Seznam hrabat z Rietbergu

Toto je seznam rietberských hrabat, (německy Grafen von Rietberg) panovníků Rietberského hrabství, se sídlem na území dnešního města Rietberg.

**Panující hrabata Rietberského hrabství z dynastie Rietberg**
Období vlády	Panovník	Poznámky
1237–1264	Konrád I.	Konrád z Werl-Arnsberg-Cuyku obdržel podíl v severní části Arnsbergu a nazval jej podle své rezidence hrabství Rietberg.
1264–1282	Bedřich I.	Bedřich převzal správu nad hrabstvím již dlouho před smrtí svého otce Konráda a také zemřel ještě za jeho života.
1282–1313	Konrád II.	Konrád panoval od roku 1302 společně se svým bratrem Bedřichem. Hrabství bylo mezi ně rozděleno.
1302–1322	Bedřich II.	Bedřich panoval nejprve se svým bratrem Konrádem a poté se svým synovcem Otou.
1313–1347	Ota I.	Jelikož jeho strýc Bedřich II. zemřel mužských potomků, panoval Ota od roku 1322 ve znovusjednoceném hrabství.
1347–1365	Konrád III.	Konrád vybudoval právní řád Rietberského panství, tím, že hrabství předal císaři jako léno a obdržel je zpět s rozšířenými pravomocemi.
1365–1389	Ota II.
1389–1428	Konrád IV.
1428–1472	Konrád V.	Konrád musel předat Rietberské hrabství jako léno pod správu Hesenského lankrabství za bezprostřední podřízenost císaři ein.
1472–1516	Jan I.
1516–1535	Ota III.	Ota sňatkem s Onnou z Esensu vyženil nárok na Harlingerland.
1535–1552	Ota IV.	Ota v Rietberském hrabství zavedl luterské vyznání.
1552–1562	Jan II.	"Bláznivý Jan (Der tolle Johann)" zemřel v zajetí jako poslední mužský potomek Rietbergů z arnsberské linie.
1565–1584	Armgard	Armgard zemřel bezdětný.
1584–1586	Walburgis	Sňtakem s východofríským hrabětem, Ennem III. z dynastie Cirksena, založila Walburgis dynastii Ostfriesland-Rietberg.

**Panující hrabata Rietberského hrabství z východofríské dynastie**
Období vlády	Panovník	Poznámky
1586–1618	Sabina Kateřina	Sabina Kateřina v Berumském vyrovnání získala Rietberské hrabství a vzdala se Harlingerlandu ve prospěch Východního Fríska. Za její vlády byl Rietberg rekatolizován.
1618–1625	Jan III.	Jan byl manžel a strýc Sabiny Kateřiny. Panoval v Rietbergu po její smrti a založil klášter.
1625–1640	Arnošt Kryštof	V době jeho vlády končí zmatky třicetileté války a byla dokončena stavba kláštera v Rietbergu.
1640–1660	Jan IV.
1660–?	Anna Kateřina	Anna Kateřina byla vdova po Janovi a přežila všechny své syny.
1660–1677	Bedřich Vilém	Bedřich Vilém padl jako mladý u Štrasburku
1677–1680	František Adolf Vilém	Aby mohl i nadále zastávat úřad kapitula, postoupil rietberské panství nejprve svému bratrovi Ferdinandu Maxmiliánovi a po jeho smrti jeho neteřím.
1680–1687	Ferdinand Maxmilián
1699–1758	Marie Ernestina Františka	Jako poslední z východofríské dynastie se vdala za Maxmiliána Oldřicha z Kounic, čímž byl položen základ dynastie rietberských Kouniců (Kaunitz-Rietberg).

**Panující hrabata Rietberského hrabství z rodu Kouniců**
Období vlády	Panovník	Poznámky
1746–1794	Václav Antonín	Václav Antonín po smrti svého otce spravoval rietberské panství společně se svou matkou Marií Ernestinou Františkou.
1794–1797	Arnošt Kryštof
1797–1812	Dominik Ondřej	Za vlády Dominika Ondřeje bylo Rietberské hrabství mediatizována a zprvu připojeno k napoleonskému Vestfálskému království.
1812–1848	Alois	Alois prodal panskostavovská práva Rietbergu, která vlastnil ještě pod pruskou nadvládou, pruské koruně.

Titul rietberských hrabat v současnosti[editovat | editovat zdroj]

Titul hraběte z Rietbergu je v současné době součástí titulů lichtenštejnských knížat, a to na základě manželského spojení Agnes, sestry Sabiny Kateřiny s knížetem Gundakarem z Lichtenštejna.