Přeskočit na obsah

Senarclens

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Senarclens
Zámeček Senarclens
Zámeček Senarclens
Senarclens – znak
Znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška582 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonVaud
OkresMorges
Senarclens
Senarclens
Senarclens, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha3,97 km²[1]
Počet obyvatel488 (2018)[2]
Hustota zalidnění122,9 obyv./km²
Správa
StarostaThierry Berney (do 2016)
Oficiální websenarclens.ch
Telefonní předvolba021
PSČ1304
Označení vozidelVD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Senarclens je obec na jihozápadě Švýcarska, v okrese Morges v kantonu Vaud. Žije zde 488[2] obyvatel.

Senarclens leží v nadmořské výšce 582 m, vzdušnou čarou 10 km severně od okresního města Morges. Kompaktní vesnice se rozkládá na náhorní plošině západně od údolí řeky Venoge, v západní části oblasti Gros de Vaud, na Vaudské plošině.

Obecní katastr o rozloze 4,0 km² zahrnuje část mírně zvlněné náhorní plošiny Gros de Vaud, obilnice kantonu Vaud. Obecní půda se táhne od pramenné oblasti potoka Broye (přítok Senoge) severním směrem přes náhorní plošinu Senarclens až k okraji lesa Bois du Sépey. Na návrší Mont Lambert dosahuje nejvyššího bodu obce ve výšce 602 m n. m. Na severozápadě sahá území až k východnímu svahu údolí řeky Veyron. V roce 1997 připadalo z obecní plochy 7 % na zastavěné území, 5 % na lesy a křoviny a 88 % na zemědělskou půdu.

K Senarclens patří hospodářská usedlost Soveillame (555 m n. m.) pod vesnicí, dvě nové obytné čtvrti a několik samostatných statků. Sousedními obcemi Senarclens jsou Cossonay, Gollion, Vullierens, Grancy a La Chaux (Cossonay).

Na území obce byly nalezeny stopy z doby římské a raně středověké hroby. První písemná zmínka o místě pochází z roku 1011 pod názvem Senerclens.[3] Později se objevují podoby Sunarclens (1180), Sonarclens (1190), Sonarcleins (1238), Sinarclens (1279) a Senaclens. Etymologie názvu obce není jasná. Arclens je odvozeno od burgundského osobního jména Arkilo, zatímco sen- mohlo buď znamenat německé „zu“ (k, u), nebo být odvozeno z indoevropské předpony pro „starý“.

Od středověku patřilo Senarclens pánům z Cossonay, kteří udělili vesnické panství rytířům ze Senarclens jako léno. Po dobytí Vaudu Bernem v roce 1536 připadla vesnice pod správu panství Morges. Po pádu Staré konfederace patřila obec v letech 1798–1803 v období helvétského soustátí ke kantonu Léman, který byl následně s přijetím mediační ústavy začleněn do kantonu Vaud. Roku 1798 byla přidělena k okresu Cossonay.[3]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel[3]
Rok1850190019101930195019601970198019902000
Počet obyvatel184198209185183158150190308349

Z celkového počtu obyvatel je 92,0 % francouzsky mluvících, 4,3 % německy mluvících a 1,4 % portugalsky mluvících (stav v roce 2000).

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

Senarclens bylo až do druhé poloviny 20. století vesnicí převážně zemědělského charakteru. I ve 21. století mají pěstování obilí a ovocnářství důležité místo ve struktuře zaměstnanosti místních obyvatel. Další pracovní místa nabízí místní drobné živnosti a sektor služeb. V posledních desetiletích se vesnice díky své atraktivní poloze proměnila také v rezidenční obec. Mnoho ekonomicky aktivních obyvatel proto dojíždí za prací, především do oblasti Cossonay–Penthalaz a do širšího okolí Lausanne.

Obec má poměrně dobré dopravní spojení. Leží na hlavní silnici z Cossonay do Aubonne. Díky poštovní autobusové lince, která jezdí z Morges přes Cottens do Cossonay, je Senarclens napojeno na síť veřejné dopravy.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Senarclens na německé Wikipedii.

  1. Arealstatistik Standard - Gemeinden nach 4 Hauptbereichen. Federální statistický úřad. Dostupné online. [cit. 2019-01-13].
  2. 1 2 Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federální statistický úřad. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  3. 1 2 3 BÉBOUX, François. Senarclens [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2010-12-06 [cit. 2025-12-25]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]