Seznam živelních katastrof v Českých Budějovicích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Seznam živelních katastrof v Českých Budějovicích obsahuje povodně, požáry a jim podobné přírodní a živelní pohromy, které ve městě způsobily rozsáhlé škody.

Datum Obrázek Událost Galerie Popis
1272 povodeň Prokazatelně zasáhla tok Vltavy od Českého Krumlova po Prahu, musela zasáhnout i České Budějovice, ale záznamy z této doby se nedochovaly.[1]
~24. června 1336 povodeň K dopravě obyvatel se musely používat loďky.[2] Voda se do města provalila Rybářskou branou. Dobové záznamy se nedochovaly, zpráva pochází z o 500 let mladší Seyserovy kroniky.[1]
1381 požár Požár (přinejmenším areálu Dominikánského kláštera), vyhořelo vše krom knihovny a kaple svatého Jiří.[3]
14. dubna 1463 požár Požár (přinejmenším areálu Dominikánského kláštera) založený bleskem, shořely patrně veškeré dřevěné konstrukce a celá zvonice.[4]
1480 požár Shořela Židovská ulice.[4]
1481 povodeň K dopravě obyvatel se musely používat loďky.[2]
1500 požár Shořela Kněžská ulice a statky před hradbami.[4]
~15. srpna 1501 povodeň Škody na mostech, nábřežích nebo mlýnech.[2] Postihla rozsáhlé území střední Evropy.[1]
19. července 1505 povodeň Škody na mostech, nábřežích nebo mlýnech.[2] Protrhla se hráz Krumlovského rybníka, strhla Dlouhý most.[1]
1512 povodeň Poškodila opevnění města.[2] Dominikánský klášter v ekonomicky obtížném období připravila o 30 fůr sena.[5]
1526 požár Shořelo předměstí před Svinenskou branou a Špitálský mlýn.[4]
1533 vichřice Stržené střechy a štíty domů.[6]
12. srpna 1539 povodeň Přívalový déšť způsobil zaplavení města.[1]
27. dubna 1541 komáři Město zahalila mračna komárů, vypadala, jako by se chumelilo. Tito komáři byli podle kronikáře modří s bílými zadečky.[7]
1541 vichřice Stržené střechy a štíty domů.[6]
1542 vichřice Stržené střechy a štíty domů.[6]
1545 kobylky Škody na polích, loukách a stromech.[6]
1547 kobylky Škody na polích, loukách a stromech.[6]
1548 kobylky Škody na polích, loukách a stromech.[6]
28. června 1549 povodeň
vichřice
Poškodila zejména vybavení stříbrných dolů za Vrátem.[1]
1549 kobylky Škody na polích, loukách a stromech.[6]
1551 povodeň Škody na mostech, nábřežích nebo mlýnech.[2]
1551 vichřice Stržené střechy a štíty domů.[6]
1555 povodeň [8]
1555 vichřice Stržené střechy a štíty domů.[6]
29. únor 1560 požár Požár vzniklý na severní straně náměstí se přenesl až na klášter, kde zničil sanktusník, roztavil zvonek, spálil část kostelní střechy a poškodil zdivo[5]
5. prosinec 1561 požár V noci z 5. na 6. prosince shořely tři Jankovy statky v Remlových Dvorech.[8]
1567 povodeň K dopravě obyvatel se musely používat loďky. Škody na mostech, nábřežích nebo mlýnech.[2]
28. června 1577 krupobití Krom samotného krupobití zaznamenal kronikář i nezvyklý tvar krup, které byly vybaveny „rohy“, takže vypadaly jako hvězdy.[7]
1579 požár Shořela přinejmenším část současné Kněžské ulice.[9][pozn. 1]
2. června 1582 povodeň K dopravě obyvatel se musely používat loďky.[2] Zhoršené hygienické podmínky po povodni měly v Čechách za následek epidemii moru.[1]
1582 požár Shořely Čtyři Dvory a 75 domů ve městě.[8]
20. duben 1588 požár Po úderu blesku do základů vyhořel dvůr Tomše Bauera (č. p. 12).[8]
červen 1588 povodeň Povodeň před polovinou června postihla většinu Čech, pravděpodobně i České Budějovice.[1]
12. červenec 1588 povodeň [8]
1590 sucho Škody na chmelu, zahradách a loukách.[8]
19. červen 1590 zemětřesení Poškození několika domů zemětřesením.[8]
1590 mrazy Tuhá zima 1589 / 1590 „že nebylo podobné pamětníka“.[8]
6. července 1592 povodeň Škody zvláště na polích.[1] Pamětní kniha Čtyř Dvorů uvádí povodeň 6. září v důsledku protržení hráze Pucherského rybníka.[8]
