′30,07″ v. d.
jiná obytná stavba

Poznámka: Čp. neobsazeno. Čo. 14 je připojeno k čp. 442. V Památkovém katalogu není záznam obsažen.
Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. U památek zapsaných do Rejstříku státního seznamu před 1. 1. 1988 je v kolonce MonumNetu „Památkou od“ uvedeno místo data zápisu do RSS datum počátku účinnosti zákona č. 22/1958 Sb., tj. 3. 5. 1958. Datum zápisu do rejstříku je dostupné v Památkovém katalogu.
Památková ochrana zrušena 31. prosince 1978. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla vyškrtnuta k neurčenému datu v průběhu uvedeného roku, možná i zpětně

Památková ochrana zrušena 31. prosince 1975 Apolinářská 12 (Q38036653)


Praha Nove Mesto Apolinarska 12 14.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
54280/1-1855
Pam. katalog
MIS
Nové Město Apolinářská 442/12, parc. 1543, Praha 2
50°4′15,97″ s. š., 14°25′29,27″ v. d.
jiná obytná stavba

Poznámka: Čp. 442 zahrnuje i čo. 14, které však je sdíleno s jiným číslem popisným. V Památkovém katalogu není záznam obsažen.
Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. U památek zapsaných do Rejstříku státního seznamu před 1. 1. 1988 je v kolonce MonumNetu „Památkou od“ uvedeno místo data zápisu do RSS datum počátku účinnosti zákona č. 22/1958 Sb., tj. 3. 5. 1958. Datum zápisu do rejstříku je dostupné v Památkovém katalogu.
Památková ochrana zrušena 31. prosince 1975. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla vyškrtnuta k neurčenému datu v průběhu uvedeného roku, možná i zpětně

Fara (Q31832159)


Praha Nove Mesto Apolinarska 10.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40089/1-1245
Pam. katalog
MIS
Nové Město Apolinářská 443/10, Praha 2
50°4′15,2″ s. š., 14°25′28,55″ v. d.
Fara. Soukromý dům pro vikáře od sv. Apolináře byl postaven až v letech 1733–1734, dříve byl využíván kapitulní dům. V současnosti je interiér i exteriér budovy novodobě upraven, dochovány některé architektonické detaily. Patrová dvoukřídlá dispozice na půdorysu ve tvaru písmene L je situována východně od kostela sv. Apolináře.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Apolinářská 8 (Q31832036)


Praha,_Apolinářská_8.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40090/1-1246
Pam. katalog
MIS
Nové Město Apolinářská 444/8, Praha 2
50°4′16,01″ s. š., 14°25′28,48″ v. d.
Měšťanský dům. Klasicistní domek vznikl po roce 1828 nákladnou přestavbou staršího domu, náležícího k záduší kostela sv. Apolináře. Ceněn jako pozůstatek původní zástavby v okrsku sv. Apolináře. Obdélná patrová nárožní dispozice se sedlovou střechou, na přední straně valbovou s pálenou taškovou krytinou.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Dům U Charvátů (Q31832047)


Měšťanský_dům_U_Charvátů_(Nové_Město),_Praha_2,_Apolinářská_9,_Nové_Město.JPG
 
Kategorie Dům u Charvátů na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40133/1-1243
Pam. katalog
MIS
Nové Město Apolinářská 439/9, Praha 2
50°4′15,96″ s. š., 14°25′26,46″ v. d.
Měšťanský dům U Charvátů. Starší barokní stavbu pokryla při přestavbě v posledním desetiletí 18. století raně klasicistní fasáda. Při rekonstrukci v 90. letech 20. století zanikly dvorní pavlače, stejně tak podstatné zbytky malovaných trámových stropů, dále změněna dispozice stavby.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Zemská porodnice u Apolináře (Q20064786)


Nemocnice_-_Zemská_porodnice_(Nové_Město),_Praha_2,_Apolinářská,_Ke_Karlovu_18,_Nové_Město_-_detail.JPG
 
Kategorie Zemská porodnice u Apolináře na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40134/1-1244
Pam. katalog
MIS
Nové Město Apolinářská 441/16 a 18, Ke Karlovu 441/9, Praha 2
50°4′11,38″ s. š., 14°25′13,02″ v. d.
Zemská porodnice. Rozsáhlý čtyřkřídlý objekt Zemské porodnice byl vystavěn v novogotickém slohu podle plánů Josefa Hlávky v letech 1876–1875. Stavba je na přání lékařské komise provedena z neomítnutých červených cihel, dvojitý vstup zdobí kaplovitý arkýř, slepé arkády a kružby. Cihlová novostavba členitého půdorysu. Kolem ústředního obdélného dvora obíhají čtyři obdélná křídla, z nichž uliční a zadní křídlo je užší. Z delších bočních křídel vybíhají v nárožích a ze střední části kolmá obdélná křídla. Vzadu je napojeno hospodářské zázemí rovněž cihlové. Hlavní průčelní křídlo, v jehož ose je situována v patře kaple, obsahuje všechny klenuté významné prostory.
  • objekt porodnice s arkýřovou kaplí sv. Kříže
  • zahrada: Kolem objektu dochován travnatý porost, obehnaný zdí. Výrazné parkové či zahradní plochy kolem stavby se v areálu nenacházejí, pouze vnitřní dvůr je členěn jako odpočinkový zahradní prostor s vysázenými solitérními kusy vzrostlé zeleně a s udržovaným travnatým porostem
  • ohradní zeď: Kolem celého objektu obíhá cihelná zídka, přerušovaná na četných místech branami vstupů. Tyto jsou tvořené lomeným obloukem a nad ním štítovitým stupňovitým nástavcem.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Pomník Stanislava Vydry (Q38036766)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
105436
Pam. katalog
MIS
Nové Město Ke Karlovu 2027/3, Albertov 2027/8, v budově, Praha 2
50°4′10,26″ s. š., 14°25′41,48″ v. d.
Pomník Stanislava Vydry. V roce 1816 byl odhalen v Klementinu, roku 1910 přemístěn na dnešní místo (budova knihovny MFF UK, v prostoru hlavního schodiště ve 2. patře). Pískovcová busta, opatřena bílým křídovým nátěrem, stojí na vysokém podstavci se zlaceným nápisem.

