Seznam hlav států v roce 2019

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

seznamu hlav států v roce 2019 jsou uvedeni nejvyšší představitelé všech nezávislých států, kteří vládli v roce 2019. Seznam je seřazen abecedně podle světadílů. Jsou zde uvedeny nejvyšší hlavy států (prezidenti, králové, atd.) a předsedové vlád (pokud taková funkce existuje), případně i další významné státní funkce (typicky generální guvernér zastupující britskou královnu nebo faktické hlavy států, pokud se liší od nominálních hlav).

V seznamu je uvedeno i několik území se sporným mezinárodním postavením, která jsou de facto nezávislá, de iure jsou ale součástí některého jiného státu.

Afrika[editovat | editovat zdroj]

Název státu Státní vlajka Hlava státu Předseda vlády
Alžírsko prezident Abdelazíz Buteflika (do 2. 4.)
dočasný prezident Abdalkádir Binsaláh (od 2. 4. do 19. 12.)
prezident Abdal Madžíd Tabbúni (od 19. 12.)
Ahmed Ujahjá (do 12. 3.)
Núreddín Bedúí (od 12. 3. do 19. 12.)
Sabri Bukadúm (od 19. 12. do 28. 12., dočasný)
Abdal Azíz Džarád (od 28. 12.)
Angola prezident João Lourenço João Lourenço
Benin prezident Patrice Talon Patrice Talon
Botswana prezident Mokgweetsi Masisi Mokgweetsi Masisi
Burkina Faso prezident Roch Marc Christian Kaboré Paul Kaba Thieba (do 19. 1.)
Christophe Joseph Marie Dabiré (od 24. 1.)
Burundi prezident Pierre Nkurunziza Pierre Nkurunziza
Čad prezident Idriss Déby Idriss Déby
DR Kongo prezident Joseph Kabila (do 24. 1.)
prezident Félix Tshisekedi (od 24. 1.)
Bruno Tshibala (do 7. 9.)
Sylvestre Ilunga (od 7. 9.)
Džibutsko prezident Ismaïl Omar Guelleh Abdoulkader Kamil Mohamed
Egypt prezident Abd al-Fattáh as-Sísí Mustafa Madbúlí
Eritrea prezident Isaias Afwerki Isaias Afwerki
Etiopie prezidentka Sahle-Work Zewdeová Abiy Ahmed
Gabon prezident Ali Bongo Ondimba Emmanuel Issoze-Ngondet (do 12. 1.)
Julien Nkoghe Bekale (od 12. 1.)
Gambie prezident Adama Barrow Adama Barrow
Ghana prezident Nana Akufo-Addo Nana Akufo-Addo
Guinea prezident Alpha Condé Ibrahima Kassory Fofana
Guinea-Bissau prezident José Mário Vaz
dočasný prezident Cipriano Cassamá (od 27. 6. do 29. 6.)
Aristides Gomes (do 29. 10.)
Faustino Imbali (od 29. 10.)
Jihoafrická republika prezident Cyril Ramaphosa Cyril Ramaphosa
Jižní Súdán prezident Salva Kiir Mayardit Salva Kiir Mayardit
Kamerun prezident Paul Biya Philémon Yang (do 4. 1.)
Joseph Ngute (od 4. 1.)
Kapverdy prezident Jorge Carlos Fonseca Ulisses Correia e Silva
Keňa prezident Uhuru Kenyatta Uhuru Kenyatta
Komory prezident Azali Assoumani (do 13. 2.)
dočasný prezident Moustadrane Abdou (od 13. 2. do 3. 4.)
prezident Azali Assoumani (od 3. 4.)
Azali Assoumani (do 13. 2.)
Moustadrane Abdou (od 13. 2. do 3. 4.)
Azali Assoumani (od 3. 4.)
