Setrvat v pravdě Kristově
| Setrvat v pravdě Kristově | |
|---|---|
| Autor | P. Robert Dodaro, OSA (editor) |
| Původní název | Remaining in the Truth of Christ |
| Námět | manželství, katolická církev |
| Vydavatel | Kartuziánské nakladatelství Brno |
| Datum vydání | 2014 |
| Česky vydáno | 2015 |
| Typ média | brožované vydání |
| ISBN | 978-80-87864-33-3 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kniha Setrvat v pravdě Kristově je sborník textů na téma manželství a možnosti přijímání Eucharistie rozvedenými a znovu sezdanými věřícími. Jedná se o reakci na knihu kardinála Waltera Kaspera Evangelium o rodině, ve které navrhuje změny v dosavadní církevní praxi v těchto otázkách. Jde rovněž o příspěvek k Synodě o rodině. Vzhledem k osobnostem autorů statí se knize Setrvat v pravdě Kristově říká také "Kniha pěti kardinálů".
Okolnosti vzniku knihy[editovat | editovat zdroj]
V únoru roku 2014 přednesl kardinál Walter Kasper během konzistoře ve Vatikánu promluvu, která byla posléze vydána knižně pod názvem Evangelium o rodině. Kasper zde navrhuje změnu dosavadní církevní praxe, která rozvedeným kteří uzavřeli nové civilní manželství neumožňuje přijímání Eucharistie a tím pádem plnou účast na životě katolické církve. O tomto tématu se jednalo na mimořádném zasedání Synody o rodině na podzim roku 2014 a dále bylo o tématu jednáno na řádném zasedání v říjnu 2015. V reakci na Kasperův text byl vydán sborník, který dostal název Setrvat v pravdě Kristově. V knize je přímo uvedeno, že nejde ani tak o polemiku, jako spíše o příspěvek k vzájemné diskusi. Kardinál Kasper nicméně na publikaci sborníku reagoval roztrpčeně[1] a v rozhovoru pro web Vatican Insider přirovnal zamítavou reakci na své názory ze strany autorů k odporu vůči samotnému papeži.[2]
Obsah sborníku[editovat | editovat zdroj]
Sborník obsahuje texty devítí autorů. Kardinálů Gerharda Ludwiga Müllera, Carla Caffarry, Velasia de Paolise, Waltera Brandmüllera a Raymonda Lea Burkeho (v souvislosti se Synodou o rodině považovaného za jakousi hlavu konzervativní části kardinálského sboru) a dalších čtyř teologů: slovenského řeckokatolického arcibiskupa Cyrila Vasiľa, jezuity Paula Mankowského, Johna Rista a augustiniána Roberta Dodara, který je zároveň editorem sborníku.
Struktura českého vydání[editovat | editovat zdroj]
Po úvodních předmluvách, jejichž autory jsou olomoucký arcibiskup a metropolita Moravy Jan Graubner a kněz a církevní právník Stanislav Přibyl následuje text editora, Roberta Dodara, který ve stručnosti shrnuje argumenty pro zachování současné církevní praxe na základě textu Písma svatého, patristiky a církevních zvyklostí v průběhu dějin. Následuje stať Paula Mankowského, který rozebírá biblické podklady poněkud podrobněji než Dodaro a všímá si dobových kontextů toho, co je popsáno v Bibli. Následuje text Johna M. Rista Rozvod a nový sňatek v prvotní církvi: Několik historických a kulturních úvah. Další stať, jejímž autorem je Mons. Cyril Vasiľ srovnává katolický a pravoslavný pohled na manželství a rozvod (pravoslavnou praxí argumentoval Kasper při svém návrhu změn). Následuje text kardinála Brandmüllera, pojednávající o nerozlučitelnosti manželství ve středověku a v nauce Tridentského koncilu. Poté sborník pokračuje statí Svědectví o síle milosti: Nerozlučitelnost manželství a diskuse o civilně znovusezdaných a svátostech od kardinála Müllera. Tento autor v závěrečné části svého textu rozvijí svou argumentaci na podkladě textů Benedikta XVI. z nedávné doby. Stať kardinála Caffarry pojednává o svátostné ontologii a nerozlučitelnosti manželství. Následuje text kardinála De Paolise o možnosti pokání pro civilně znovusezdané, která přináší argumenty z Kodexu kanonického práva, následně podrobněji rozebírá návrhy kardinála Kaspera a v závěru pojednává o pastoračním hledisku a nesprávně chápané otázce milosrdenství (milosrdenství se nesmí chápat jako tolerance k tomu, co je objektivně zlé). De Paolis zde výslovně konstatuje: "Pokusil jsem se porozumět Kasperově argumentaci. Nakolik jsem toho byl schopen, nenalezl jsem žádný platný argument."[3] Poslední statí, jejímž autorem je kardinál Burke, je Proces ve věci prohlášení kanonické neplatnosti manželství jako hledání pravdy. Zde popisuje proces církevní anulace manželství (nejde o rozvod platného manželství, ale o prohlášení manželství za od začátku neplatné na základě přesně definovaných "vad") jako snahu o dobrání se skutečného stavu věci. Přibližuje strukturu takového soudu a uzavírá, že soud musí vydat rozhodnutí odpovídající objektivní pravdě a nikoliv lidským přáním. Stať zakončuje citací slov Jana Pavla II.: "Platné manželství, a to i manželství poznamenané vážnými problémy, nemůže být pokládáno za neplatné, aniž by se spáchalo násilí na pravdě."[4]
České vydání sborníku uzavírá příloha, obsahující výtahy ze zásadních církevních dokumentů, majících vztah k probíraným tématům. Jde například o konstituci Gaudium et Spes Druhého vatikánského koncilu, apoštolskou exhortaci Benedikta XVI., Sacramentum caritatis z roku 2007, či výňatky z encykliky Lumen fidei a exhortace Evangelii gaudium - obé od papeže Františka.