Seznam apoštolských cest papeže Františka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Seznam apoštolských cest papeže Františka

Papež František se vydal na svou vůbec první zahraniční cestu po více než čtyřech měsících v úřadě.

2013[editovat | editovat zdroj]

I. Brazílie (22.–28. července)[editovat | editovat zdroj]

Papež František v Riu de Janeiru

Cílem první zahraniční cesty papeže Františka se stala Brazílie. Kněží a církevní hodnostáře celého světa vyzval, aby vyšli z izolace svých kostelů a kazatelen a sloužili chudým a potřebným. „Nemůžeme se zavírat ve farnostech, když tolik lidí čeká na slovo boží... Nestačí jen otevřít dveře na uvítanou, musíme těmi dveřmi projít, abychom se mohli setkat s lidmi," řekl papež v katedrále v Riu de Janeiru.[1] Sám ulicemi Ria cestoval v otevřeném papamobilu, osobně se zdravil s lidmi, napil se maté, které mu podal někdo z davu – což jeho osobní strážci vnímali jako zbytečně riskantní.[2]

Františkovu závěrečnou mši, kterou sloužil na pláži Copacabana, navštívily podle některých odhadů až 3 miliony lidí. Před jejím zahájením zde hrála rocková hudba, při které se i kardinálové „odhodlali k decentnímu tanci“.[3] Historik Jaroslav Šebek zhodnotil papežovu první cestu jako „triumfální průvod Františka skrze Rio de Janeiro". „Jsou tam velice charakteristické scény, které připomínají spíš příjezd hvězdy showbyznysu než hlavy katolické církve," uvedl Šebek.[2]

2014[editovat | editovat zdroj]

II. Blízký východ (24.–26. května)[editovat | editovat zdroj]

Papež František zahájil návštěvu Blízkého východu v Jordánsku, kde se setkal s králem Abdalláhem II. a sloužil mši na ammánském stadionu.[4] Odtamtud odjel do Betléma, kde vyzval k nalezení trvalého míru mezi Izraelem a Palestinci. Jak palestinského vůdce Mahmúda Abbáse, tak izraelského prezidenta Šimona Perese pozval ke společné modlitbě do Vatikánu. Oba politici pozvání přijali, opět setkat by se všichni měli v červnu 2014.[5]

Františkova cesta se konala u příležitosti 50. výročí setkání papeže Pavla VI. s Athenagorasem I., které v roce 1964 umožnilo ukončení rozkolu mezi katolickou a pravoslavnou církví. Papežovy delegace se poprvé v historii účastnili příslušníci jiného vyznání – židovský rabín Abraham Skorka a muslimský duchovní Omar Abboud.[6]

III. Jižní Korea (14.–18. srpna)[editovat | editovat zdroj]

Další apoštolskou cestu papež podnikl do Jižní Koreje[7]. Při této cestě blahořečil 124 korejských mučedníků, kteří byli zabiti během pronásledování v 18. a 19. století.

IV. Albánie (21. září)[editovat | editovat zdroj]

Jednodenní návštěvou v Albánii, která za režimu Envera Hodži zažila tvrdý náboženský útlak, chtěl papež podpořit náboženskou koexistenci a oživení víry.[8] Ve svém vystoupení kritizoval islamistické extremisty a odsoudil zneužívání náboženství k ospravedlňování násilí. Ocenil vzájemný respekt a důvěru mezi muslimy, pravoslavnými křesťany i katolíky.[9]

V. Francie (25. listopadu)[editovat | editovat zdroj]

Dne 25. listopadu 2014 navštívil papež Štrasburk a promluvil v Evropském parlamentu. Představitele EU vyzval, aby věnovali víc pozornosti lidským právům, slabším a znevýhodněným a důrazně se postavili důsledkům konzumní kultury.[10]

VI. Turecko (28.–30. listopadu)[editovat | editovat zdroj]

Papež odjel do Turecka na pozvání prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. Během cesty dal najevo vstřícnost k dalším náboženstvím – setkal se s hlavním tureckým rabínem Ishakem Halevou a podepsal společné prohlášení s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem I., ve kterém vyzvali ke spolupráci mezi křesťany a muslimy. Společně by se podle nich měli zasazovat za ukončení konfliktů zejména na Blízkém východě.[11]

2015[editovat | editovat zdroj]

VII. Srí Lanka, Filipíny (12.–19. ledna)[editovat | editovat zdroj]

Ve dnech 12.–19. ledna 2015 navštívil papež Srí Lanku a Filipíny. Na Srí Lance svatořečil jejího prvního katolického svatého, misionáře Josepha Vaze.[12] Na Filipínách otevřeně vyzval vládu k boji proti korupci. Hovořil také o místní „skandální sociální nerovnosti“ a žádal o budování společnosti, která bude spravedlivější a starostlivější.[13]