Památkově chráněno od 1. srpna 2014.

Klášter augustiniánů kanovníků (Q12029530)


Klášter_augustiniánů_kanovníků_(Nové_Město),_Praha_2,_Ke_Karlovu_1,_B._Němcové,_Sokolská,_Horská_453,_Nové_Město_-_kostel_Panny_Marie_a_svatého_Karla_Velikého_na_Karlově.JPG
 
Kategorie Klášter augustiniánů kanovníků (Prague) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40080/1-1212
Pam. katalog
MIS
Nové Město Ke Karlovu 453/1, Boženy Němcové 453/2, Sokolská 453/1, Horská 453/7, Praha 2
50°4′9,13″ s. š., 14°25′42,64″ v. d.
Klášter augustiniánů kanovníků: založen po polovině 14. století Karlem IV., prošel od svého vzniku bohatým stavebním vývojem. Raně barokně přestavěný klášter rozšířený roku 1716 o novou prelaturu podle F. Max. Kaňky.
  • gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého, parc. 1441. Gotická stavba s oktogonální lodí, k níž se pojí presbytář o jednom poli křížové klenby s paprsčitým polygonálním závěrem, a s hranolovou věží na západě. Na jižní straně se připojují Sv. schody s Betlémskou kaplí, na severní straně obdélná barokní předsíň, v ní lomený gotický portál s římsou, zdobenou kraby a vrcholovou kytkou.
  • svaté schody, parc. 1439, přistavěny v letech 1704–1708
  • konvent, parc. 1439. Čtyřkřídlá budova gotická, barokně upravená kolem roku 1660. Naléhá na zvonici kostela. V jižním křídle kaple sv. Karla Velikého. Dochovány lomené oblouky arkád ambitu. Křídla jsou patrová, dvoutraktová, pouze východní křídlo je jednotrakt.
  • stará prelatura, parc. 1439, jednopatrová stavba obdélného půdorysu z doby kolem roku 1660, přiléhá ke kvadratuře na severovýchodním konci. Úprava fasády pochází z Kaňkovy úpravy z roku 1716.
  • nová prelatura, parc. 1439. Kaňkova novostavba z roku 1716. Naléhá kolmo na Starou prelaturu.
  • kaple Narození Páně, parc. 1439
  • zahrada, parc. 1439. Původní prostor klášterní zahrady ustoupil vytvoření dětského dopravního hřiště. Prostor je neorganizovaně poset stromovím a trávníky.
  • zahrádka, parc. 1440
  • márnice, hřbitovní kaple, parc. 1442
  • nádvoří, parc. 1443
  • socha Karla IV. od Josefa Maxe z r. 1837 v nice, parc. 1443
  • socha sv. Jana Nepomuckého. Dle Památkového katalogu nenalezena, nedohledány ani zmínky o ní.
  • park, parc. 1445/1, východně od kostela. Typ městského veřejného parku, vytvořen v roce 1903 na místě původního klášterního hřbitova a místě po zbouraném novoměstském opevnění. Anglický park s volnou výsadbou dřevin. Dominují platany.
  • parc. 1445/2 bez staveb
  • ohradní zeď. Obíhá budovu bývalého kláštera na severozápadní straně. Jednoduché cihlové zdivo je omítáno. Na vnitřní straně je asi v polovině výšky situována stříška, krytá prejzy. Prejzovou krytinou je zastřešen rovněž vrchol zídky. Dochovala se pouze jedna výklenková kaplička, vsazená do zdi. Je tvořena půlkruhově zakončenou nikou, lemovanou pilastrovou edikulou, držící kladí, završené trojúhelným nástavcem. Ve vrcholu je vsazen kříž.
  • vstupní brána je tvořena půlkruhově zakončeným vstupem a nad ním posazeným štítovým nástavcem. Ten tvoří obdélná deska, lemovaná po stranách dvěma pilastry, a k ní jsou připojena volutová křídla. Obdélná deska vrcholí trojúhelným štítem. Uprostřed desky nástěnná malba s výjevem Nanebevzetí Panny Marie. Na vnitřní straně ve štítu sluneční hodiny.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Socha Panny Marie Karlovské (Q38036771)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
86877/1-1211
Pam. katalog
MIS
Nové Město Horská, Ke Karlovu, Praha 2
50°4′2,96″ s. š., 14°25′28,32″ v. d.
Sochu Panny Marie karlovské vytvořil kolem roku 1720 podle stejnojmenného obrazu pravděpodobně Matěj Václav Jäckl, polychromie údajně z roku 1884. Socha původně stála v nice v Salmovské ulici (u domu 219/13 nebo u domu čp. 530 – pravděpodobně byla od počátku v nice ve zdi východně od současného čp. 1563 v Salmovské ulic, na styku parcel č. 1891 a 2497). Roku 1988 restaurována, na žádost Galerie hl. m Prahy byla 14. února 1990 umístěna do mariánského chrámu na Karlově.

