Sestina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Sestina je literární forma, užívaná převážně v lyrické poezii, skládající se ze sedmi slok poněkud zvláštního charakteru.

Pochází z provensálských trubadúrských písní[1], vytvořena byla Arnautem Danielem[2], dále byla hojně užívána v italské poezii, zejména Petrarcou. Od té doby je známa ve většině evropských a amerických literatura (Luís Vaz de Camões, Friedrich Rückert, Algernon Charles Swinburne, Rudyard Kipling, Ezra Pound, W. H. Auden, Elizabeth Bishop, Joan Brossa, John Ashbery, Seamus Heaney, Oskar Pastior...), v české literatuře byla hojně užívána Vrchlickým, jako většina italských básnických forem, poté ale příliš rozšířená nebyla, dnes se vyskytuje sporadicky. V Polsku sestiny psali Jan Andrzej Morsztyn[3] a Antoni Lange[4].

Sestina je většinou psána jedenáctislabičným jambickým veršem (endecasylab). Sestina se skládá ze sedmi slok, prvních šest je šestiveršových a poslední, sedmá, tříveršová. Rýmové schéma prvních šesti slok je abcdef fabcde efabcd defabc cdefab bcdefa nebo abcdef faebdc cfdabe ecbfad deacfb bdfeca (druhá forma se považuje za vytříbenější). Poslední, sedmá sloka, je tříverší, využívající i vnitřní rýmy, a to takto: rýmy ace jsou na konci půlveršů a rýmy bdf na konci celých veršů.

Sestina zpravidla využívá epiforický rým, což znamená, že se všechna slova rýmují sama se sebou, jinak řečeno, tam, kde se v rýmovém schématu opakuje písmeno a, neznamená to pouze, že všechny verše, označené písmenem a, končí na stejné slovo.

Příklad[editovat | editovat zdroj]

Cos nejasného v duši mé se vlní
jak na břehu, jenž čeká příliv moře.
Oh, co tu bude Medus, pestrých škeblí
ve klínu dlouhých, rozvlněných travin!
Oh, co tu bude divných bíti zvuků
do srdce němé, zasmušilé skály!
A jak bych stanul na vrcholu skály,
v dál odkud valné obzory se vlní,
a slyšel píseň žaluplných zvuků,
již pějí labutě, když vidí moře,
již pějí bukači, když z vlhkých travin
se zvedá Noc ve vlasech s luny škeblí!

[...]

Ó jak se vlní toto valné moře!
co Triton v škebli, v kštici věnec travin,
zpěv divných zvuků houká s štítu skály!
(Jaroslav Vrchlický, Tři sestiny o životu duše ze sbirky Bodláčí z Parnassu)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Encyclopaedia Britannica.
  2. Josef Brukner, Jiří Filip, Poetický slovník, Mladá fronta, Praha 1997,s. 305-306.
  3. Wiktor Jarosław Darasz, Mały przewodnik po wierszu polskim, Kraków 2003, s. 35.
  4. Antoni Lange, Księgi proroków. Miłość, czyli Księga Jezusa.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]