27. srpna 1592 povodeň Odneseny některé mosty, ke kostelu sv. Mikuláše se jezdilo na loďkách.[1]
6. září 1592 povodeň Nejničivější vlna roku 1592, město zatopeno, podemílala zdi, strhávala ploty, na náměstí bylo až 45 cm vody, poničeny hradby, stržen Zlatý most, zásoby obilí v sýpkách shnily.[1]
1593 povodeň Tři povodně, k dopravě obyvatel se musely používat loďky.[2][pozn. 2]
29. prosince 1593 požár Shořel Strialův dvůr.[8]
6. září 1595 mrazy 6. září přišla náhle tuhá zima, která vydržela až do první poloviny března 1596, kdy se hnuly ledy a poškodily Dlouhý most.[8]
1596 povodeň Podle Seyserovy kroniky se od Pražské brány po kostel svatého Mikuláše jezdilo na loďkách.[1]
4. červen 1597 požár Požár v domě zlatníka Viléma Šlechty se rozšířil na 75 domů,[4] 8 dvorů u Dlouhého mostu a Lannovu loděnici.[8]
srpen 1598 povodeň Škody na mostech, nábřežích nebo mlýnech,[2] voda odnesla obilí z polí.[8] Kulminace 15. a 24. srpna, voda od Pražské brány po Masné krámy, shnila úroda v sýpkách, stržena část Dlouhého mostu a městský mlýn. Povodeň akcentovala epidemii moru.[1]
1612 vichřice Stržené střechy a štíty domů.[6]
31. srpen 1625 domovní znamení připomínající požár požár V ranních hodinách vypukl na východní straně náměstí v domě U Červeného jelena (20/78) požár. Zasáhl celkem čtyři domy včetně domu U Zlatého sklípku (21/79), na jehož znaku se dochoval reliéf mnicha modlícího se za odvrácení ohně, zřejmě připomínka požáru.[11]
20. červen 1633 sníh Nastalo prudké ochlazení a napadla píď (asi 20 centimetrů)sněhu, což zkomplikovalo práce na polích.[8]
jaro 1635 povodeň(?) Koncem května začal vytrvalý déšť, během nějž (30. května) navštívil město na koni císař Ferdinand II. Po celou dobu šestidenní návštěvy hustě pršelo a při odjezdu 5. června musel překonat Dlouhý most nad rozbouřenou Vltavou.[1] Zdroj nehovoří explicitně o škodách ani vylití řek z břehů.
1638 vichřice Stržené střechy a štíty domů.[6]
24. července 1641 Wussinova veduta požáru 1641 požár V Müllerově domě v Krajinské třídě vzplála neopatrností ranhojiče mast, oheň se s přispěním větru rozšířil na 226 domů, poškozen byl špitální areál u svatého Václava a Svinenská brána, zničen kostel svatého Mikuláše, 13 hradebních věží a 300 strychů (asi 279 m³) obilí.[4] Dále shořelo 64 dvorů, špitál, Pražská brána, mlýn a hradební věž. Pohořelí, o které se nezvládlo postarat město, byli ubytování ve Čtyřech Dvorech. Ještě v roce 1954 zůstávala ve městě spáleniště.[8]
24. srpna 1647 povodeň Zatopeny dvory a stodoly v okolí města. Škody na sklizni.[1]
16. leden 1651 povodeň [8]
14. července 1653 povodeň K dopravě obyvatel se musely používat loďky.[2] Utopený dobytek. Historické prameny nejsou jednotné co do roku události, Veselý uvádí 1653, Schneider 1652.[1]
1653 Wussinova veduta požáru 1653 požár Požár jižní strany náměstí v oblasti pozdějšího hotelu Slunce začal o 11. hodině.[12]
15. února 1655 povodeň Škody na mostech, nábřežích nebo mlýnech.[2] Prudká obleva po dlouhé tuhé zimě, poškozena loděnice, stržen Dlouhý most.[1]
11. července 1655 povodeň Voda dosáhla až k Ehrenpreisovu domu na rohu náměstí a ulice Karla IV.[1]
12. června 1656 povodeň K dopravě obyvatel se musely používat loďky. Škody na mostech, nábřežích nebo mlýnech.[2] Voda stoupla o 60 cm výš než při povodních 1655, dostala se k lékárně na náměstí a Masným krámům. Zničila mosty a sádky.[1]
1. července 1656 povodeň K dopravě obyvatel se musely používat loďky. Škody na mostech, nábřežích nebo mlýnech.[2] Po dvoudenním dešti znovu stoupla hladina Vltavy i Malše, znovu byly poškozeny opravené mosty a odplaveno seno z luk.[1]
15. května 1665 povodeň Zaplaveny dvory, pole a louky.[1]
4. července 1670 povodeň K dopravě obyvatel se musely používat loďky.[2] Rozvodněná Malše se podle Schneidera dostala do téměř všech ulic.[1]
