Sen (opera)
| Sen | |
|---|---|
| Der Traum | |
| Žánr | opera |
| Skladatel | Joseph Gustav Mraczek |
| Libretista | Joseph Gustav Mraczek |
| Počet dějství | 3 |
| Originální jazyk | němčina |
| Literární předloha | Franz Grillparzer: Der Traum ein Leben |
| Premiéra | 26. února 1909, Brno, Městské divadlo |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sen (v německém originále Der Traum) je druhá opera českoněmeckého skladatele a brněnského rodáka Josepha (Josefa) Gustava Mraczka.[1][2][3]
Joseph Gustav Mraczek po studiu hry na housle a kompozice na brněnské vídeňské konzervatoři ve Vídni pracoval v brněnském Městském divadle (německém) jako koncertní mistr v letech 1897–1901. V letech 1898–1919 vyučoval sám hře na housle na brněnské konzervatoři, s divadlem však neztratil styk. V něm měla roku 1902 premiéru jeho první pohádková opera Skleněný pantoflíček (Der gläserne Pantoffel).[4] Zde měla 26. února 1909 také premiéru jeho první vážná opera Sen.[1] Libreto si k ní napsal sám podle známé dramatické pohádky rakouského dramatika Franze Grillparzera Život je sen (Das Leben ein Traum) z roku 1834.[5]
Tato opera byla v roce 1912 uvedena v Královské opeře v Berlíně, čímž upoutal pozornost na Mraczkovo jméno v širším německojazyčném kontextu.[3] Co do popularity ji z Mraczkových děl překonala až roku 1927 jeho opera Obraz pana Dürera aneb Madona u lučního plotu (Herrn Dürers Bild oder Madonna am Wiesenzaun).[6]
Osoby[editovat | editovat zdroj]
- Massud, bohatý statkář – bas
- Mirza, jeho dcera – soprán
- Rustan, jeho synovec – tenor
- Zanga, černošský otrok – baryton
- Derviš – baryton
- Král samarkandský – bas
- Gülnare, jeho dcera – soprán
- Starý Kaleb – němá role
- Muž ze skal – tenor
- Karkhan – tenor
- Stará žena – alt
- Královský komorník – bas
- Hejtman a dva vůdcové – basy
- Králův doprovod, dvořané, stráže, vojáci, služebnictvo, otroci, lid
Děj opery[editovat | editovat zdroj]
Odehrává se v Samarkandu a jeho okolí v pohádkové době.
1. dějství[editovat | editovat zdroj]
Vnitřek chýše. Rustan žije u svého starého strýce Massuda, jehož dcera Mirza je do něj zamilována. I on ji sice miluje, ale silnější než láska je u něho touha po lesku, slávě a moci. Černošský otrok Zanga jej ponouká, aby se pokusil nalézt štěstí ve velkém světě, a tak Rustan po Massudovi žádá, aby ho nechal odejít. Stařec jej nemůže zadržet, a Rustan má tedy zítřejšího rána odcestovat. Ještě jednu noc hodlá strávit v domovské chýši a při magickém zpěvu starého derviše usíná.
Mezihra[editovat | editovat zdroj]
Lesnatá krajina. Král samarkandský je stíhán obrovským drakem, a protože mu nemůže uniknout, vysílením omdlévá. Rustan se Zangou se nacházejí v blízkosti. Mladík hodí po drakovi svůj oštěp, ale mine cíl a ocitá se sám v nebezpečí. Tu se objeví jakýsi muž ve tmavém plášti, hodí svým oštěpem a nestvůru skolí. Neznámý zmizí a král procitne. Pokládá Rustana za svého zachránce. Mladík se sice chvíli zdráhá přijmout nezasloužený vděk, ale puzen Zangovými pobídkami a okouzlen krásou královy dcery Gülnare, která právě přispěchala, vydává se za vítěze nad drakem. Král jej jmenuje vojevůdcem a Gülnare jej okouzlí svou láskou. Ještě jednou zůstává Rustan se Zangou sám, když tu se muž ze skal vrací, aby si u krále vyzvedl svou odměnu. Zmatený Rustan se na něj vrhne a zabije ho.
2. dějství[editovat | editovat zdroj]
Otevřené prostranství v Samarkandu. Rustan v boji zvítězil nad královými nepřáteli. Ale král se stal nedůvěřivým, dal pátrat a zjistil, že Rustan je vrahem jeho skutečného zachránce. V divokých obavách Rustan otráví krále, získá vojsko na svou stranu a Gülnare si jej vezme za muže.
3. dějství[editovat | editovat zdroj]
Sál na zámku. Rustan je rozpoznán jako vrah, a protože se jej Gülnare zřekne a dokonce se obrátí proti němu, musí uprchnout. Je pronásledován a na stejném místě, na skalním mostě, kde zabil vítěze nad drakem, je dostižen. V zoufalství se vrhá z mostu dolů do vody – a probudí se v Massudově chýši. Vše, co se událo, byly jen snové obrazy, které mu daly poznat, že klidné štěstí po Mirzině boku stojí za více než zrádné a zločinné dění ve světě za humny. Žádá svého strýce, aby mohl zůstat doma jako Mirzin manžel, a protože i ta připojuje své prosby k prosbám svého milého, Massud svoluje.[7]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b TROMBETTA, Anna; BIANCHINI, Luca. Joseph Gustav Mraczek (1878–1944) [online]. ItalianOpera [cit. 2015-09-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MELITZ, Leo. Führer duch die Opern. Berlin: Globus Verlag, 1916. 320 s. S. 19, 283. (německy)
- ↑ a b Der Traum von Josef Gustav Mraczek [online]. OperOne [cit. 2015-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (německy)
- ↑ VIERHAUS, Rudolf. Deutsche Biographische Enzyklopädie. Svazek 7. München: K. G. Saur Verlag, 2007. ISBN 978-3-598-25037-8. S. 224. (německy)
- ↑ Melitz, s. 283.
- ↑ LUDVOVÁ, Jitka. Až k hořkému konci: pražské německé divadlo 1845-1945. 1.. vyd. Praha: Academia, 2012. 798 s. ISBN 978-80-7008-286-7. S. 482.
- ↑ Obsah podle Melitz, s. 283–284.