Poznámka: číslo parcely odpovídá půdorysu kostela Panny Marie a sv. Karla Boromejského
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Dům U stříbrného melounu (Q31832060)


Praha Nove Mesto Ke Karlovu 7.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40142/1-1251
Pam. katalog
MIS
Nové Město Ke Karlovu 457/7, Praha 2
50°4′13,67″ s. š., 14°25′41,16″ v. d.
Měšťanský dům U stříbrného melounu. V místě středověkého domu byl ve 2. čtvrtině 18. století vystavěn mohutnější objekt. Na sklonku 18. století upravena hlavní budova (pavlačová přístavba, uliční fasáda) a rozšířena o dvě hospodářská stavení ve dvoře, přestavěná roku 1818 Karlem Pollakem na obytné budovy.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Palác Voračických (Q31832073)


Praha Nove Mesto Ke Karlovu 11.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40144/1-1253
Pam. katalog
MIS
Nové Město Ke Karlovu 460/11, Praha 2
50°4′19,5″ s. š., 14°25′39,46″ v. d.
Palác Voračických z Paběnic. V místě starších objektů nechal Vojtěch Jiří hrabě Voračický z Paběnic vystavět mezi lety 1715–1725 svou vilu (letohrádek). Dům byl pak přestavěn a dvojnásobně zvětšen v roce 1792. Od roku 1814 je měněn ze šlechtického obydlí na továrnu, nyní součást areálu nemocnice.
  • palác Voračických z Paběnic. Budova má vlivem postupného rozšiřování nepravidelně utvářený půdorys. Vpravo slepý portál jako protějšek hlavního portálu.
  • kotelna s komínem: z období kolem roku 1902 s mladšími úpravami a přístavbami. Původně kotelna, později dezinfekční stanice.
  • ohradní zdi se vstupy, podél ulic Ke Karlovu a Apolinářské. Ve vyšší zdi při ulici Ke Karlovu je slepý portál a barokní zdobená nika, v severní části je prolomen vjezd do areálu.
  • plochy bývalé zahrady s pozemky parc. č. 1663, 1664/1, 1665. Plochy dnes převážně zpevněné, parkování aj.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Sanatorium (Q38036776)


VFN v Praze na rohu ulic Ke Karlovu a Na Bojišti.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
51990/1-2300
Pam. katalog
MIS
Nové Město Na bojišti 1771/1, Ke Karlovu 1771/18, Praha 2
50°4′28,17″ s. š., 14°25′43,93″ v. d.
Neorenesanční budovu kliniky (sanatoria) navrhli Čeněk Gregor a Karel Stark, realizace se uskutečnila v letech 1891–1892. K tomuto křídlu se připojila přístavba (jižní křídlo) z let 1908–1909, do dnešní podoby adaptoval Josef Blecha v letech 1928–1929. Dodnes využívána k lékařským účelům. Volně stojící třípatrová nárožní budova sestávající ze dvou třítraktových křídel, 10osé hlavní průčelí se zvýšeným přízemím a středním rizalitem uzavírá v nároží válcová věž, v jejíž otevřené arkádě je vchod.

Památkově chráněno od 25. června 2002.

Michnův letohrádek – Muzeum Antonína Dvořáka (Q455746)


Letohrádek_Michnův_(Nové_Město),_Praha_2,_Ke_Karlovu_20,_Nové_Město.JPG
 
Kategorie Muzeum Antonína Dvořáka na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40146/1-1254
Pam. katalog
MIS
Nové Město Ke Karlovu 462/20, Praha 2
50°4′25,29″ s. š., 14°25′36,95″ v. d.
Letohrádek Michnův. Muzeum Antonína Dvořáka: Na přání Jana Václava hraběte Michny z Vacínova byla v letech 1715–1720 vystavěna honosná vila se zahradou a dvěma menšími pavilonky, připisovaná K. I. Dietzenhoferovi. Sochařská výzdoba pochází z okruhu M. B. Brauna, interiéry zdobí malby J. F. Sochora.
  • Michnův letohrádek čp. 462, parc. 1674
  • dva postranní pavilony, parc. 1674
  • ohradní zeď a vstup s mřížovým oplocením, parc. 1674
  • zahrada se sochařskou výzdobou, parc. 1675, 1676, ohradní zeď na parc. 1675.
  • v zahradě před letohrádkem barokní sochy asi z 2. čtvrtiny 18. století na vysokých podstavcích: jižní socha Herkules, severní Kakus (?).
  • za letohrádkem pozdně barokními pískovcová sousošími Podzimu a Léta (Bakchus a Demeter; severní sousoší); Zimy a Jara (Apollon a Artemis; jižní sousoší) snad z okruhu M. B. Brauna.
  • v zahradě dvě dekorativní vázy s putti, snad ze 30. let 18. století
  • poprsí imperátora ve východní části zahrady z konce 18. století
  • šest mytologických postav (Akteon, Merkur, Bacchus, Venuše, Faun a Vesta) přeneseno v roce 1899 do Lapidária Národního muzea.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Hlavův ústav (Q38036812)


Hlavův ústav, Praha (2011).JPG
 
Kategorie Hlavův ústav na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40172/1-1272
Pam. katalog
MIS
Nové Město Studničkova 2039/2 a 4, Albertov 2039/9, Praha 2
50°4′8,45″ s. š., 14°25′30,42″ v. d.
Budova Hlavova ústavu, dnes Ústav patologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, viz též článek Jaroslav Hlava. Hodnotná novoklasicistní monumentální stavba s prvky purizmu a funkcionalizmu, vystavěná v letech 1913–1921 podle projektů Aloise Špalka a výchozích návrhů Augusta Kožíška. Volně stojící pětipodlažní zděná omítaná budova na půdorysu písmene J s konkávně projmutým hlavním průčelím. Šířková dispozice, železobetonová skleletová konstrukce, podélný dvojtrakt.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Památková ochrana zrušena 31. prosince 1975 Na slupi 2 (Q38236880)


Praha kostel PM Na Slupi 7.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
54281/1-1856
Pam. katalog
MIS
Nové Město Na slupi 451/2, Horská 451/1, parc. 1415, Praha 2
50°4′1,42″ s. š., 14°25′18,75″ v. d.
jiná obytná stavba. Klasicistní novostavba z roku 1811 dle projektu Heinricha Hausknechta. Obdélná patrová dispozice se sedlovou střechou krytou prejzy. V Památkovém katalogu je popsána jako součást památkově chráněného kláštera servitů, v MonumNetu však tato budova ke klášteru zahrnuta není. Snad by mělo jít o bývalou faru ([1]).