1671 děšť Dlouhodobé extrémní deště trvající od roku 1670 způsobily zatopení polí a neúrodu, která roku 1671 vyústila v hladomor. V Budějovicích probíhalo 2–7 pohřbů denně.[13]
8. června 1674 povodeň Déšť trvající téměř bez přestání do 25. července způsobil zničení většiny úrody a rozšíření nemocí. V Českých Budějovicích probíhaly mše za ukončení deštivého počasí.[1]
20. června 1675 povodeň Vydatný déšť trvající dva dny a tři noci způsobil krom rozvodnění řek také přelití rybníků a škody na loukách a polích. Traduje se, že několik osob bylo na plujícím dřevu sneseno až do Prahy.[1]
28. ledna 1677 povodeň Na sníh neobyčejně bohatou zimu ukončila obleva. Vyvolala povodeň nesoucí až 60 centimetrů silné ledové kry. Poničeny byly především mlýny a další stavby na březích řek. Svinenská brána zůstala po několik dní zatarasena ledem.[1]
1679 povodeň Dominikáni na výzvu městské rady pořádali procesí za odvrácení deště a povodní.[5]
1681 sucho Dominikáni na výzvu městské rady pořádali procesí za přivolání deště.[5]
1687 sucho Dominikáni na výzvu městské rady pořádali procesí za přivolání deště.[5]
1693 vichřice Dominikáni na výzvu městské rady pořádali procesí za odvrácení větru a bouří.[5]
1695 sucho Dominikáni na výzvu městské rady pořádali procesí za přivolání deště.[5]
14. únor 1709 povodeň Obleva způsobila rozvodnění Malše. Voda se do města lila všemi hlavními branami. Na dvoře Velkého pivovaru (tj. za Rožnovskou branou) bylo naměřeno 90 centimetrů vody. Zničeny zásoby obilí a sena, utonul dobytek, znehodnocena část zásob soli a piva.[1]
červen 1709 povodeň Další potopa přišla v důsledku dešťů v prvním červnovém týdnu. Traduje se příběh o zázraku, záchraně dívky, za níž prosila matka u Panny Marie Budějovické.[1]
20. dubna 1712 povodeň Škody na úrodě, nouze o obilí a pečivo, bezprecedentní růst cen.[1]
8. květen 1713 povodeň Osmidenní povodeň znovu poškodila úrodu, cena obilí stoupla na téměř dvojnásobek ceny v roce 1712.[1]
24. červen 1723 povodeň Zaplaveny celé Budějovice od Lučního mlýna (u dnešní Vodárenské věže) po Staré město. Škody na polích a loukách.[1]
červenec 1723 povodeň Rozvodněná Malše zaplavila východní území města: pole, louky, zahrady, kde zničila obilí, seno a ovoce. Protrhla se hráz Krumlovského rybníka.[1]
19. března 1724 povodeň Silné deště zvýšily hladiny řek, Rožnovskou branou nebylo možné vejít ani odejít z města.[1]
8. dubna 1728 požár Požár vznikl na západní straně náměstí, rozšířil se na 18 domů a Dominikánský klášter.[4] Tam zničil veškeré dřevěné konstrukce z 15. století, zvonici, roztavil zvony a poškodil varhany.[5] Požár vznikl za bouřky a rozšířil se až za Dlouhý most, kde shořely dva statky.[8]
6. července 1730 povodeň K dopravě obyvatel se musely používat loďky.[2] Rozvodněná Malše po vydatných deštích zaplavila město. Škody na domech, stodolách a obilí.[1]
9. června 1735 povodeň Poškozeny domy, pole a zahrady.[1]
18. června 1736 povodeň K dopravě obyvatel se musely používat loďky. Škody na mostech, nábřežích nebo mlýnech.[2]Liják, který začal 8. června na svatého Medarda, pokračoval po 40 dní. Ve většině ulic bylo přes 60 cm vody, poškozeny byly budovy, mlýny, rybníky, jezy i nový městský vodovod. Hráz Krumlovského rybníka se provalila v délce 90 metrů, živel strhl nábřeží Malše před soutokem a také břehy Vltavy na Litvínovické pastvině (nad Vodárenskou věží) a u Dlouhého mostu. Zničeny byly propusti a jezy u mlýnů v oblasti současného Slepého ramene. Nad mlýnem u Českého Vrbného zmizelo asi 350 metrů břehu a nedaleký most. Voda ve městě provalila pevnostní násep pře Pražskou branou, což urychlilo odtok do Vltavy. Situaci pomohlo vyřešit následující měsíc trvající suché a teplé počasí.[1]
