Sexton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sexton v Musée des Blindés, Saumur

25-liberní samohybné dělo Sexton (anglicky 25pdr SP, tracked, Sexton (Kostelník)), které bylo navrženo kanadskou armádou, se během druhé světové války stalo standardní výzbrojí britské armády.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Samohybné dělo Sexton bylo postavené na podvozku (včetně motoru, převodovky atd.) tanku Ram. Korba byla velmi podobná jako u amerického samohybného děla M7. Přední pancíř korby byl 50 mm silný a boční pancíř 37 mm. Bylo vyzbrojeno 25-liberní houfnicí (ráže 87,6 mm). Ve vozidle byly k dispozici dva kulomety Bren, které nebyly lafetované. Sexton byl dlouhý přes 6 metrů a vážil téměř 23 tun a měl šestičlennou posádku. Byl schopný vyvinout maximální rychlost 42 km/h. Vyráběl se v letech 1943-1945 a vyrobilo se 2122 kusů:

  • 1943 - 424 ks
  • 1944 - 1236 ks
  • 1945 - 462 ks

Sextony byly používané Kanadou, Británií, Jižní Afrikou, Polskem a Portugalskem. Typy tohoto vozidla byly Sexton I, Sexton II a Sexton GPO. Britové používali Sextony jako podpůrné stroje (ostatně jako všechna samohybná děla). Měly za úkol pomoci tankům v přední linii tím, že jim poskytovaly dělostřeleckou podporu nepřímou palbou. Tyto stroje se za ideálních předpokladů neměly přímo potkávat s nepřátelskými tanky a jednotkami, nebyly na to ani konstruovány. Sextony byly otevřené (neměly střechu) a tudíž téměř každý přímý kontakt s nepřítelem končil pro Sextony fatálně.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Tanky a bojová vozidla 2. světové války, Leland Ness, Praha 4, 2008 ISBN: 978-80-206-0954-0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]