Poznámka: V Památkovém katalogu není záznam obsažen.
Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. U památek zapsaných do Rejstříku státního seznamu před 1. 1. 1988 je v kolonce MonumNetu „Památkou od“ uvedeno místo data zápisu do RSS datum počátku účinnosti zákona č. 22/1958 Sb., tj. 3. 5. 1958. Datum zápisu do rejstříku je dostupné v Památkovém katalogu.
Památková ochrana zrušena 31. prosince 1975. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla vyškrtnuta k neurčenému datu v průběhu uvedeného roku, možná i zpětně

Památková ochrana zrušena 31. prosince 1975 Na slupi 2a (Q38036759)


Na Slupi 2a-11-2018-praha.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
54282/1-1857
Pam. katalog
MIS
Nové Město Na slupi 452/2a, Horská, Praha 2
50°4′0,39″ s. š., 14°25′19,68″ v. d.
jiná obytná stavba. Parc. 1428, 1429, 1430, 1431.

Poznámka: MonumNet uvádí čo. 2. V Památkovém katalogu není záznam obsažen.
Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. U památek zapsaných do Rejstříku státního seznamu před 1. 1. 1988 je v kolonce MonumNetu „Památkou od“ uvedeno místo data zápisu do RSS datum počátku účinnosti zákona č. 22/1958 Sb., tj. 3. 5. 1958. Datum zápisu do rejstříku je dostupné v Památkovém katalogu.
Památková ochrana zrušena 31. prosince 1975. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla vyškrtnuta k neurčenému datu v průběhu uvedeného roku, možná i zpětně

Klášter servitů (Q28464577)


Annunciation church Na travnicku Prague CZ 02.jpg
 
Kategorie Klášter servitů u kostela Zvěstování Panny Marie na Trávníčku na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40095/1-1219
Pam. katalog
MIS
Nové Město Na slupi 450/4, Albertov 450/2, Hlavova 450/2, Praha 2
50°4′2,19″ s. š., 14°25′17,22″ v. d.
Klášter servitů s kostelem Zvěstování Panny Marie, rajským dvorem a zahradou. Kolem roku 1360 byl v místě Na Trávníčku vystavěn nevelký klášter, na jehož troskách vznikla po roce 1656 barokní novostavba, novogoticky upravená podle návrhu Bernharda Gruebera z roku 1858. Z původního kláštera zachovány fragmenty základového zdiva.
  • Gotická stavba kostela z roku 1360, nově zaklenut v 90. letech 15. století, regotizován B. Grueberem v letech 1858–1863. Dvoulodní orientovaná stavba, se čtvercovou lodí, klenutou na střední sloup a s presbytářem o jednom poli křížové klenby a polygonálním závěru. Na západě představena hranolová věž, která v patře přechází v oktogon.
  • Barokní novostavba kláštera na středověkých základech kolem roku 1656, novogotická úprava dle projektu B. Gruebera v roce 1858. Čtyřkřídlá dvoutraktová patrová uzavřená dispozice kolem čtvercového bývalého rajského dvora, na nárožích zdůrazněna rizality, které jsou o patro nadstavěny. Bývalý ambit na všech čtyřech stranách klenut valenými klenbami se styčnými výsečemi.
  • rajský dvůr čtvercový, uprostřed novodobé studniční stavení, vzrostlá zeleň.
  • zahrada, naléhá vzadu na východní průčelí kláštera. Vymezena obdélnou parcelou, uprostřed trávník s dřevinami, kolem něj dokola cesta. Další část zahrady po jižní straně kostela, navazuje na ni novostavba Revmatologického ústavu. Na podstavcích umístěny sochy od J. Maxe.
  • ohradní zeď, obíhá kolem celého objektu kláštera, tvoří ji hranolové, na rozích okosené kamenné pilíře, mezi nimi ozdobná mříž.
  • čp. 451, klasicistní novostavba z roku 1811 dle projektu Heinricha Hausknechta. Obdélná patrová dispozice se sedlovou střechou krytou prejzy.

Poznámka: Památkový katalog zmiňuje jako 6. součást památky budovu Na slupi 451/2 (snad bývalá fara), ale v MonumNetu ke klášteru zahrnuta není a jako samostatná památka byla vedena až do roku 1975, kdy jí byla zrušena ochrana. Komplex kláštera a fary včetně novostavby z roku 1984 mezi nimi slouží Revmatologickému ústavu.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Klášter alžbětinek (Q26207138)


Klášter_alžbětinek_-_Kostel_Panny_Marie_(Nové_Město),_Praha_2,_Na_Slupi_31,_Nové_Město.JPG
 
