Seleukia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Italská rekonstrukce plánu měst Seleukia a Ktésifón
Seleukia na Peutingerově mapě ze 4. století n. l.

Seleukia (starořecky Σελεύκεια tj. Seleukéia, také Seleukia nad Tigridem) bylo významné starověké město v Mezopotámii, na území dnešního Iráku, v oblasti Bagdádu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město na ploše 5,5 km² založil kolem roku 305 před naším letopočtem makedonský voják a první imperátor Seleukovské říše Seleukos I. Níkátor. Město okupovalo římské vojsko císaře Trajána od roku 116 n. l. a roku 165 n. l. je zničil Lucius Verus, stejně jako protilehlý Ktésifón.

Jeho stavby a další umělecké památky, odhalené archeologickými výzkumy, se řadí k řeckému, partskému a sásánovskému umění.

Město bylo znovu objeveno a prozkoumáno archeologickými výzkumy z let 1927–1932, 1936–1937, 1964–1968, 1985–1989, které vedli archeologové Leroy Waterman, Clark Hopkins, Antonio Invernizzi a Giorgio Gullini.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kolektiv autorů pod vedením Ludvíka Svobody, Encyklopedie antiky. Academia Praha 1973, s. 312

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]