VIII. Bosna a Hercegovina (6. června)[editovat | editovat zdroj]

Dne 6. června 2015 navštívil papež Bosnu a Hercegovinu. Po příletu byl uvítán v rezidenci předsednictva. Poté na Sarajevském stadionu sloužil mši svatou s asi 60 tisíci věřícími. V katedrále Nejsvětějšího Srdce Ježíšova promlouval ke kněžím a řeholníkům. Nakonec se setkal s představiteli pravoslavné církve, Islámu a Židů a také s mládeží.[14]

IX. Bolívie, Ekvádor, Paraguay (5.–13. července)[editovat | editovat zdroj]

Počátkem července papež navštívil Bolívii, Ekvádor a Paraguay.

X. Kuba, Spojené státy americké (19.–28. září)[editovat | editovat zdroj]

V neděli 20. září papež sloužil mši na havanském náměstí Revoluce a poté se sešel s bývalým vůdcem Fidelem Castrem. Policie před papežovou návštěvou zatkla až čtyři desítky kubánských opozičních aktivistů.[15]

Z Kuby papež pokračoval do USA. Setkal se s prezidentem Barackem Obamou v Bílém domě a stal se prvním papežem, který pronesl projev v Kongresu.[16]

XI. Keňa, Uganda, Středoafrická republika (25.–30. listopadu)[editovat | editovat zdroj]

Papež zahájil svou první cestu do Afriky v Nairobi. Po návštěvách sídel vlády zavítal 27. listopadu do slavného slumu Kangemi. 28. listopadu sloužil mši v ugandské svatyni Munyonyo.

Na letišti v Kampale povzbudil celkem asi 150 000 přítomných mladých lidí v boji proti HIV.

2016[editovat | editovat zdroj]

XII. Kuba, Mexiko (12.–18. února)[editovat | editovat zdroj]

Papež František navštívil Mexiko na pozvání prezidenta Enrique Peña Nieta. Týden před zahájením cesty, tedy 5. února, bylo oznámeno, že se před příletem do Mexika uskuteční mezipřistáni na Kubě. Tam se papež 12. února setkal vůbec poprvé v historii s ruským patriarchou Kirillem. K historickému setkání hlav dvou církví došlo na havanském letišti za přítomnosti prezidenta Castra. Poté papež pokračoval letadlem do Ciudad de Mexico.

XIII. Řecko (16. dubna)[editovat | editovat zdroj]

Papež v sobotu 16. dubna navštívil řecký ostrov Lesbos, sídlo migrantů. Zde společně s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem I. a aténským arcibiskupem Ieronymem II. pozdravili několik migrantů a s pár z nich poobědvali. Bylo oznámeno, že papež vezme deset migrantů do Říma.

XIV. Arménie (24.-26. června)[editovat | editovat zdroj]

Prezident Serž Sarkisjan předal oficiální pozvání papeže Františka na návštěvu Arménie roku 2015. Podle původního plánu měl papež navštívit na přelomu září a října spolu s Arménií take Gruzii a Ázerbájdžán. V březnu 2016 ale Vatikán oznámil, že papež navštíví pouze Arménii v červnu, zbylé dvě země pak na podzim. Při návštěvě papež podruhé za svůj pontifikát označil vyvraždění Arménů Turky během první světové války za genocidu

XV. Polsko (27.-31. července)[editovat | editovat zdroj]

Papež navštívil Krakov, a to od 25. do 31. července 2016 při příležitosti Světového dne mládeže. Během návštěvy Polska take navštívil bývalý koncentrační tábor Auschwitz a setkal se osobně s oběťmi holokaustu.

XVI. Gruzie, Ázerbájdžán (30. září-2. řijna)[editovat | editovat zdroj]

Při návštěvě gruzínské metropole Tbilisi se papež setkal s kritikou, že odslouženou mší chce v této pravoslavné zemi šířit katolicismus. Mše se nezúčastnila ani delegace gruzínského patriarchy Ilii II., která vítala papeže na letišti v Tbilisi. V muslimském Ázerdbajdžánu vyzval k mezináboženské snášenlivosti a přátelství.

XVII.Švédsko (31. října-1. listopadu)[editovat | editovat zdroj]

Na přelomu října a listopadu papež navštívil Švédsko u příležitosti 500. výročí vzniku reformace. Návštěva proběhla jako jednodenní, přičemž ve městě Lund odsloužil smíšenou mši pro švédské katolíky a luterány, a setkal se s primaskou Švédska a luteránskou duchovní, Antje Jackelén. Následující den papež odsloužil mši na stadionu v Malmo.

