Sevelen

Sevelen
	; znak
Poloha
Souřadnice	47°7′14″ s. š., 9°29′8″ v. d.
Nadmořská výška	470 m n. m.
Stát	Švýcarsko
Kanton	St. Gallen
	Sevelen Sevelen, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	30,33 km²
Počet obyvatel	5 210 (31.12.2021)
Hustota zalidnění	171,8 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.sevelen.ch
PSČ	9475
Označení vozidel	SG
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sevelen je obec ve švýcarském kantonu St. Gallen. Nachází se na jihovýchodě kantonu, nedaleko hranic s Lichtenštejnskem. Žije zde přes 5 000 obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Sevelen se nachází v údolí Rýna západně od Vaduzu na hranici s Lichtenštejnskem. Politická obec Sevelen zahrnuje kromě stejnojmenné obce také vesnice Rans, Oberräfis, St. Ulrich, Välsli, Glaat na okraji Rýnské nížiny a jednotlivé zemědělské usedlosti Sevelerberg na východním svahu masivu Alvier.

Obec leží na východním svahu masivu Alvier. Nejvyššího bodu dosahuje na 2383 metrů vysokém vrchu Fulfirst, hraničním bodě s Walenstadtem. V údolí obec zasahuje až k Rýnu. Nejnižší bod obce (451 m n. m.) se nachází rovněž na Rýnu v údolí Fösera.

Sevelen sousedí na severu s obcemi Buchs a Grabs, na západě s Walenstadtem, na jihu s Wartau a na východě s lichtenštejnskými obcemi Vaduz a Triesen.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na území obce byly nalezeny stopy horgenské kultury a výšinných sídlišť z doby bronzové na Sevelerbergu (Sonnenbühl, Geissberg, Dachsenboden) a také stopy po římské cestě mezi Oberschanem a Sevelenem. První zmínka o obci pochází z roku 1208 jako Seuellun. Hrad Herrenberg, postavený na Storchenbühlu jihovýchodně od kostela churským biskupem Heinrichem III. z Montfortu kolem roku 1255, byl v roce 1304 spolu s panstvím Sevelen zastaven hrabatům z Werdenbergu-Heiligenbergu; dochoval se kus zdi. Spolu s hrabstvím Werdenberg připadl Sevelen v roce 1517 městu Glarus, jehož fojtství a kolatury drželo až do roku 1798. V roce 1803 se Sevelen stal politickou obcí kantonu St. Gallen a do roku 1831 patřil k okresu Sargans, do roku 2002 k okresu Werdenberg.^[1]

Kostel stál v Rans pravděpodobně již v 9. století. V roce 1235 se v Sevelenu poprvé připomíná kněz-poručník; patronátní právo měl churský klášter svaté Lucie. V letech 1528/29 přijal Sevelen reformovanou víru. Gotický kostel byl s výjimkou chóru zničen při požáru obce v roce 1892.^[1]

Až do 19. století převažovalo chovatelství skotu a mléka, s doklady o chovu koní. Vedlejší činností bylo pěstování a zpracování konopí a lnu. V roce 1858 byl Sevelen napojen na železniční trať Rorschach-Chur a v letech 1870/71 na Vaduz přes dosud existující dřevěný most přes Rýn. Díky továrně Honegger & Hardegger (1874) a následně Lindsay, Thompson & Co. (1887) se začal rozvíjet vyšívací průmysl a mnoho lidí se věnovalo také domácímu vyšívání. V důsledku rychlého úpadku průmyslu výšivek po roce 1921 měl Sevelen v letech 1935 a 1936 nejvyšší míru nezaměstnanosti v kantonu. Ta klesla se vznikem nových průmyslových podniků, jako byla továrna na sukna v roce 1936. V roce 2005 představovalo druhé hospodářské odvětví asi 60 % pracovních míst v obci. Meliorace a scelování statků vedly od 50. let 20. století k přemístění několika zbývajících zemědělských podniků do Rýnské nížiny; na Sevelerbergu stále existuje chov skotu a mléčného skotu s pastvinami pro krávy.^[1]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel^[1]
Rok	1831	1850	1900	1930	1950	1980	1990	2000	2010	2019
Počet obyvatel	1593	1585	1821	2052	2254	2839	3623	4253	4568	5112

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Globálně působícími společnostmi v Sevelenu jsou Sarstedt AG a Schoeller Textil AG. Kromě těchto společností je v obci stále silně zastoupeno zemědělství, zejména pěstování trávy a chov skotu na maso i mléko.