Lesotho král Letsie III. Tom Thabane
Libérie prezident George Weah George Weah
Libye předseda poslanecké sněmovny Akila Sálih Ísá [pozn. 1]
předseda Prezidentské rady Fáiz Sarrádž
Abdalláh Sání [pozn. 1]
Fáiz Sarrádž (předseda vlády národní jednoty)
Omar al-Hassi (předseda vlády Vrchní revoluční rady) [pozn. 1]
Madagaskar dočasný prezident Rivo Rakotovao (do 19. 1.)
prezident Andry Rajoelina (od 19. 1.)
Christian Ntsay
Malawi prezident Peter Mutharika Peter Mutharika
Mali prezident Ibrahim Boubacar Keïta Soumeylou Boubèye Maïga (do 18. 4.)
Boubou Cisse (od 23. 4.)
Maroko král Mohamed VI. Saadaddín Usmání
Mauricius dočasný prezident Barlen Vyapoory (do 26. 11.)
dočasný prezident Eddy Balancy (od 26. 11. do 2. 12.)
prezident Prithvirajsing Roopun (od 2. 12.)
Pravind Jugnauth
Mauritánie prezident Mohamed Ould Abdel Aziz (do 1. 8.)
prezident Muhammad uld Ghazuání (od 1. 8.)
Mohamed Salem Ould Béchir (do 5. 8.)
Ismail Ould Bedda Ould Cheikh Sidiya (od 5. 8.)
Mosambik prezident Filipe Nyusi Carlos Agostinho do Rosário
Namibie prezident Hage Geingob Saara Kuugongelwa-Amadhila
Niger prezident Mahamadou Issoufou Brigi Rafini
Nigérie prezident Muhammadu Buhari Muhammadu Buhari
Pobřeží slonoviny prezident Alassane Ouattara Amadou Gon Coulibaly
Republika Kongo prezident Denis Sassou-Nguesso Clément Mouamba
Rovníková Guinea prezident Teodoro Obiang Nguema Mbasogo Francisco Pascual Obama Asue
Rwanda prezident Paul Kagame Edouard Ngirente
Senegal prezident Macky Sall Mohamed Dionne (do 14. 5., funkce premiéra zrušena)
Macky Sall (od 14. 5.)
Seychely prezident Danny Faure Danny Faure
Sierra Leone prezident Julius Maada Bio David Francis
Somálsko prezident Mohamed Abdullahi Mohamed Hassan Ali Khaire
Středoafrická republika prezident Faustin-Archange Touadéra Simplice Sarandji (do 27. 2.)
Firmin Ngrebada (od 27. 2.)
Súdán prezident Umar al-Bašír (do 11. 4.)
předseda Vysoké rady ozbrojených sil Awad Ibn Auf (od 11. 4. do 12. 4.)
předseda Vysoké rady ozbrojených sil Abdal Fattáh Abdalrahmán Burhán (od 12. 4.)
Motazz Moussa (do 23. 2.)
Mohamed Tahir Ayala (od 23. 2. do 11. 4.)
Abdalláh Hamduk (od 21. 8.)
Svatý Tomáš a Princův ostrov prezident Evaristo Carvalho Jorge Bom Jesus
Svazijsko král Mswati III. Ambrose Mandvulo Dlamini
Tanzanie prezident John Magufuli Kassim Majaliwa
Togo prezident Faure Gnassingbé Komi Selom Klassou
Tunisko prezident Kaíd Sibsí (do 25. 7., zemřel ve funkci)
dočasný prezident Muhammad Násir (od 25. 7. do 23. 10.)
prezident Kaís Saíd (od 23. 10.)
Júsuf Šáhid (do 22. 8.)
Kamel Morjane (od 22. 8. do 13. 9., dočasný)
Júsuf Šáhid (od 13. 9.)
Uganda prezident Yoweri Museveni Ruhakana Rugunda
Zambie prezident Edgar Lungu Edgar Lungu
Zimbabwe prezident Emmerson Mnangagwa Emmerson Mnangagwa

