Sedmnáct zastavení jara

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sedmnáct zastavení jara
Žánrytelevizní seriál založený na románu
mysteriózní film
válečný film
televizní drama
špionážní televizní seriál
detektivní film
drama
PředlohaSedmnáct zastavení jara
ScénářJulian Semjonovič Semjonov
RežieTaťjana Michajlovna Lioznovová
HrajíVjačeslav Vasiljevič Tichonov
Leonid Sergejevič Broněvoj
Jurij Iosifovič Vizbor
Michail Arkaďjevič Žarkovskij
Jevgenij Borisovič Kuzněcov
… více na Wikidatech
Země původuSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Jazykruština
Počet řad1
Počet dílů12
Obvyklá délka840 min
Produkce a štáb
ProducentStátní komise SSSR pro televizi a rádio
KameraPjotr Jevgeňjevič Katajev
HudbaMikael Leonovič Tariverdijev
Produkční
společnost
Gorkého filmové studio
Premiérové vysílání
StaniceCentrální televize SSSR a První program Centrální televize
Vysíláno8. července 1973 24. srpna 1973
Sedmnáct zastavení jara na ČSFD, SZ, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sedmnáct zastavení jara (v ruském originále Семнадцать мгновений весны) je sovětský televizní seriál prvně vysílaný v roce 1973. Vznikl na motivy knižní série Juliana Semjonova, která začala vycházet v roce 1970.

Seriál pojednává o tajném agentovi sovětské KGB Maximu Isajevovi, který jakožto Otto von Stierlitz pracoval za druhé světové války v nacistickém Německu. Seriál má, navzdory názvu, dvanáct dílů, vysílány byly od 11. do 24. srpna 1973. Režírovala ho Taťjana Lioznova a hlavní roli hrál Vjačeslav Tichonov. Semjonovovy knihy i seriál byly inspirovány skutečnými událostmi. Všechny postavy, s nimiž Stierlitz v seriálu přijde do styku, byly reálnými historickými osobnostmi, Hitlera ztvárnil Fritz Diez.[1]

Předobrazem hlavní postavy seriálu i Semjonovových knih byl Anatolij Gurevič, sovětský agent, člen proslulé "Rudé kapely", tedy špionážní sítě KGB působící během druhé světové války v Belgii, Francii, Nizozemsku a Německu. Gurevič se po válce stal obětí stalinských represí, byl odsouzen k 20 letům, za údajnou vlastizradu. Rehabilitován byl roku 1991.[2]

Roku 2009 byl seriál kolorován a takto nově uveden na obrazovky, což vzbudilo kontroverze.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]