Seznam španělských vládců a představitelů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Toto je seznam hlav států (králů, hrabat, caudillov, prezidentů a podobně) na území Španělska od 5. století.

Období 409–711[editovat | editovat zdroj]

Vandalští králové[editovat | editovat zdroj]

Germánský kmen Vandalů vtrhl roku 409 do Hispánie (oblast Římské říše), a dočasně se tam usídlil, ale již roku 429 se přesunuli do severní Afriky:

Svébští králové na severozápadě Pyrenejského poloostrova (Galicie)[editovat | editovat zdroj]

Viz: Seznam svébskych králů v Galicii.

Roku 410 Hermerich podepsal s Římem foedus, kterým bylo Svébům dovoleno usadit se na Pyrenejském poloostrově. Roku 585 Svéby dobyli sousední Vizigóti.

Vizigótští králové[editovat | editovat zdroj]

Viz: Seznam vizigótských králů od roku 410.

Vlastní rozšíření Vizigótů do Hispánie z Galie začalo v druhé polovině 5. století pod vedením Euricha a za dvacet let převzali téměř celý Pyrenejský poloostrov (až na severozápad, kde byla tehdejší Svébska říše).

Po roce 507 se ale museli z Galie stáhnout pouze na území vlastní Hispánie. V 40. a 50. letech 6. století ovládla jihovýchodní pobřeží Hispánie Byzantské říše (554). V druhé polovině 6. století se Vizigótům podařilo dobýt Svébskou říši a nas počátku 7. století také byzantské enklávy na pobřeží Hispánie, tím ovládli celý poloostrov, včetně dnešního Portugalska.

Roku 711 vizigótská říše zanikla v důsledku arabských útoků z jihu. Pouze na samém severu Španělska, v pozdější Asturii, se udržela izolovaná území s vizigótskou šlechtou v čele, tyto se staly zárodky budoucích křesťanských království ve středověku.


Byzantské území na jihu[editovat | editovat zdroj]

Viz:Seznam panovníků Byzantské říše od roku 554

Od roku 554 do počátku 7. století (na ostrovech a později) dominuje pobřežním oblastem na jihu Byzantská říše.

Období let 711–1516[editovat | editovat zdroj]

Vládci Al-Andalusa[editovat | editovat zdroj]

Viz:Seznam vládců Al-Andalusa

Al-Andalusa je označení muslimského území na Pyrenejském poloostrově v letech 7111492 (zejména od 756 Córdobský emirát, později Córdobský kalifát). 1492 byli muslimové ze Španělska definitivně vytlačeni (konec tzv. reconquisty).

Králové Asturie[editovat | editovat zdroj]

Viz: Seznam králů Asturie

Asturske království (v podstatě prazáklad dnešního Španělska) vzniklo, když se Vizigótu Pelayovi podařilo v letech 718722 dobýt malé území v dnešních asturských horách zpět od muslimů. Tato oblast jak se postupně rozrůstala, v 10. století (po dočasném rozdělení) dala vzniknout Leónskému království. Asturští králové se považují za nástupce vizigótských králů v Hispánii.

Králové Leónu[editovat | editovat zdroj]

Viz: Seznam králové Leónu

Leónske království vznbiklo rozdělením Asturie mezi tři syny Alfonsa III. (866910). Garcia obdržel León, Ordoño II. Galicii a Fruela II. Asturii.

Králové Galicie[editovat | editovat zdroj]

Viz: Seznam králů Galicie

V Galicii chvíli vládli formální králové „samostatné“ Galicie, která však „de facto“ patří pod Leónske království, jehož se později také stala součástí. Pokusy o obnovu samostatnosti se sice později objevily, ale nebyly úspěšné.

Králové a hrabata Kastílie[editovat | editovat zdroj]

Viz: Seznam vládců Kastílie

Kastilské hrabství vzniklo v 9. století jako vazalský útvar Leónskeho království, od kterého získalo nezávislost roku 930.

Králové Pamplony a Navarry[editovat | editovat zdroj]

Viz Seznam králů Navarry

Pamplonské (od 11. století jako Navarrské) království bylo založeno někdy kolem roku 824. Roku 1512 byla jižní část Navarrského království připojena ke Španělsku, zatímco část severní existovala až do roku 1620, kdy byla připojena k Francii.

Králové a hrabata Aragonie[editovat | editovat zdroj]

Viz: Seznam vládců Aragonu

Na území dnešní Aragonie bylo založeno na počátku 9. století v rámci reconquisty Aragonské hrabství, které bylo součástí francké Hispánské marky. V letech 9251035 byl součástí Navarrského království, od roku 1035 samostatné království. Roku 1162 bylo k němu připojeno Katalánsko (přesněji řečeno Barcelonské hrabství), a od té doby lze používat pojem Země aragonské koruny. To obsahovalo samotné Aragonske království (vlastní Aragonu) a přidružené okolní země. Od roku 1516, nástupem Karla I. po Ferdinandovi Aragonském (1506–1516), bylo království oficiálně spojeno s Kastíli a toto datum je obecně bráno jako vznik Španělska.

Hrabata Barcelony (Katalánsko)[editovat | editovat zdroj]

Viz: Seznam barcelonských hrabat

Katalánsko bylo založeno na počátku 9. století v rámci „reconquisty“ jako Barcelonské hrabství, součást francké Hispánské marky. Od roku 985 se stalo samostatným hrabstvím, od roku 1162 část Aragonie.

Králové Valencie[editovat | editovat zdroj]

Viz: Seznam králů z Valencie

Valencijské království vzniklo v rámci Aragonského království v roce 1238. Formálně zaniklo v roce 1700.

Králové Mallorky[editovat | editovat zdroj]

Viz: Seznam králů Mallorky

Malorské království (na Baleárských ostrovech) vzniklo v rámci Aragonského království v roce 1231. Formálně zaniklo kolem roku 1404.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zoznam hláv štátu Španielska na slovenské Wikipedii.