28. duben 1740 povodeň Mrazy trvající od října 1739 do dubna 1740 měly za následek prudkou oblevu po teplých deštích a hromadění ledových ker. U Zlatého mostu dosáhly úrovně sochy svatého Jana Nepomuckého. Došlo i k zatopení Velkého pivovaru, ovšem bez škod na hotovém pivu. Celkové škody nebyly vysoké.[1]
20. prosince 1740 vichřice
povodeň
Předvojem extrémního počasí byla duha, po které přišla vichřice a následně povodeň. Přestože byly Budějovice částečně zasaženy (především vichřicí na Sviní louce a v lesích u Srubce), větší pohroma nastala na Šumavě v Českém Krumlově. Odtud odplavené dřevo pochytali obyvatelé Budějovicka, čímž získali zásoby na několik let.[1]
15. června 1743 povodeň Poškodila opevnění města,[2] především nové zemní opevnění a část parkánové hradby poblíž ulice U Černé věže.[1]
1748 kobylky Podle kronikáře Milbauera byla pohroma odvracena veřejnými pobožnostmi, střelbou z děl na všech čtyřech stranách města, střelbou z pušek v polích, tlučením železem o kosy a zapalováním ohňů. Kobylky opadané ze stromů byly shrabovány lopatami, R. Schneider z Dobré Vody jich takto nasbíral 7 korců (asi 650 litrů).[8]
1749 kobylky Podle kroniky Kaliště postihly v roce 1749 město a okolí kobylky, které byly plašeny střelbou z děl a zvoněním.
11. července 1750 povodeň Po celodenním dešti stoupla hladina Malše a zaplavila město do úrovně o 30 centimetrů nižší než povodeň 1736. Škody na obilí, seně, březích, mostech a mlýnech.[1]
3. srpna 1763 bouře V důsledku zásahu bleskem vyhořel zájezdní hostinec U Zelené ratolesti.[14]
říjen 1767 povodeň Škody na mostech, nábřežích nebo mlýnech.[2] Dále poškozen jez u Předního mlýna a pevnostní násep patrně mezi Pražskou branou a Dlouhým mostem. Nad Dlouhým mostem sebral proud větší množství plavebního dřeva, které vyvrhl na louku za Remlovými dvory. Odplaven břeh u Suchomelu, poškozen mlýn a jez u Českého Vrbného a odnesen místní mostek.[1]
1770 neúroda [8]
1772 neúroda Následky neúrody předešlého roku vyústily v hlad a šíření nakažlivých chorob, mj. neštovic. Na farním hřbitově 123 pohřbů, na Staroměstském 437.[8]
8. červen 1774 povodeň [8]
26. února 1775 povodeň Rozvodněná Vltava nesoucí masu ledových ker způsobila škody na polích, loukách, zahradách, domech a mlýnech. Jsou evidovány škody na majetku budějovických měšťanů a obyvatel Kněžských Dvorů, celkem 787 strychů zatopených polí, 23 strychů pastvin, 361 for luk a 85 strychů zahrad.[1]
únor 1777 povodeň Ledy na Malši i Vltavě poškodily břehy, jezy a Dlouhý most. Náklady na odstranění škod město vyčíslilo na 409 kmenů, 219 krychlových sáhů (1500 m³) kamene a 726 zlatých za práci.[1]
27. únor 1784 povodeň K dopravě obyvatel se musely používat loďky.[2] Prudká obleva vylila Malši i Vltavu z břehů, zaplavila řadu ulic včetně U Černé věže ke katedrále, Krajinskou k Masným krámům a do značné výšky Českou. Částečně náměstí Přemysla Otakara II. a vojenskou strážnici. Škody na budovách, osetých polích, zásobách pivovaru a dobytku.[1]
1798 požár Ráno v úterý svatodušní shořela ve Čtyřech Dvorech čtyři stavení.[8]
1803 povodeň [8]
23. únor 1810 sníh Městská rada si vyžádala 100 vesničanů k odklízení sněhu z města.[8]
1828 povodeň [8]
1834 požár Požár zachvátil 12 domů v České ulici.[4]
26. duben 1838 povodeň Proud Vltavy unesl dvě lodi naložené solí a zbožím a roztříštil je o Dlouhý most.[1]
květen 1838 povodeň Hladina vystoupala výš než při dubnové povodni a způsobila škody na polích.[1]
2. května 1844 požár Požár čtyř usedlostí v Suchém Vrbném (zhruba polovina tehdejší vesnice). Situaci zkomplikovalo několik okolností: V Budějovicích se právě konaly trhy, takže část obyvatel nebyla doma, přivezená hasičská technika se potýkala s poruchami a ves neměla požární řád.[15]