Kategorie Klášter a nemocnice alžbětinek Na Slupi na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40108/1-1226
Pam. katalog
MIS
Nové Město Na slupi 448/6, Apolinářská 448/2, Albertov 448/1, Praha 2
50°4′2,19″ s. š., 14°25′17,22″ v. d.
Klášter alžbětinek s kostelem Panny Marie Bolestné, kaplí svaté Barbory a sochou archanděla Michaela. K původní barokní klášterní budově z let 1726–1732 přiléhá na severní straně kostel Panny Marie Bolestné, vše podle projektu K. I. Dietzenhofera. Kostel z let 1724–1725 byl roku 1761 rozšířen o kapli sv. Tekly od J. I. Juschky. V polovině 19. století přistavěno špitální křídlo.
  • kostel Panny Marie Bolestné s kaplí sv. Tekly. Jednolodní orientovaná stavba o dvou polích, klenutých plackami, oddělenými vzájemně zdvojeným pasem, presbytář klenut plackou. Na severní straně přístavba jednolodní kaple sv. Tekly, klenuté plackami do koutových pilastrů. Západní průčelí kostela je členěno pilastry, podpírajícími kladí s triglyfy a trojúhelný štít. Na něj nasedá obdélný štít s nikou se sousoším Sedmibolestné Panny Marie, ukončený rozeklaným segmentovým frontonem. Nad něj nastavena věžička (zvonice) s cibulovou bání. Nad kaplí sanktusník. Za presbytářem čtvercová sakristie, klenuta valeně se styčnými pětibokými lunetami.
  • klášter: dvoupatrová uzavřená čtyřkřídlá dispozice, navazující na jižní straně přímo na kostel
  • studniční stavení. Původní barokní do současnosti nedochováno. Místo něj betonová konstrukce s kovovou mříží. Památkově chráněna pouze barokní studna.
  • hřbitovní kaple sv. Barbory v zahradě na centrálním půdoryse s mansardovou střechou
  • zahrada zčásti vlastněna, zčásti pronajímána, zčásti v soukromých rukou. Rozsáhlá obdélná parcela ve svažitém terénu, členěna na anglický způsob s volnou kompozicí dřevin, spodní část stupňovitá květná a pěstební.
  • socha archanděla Michaela v kapli sv. Barbory. Uražena hlava, opuka popraskána, trhliny v kameni.
  • kaplička sv. Václava, čtvercová stavba zastřešená půlkruhově vypjatou sedlovou střechou. Uvnitř sousoší sv. Václava s andílky a hrozny. Datováno do 1. poloviny 18. století, připisováno rodině Brokoffů.
  • márnice od Karla Hübschmanna. Obdélná stavba s přístupovým jednoramenným schodištěm.
  • drobná socha sv. Jana Nepomuckého v nice na západní fasádě hlavního průčelí. Datována do 1. poloviny 18. století.
  • ohradní zeď pročleněna po vnitřním obvodu půlkruhově zakončenými prázdnými nikami. Cihlové smíšené zdivo, zčásti omítané.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Novoměstské opevnění (Q38036791)


Gotické hradby Na slupi.jpg
 
Kategorie Walls of Prague New Town na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
38408/1-1214
Pam. katalog
MIS
Nové Město Praha 2, pp. 2462/1, 2462/2
50°5′3,08″ s. š., 14°25′25,29″ v. d.
Městské opevnění novoměstské, část stojící, část zřícenina a archeologické stopy (dle parcelního čísla pouze úsek hradeb od ulice Na slupi pod Nuselský most). Gotické opevnění Nového města bylo založeno Karlem IV. v roce 1348. Probíhalo od Vltavy na Těšnově až ke gotickému opevnění Vyšehradu. Součástí hradby byly brány a věže. Po třicetileté válce bylo z větší části nahrazeno barokním bastionovým opevněním.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Štěpánský obvod A[editovat | editovat zdroj]

Základní sídelní jednotka Štěpánský obvod A zahrnuje část Nového Města jižně od Žitné ulice a západně od Sokolské ulice až k hranici ZSJ Albertov.

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Dům U kamenného stolu (Q31832020)


Praha_Nove_Mesto_Karlovo_nam_35_2.JPG
 
Kategorie U kamenného stolu (New Town) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40154/1-1261
Pam. katalog
MIS
Nové Město Karlovo náměstí 550/35, Ječná 550/1, Praha 2
50°4′33,12″ s. š., 14°25′15,48″ v. d.
Měšťanský dům U kamenného stolu. Novostavbu nárožního čtyřpatrového domu ve stylu geometrické secese navrhli v roce 1911 Teodor Petřík a Karel Roštík. Domovní znamení v nároží vytvořil J. Horejc. Uliční průčelí jsou harmonicky členěna zaoblenými arkýři, zachovány uměleckořememeslné detaily. Pamětní deska Karoliny Světlé, která zemřela v domě, který tu stával dříve.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Dům U bílého beránka, U bílého jelínka (Q31832090)


Praha_Nove_Mesto_Karlovo_nam_31.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40156/1-1262
Pam. katalog
MIS
Nové Město Karlovo náměstí 555/31, Malá Štěpánská 555/2, Praha 2
50°4′35,68″ s. š., 14°25′16,25″ v. d.
Měšťanský dům U bílého beránka, U bílého jelínka. Řadový dům se zbytky gotických, renesesančních a barokních architektonických konstrukcí, byl v letech 1834 a 1853 klasicistně přestavěn podle arch. A. Hellicha. Při radikální přestavbě po roce 1995 byl dům zvýšen o 3. patro a ke dvornímu průčelí přistavěn výtah. Objekt vznikl spojením dvou původně samostatných domů. Dříve zástavba zasahovala hlouběji na východ. Roku 1894 demolovány zadní dvorní stavby při Malé Štěpánské. Před poslední přestavbou tzv. Rankův krov s věšadlovou konstrukcí. V přízemí před přestavbou mazhaus s hodnotnými renesančními štuky, přerušený průjezdem.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Dům U českého bratra (Q31832105)


Praha Nove Mesto Lipova 9.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41313/1-2027
Pam. katalog
MIS
Nové Město Lípová 477/9, Praha 2
50°4′29″ s. š., 14°25′24,94″ v. d.
Měšťanský dům U českého bratra. Řadový nájemní dům byl roku 1861 zvýšen o 2. patro podle J. Liebla a jeho fasáda nabyla neogotické podoby s cihlovými záklenky a kružbami. tento vzhled zásadně pozměnila úprava roku 1908, kdy byla průčelní fasáda neobarokně upravena a opatřena atikovým štítem. Dvoupatrový barokní dům s novobarokní fasádou o třech osách – střední zvýrazněna arkýřem nad vstupem a atikovým štítem.