2017[editovat | editovat zdroj]

XVIII. Egypt (28.-29. dubna)[editovat | editovat zdroj]

Hlavním poselstvím papežovy návštěvy Egypta bylo poselství míru. Papež se setkal s egyptským prezidentem as-Sisím, s koptským papežem Theodorem II. a s velkým imámem mešity al-Azhar Ahmedem al-Tajíbem. Za bezpečnostních opatření sloužil na káhirském fotbalovém stadionu mši, které se zúčastnilo asi 30 tisíc věřících. Od konzervativních katolíků papež sklidil za tuto návštěvu kritiku, neboť se snažil o mezináboženský dialog ve světě náboženské války.

XIX. Portugalsko (12.-13. května)[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 2015 papež přijal pozvání do Fátimy k příležitosti stého výročí zjevení Panny Marie. Podle původního plánu měla cesta trvat od 11. do 14. května a papež měl kromě Fátimy navštívit také Lisabon a Bragu, a tam svatořečit Bartoloměje z Bragy. V listopadu 2016 ale Vatikán upřesnil, že cesta bude pouze dvoudenní a zahrnovat pouze Fátimu. Po setkání s prezidentem Marcelem Sousou se papež přesunul k samotnému místu zjevení. 13. května svatořečil Jacintu a Francisca Martovi, dvě ze tří dětí, které byly svědky zjevení Panny Marie.

XX. Kolumbie (6.-11. září)[editovat | editovat zdroj]

V hlavním městě Bogotě se setkal se zástupci biskupských konferencí Latinské Ameriky a v parku Simona Bolívara odsloužil mši svatou. Dále navštívil Villavicencio, Medellín a Cartagenu.[17]

XXI. Myanmar a Bangladéš (26. listopadu - 2. prosince)[editovat | editovat zdroj]

V hlavním městě Myanmaru Neipyijto se papež František setkal se zástupci vlády i státní poradkyní Aun Schan Su Ťij. V Rangúnu se setkal se zástupci dominantního buddhistického náboženství a odsloužil mši svatou pro mladé v katedrále Panny Marie. Také v bangladéšském hlavním městě Dháce se sešel s představitele státu, místních náboženství, biskupy, řeholníky a mládeží. Při mši svaté vysvětil místní novokněze. Důležitým bodem cesty bylo pro papeže setkání se zástupci kmene Rohingů, kteří jsou systematicky vyháněni z Barmy a v Bangladéši přijímáni jako uprchlíci.[18]

2018[editovat | editovat zdroj]

XXII. Chile, Peru (15.-21. ledna)[editovat | editovat zdroj]

Důležitou téma apoštolské cesty je potřeba jednoty církve, díky níž se stává více věrohodnou.Svatý otec přiletí do chilského hlavního města Santiaga v pondělí 15. ledna večer.Na druhý den se setká s představiteli státu, reprezentanty občanské společnosti a diplomatického sboru.V pátek dopoledne, se Svatý otec setká v krytém oválu stadionu s národy Amazonie a součástí jeho programu bude i společný oběd a návštěva dětského azylového domu Hogar Principito pro sirotky a zachráněné oběti násilí.

XXIII. Švýcarsko (21. června)[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2018 papež projevil zájem zúčastnit se jednání Světové rady církví (SRC) v Ženěvě, jejíž katolická církev není členem. Chce zde diskutovat o možnostech pro mír v Sýrii. Následně přijal oficiální pozvánku jak od SRC, tak od švýcarské vlády.

XXIV. Irsko (25.-26. srpna)[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2016 papež František oznámil, že se roku 2018 zúčastní Světového setkání rodin, pro které osobně vybral za město konání Dublin.V březnu 2018 potvrdil, že se zučastní Světového setkáni rodin, které se bude konat 25.-26. srpna.

XXV. Litva,Lotyšsko,Estónsko (22.-25. záři)[editovat | editovat zdroj]

Motto apoštolskej cesty do Litvy znie: „Ježiš Kristus, naša nádej“ (1 Tim 1,1). Logo zobrazuje biely kríž s holubicou a ohňom Ducha Svätého s farbami národnej vlajky: žltou, zelenou a červenou.

Motto Lotyšska má mariánsky charakter, je úryvkom piesne Ave Maris Stella: „Ukáž, že si Matkou!“ Zlato-biele logo predstavuje siluetu hraníc krajiny s obrazom zázračnej ikony Panny Márie z Aglony.

Estónskym mottom je úryvok starobylej duchovnej piesne „Prebuď sa srdce moje“. Logo znázorňuje tvar krajiny v žlto-bielej farbe vatikánskej zástavy s obrazom pápeža Františka.

