Seidži Kurata

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Seidži Kurata
Narození1945
Tokio
Úmrtí27. února 2020 (ve věku 74–75 let)
Alma materTokijská univerzita múzických umění
Povolánífotograf
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Seidži Kurata je japonské jméno, v němž Kurata je rodové jméno.

Seidži Kurata (倉田精二, Kurata Seiji, 1945, Čúó-ku, prefektura Tokio27. února 2020) byl japonský fotograf.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Kurata se narodil v Čúó-ku, Tokio, v roce 1945. Vystudoval Tokijskou národní univerzitu výtvarných umění a hudby v roce 1968. [1] Učil na střední škole a maloval olejovýi barvami, věnoval se grafické práci a experimentálnímu filmu. [2]

Studoval fotografické řemeslo u Daidó Morijamiho na nezávislé fotografické dílně v roce 1976.[3]

Kurata získal v roce 1980 pátou cenu Ihei Kimury za svou první knihu Flash Up. Při fotografování černobílých fotografií používal blesk a fotoaparát středního formátu,[n 1] což vedlo k detailním portrétům ze světa bósózoku , gangsteři, pravičáci, striptérky, transvestiti, a tak dále: podobně jako Martin Parr nebo Gerry Badger měl Kurata „neomylný instinkt pro snímky, které naznačují příběhy“.[4] Série Photo Cabaret a 80's Family pokračovaly stejným směrem. Toto japonské Kuratovo dílo vyšlo později v antologii Japan.

Kurata v roce 1992 získal Cenu Japonské fotografické společnosti (PSJ). Dlouhý pobyt v Mongolsku v roce 1994 vedl ke knize Toransu Ajia a pokračovala v barevném provedení v sérii Dai-Ajia.

V roce 1999 získal za knížku Japan Kulturní ocenění za fotografické dílo vydavatelství Kodanša (講談社出版文化賞).

Tisky Kuratových fotografií jsou ve stálých sbírkách Mezinárodního centra fotografie v New Yorku, Brooklynského muzea a Tokijského metropolitního muzea fotografie. [5]

Seidži Kurata zemřel 27. února 2020.[6] Bylo mu asi 75 let.

Samostatné výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • ストリートフォトランダム東京 Street Photo Random Tokyo 1975–79. Nikon Salon, Tokio a Osaka, 1979.[7]
  • フォトキャバレー Photo Cabaret. Doi Photo Plaza, Shibuya, Tokio, 1983.[7]
  • ストリートフォトランダム東京II Street Photo Random Tokyo 2. Nikon Salon, Tokio, 1986.[7]
  • 大亜細亜 Great Asia. Minolta Photo Space, Shinjuku, Tokio, 1990.[7]
  • Quest for Eros I. Mole, Tokio, 1993.[7]
  • トランスアジア Trans Asia. Nikon Salon, Tokio; Visual Arts School, Osaka, 1995.[7]
  • Tokyo: Theatrical Megalopolis. O. K. Harris Gallery, New York, 1995.[7]
  • トランスマーケット=東京神田青果市場をゆく Trans Market: Tokyo Kanda vegetable and fruit market. Nikon Salon, Tokio a Osaka, 1996.[7]
  • ジャパン70年代から90年代へ Japonsko od 70. do 90. let. Kodak Photo Salon, Tokio, 1999.[7]
  • Quest for Eros II. Galleria Prova, Tokio, 1999.[7]
  • 都市の造景. Epsite, Tokio, 2008.[7]
  • アンコール・都市の造景 B&W篇 (Angkor / městská krajina černobíle). Gallery Punctum, Tokio, 2009.[7]
  • Trans Asia, again! Place M, Tokio, 2013.[7]

Kuratovy publikace[editovat | editovat zdroj]

Za titulem v japonském písmu je název psaný kurzívou, který je uveden na samotné knize nebo v ní; název, který není napsán kurzívou, je pouhý glosář původního názvu.

  • Flash Up: Street Photo Random Tokyo 1975–1979. Tokio: Byakuya Shobō, 1980. Černobílé fotografie. Obsahuje jednu esej v angličtině, ale některé texty pouze v japonštině; titulky pouze v japonštině.
  • Foto Kyabarē (フォト・キャバレー) / Photo Cabaret. Tokio: Byakuya Shobō, 1982. ISBN 978-4-938256-39-5. Černobílé fotografie Japonska. Text pouze v japonštině.
  • Dai-Ajia (大亜細亜, Great Asia). Tokio: IBC, 1990. ISBN 4-87198-807-4.
  • 80's Family: Street Photo Random Japan. Tokio: JICC Shuppankyoku, 1991. ISBN 4-7966-0079-5. Černobílé a barevné fotografie Japonska. Text pouze v japonštině.
  • Toransu-Ajia (トランスアジア, Trans-Asia). Tokio: Óta Šuppan, 1995. ISBN 4-87233-218-0.
  • Japan (ジャパン) / Japan. Tokio: Šinchóša, Photo Musée, 1998. ISBN 4-10-602433-0. Titulky jsou v angličtině.
  • Kuesuto fō Erosu (クエスト・フォー・エロス) / Quest for Eros. Tokio: Shinchōsha, 1998. ISBN 4-10-430201-5.
  • Trans Asia, again! Tokio: Place M, 2013. ISBN 978-4-905360-08-7. Zin vydaný u příležitosti výstavy v Place M.
  • Flash Up. Tokio: Zen Foto Gallery, 2013.
  • Toši no zókei (都市の造景). Kamakura: Super Labo, 2015. ISBN 978-4-905052-86-9.[n 2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. The array of specific hardware used is listed at the back of the book; it does include a 35mm SLR camera as well.
  2. Recenze knížky na stránce superlabo.com Archivováno 5. 2. 2020 na Wayback Machine..

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Seiji Kurata na anglické Wikipedii.

  1. 1968: Iizawa, Tōkyō Shashin, s. 260; also Sanjūroku fotogurafāzu, s. 11. According to the blurb on the front and back flaps of Kurata's Japan, 1976.
  2. Sanjūroku fotogurafāzu, s. 11.
  3. Wākushoppu Shashin-juku, taught by Šómei Tómacu, Nobujoši Araki, Masahisa Fukase, Eikoh Hosoe, Noriaki Jokosuka, as well as Moriyama. Sources: Iizawa, s. 143; Sanžúroku fotogurafázu, s. 11.
  4. Martin Parr; Gerry Badger. The Photobook: A History, Volume I. London: Phaidon, 2004. ISBN 0-7148-4285-0. S. 305. 
  5. TPO Photo School profile.
  6. The Nikkei, 2020-03-10. Dostupné online. (japonsky) 
  7. a b c d e f g h i j k l m List of exhibitions, last (non-numbered) page, Trans Asia, again! (Tokio: Place M, 2013).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]