Památkově chráněno od roku 1978. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Kostel sv. Jana Evangelisty Na bojišti (Q12030772)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41364/1-2060
Pam. katalog
MIS
Nové Město Kateřinská 465/42, Praha 2
50°4′24,98″ s. š., 14°25′25,99″ v. d.
Kostel sv. Jana Evangelisty na bojišti, archeologické stopy (základy kostela). Románský kostel se nacházel mezi dnešními ulicemi Ječná, Sokolská a Na Bojišti. Byl postaven na počest vítězství Bedřicha I. (z rodu Přemyslovců) nad Soběslavem II. ve 12. století. Kostel byl pobořen za husitských bouří, zcela zanikl za třicetileté války.

Památkově chráněno od roku 1984. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Dům U zlatého kříže (Q38036805)


Ječná 516-28, Praha 2-Nové Město.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41061/1-1859
Pam. katalog
MIS
Nové Město Ječná 516/28, Ke Karlovu 516/21, Praha 2
50°4′31,55″ s. š., 14°25′31,4″ v. d.
Činžovní dům U zlatého kříže. Roku 1841 byl podle návrhu Alexandra Hellmicha zbořen stávající barokní dům a na jeho základech vystavěn klasicistní dvoutraktový dům, který roku 1853 rozšířil Josef Liebl o dvoukřídlou novostavbu jižního křídla, kde pak až do své smrti pobývala Božena Němcová; údajně zde napsala Babičku; dvě pamětní desky na uliční fasádě. Rohový čtyřkřídlý dům s vnitřním dvorem, podsklepený, střecha sedlového tvaru.

Památkově chráněno od roku 1976. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Žitná 10 (Q31832123)


Žitná 10-562.jpg
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
13419/1-2292
Pam. katalog
MIS
Nové Město Žitná 562/10, Praha 2
50°4′38,29″ s. š., 14°25′22,19″ v. d.
Měšťanský dům. Návrh na řadový činžovní dům v neorenesančním slohu vypracoval pro JUDr. K. Wintersteina stavitel Josef Blecha roku 1897. Fasáda nese střední tříosý rizalit s arkýřem, štukové kartuše a niky s vázami, pamětní desku Aloise Rašína, který zde žil a byl zde zavražděn. Velmi hodnotné zachoval0 interiéry domu.

Památkově chráněno od 13. června 2002.

Palác YMCA (Q31832141)


Praha_Nove_Mesto_Zitna_12.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41330/1-2037
Pam. katalog
MIS
Nové Město Žitná 563/12, Praha 2
50°4′38,2″ s. š., 14°25′23,38″ v. d.
Spolkový dům (palác YMCA). Šestipatrový trojkřídlý dům s ustupujícím 6. patrem vystavěn v letech 1926–1929 podle arch. Oldřicha Tyla v duchu českého funkcionalismu. Střed průčelí lemují úseky s balkony, pásová okna v průčelí porušena přístavbou pilířů při statických úpravách v roce 1932.

Památkově chráněno od roku 1977. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Dům U Bílého lva (Q38236874)


Praha_Nove_Mesto_Zitna_14.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
104053
Pam. katalog
MIS
Nové Město Žitná 564/14, Praha 2
50°4′38,15″ s. š., 14°25′24,66″ v. d.
Činžovní dům U Bílého lva, U Pilátů. Starší dům se zahradou byl podle plánů Josefa Liebla v roce 1861 přestavěn do podoby dvoupatrového domu s historizující, později neorenesančně upravenou fasádou. V roce 1924 bylo přistavěno 3. a 4. patro. Dům je spjat s pobytem skladatele Antonína Dvořáka, který zde prožil téměř 24 let, od roku 1877 do svého úmrtí 1904, a návštěvami významných skladatelů té doby (Brahms, Čajkovskij, Grieg, Janáček). V domě se narodil a bydlel také český sochař Josef Mařatka, který rovněž sejmul skladatelovu posmrtnou masku. Řadový dům se dvěma dvory a čtyřmi křídly, uličního křídla, na které navazuje vpravo třípatrové jednotraktové křídlo a vlevo dvoupatrové jednotraktové křídlo, s příčným dvouptarovým jednotraktovým křídlem v pozadí dvora.

Památkově chráněno od 14. července 2010.