14. července 1848 povodeň K dopravě obyvatel se musely používat loďky. Škody na mostech, nábřežích nebo mlýnech.[2] Původ povodně sahal do oblasti Chvalšin, kde ze 7. na 8. července začala průtrží mračen, jakou nikdo nepamatoval. Voda se valila na Krumlov a odtud na Budějovice, poškodila všechny mosty cestou. V Budějovicích utrhla část Dlouhého mostu, zaplavila část města (v Krajinské bylo dle různých zdrojů naměřeno 30–60 centimetrů vody).[1]
5. září 1855 povodeň Povodeň na Vltavě začala průtrží mračen v oblasti Kosova, kde provalila hráz rybníka, zcela smetla pod ním ležící mlýn. Korytem Vltavy pokračovala do Budějovic, kde smetla Litvínovický most, lávku spojující valchu a Krumlovské aleje, říční plovárnu a odnesla plátno z bělidla.[1]
6. září 1855 povodeň Den po povodni na Vltavě následovala povodeň na Malši, která zatopila Rybní ulici.[1]
2. srpna 1858 povodeň Od konce července vydatně pršelo, stoupala především hladina Malše. Obyvatelé zatěžovali mosty kamením, železem i naloženými vozy, aby zabránili jejich stržení. Mlýnská stoka zatopila Rybní ulici a části Lineckého, Pražského i Vídeňského předměstí.[1]
12. únor 1866 požár Zničen selský statek včetně chlévů a kolen.[8]
14. srpen 1868 požár Požár vznikl na předměstí před Svinenskou branou, ale větrem se rozšířil do vnitřního města, kde zachvátil 35 domů, především v Široké a Biskupské ulici a dále i na na jižní straně náměstí. Poslední větší požár Českých Budějovic.[4]
1874 požár Shořely tři statky ve Čtyřech Dvorech.[8]
18. února 1876 povodeň Obleva způsobila povodeň s posunem téměř metr silných ledových ker. Strhla někdejší most v Rožnově, Železný most a poškodila Zlatý a Dlouhý most. Zatopeny části předměstí, zejména Vídeňského, kde skončily pod vodou ulice Rybní, Nová a Jeronýmova. Situaci zhoršil 1868 vzniklý násep železniční trasy směrem na Plzeň, který působil jako hráz bránící odtoku (propusti železničních mostů a mostků kapacitně naprosto nedostačovaly). Mezi Kněžskodvorskou ulicí a Voříškovým dvorem se násep přelil a následně protrhl, čímž došlo k záplavě ve směru na Hlubokou, která na Suchomelu utopila dobytek. Řečistě Vltavy bylo před Hlubokou ucpáno krami, což způsobilo další rozlití a škody severně od města. Jižně od města byly těžce poničeny Plav, Vidov a Roudné. Povodeň odnesla plavební dřevo ze skladů kolem řek. Vedla k přijetí prvních systematických protipovodňových opatření.[2][1]
15. květen 1881 povodeň Vltava vystoupala 2,5 metru nad normál, zatopila západní část města a některé vesnice.[1]
29. července 1882 povodeň Po vydatných deštích došlo k rozvodnění Malše, která ničila louky a pole se nesklizeným i ve snopy svázaným obilím. Stržena plovárna v zahradě Německého domu, poškozeny také vsi Roudné, Vidov a Plav.[1]
3.–4. září 1888 tabulka na meteorologickém sloupu povodeň
Kategorie „1888 flood in České Budějovice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „1888 flood in České Budějovice“ na Wikimedia Commons
Rozvodnění více jihočeských toků, jedna z nejničivějších povodní v historii Českých Budějovic.[2]
2.–3. září 1890 povodeň Jedna ze tří největších povodní v Českých Budějovicích, Vltava průtok 810 m³/s, Malše průtok 424 m³/s.[2]
4. duben 1891 požár Požár v hostinci U Slovanské lípy se rozšířil na přilehlou starobylou stodolu obloženou silnými kmeny a naplněnou slámou. Žárem nebylo možno vydržet ani na Husově třídě.[8]
1. června 1896 požár Požár zcela zničil severozápadní budovu chemické továrny, kde se vyráběla kyselina sírová a skladoval ledek. Efektivní hašení znemožnilo mimo jiné rozžhavené olovo z roztavených komor na výrobu kyseliny i rozlití samotné kyseliny z popraskaných nádrží v areálu.[16][17]
4. červen 1902 požár na náměstí požár Požár na náměstí Přemysla Otakara II., který vznikl v domě právníka Israela Kohna, se rozšířil na další budovy na východní straně náměstí, přičemž zcela zničil budovu hotelu U Tří kohoutů, která musela být stržena.[18]
leden 1920 povodeň Velká zimní povodeň.[2]