Asie[editovat | editovat zdroj]

Název státu Státní vlajka Hlava státu Předseda vlády
Afghánistán prezident Ašraf Ghaní Abdulláh Abdulláh (tzv. výkonný premiér)
Arménie prezident Armen Sarkisjan Nikol Pašinjan
Ázerbájdžán prezident Ilham Alijev Novruz Mamedov (do 8. 10.)
Ali Asadov (od 8. 10.)
Bahrajn král Hamad bin Ísá Ál Chalífa Chalífa ibn Salmán Al Chalífa
Bangladéš prezident Abdul Hamid Šajch Hasína Vadžídová
Bhútán král Džigme Khesar Namgjel Wangčhug Lotay Tshering
Brunej sultán Hassanal Bolkiah Hassanal Bolkiah
Čína prezident Si Ťin-pching Li Kche-čchiang
Filipíny prezident Rodrigo Duterte Rodrigo Duterte
Gruzie prezidentka Salome Zurabišviliová Mamuka Bachtadze (do 2. 9.)
Giorgi Gacharija (od 8. 9.)
Indie prezident Rám Náth Kóvind Naréndra Módí
Indonésie prezident Joko Widodo Joko Widodo
Irák prezident Barham Sálih Ádil Abdal Mahdí
Írán duchovní vůdce (faktická hlava státu) Sajjid Alí Chameneí prezident (nominální hlava státu) Hasan Rúhání
Izrael prezident Re'uven Rivlin Benjamin Netanjahu
Japonsko císař Akihito (do 30. 4.)
císař Naruhito (od 1. 5.)
Šinzó Abe
Jemen prezident Abd Rabú Mansúr Hádí
dočasný předseda Nejvyšší politické rady Mahdi al-Mashat [pozn. 2]
Main Abd al-Malik Said
Abdul Aziz Bin Habtour (předseda vlády Nejvyšší politické rady) [pozn. 2]
Jižní Korea prezident Mun Če-in I Nak-jon
Jordánsko král Abdalláh II. Umar Razzáz
Kambodža král Norodom Sihamoni Hun Sen
Katar emír Tamím bin Hamad Ál Thání Abdalláh bin Násir Chalífa Sání
Kazachstán prezident Nursultan Nazarbajev (do 20. 3.)
prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev (od 20. 3.)
Bakytzhan Sagintayev (do 21. 2.)
Askar Mamin (od 21. 2.)
Kuvajt emír Sabah al-Ahmad as-Sabah Džábir Mubárak Hamad Sabah (do 19. 11.)
Sabah al-Chálid as-Sabah (od 19. 11.)
Kyrgyzstán prezident Sooronbaj Žeenbekov Muhammetkalij Abulgazijev
Laos prezident Bunnhang Voračith Thongloun Sisoulith
Libanon prezident Michel Aoun Saad Harírí
Malajsie sultán Muhammad V. Kelantanský (do 6. 1.)
dočasná hlava státu Nazrin šáh z Peraku (od 6. 1. do 31. 1.)
sultán Abdullah (od 31. 1.)
Mahathir Mohamad
Maledivy prezident Ibráhím Muhammad Sulih Ibráhím Muhammad Sulih
Mongolsko prezident Chaltmágín Battulga Uchnaagijn Chürelsüch
Myanmar prezident Win Myin Aun Schan Su Ťij (státní poradkyně)
Nepál prezidentka Bidhjá Déví Bhandáríová Khadga Prasád Oli
Omán sultán Kábús bin Saíd Kábús bin Saíd
Pákistán prezident Árif Alví Imran Chán
Saúdská Arábie král Salmán bin Abd al-Azíz Salmán bin Abd al-Azíz
Severní Korea nejvyšší vůdce Kim Čong-un Pak Pong Ju (do 11. 4.)
Kim Če-rjong (od 11. 4.)
Singapur prezidentka Halimah Yacobová Lee Hsien Loong
Spojené arabské emiráty prezident Chalífa bin Zájid Ál Nahján Muhammad bin Rášid Ál Maktúm
Srí Lanka prezident Maithripala Sirisena (do 18. 11.)
Gotabaja Radžapaksa (od 18. 11.)
Ranil Vikremasinghe (do 21. 11.)
Mahinda Radžapaksa (od 21. 11.)
Sýrie prezident Bašár al-Asad Imad Khamis
Tádžikistán prezident Emomalii Rachmon Kokhir Rasulzoda
Thajsko král Ráma X. Prajutch Čan-Oča (vojenský premiér)
Turecko prezident Recep Tayyip Erdoğan Recep Tayyip Erdoğan
Turkmenistán prezident Gurbanguly Berdimuhamedow Gurbanguly Berdimuhamedow
Uzbekistán prezident Shavkat Mirziyoyev Abdulla Aripov
Vietnam prezident Nguyễn Phú Trọng Nguyễn Xuân Phúc
Východní Timor prezident Francisco Guterres Taur Matan Ruak

Evropa[editovat | editovat zdroj]