Fara u svatého Štěpána (Q31832285)


StepanskaFara.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40084/1-1263
Pam. katalog
MIS
Nové Město Štěpánská 568/10, Žitná 568/22, Praha 2
50°4′50,94″ s. š., 14°25′35,56″ v. d.
Budova fary, dnes v budově sídlí ekonomické a obchodní oddělení Velvyslanectví Španělska. Původně gotická farní budova prošla kolem poloviny 18. století vrcholně barokní přestavbou, jejíž podobu ve vzácné slohové čistotě zachovává dodnes. Volně stojící budova s mansardovou střechou, fasádou členěnou pilastry s římsovými hlavicemi, se zahradou. Část původní zahrady je dnes upravena jako park při rotundě svatého Longina, část slouží jako sportoviště sousední školy, část představuje dvorek. Vlastní dnešní zahrada (parc. č. 2125/1) je při Žitné ulici ohraničena kamennou zdí. Rovněž západní strana dvorku je ohraničena zdí s pilířky a se vstupními vraty.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Liderovský dům (Q31832178)


Praha_Nove_Mesto_Stepanska_7.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41065/1-1861
Pam. katalog
MIS
Nové Město Malá Štěpánská 540/19, Štěpánská 540/7, Praha 2
50°4′35,03″ s. š., 14°25′21,51″ v. d.
Měšťanský dům. Původně pozdně klasicistní patrový zahradnický domek naproti kostelu sv. Štěpána byl roku 1844 důkladně přestavěn podle plánů Johanna Nowotného do podoby dvoupatrové nárožní stavby se sedmiosým hlavním průčelím, zdobeným biedermeirovským štukovým ornamentem, dvorní fasádu obíhají pavlače.

Památkově chráněno od roku 1976. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Dům U šumavského dubu (Q31832007)


Praha_Nove_Mesto_Stepanska_9.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41063/1-1860
Pam. katalog
MIS
Nové Město Štěpánská 539/9, Praha 2
50°4′35,55″ s. š., 14°25′27,4″ v. d.
Měšťanský dům U šumavského dubu, U Nedvědů. V místě starého pivovárečného domu byl podle Jana Ripoty vystavěn roku 1853 pozdně klasicistní nájemní dům s prvky druhého rokoka. V roce 1910 přibyla na šestiosé fasádě pásová bosáž a skleněná markýza nad vchodem, dnes oboje odstraněny. Řadový dvojkřídlý dům na hloubkové parcele s vnitřním dvorkem. Dvorní křídlo podél celé severní strany dvora. Ve dvoře pavlače při obou křídlech, nověji prosklené.

Památkově chráněno od roku 1976. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Škola u svatého Štěpána (Q31832207)


Praha_Nove_Mesto_Stepanska_6.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40085/1-1259
Pam. katalog
MIS
Nové Město Štěpánská 535/6, Na Rybníčku 535/2, Praha 2
50°4′33,93″ s. š., 14°25′27,94″ v. d.
Gotická školní budova v těsné blízkosti kostela svatého Štěpána prošla výraznou renesanční přestavbou v roce 1568. Do dnešní podoby objekt s fragmenty gotické klenby ve sklepení a strmým renesančním krovem přestavěl v klasicistním stylu Alexandr Hellmich v roce 1845. Farní škola při kostele sv. Štěpána založena patrně zároveň s kostelem při jižním okraji hřbitova na území bývalé vesnice Rybníček (první zmínky z konce 70. let 14. století). Z gotické fáze dochován pouze fragment klenby ve sklepě. Renesanční přestavba v roce 1568 (strmý krov valbové střechy). Menší dispoziční změny v roce 1818. V letech 1836–1837 byla postavena novostavba školy a stávající objekt byl přestavěn a změnil využití (1845, Alexandr Hellmich). Volně stojící dům s dvoupatrovou klasicistní fasádou.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Kostel svatého Štěpána se zvonicí (Q1742727)


Praha_Nove_Mesto_kostel_sv_Stepana.JPG
 
Kategorie Church_of_Saint_Stephen,_Prague na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
86876/1-1218
Pam. katalog
MIS
Nové Město Štěpánská, Na Rybníčku, Praha 2, pp. 2148, 2144, 2145/1, 2145/2
50°4′50,94″ s. š., 14°25′35,56″ v. d.
Kostel svatého Štěpána byl Karlem IV. založen jako druhý nový kostel Nového Města po polovině 14. století. Postupem času přibývaly ke hmotě kostela barokní přístavby, celá stavba rozsáhle upravena při regotizaci, provedené v 70. letech 19. století Josefem Mockerem. Areál tvoří kostel svatého Štěpána, zvonice a část plochy bývalého hřbitova.
  • kostel: gotická trojlodní stavba s polygonálním závěrem z druhé poloviny 14. století. Věž v ose západního průčelí. Úpravy před rokem 1612. Z roku 1686 Kornelská kaple na jižní straně, z roku 1736?–(1739?) Branbergerovská kaple na severní straně. Novogotická severní předsíň pochází z roku 1866. V letech 1876–1879 byl kostel regotizován Josefem Mockerem.
  • východně od kostela byl rozsáhlý hřbitov, který navazoval i na rotundu sv. Longina a sahal až k hradbám. Byl zrušen roku 1784, půda zarovnána roku 1833. Část plochy bývalého hřbitova představuje i dnešní parcela 2145/1,2, dnes parkově upravená.
  • zvonice: hranolová stavba z let 1600–1605, postavená na ploše hřbitova východně od kostela. Zastřesena jehlancovou střechou s okosenými hranami, která vybíhá ve vysokou špici. Před západním vchodem do zvonice jsou dva kamenné kříže (z jednoho již jen sokl) – patrně bývalé náhrobky. Na severní a jižní straně jsou umístěny pamětní desky s nápisy z počátku 17. století.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Špitál při kostele svatého Štěpána (Q31832220)