26. srpen 1925 povodeň Celá nově vystavěná Havlíčkova kolonie skončila pod vodou.[2] V oblasti Malého jezu prorazila Mlýnská stoka koryto do Malše. Následnou úpravou vzniklo koupaliště Malé Benátky.[19] Vltava dosáhla 270 centimetrů nad normálem, Malše 280 centimetrů nad normálem. Ve Čtyřech Dvorech (staré čp. 158) bylo až 145 centimetrů vody.[8]
3. červen 1927 krupobití Od 2. června panovaly teploty dosahující 38 °C ve stínu, v důsledku čehož přišly 3. června bouře s krupobitím. Ve Čtyřech Dvorech způsobilo škody za 364 288 Kč, na polích bylo zničeno 80–100 % úrody.[8]
1929 mrazy Od silvestra 1928 do 8. března 1929 nepřekročila teplota v celém Československu nulu.[20] Nejnižší teplota, −42,2 °C, byla naměřena 11. února 1929 ve Stecherově mlýně.[21] Led na Malši dosahoval síly přes 80 centimetrů.[21] Zmrzlo množství zvěře, ptactva a stromů,[21] na Lannově třídě pomrzly jírovcové aleje vysázené na přelomu 19. a 20. století.[22] V Dolní Stropnici byl ve svém bytě na židli u stolu nalezen zmrzlý Tomáš Kubala.[20] Do Čtyř Dvorů přicházela zvěř, zejména zajíci, až do dvorů koroptve, které byly obyvateli krmeny, méně svědomitými i chytány; v obci zmrzlo 2788 ovocných stromů a 555 ovocných keřů.[8]
4. červenec 1929 vichřice, kroupy Prudké bouře, které na území Čech, Moravy a Slezska přinesly rozsáhlé škody (napadlo až 75 cm až 5cm krup, smeteny automobily, vagóny, střechy, lesy, usmrceno 20 osob) způsobily na území Budějovic pouze škody na stromech.[8]
1934 sucho V dubnu dosahovaly teploty 28 °C ve stínu, v červnu 32 °C. Vyschly studny a potoky, koncem června nastalo sucho, jaké nikdo nepamatoval.[8]
25. duben 1935 krupobití Kroupy velikosti holubích vajec (~4 cm) způsobily značné škody, především na stromech. 1. května následovala vánice a mráz −3 °C, který způsobil další škody.[8]
19. září 1935 požár Požár chemické továrny způsobil statisícové škody, na jeho zvládnutí spolupracovalo 12 hasičských sborů.[8]
26. říjen 1935 sníh První sníh zimy 1935 / 1936 napadl v takovém množství, že lámal koruny stronů a strhal telefonní i telegrafní vedení.[8]
leden 1939 povodeň Koncem ledna došlo v důsledku oblevy k rozlití Vltavy. Voda strhla silnici na Čtyři Dvory a po tři dny zůstaly levý a pravý břeh oddělené. Do Čtyř Dvorů byly potraviny dováženy přes Hlubokou. Škody zaznamenané rolníky a zahradníky dosáhly 59 820 Kč[8]
13.–17. března 1940 povodeň Povodně po jarním tání.[2]
1947 sucho Zima, jaro i léto téměř bez srážek, nevyrostlo obilí, seno ani sláma, porážen dobytek, takže nebylo ani mléko a máslo. Potraviny dováženy z Ruska.[8]
8.–9. července 1954 povodeň Po vydatných deštích.[2] Poškodila mj. koupaliště Malé Benátky.[19]
8. června 1998 požár Požár panelového domu na sídlišti Vltava následující srážce stíhaček.[4] Oheň poškodil 25–30 bytů, na parkovišti shořelo 15–20 automobilů.
8./13. srpen 2002 tabulka na restauraci Klika povodeň Historicky největší známá povodeň v Českých Budějovicích, Vltava průtok 1310 m³/s, Malše průtok 695 m³/s.[2]
18. ledna 2007 vichřice Orkán Kyrill se přes České Budějovice přehnal v noci z 18. na 19. ledna 2007. 18. ledna kolem 22 hodiny zlikvidoval přetlakovou sportovní halu.[23] Kvůli nefunkčním semaforům řídila dopravu policie.[24] Česká pojišťovna v Českých Budějovicích v roce 2007 evidovala celkem 1956 škodných událostí v důsledku vichřice.[25]
4. srpna 2012 krupobití Krupobití s vichřicí způsobilo škody na zahradách, stromech (poškozeny ovocné stromy, pády stromů), automobilech a domech.[26] Kroupy dosahovaly až 3 centimetrů.[27]
2. června 2013 u Dlouhého mostu povodeň
Kategorie „2013 flood in České Budějovice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „2013 flood in České Budějovice“ na Wikimedia Commons
Poslední recentní povodeň v Českých Budějovicích.
