Serisa smrdutá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxSerisa smrdutá
alternativní popis obrázku chybí
Rozkvetlá serisa smrdutá
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhořcotvaré (Gentianales)
Čeleďmořenovité (Rubiaceae)
Rodserisa (Serissa)
Binomické jméno
Serissa japonica
(Thunb.) Thunb., 1798
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Serisa smrdutá (Serissa japonica, syn. S. foetida) je druh rostliny z čeledi mořenovité a podle současné taxonomie jediný druh rodu serisa. Je to malý, drobnolistý, hustě větvený keř s bílými nebo růžovými květy. Rostlina při rozemnutí nepříjemně zapáchá. Pochází z Číny a vyskytuje se i v Japonsku.

Serisa je oblíbenou rostlinou k tvorbě bonsají. Pro půvabné květy je nazývána "strom tisíce hvězd". Byly vypěstovány i různé okrasné kultivary.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Serisa je malý, bohatě větvený, stálezelený keř, dorůstající výšky okolo 0,5 metru. Listy a mladé větévky při rozemnutí zapáchají. Listy jsou drobné (1,5 až 2,5 cm dlouhé), tence kožovité, vstřícné, křižmostojné. Často jsou nahloučené na koncích větévek a pak vypadají jako přeslenité. Palisty jsou interpetiolární, trojúhelníkovité až uťaté, s 1 až 8 štětinami. Květy jsou přisedlé, oboupohlavné, jednotlivé nebo po několika v hlávce. Květenství jsou v principu vrcholová, někdy ale vyrůstají na krátkých postranních větévkách a jsou proto zdánlivě úžlabní. Kalich je zakončen 4 až 6 laloky. Koruna je bílá až růžová, nálevkovitá, se 4 až 6 korunními laloky. Korunní trubka je uvnitř vlnatá. Tyčinek je 4 až 6 jsou přirostlé v horní části korunní trubky. Semeník obsahuje 2 komůrky, v nichž je po 1 vajíčku. Blizna je dvoulaločná. Plodem je drobná, pozdně pukající tobolka, obsahující 2 semena a otevírající se na vrcholu. Někdy jsou plody interpretovány jako peckovice[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Druh pochází z jihovýchodní Číny, v historických dobách byl introdukován i do Japonska. V Číně roste v podrostu širokolistých lesů a podél vodních toků v nadmořských výškách od 100 do 1600 metrů.[1]

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Charakteristický nepříjemný pach rostliny souvisí s obsahem iridoidního glykosidu paederosidu. Při poškození tkání se uvolňuje enzym, který tento glykosid štěpí za uvolnění páchnoucí složky s obsahem síry, methylmerkaptanu. Tato látka je obsažena i v některých jiných zástupcích mořenovitých, jmenovitě v rodech Paederia, Leptodermis, Saprosma a Lasianthus.[2][3]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Druh byl poprvé popsán v roce 1780 C. P. Thunbergem jako Lycium japonicum. Do samostatného rodu Serissa jej týž autor přesunul v roce 1798. V roce 1782 popsal tentýž druh Carl Linné mladší jako Lycium foetidum. I tento taxon byl později v roce 1819 přesunut do rodu Serissa jako S. foetida. Později byly obě jména shledána jako synonyma. Jméno Serissa foetida se v botanické literatuře dlouho udrželo, ačkoliv prioritu má dle pravidel botanické nomenklatury název Serissa japonica.[2][4]

Rod Serissa je v rámci čeledi mořenovité řazen do podčeledi Rubioideae. Mezi blízce příbuzné rody náleží dle výsledků molekulárních studií rody Rubia, Plocama, Putoria, Theligonum a Didymaea, s nimiž tvoří monofyletickou skupinu.[5] V minulosti byl rozlišován ještě jeden druh rodu, Serissa serissoides. Odlišuje se zejména tvarem a konzistencí listů a délkou korunní trubky. Současná taxonomie uznává pouze druh Serissa japonica.[1][6]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Serisa jako bonsaj

Serisa se často používá k tvorbě bonsají. Je oblíbená pro svůj rychlý růst a půvabné květy, pro něž je nazývána "strom tisíce hvězd".[2] Existuje řada okrasných kultivarů např. s plnými květy (kultivar 'Flore Pleno') nebo panašovanými listy (např. 'Variegata').

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c CHEN, Tao; TAYLOR, Charlotte M. Flora of China: Serissa [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d PUFF, Christian; CHAMCHUMROON, Voradol. Non-indigenous Rubiaceae grown in Thailand. Thai Forest Bulletin. 2003, čís. 31. Dostupné online.  Archivováno 2. 9. 2017 na Wayback Machine.
  3. KAPADIA, G.J. et al. Revised structure of paederoside, a novel monoterpene s-methyl thiocarbonate. Tetrahedron Letters. 1937, čís. 22. 
  4. The International Plant Names Index [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. BREMER, B.; MANEN, J.-F. Phylogeny and classification of the subfamily Rubioideae (Rubiaceae). Plant Systematics and Evolution. 2000, čís. 225. 
  6. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]