Praha_Nove_Mesto_spital_Na_rybnicku_6.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
54792/1-1260
Pam. katalog
MIS
Nové Město Na Rybníčku 536/6, Praha 2
50°4′34,03″ s. š., 14°25′30,82″ v. d.
Bývalý špitál při kostele sv. Štěpána. Dům byl vystavěn roku 1613 jako morový lazaret (zachovány gotické sklepy starší stavby). Stavbu tehdy zdobil portál s plastickou výzdobou, armované nároží. V roce 1875 byl dům neorenesančně přestavěn podle plánů Josefa Novotného, tehdy byl zvýšen o 2. patro, odstraněno schodiště, nová střecha. V letech 1878–1880 upraveny fasády.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Rotunda sv. Longina (Q455168)


Kaple_-_rotunda_sv._Longina_(Nové_Město),_Praha_2,_Na_Rybníčku,_Nové_Město.JPG
 
Kategorie Rotunda of Saint Longinus (Prague) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40083/1-1215
Pam. katalog
MIS
Nové Město Na Rybníčku, pp. 2127, Praha 2
50°4′34,86″ s. š., 14°25′33,75″ v. d.
Kaple – rotunda sv. Longina. Cenná románská rotunda z 1. poloviny 12. století, sloužící pak jako farní kostel původní osadě Rybník, prošla úpravou ve 3. čtvrtině 14. století. V polovině 17. století byla rozšířena a barokně přestavěna, roku 1845 byla oproštěna od barokní přístavby z poloviny 17. století, ponechána barokní lucerna. Kaple původně zasvěcena sv. Štěpánovi, od 14. století sv. Longinovi.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Sokolovna (Q31832238)


Nové Město, Sokolská 43, první sokolovna (01).jpg
 
Kategorie Sokol house of Sokol Pražský na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40167/1-1269
Pam. katalog
MIS
Nové Město Sokolská 1437/43, Praha 2
50°4′36,15″ s. š., 14°25′44,48″ v. d.
Sokolovna. První tělocvična jednoty Sokol byla vystavěna podle návrhu V. I. Ullmanna v letech 1863–1864. Uliční jednotrakt s neorenesanční fasádou navazuje na velký sál tělocvičny. Budova byla roku 1911 rozšířena západním směrem, skeletonová nástavba pochází ze 70. let 20. století. Na uliční fasádě jsou umístěny v úrovni galerie bronzové plakety s portréty zakladatelů Sokola J. Fügnera a M. Tyrše, kteří zde i bydleli.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Štefánikův dům (Q31832255)


Praha_Nove_Mesto_Sokolska_33.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41059/1-1858
Pam. katalog
MIS
Nové Město Sokolská 486/33, Praha 2
50°4′30,71″ s. š., 14°25′43,92″ v. d.
Společenský dům Štefánikův dům. Pozdně puristický dům od Jana Zázvorky a Vojtěcha Kerharta vznikl V letech 1929–1931 v místě někdejších zahrad, na místě zbytků románského zdiva kostelíka sv. Jana Evangelisty z roku 1180 někdejší osady Bojiště. Mohutný nárožní dům s železobetonovým skeletem a fasádou z leštěné žuly. Vystavěný jako Štefánikův dům pro Stavební a bytové družstvo Svazu čs. důstojnictva v letech 1929–1931. Z ustupující nárožní části vybíhá zaoblená fasáda do ulice Ječné. Hlavní průčelí do Sokolské ulice je sedmiosé na osmi čtyřbocích pilířích. Šesté a sedmé patro jsou ustupující s plochou střechou a terasou. Dva sutereny.

Památkově chráněno od roku 1976. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Dům U Sliveneckých (Q31832270)


Praha_Nove_Mesto_Jecna_19.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41067/1-1862
Pam. katalog
MIS
Nové Město Ječná 545/19, Praha 2
50°4′32,61″ s. š., 14°25′24,47″ v. d.
Měšťanský dům U Sliveneckých. Podobu původně středověkého, barokně a klasicistně přestavěného domu setřela přestavba z let 1912–1913, kdy byl dům zvýšen o 3. patro a rozšířen o dvorní přístavbu, úpravy secesní fasády pro potřeby metodistické modlitebny provedeny roku 1925 podle M. Blechy. Řadový třípatrový dům s jednoduchou hlavní uliční fasádou do Ječné. Střed fasády zakončený atikou ustupuje za vysokým řádem čtveřice sloupů, postranní cihlové rizality člení okna zapuštěná do omítkových rámů. Zadní fasádu průčelního křídla obíhají zasklené pavlače. Čtyřosá fasáda dvora nese prvky funkcionalistické architektury meziválečného období.

Památkově chráněno od roku 1978. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Štěpánský obvod B[editovat | editovat zdroj]

Základní sídelní jednotka Štěpánský obvod B zahrnuje část Nového Města východně od Sokolské ulice, při hranici Vinohrad.

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Legerova 44 (Q38036751)


Praha_Nove_Mesto_Legerova_44.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40169/1-1270
Pam. katalog
MIS
Nové Město Legerova 1830/44, Praha 2
50°4′24,3″ s. š., 14°25′50,5″ v. d.
Řadový šestipodlažní činžovní dům s novorenesanční fasádou, zdobenou bosáží, arkýřem a atikou se třemi štíty, byl vystavěn kol roku 1895. Sgrafitovou výzdobu s husitskými náměty podle kartonů Mikoláše Alše provedl roku 1895 Ant. Häusler.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Městská památková rezervace Praha, č. 1028, MonumNet
  2. Městská památková zóna Vinohrady, Žižkov, Vršovice, č. 2208, MonumNet

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Kulturní památky na Novém Městě ve Wikimedia Commons
  • Katalog kulturních nemovitých památek na území městské části Praha 2 – 2013, příloha č. 1 materiálu Aktualizace programu regenerace MPR a MPZ městské části Praha 2 – 2013 [online]. MČ Praha 2, 2013 [cit. 2014-01-05]. Dostupné online. (česky)