2015 stříbrné smrky poškozené v roce 2015 mšicí smrkovou mšice
Kategorie „Kalamita mšice smrkové 2015 (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
Kategorie „Kalamita mšice smrkové 2015 (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons
V důsledku extrémně suchého teplého počasí v kombinaci s mírnými zimami došlo k přemnožení mšice smrkové (Elatobium abietinum), která zlikvidovala nebo poškodila významnou část městských výsadeb tzv. stříbrných smrků (stříbrná forma smrku pichlavého). Sucho poznamenalo i listnáče, zejména břízy a lípy.[28] Viz též Sucho v Česku 2014–současnost.
27. srpna 2017 krupobití Krupobití v Českých Budějovicích a okolí s kroupami o průměru až 3 centimetrů.[29]
10. únor 2020 vichřice Orkán Sabine ničil střechy, vyvracel stromy, zastavil železniční provozní obvod České Budějovice. Řada domácností, byť především mimo město, byla bez proudu.[30]
8. července 2021 následky bouře na sídlišti Vltava bouřka
Kategorie „2021-07-08 storm in České Budějovice“ na Wikimedia Commons
Kategorie „2021-07-08 storm in České Budějovice“ na Wikimedia Commons
Bouřky (ČHMÚ vydal varování před extrémním stupněm nebezpečí) na území města vyvrátily nebo polámaly stovky stromů,[31] jejichž pády způsobily škody na majetku (automobily, nemovitosti). Poškozeny byly i střechy některých budov. V okrajových částech města a okolních obcích došlo k výpadkům elektřiny.[32] Meteostanice naměřila vítr o rychlosti 24,8 m/s. Podle odhadu meteorologů dosahoval vítr v nejzasaženějších místech až 30 m/s (108 km/h). Radnice doporučila občanům nevstupovat do parků.[31] V parku Stromovka byl na odklízení polomů nasazen harvestor.[33]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Údaj může být překlepem, jiné zdroje v téže souvislosti uvádějí požár v roce 1597.[10]
  2. Údaj může být překlepem, Kovář uvádí trojici povodní v roce 1592 a naopak v roce 1593 neuvádí žádnou.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba KOVÁŘ, Daniel. Budějovice a velká voda. České Budějovice: Veduta, 2002. 55 s. ISBN 80-903040-2-8. 
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac HEŘMAN, Jiří; PLETZER, Karel; KOVÁŘ, Daniel. Encyklopedie Českých Budějovic - povodně [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  3. WICPALEK, Maria. Budějovické kostely a kaple [online]. Překlad Ivo Kareš. Kohoutí kříž [cit. 2015-01-04]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h i j PLETZER, Karel. Encyklopedie Českých Budějovic - požáry [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g h KOVÁŘ, Daniel; LAVIČKA, Roman. Dominikánský klášter v Českých Budějovicích. 1. vydání. vyd. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2017. 239 s. ISBN 978-80-85033-80-9. S. 129, 136, 157, 174. 
  6. a b c d e f g h i j k PLETZER, Karel; HEŘMAN, Jiří. Encyklopedie Českých Budějovic - přírodní pohromy [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  7. a b Zuzana Thomová, Jiří Chvojka, Ondřej Chvojka, Daniel Kovář, Jiří Nikrmajer. 100 zajímavostí ze starých Českých Budějovic. Plzeň: Starý most, 2019. ISBN 9788076400061. S. 104–105. 
  8. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al ČADEK, Adolf; ČADKOVÁ, Bohumila. Pamětní kniha obce Čtyř Dvorů. Čtyři Dvory: Václav Veber, 1923. 400 s. S. 72–79, 86, 90, 93, 133-134, 142, 154, 156-158, 194, 201-202, 232, 312. 
  9. THOMA, Juraj. kapucínský konvent u kostela svaté Anny [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. 
  10. SCHINKO, Jan. Místo pro Seminární náměstí možná udělal požár. Českobudějovický deník [online]. Vltava Labe Media, 2009-05-30 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. 
  11. KOVÁŘ, Daniel. Požáry, povodně, kobylky… Přírodní pohromy v dějinách Českých Budějovic. České Budějovice: Veduta, 2005. 125 s. ISBN 80-86829-14-6. S. 29–30. 