Název státu Státní vlajka Hlava státu Předseda vlády
Albánie prezident Ilir Meta Edi Rama
Andorra Emmanuel Macron (zastupován Patrickem Strzodou)
a spolukníže biskup Joan Enric Vives Sicília (zastupován Josepem Mariou Maurim)
Antoni Martí Petit (do 16. 5.)
Xavier Espot Zamora (od 16. 5.)
Belgie král Filip Charles Michel (do 27. 10.)
Sophie Wilmèsová (od 27. 10.)
Bělorusko prezident Alexandr Lukašenko Syarhey Rumas
Bosna a Hercegovina předsednictvo: Milorad Dodik (Srb), Željko Komšić (Chorvat), Šefik Džaferović (Bosňák) Denis Zvizdić (do 23. 12.)
Zoran Tegeltija (od 23. 12.)
Bulharsko prezident Rumen Radev Bojko Borisov
Černá Hora prezident Milo Đukanović Duško Marković
Česko prezident Miloš Zeman Andrej Babiš
Dánsko královna Markéta II. Lars Løkke Rasmussen (do 27. 6.)
Mette Frederiksenová (od 27. 6.)
Estonsko prezidentka Kersti Kaljulaidová Jüri Ratas
Finsko prezident Sauli Niinistö Juha Sipilä (do 6. 6.)
Antti Rinne (od 6. 6. do 10. 12.)
Sanna Marinová (od 10. 12.)
Francie prezident Emmanuel Macron Édouard Philippe
Chorvatsko prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová Andrej Plenković
Irsko prezident Michael D. Higgins Leo Varadkar
Island prezident Guðni Thorlacius Jóhannesson Katrín Jakobsdóttir
Itálie prezident Sergio Mattarella Giuseppe Conte
Kypr prezident Nikos Anastasiadis Nikos Anastasiadis
Lichtenštejnsko kníže Hans Adam II.
a regent Alois z Lichtenštejna
Adrian Hasler
Litva prezidentka Dalia Grybauskaitė (do 12. 7.)
prezident Gitanas Nausėda (od 12. 7.)
Saulius Skvernelis
Lotyšsko prezident Raimonds Vējonis (do 8. 7.)
prezident Egils Levits (od 8. 7.)
Māris Kučinskis (do 23. 1.)
Arturs Krišjānis Kariņš (od 23. 1.)
Lucembursko velkovévoda Jindřich I. Xavier Bettel
Maďarsko prezident János Áder Viktor Orbán
Severní Makedonie prezident Ďorge Ivanov (do 12. 5.)
prezident Stevo Pendarovski (od 12. 5.)
Zoran Zaev
Malta prezidentka Marie Louise Coleiro Preca (do 4. 4.)
prezident George Vella (od 4. 4.)
Joseph Muscat
Moldavsko prezident Igor Dodon [pozn. 3]
dočasný prezident Pavel Filip (od 9. 6. do 15. 6.)
Pavel Filip (do 14. 6.)
Maia Sanduová (od 8. 6. do 14. 11.) [pozn. 4]
Ion Chicu (od 14. 11.)
Monako kníže Albert II. Serge Telle
Německo spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier spolková kancléřka Angela Merkelová
Nizozemsko král Vilém Alexandr Mark Rutte
Norsko král Harald V. Erna Solbergová
Polsko prezident Andrzej Duda Mateusz Morawiecki
Portugalsko prezident Marcelo Rebelo de Sousa António Costa
Rakousko spolkový prezident Alexander Van der Bellen spolkový kancléř Sebastian Kurz (do 28. 5.)
dočasný spolkový kancléř Hartwig Löger (od 28. 5. do 3. 6.)
spolková kancléřka Brigitte Bierleinová (od 3. 6.)
Rumunsko prezident Klaus Iohannis Viorica Dancilaová (do 4. 11.)
Ludovic Orban (od 4. 11.)
Rusko prezident Vladimir Putin Dmitrij Medveděv
Řecko prezident Prokopis Pavlopulos Alexis Tsipras (do 8. 7.)
Kyriakos Mitsotakis (od 8. 7.)
San Marino kapitáni-regenti Mirko Tomassoni a Luca Santolini (do 1. 4.)
kapitáni-regenti Nicola Selva a Michele Muratori (od 1. 4. do 1. 10.)
kapitáni-regenti Luca Boschi a Mariella Mularoni (od 1. 10.)
Mirko Tomassoni a Luca Santolini (do 1. 4.)
Nicola Selva a Michele Muratori (od 1. 4. do 1. 10.)
Luca Boschi a Mariella Mularoni (od 1. 10.)
Slovensko prezident Andrej Kiska (do 15. 6.)
prezidentka Zuzana Čaputová (od 15. 6.)
Peter Pellegrini
Slovinsko prezident Borut Pahor Marjan Šarec
Spojené království královna Alžběta II. Theresa Mayová (do 24. 7.)
Boris Johnson (od 24. 7.)
Srbsko prezident Aleksandar Vučić Ana Brnabićová
Španělsko král Filip VI. Španělský Pedro Sánchez
Švédsko král Karel XVI. Gustav Stefan Löfven
Švýcarsko prezident Ueli Maurer Ueli Maurer
Ukrajina prezident Petro Porošenko (do 20. 5.)
prezident Volodymyr Zelenskyj (od 20. 5.)
Volodymyr Hrojsman (do 29. 8.)
Oleksij Hončaruk (od 29. 8.)
Vatikán papež František státní sekretář Pietro Parolin
předseda governorátu Giuseppe Bertello