Před odchodem ze Světového dne mládeže roku 2013 oznámil, že by se vrátil do Brazílie roku 2017 u příležitosti výročí 300 let od zjevení Panny Marie z Aparecidy.
Papež by měl navštívit Indonésii u příležitosti Asijského dne mládeže. Datum nebylo stanoveno.

Neplánované návštěvy[editovat | editovat zdroj]

Přijal pozvání tuniského prezidenta Moncefa Marzoukiho. Datum návštěvy nebylo oznámeno.
Papež potrvdil Ukrajinské biskupské konferenci svoji návštěvu na Ukrajině. Byl také pozván prezidentem Petrem Porošenkem.
Premiér Šinzó Abe dne 6. června 2013 předal pozvání k návštěvě Japonska. Papež vyjádřil touhu navštívit zemi.
Král Filip VI. Španělský pozval papeže k návštěvě země v roce 2015. Papež vyjádřil touhu navštívit zemi. Bylo naznačeno, že zemi navštíví v roce 2016.
František vyjádřil touhu navštívit zemi po pozvání prezidentem Goodluckem Jonathanem v roce 2013.
Dne 24. dubna 2015 přijal papež František českého prezidenta Miloše Zemana a přijal jeho pozván
V listopadu 2014 papež František uvedl, že by chtěl navštívit Irák, podle arcibiskupa Bashar Warda by to vláda v tomto čase nedovolila.
Rumunský prezident Klaus Iohannis po své návštěvě papeže Františka řekl, že by papež moc rád přiletěl do Rumunska.
Prezident Chorvatské republiky pozval papeže Františka při své audienci aby navštívil Chorvatsko, papež vyjádřil touhu navštívit stát. Cesta by mohla proběhnout roku 2017. Chorvatsko chová naději, že by mohl svatořečit blahoslaveného Aloysiuse Stepinace

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Papež vyzval kněží, aby vyšli z kostelů a sloužili chudým. Ceskenoviny.cz [online]. 2013-07-27. Dostupné online. 
  2. a b Papež se loučí se „svým Riem“ mší pro miliony. ceskatelevize.cz [online]. 2013-07-28. Dostupné online. 
  3. Papež vedl na Copacabaně mši pro miliony, tančili i kardinálové. iDNES.cz [online]. 2013-07-28. Dostupné online. 
  4. Papež na Blízkém východě vyzval k ukončení války v Sýrii. Lidovky.cz [online]. 2014-5-24. Dostupné online. 
  5. Šimon Peres a Mahmúd Abbás přijali papežovo pozvání do Vatikánu. Ceskenoviny.cz [online]. 2014-05-25. Dostupné online. 
  6. Papeže na Blízkém východě doprovází rabín a muslim. Aktualne.cz [online]. 2014-05-24. Dostupné online. 
  7. Svatý stolec oznámil termín apoštolské cesty do Jižní Koreje. Radiovaticana.cz [online]. 2014-03-10. Dostupné online. 
  8. Papež jede do Albánie, kde se náboženství snažil vykořenit tyran Hodža. iDNES.cz [online]. 2014-9-21. Dostupné online. 
  9. Papež v Albánii pochválil klidné soužití místních muslimů a křesťanů. iDNES.cz [online]. 2014-9-21. Dostupné online. 
  10. Papež František: EU je unavená babička, málo dbá na lidská práva. Novinky.cz [online]. 2014-11-25. Dostupné online. 
  11. Papež František a patriarcha Bartoloměj I. dnes společně vyzvali ke spolupráci křesťanů a muslimů. Christnet.cz [online]. 2014-11-30. Dostupné online. 
  12. Papež František dal Srí Lance prvního katolického svatého. Aktualne.cz [online]. 2015-1-14. Dostupné online. 
  13. Papež si na Filipínách nebral servítky, zkritizoval vládu za korupci. iDNES.cz [online]. 2015-1-16. Dostupné online. 
  14. Papež František v Sarajevu. Radiovaticana.cz [online]. 2015-6-6. Dostupné online. 
  15. Papež František odsloužil první mši na Kubě. Sešel se i s Fidelem. iDNES.cz [online]. 2015-9-20. Dostupné online. 
  16. ČTK. Papež se v USA a na Kubě setká s bezdomovci, imigranty a vězni. České noviny [online]. 2015-6-30. Dostupné online. 
  17. Apostolic Journey of His Holiness Pope Francis to Colombia (6-11 September 2017) | Francis. w2.vatican.va [online]. [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. 
  18. Apostolic Journey of the Holy Father to Myanmar and Bangladesh (26 November - 2 December 2017) | Francis. w2.vatican.va [online]. [cit. 2018-01-10]. Dostupné online.