Selevinie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxSelevinia betpakdalaensis
alternativní popis obrázku chybí
Selevinia betpakdalaensis
Stupeň ohrožení podle IUCN
chybí údaje[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád hlodavci (Rodentia)
Čeleď plchovití (Gliridae)
Podčeleď pozemní plši (Leithiinae)
Rod selevinie (Selevinia)
Belosludov & Bazhanov, 1939
Binomické jméno
Selevinia betpakdalaensis
Belosludov & Bazhanov, 1939[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Selevinia betpakdalaensis je malý hlodavec z čeledi plchovitých z monotypického rodu Selevinia.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Selvinie byla nalezena v roce 1938 při expedici do pouště západně od jezera Balchaš v Kazachstánu. Drobného živočicha nalezl zoolog Viktor Alexejevič Selevin, poprvé jej popsali kazachstánští zoologové B. A. Bělosludov a V. S. Bažanov. Jméno Selevinia betpakdalaensis je odvozeno od pouště Betpak-dala, kde byl hlodavec nalezen, a od mezitím zemřelého nálezce Selevina. Bělosludov a Bažanov živočicha nejprve zařadili do nové čeledi myšovitých (Myoxidae). Po roce 1947 zjistili, že by měl být spolu se třemi dalšími rody[3] zařazen do čeledi Leithiinae.[4]

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Pouště jihovýchodního Kazachstánu.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je to malý hlodavec o délce těla 7 - 8,5 cm a ocasu 7 - 9,5 cm různých odstínů hnědé barvy, většinou se světlejším břichem. Selevinie si hrabe nory, v nichž se ukrývá a přezimuje.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Živí se hlavně hmyzem, převážně sarančaty, ale také rostlinnou potravou. Na zimu si dělá zásoby v noře. Pohybuje se krátkými skoky pomocí zadních nohou.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Koncem jara se páří a rodí pak až 8 mláďat.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. BioLib.cz – Selevinia betpakdalaensis [online]. BioLib.cz. Dostupné online. 
  3. BioLib.cz – Leithiinae (pozemní plši) [online]. BioLib.cz. Dostupné online. 
  4. Rafferty, John P. Rats, Bats, and Xenarthrans. [s.l.]: The Rosen Publishing Group, 2011. Dostupné online. ISBN 978-1-61530-332-8. S. 68–69. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]