Severní a střední Amerika[editovat | editovat zdroj]

Název státu Státní vlajka Hlava státu Předseda vlády
Antigua a Barbuda královna Alžběta II. – generální guvernér Rodney Williams Gaston Browne
Bahamy královna Alžběta II. – generální guvernérka Dame Marguerite Pindlingová (do 28. 6.)
generální guvernér Sir Cornelius Smith (od 28. 6.)
Hubert Minnis
Barbados královna Alžběta II. – generální guvernérka Dame Sandra Masonová Mia Mottleyová
Belize královna Alžběta II. – generální guvernér Sir Colville Young Dean Barrow
Dominika prezident Charles Savarin Roosevelt Skerrit
Dominikánská republika prezident Danilo Medina Danilo Medina
Grenada královna Alžběta II. – generální guvernérka Dame Cécile La Grenade Keith Mitchell
Guatemala prezident Jimmy Morales Jimmy Morales
Haiti prezident Jovenel Moïse Jean-Henry Céant (do 21. 3.)
Jean-Michel Lapin (od 21. 3. do 22. 7., dočasný)
Fritz-William Michel (od 22. 7.)
Honduras prezident Juan Orlando Hernández Juan Orlando Hernández
Jamajka královna Alžběta II. – generální guvernér Sir Patrick Allen Andrew Holness
Kanada královna Alžběta II. – generální guvernérka Julie Payetteová Justin Trudeau
Kostarika pprezident Carlos Alvarado Quesada Carlos Alvarado Quesada
Kuba prezident Miguel Díaz-Canel Miguel Díaz-Canel (do 21. 12.)
Manuel Marrero (od 21. 12., funkce premiéra obnovena)
Mexiko prezident Andrés Manuel López Obrador Andrés Manuel López Obrador
Nikaragua prezident Daniel Ortega Daniel Ortega
Panama prezident Juan Carlos Varela (do 1. 7.)
prezident Laurentino Cortizo (od 1. 7.)
Juan Carlos Varela (do 1. 7.)
Laurentino Cortizo (od 1. 7.)
Salvador prezident Salvador Sánchez Cerén (do 1. 6.)
prezident Nayib Bukele (od 1. 6.)
Salvador Sánchez Cerén (do 1. 6.)
Nayib Bukele (od 1. 6.)
Spojené státy americké prezident Donald Trump Donald Trump
Svatá Lucie královna Alžběta II. – generální guvernér Sir Neville Cenac Allen Chastanet
Svatý Kryštof a Nevis královna Alžběta II. – generální guvernér Sir Samuel Weymouth Tapley Seaton Timothy Harris
Svatý Vincenc a Grenadiny královna Alžběta II. – generální guvernér Sir Frederick Ballantyne (do 1. 8.)
generální guvernérka Susan Dougan (od 1. 8.)
Ralph Gonsalves
Trinidad a Tobago prezidentka Paula-Mae Weekesová Keith Rowley

Jižní Amerika[editovat | editovat zdroj]

Název státu Státní vlajka Hlava státu Předseda vlády
Argentina prezident Mauricio Macri (do 10. 12.)
prezident Albert Fernández (od 10. 12.)
Mauricio Macri (do 10. 12.)
Albert Fernández (od 10. 12.)
Bolívie prezident Evo Morales (do 10. 11.)
dočasná prezidentka Jeanine Áñezová (od 12. 11.)
Evo Morales (do 10. 11.)
Jeanine Áñezová (od 12. 11.)
Brazílie prezident Jair Bolsonaro Jair Bolsonaro
Ekvádor prezident Lenín Moreno Lenín Moreno
Guyana prezident David Granger Moses Nagamootoo
Chile prezident Sebastián Piñera Sebastián Piñera
Kolumbie prezident Iván Duque Iván Duque
Paraguay prezident Mario Abdo Benítez Mario Abdo Benítez
Peru prezident Martín Vizcarra [pozn. 5]
dočasná prezidentka Mercedes Aráoz (od 30. 9. do 1. 10.) [pozn. 6]
César Villanueva (do 8. 3.)
Salvador del Solar (od 11. 3. do 30. 9.)
Vicente Zeballos (od 30. 9.)
Surinam prezident Dési Bouterse Dési Bouterse
Uruguay prezident Tabaré Vázquez Tabaré Vázquez
Venezuela prezident Nicolás Maduro
dočasný prezident Juan Guaidó (od 23. 1.) [pozn. 7]
Nicolás Maduro
Juan Guaidó (od 23. 1.) [pozn. 7]