  12. KRATOCHWIL, Karl; MEERWALD, Alois. Heimatbuch der Berg- und Kreisstadt Böhmisch-Budweis. České Budějovice: Karl Kratochwil, 1930. 568 s. Kapitola Altstadt „Buduoyz“, s. 17. (německy) 
  13. GRULICH, Josef; HONNER, Jan. Encyklopedie Českých Budějovic - obyvatelstvo [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-05-10]. Dostupné online. 
  14. KOVÁŘ, Daniel. Legendy mezi hospodami v Budějovicích. Barbar [online]. Časopis Barbar, 2015-01-06 [cit. 2021-11-05]. Dostupné online. 
  15. KOVÁŘ, Daniel. Požár Suchého Vrbného v květnu 1844. In: Daniel Kovář, Pavel Koblása. Staré Budějovice: sborník prací k dějinám královského města Českých Budějovic. 2., svazek vyd. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2006. ISSN 1804-3186. S. 178–180.
  16. Požár továrny na umělá hnojiva v Čes. Budějovicích. Budivoj. 3. 6. 1896, roč. 32, čís. 45, s. 2. 
  17. Požár v továrně na strojená hnojiva v Č. Budějovicích. Jihočeské listy. 3. 6. 1896, roč. 2, čís. 44, s. 4. 
  18. SCHINKO, Jan. Kohouti upozorňují na původní název Zvonu. Přebýval tam i Karel Havlíček Borovský. Budějcká drbna [online]. 2015-02-20 [cit. 2021-11-05]. Dostupné online. 
  19. a b SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: V Malých Benátkách povyrostly stromy, oáza to ale stále je. Budějcká drbna [online]. 2019-09-26 [cit. 2020-05-21]. Dostupné online. 
  20. a b MOTÝL, Ivan. Zima 1929: zmrzlí cikáni a sibiřský mráz 41 stupňů. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 2010-01-09 [cit. 2020-05-10]. Dostupné online. 
  21. a b c SCHINKO, Jan. Minus 42,2 stupně. Mrzly stromy i zvěř. E15 [online]. CZECH NEWS CENTER, 2010-02-03 [cit. 2020-05-10]. Dostupné online. 
  22. SCHINKO, Jan. Lannovka bývala do roku 1816 výpadovkou z města směrem Třeboň. Budějcká drbna [online]. 2016-10-27 [cit. 2020-05-10]. Dostupné online. 
  23. ŠTROBLOVÁ, Jana; ŠKOTKO, Petr. Kyrill: Před pěti lety běsnily živly…. Strakonický deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2012-01-20 [cit. 2020-05-10]. Dostupné online. 
  24. anonym. Orkán Kyrill, který zničil lesy, má výročí. Českobudějovický deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2012-01-18 [cit. 2020-05-10]. Dostupné online. 
  25. TZ. ČESKÁ POJIŠŤOVNA: za škody z loňského orkánu Kyrill zaplatila přes 820 miliónů. finexpert.e15.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 2008-01-15 [cit. 2020-05-10]. Dostupné online. 
  26. ZAHRADNÍKOVÁ, Andrea. Budějovice zasypaly kroupy, na dům v Mladém spadl strom. Českobudějovický deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2012-08-06 [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  27. KACEROVSKÝ, Pavel. Při bouři padaly na město až třícentimetrové kroupy. Budějcká drbna [online]. 2012-08-05 [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  28. PELÍŠEK, Antonín. Smrky pichlavé ničí invaze mšic, může za to sucho a mírné zimy. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2015-07-27 [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  29. TRÖSTER, Martin. Budějovice zasypaly třícentimetrové kroupy, bouřilo i jinde v kraji. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2020-08-27 [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  30. redakce. SLEDUJEME ON-LINE: Orkán zanechá řadu domácností bez proudu přes noc. Českobudějovický deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2020-02-10 [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  31. a b KOPŘIVA, Jan. Po silné bouřce v Českých Budějovicích radnice varuje před vstupem do parků, hrozí pád dalších stromů. Český rozhlas [online]. Český rozhlas, 2021-07-09 [cit. 2021-07-09]. Dostupné online. 
  32. TALÍŘOVÁ, Elmira. Přes Budějce se prohnala silná bouře. Výstraha meteorologů platí do zítřejšího rána. Budějcká drbna [online]. 2021-07-08 [cit. 2021-07-08]. Dostupné online. 
  33. BARTOŠ, Jakub. OBRAZEM: Bouřka zpustošila budějovické parky, radnice varuje před vstupem. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2021-07-09 [cit. 2021-07-09]. Dostupné online.