Sextus Quinctilius Varus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sextus Quinctilius Varus
Narození79 př. n. l.
starověký Řím
Úmrtí42 př. n. l. (ve věku 36–37 let)
Příčina úmrtízabitý v boji
Povolánístarořímský politik
ChoťClaudia Marcella
DětiPublius Quinctilius Varus[1][2]
Quinctilla Varulla[1][3]
Quinctilla Varilla[1][4]
Quinctilla Vara[1][5]
RodičeSextus Quinctilius Varus
PříbuzníQuinctilla (sourozenec)
Quinctilius Varus Minor a Sextus Nonius Quinctilianus (vnoučata)
Funkcequaestor
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Sextus Quinctilius Varus (?? – 42 př. n. l.) byl římský patricij, senátor, politik, válečník, otec známějšího syna jménem Publius Quinctilius Varus.

Život[editovat | editovat zdroj]

Rod Quinctiliů, ač patricijský a zakladatelský rod Říma (dokonce se jednalo o takzvaný sacrum gentilicum, jeden ze dvou rodů, jejichž názvy se označovala kněžská kolegia – tím druhým byli Fabiovci) nepatřil k nejvýznamnějším. Za celou dobu existence republiky dosáhl úřadu konzula pouze jediný člen, a to Sextus Quinctilius Varus v roce 453 př. n. l. Ostatní členové rodu byli nejvýše praetory.

Narození Sexta je neznámé, roku 49 př. n. l. byl zvolen do funkce kvestora. Vystupoval jako přesvědčený optimát a Pompeiův přívrženec, který před Caesarem bránil město Confirnium. Město před Caesarem zachránil, a po úspěšném Caesarově tažení nebyl jako protivník popraven, ale omilostněn. Po získání milosti se odebral do Afriky k pompeiovcům, kde se aktivně účastnil bojů s Caesarovým vyslancem Curiem. Když byl Curio poražen, do války se zapojil Caesar. Po porážce posledních Pompeiovců byl Sextus opět omilostněn, ale byl mu zakázán vstup do Říma.

V pramenech se objevil znovu roku 44 př. n. l., jako jeden z lidí podporujících kroužek konzervativních senátorů okolo Bruta a Cassia. Jeho podíl na vraždě Julia Caesara není znám, protože nebyl v pramenech uváděn.

V bitvě u Filipp roku 42 př. n. l., kterou Caesarovi vrazi prohráli, zvítězili členové druhého triumvirátu. Sextus patřil k poražené straně a dal se zabít svým propuštěncem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  2. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  3. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  4. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  5. Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]