Oceánie[editovat | editovat zdroj]

Název státu Státní vlajka Hlava státu Předseda vlády
Austrálie královna Alžběta II. – generální guvernér Sir Peter Cosgrove (do 1. 7.)
generální guvernér David Hurley (od 1. 7.)
Scott Morrison
Federativní státy Mikronésie prezident Peter Christian (do 11. 5.)
prezident David Panuelo (od 11. 5.)
Peter Christian (do 11. 5.)
David Panuelo (od 11. 5.)
Fidži prezident Jioji Konrote Frank Bainimarama
Kiribati prezident Taneti Maamau Taneti Maamau
Marshallovy ostrovy prezidentka Hilda Heineová Hilda Heineová
Nauru prezident Baron Waqa (do 27. 8.)
prezident Lionel Aingimea (od 27. 8.)
Baron Waqa (do 27. 8.)
Lionel Aingimea (od 27. 8.)
Nový Zéland královna Alžběta II. – generální guvernérka Dame Patsy Reddyová Jacinda Ardernová
Palau prezident Tommy Remengesau Tommy Remengesau
Papua Nová Guinea královna Alžběta II. – generální guvernér Bob Dadae Peter O'Neill (do 29. 5.)
James Marape (od 30. 5.)
Samoa náčelník Va'aletoa Sualauvi II. Tuilaepa Aiono Sailele Malielegaoi
Šalomounovy ostrovy královna Alžběta II. – generální guvernér Frank Kabui (do 7. 7.)
generální guvernér David Vunagi (od 7. 7.)
Rick Hou (do 24. 4.)
Manasseh Sogavare (od 24. 4.)
Tonga král Tupou VI. ʻAkilisi Pōhiva (do 12. 9., zemřel)
Semisi Sika (od 12. 9. do 8. 10., dočasný)
Pōhiva Tuʻiʻonetoa (od 8. 10.)
Tuvalu královna Alžběta II. – generální guvernér Iakoba Taeia Italeli (do 22. 8.)
generální guvernérka Teniku Talesi Honolulu (od 22. 8., úřadující)
Enele Sopoaga (do 19. 9.)
Kausea Natano (od 19. 9.)
Vanuatu prezident Tallis Obed Moses Charlot Salwai

Státy se sporným mezinárodním uznáním[editovat | editovat zdroj]

Název státu Státní vlajka Hlava státu Předseda vlády
Abcházie prezident Raul Chadžimba Valerij Bganba
Jižní Osetie prezident Anatolij Bibilov Domenty Kulumbegov
Kosovo prezident Hashim Thaçi Ramuš Haradinaj
Náhorní Karabach prezident Bako Sahakyan Arayik Harutyunyan
Severní Kypr prezident Mustafa Akinci Tufan Erhürman (do 22. 5.)
Ersin Tatar (od 22. 5.)
Palestina prezident Mahmúd Abbás Rami Hamdalláh (do 14. 4.)
Muhammad Ištaja (od 14. 4.)
Tchaj-wan prezidentka Cchaj Jing-wen Laj Čching-te (do 14. 1.)
Su Čen-čchang (od 14. 1.)
Západní Sahara prezident Brahim Ghali Mohamed Wali Akeik

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Mezinárodně neuznán.
  2. a b Nejvyšší politická rada nebyla mezinárodně uznána jako legitimní vláda Jemenu.
  3. V rámci ústavní krize byl Dodon Ústavním soudem v období od 9. do 15. června dočasně zbaven svých pravomocí a úřadujícím prezidentem se jmenoval Filip.
  4. V rámci ústavní krize odmítla Filipova vláda uznat nově sestavenou koalici a do 14. června si nadále nárokovala post premiéra.
  5. V rámci ústavní krize byl 30. září prezident Vizcarra suspendován kongresem a jeho úřad převzala viceprezidentka Aráoz.
  6. Po protestech občanů a vyjádření podpory armády dosavadnímu prezidentovi Vizcarrovi se Aráoz rozhodla následující den rezignovat.
  7. a b Česká vláda uznala Guaidóa za prozatímního prezidenta Venezuely 4. února 2019.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]