Schwarzenberská hrobka (Orlík nad Vltavou)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Schwarzenberská hrobka
(Orlík nad Vltavou)
Základní informace
Slohnovogotický
ArchitektAntonín Šiman
Výstavba1861–1864
StavebníkKarel III. ze Schwarzenbergu
Současný majitelrod Schwarzenbergů
Poloha
AdresaOrlík nad Vltavou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°31′0,53″ s. š., 14°9′38,44″ v. d.
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schwarzenberská hrobka je novogotická hrobka sekundogeniturní linie rodu Schwarzenbergů v orlickém zámeckém parku v okrese Písek. Nachází se asi 1500 m severozápadně od zámku.[1] Podnět k její výstavbě přišel od Karla III. Schwarzenberga, vysvěcena byla roku 1864.[2] K místu lze volně dojít přes zámecký park, nicméně samotná hrobka veřejnosti není běžně přístupná.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Panství a zámek Orlík nad Vltavou jsou v majetku Schwarzenbergů od roku 1719, kdy je po své tetě Marii Arnoštce ze Schwarzenbergu (1649–1719), vdově po Janu Kristiánovi I. z Eggenbergu (1641–1710), zdědil Adam František ze Schwarzenbergu (1680–1732).

Zřízení nové hrobky pro mladší, orlickou rodovou větev navrhl již Karel I. Filip ze Schwarzenbergu (1771–1820) ve své závěti,[2] nicméně několik dalších let zabral výběr vhodného místa. Zpočátku se dokonce uvažovalo o pouhém rozšíření již existujících hrobek na rodinném panství v kostele sv. Jiljí v Miroticích, v kostele sv. Jana Křtitele ve Stražišti u Březnice či v kostele sv. Jana Křtitele a Panny Marie ve Svatém Janu u Květova.[4] Významnou roli hrály náklady, a vznik hrobky se posunul také kvůli úmrtí Karla II. Nakonec padlo rozhodnutí o postavení zcela nové, samostatné hrobky. Postavena pak byla v severní části parku na místě zvaném U svatých křížů.[5]

Autorem návrhu z roku 1860 byl knížecí inženýr Antonín Šiman, o rok později byl tento návrh schválen. Vlastní stavba probíhala v letech 1861–1864, a budova je tak o deset let starší než známější Schwarzenberská hrobka v Domaníně.[5]

Slavnostně vysvěcena pak byla pražským arcibiskupem Bedřichem kardinálem ze Schwarzenbergu 15. října 1864, ve výroční den úmrtí knížete Karla I. a předvečer výročí bitvy u Lipska, ve které vítězně velel koaličním vojskům.[6][4] Jeho ostatky byly do hrobky převezeny z Třeboně 3. února 1865. Vysvěcení se účastnil Karel III. Schwarzenberg, jeho matka Josefina, rozená Wratislavová z Mitrowicz a bratr Edmund Schwarzenberg. Primogenituru zastupoval Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, jeho žena Eleonora, rozená z Liechtensteinu a jejich syn Adolf Josef.[4] Nechyběl ani českobudějovický biskup Jan Valerián Jirsík, který pronesl řeč v češtině před hrobkou.[5][4]

Zároveň s hrobkou byla nedaleko postavena hájovna pro strážce hrobky a promenádního hajného.[7]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Budova byla postavena v neogotickém stylu[8] na půdorysu ve tvaru pravidelného kříže. Má dvě hlavní patra, u druhého z nichž končí dvě boční schodiště, a dále podkrovní podlaží. Ze středu střechy se tyčí úzká zvonička.

Zajímavým architektonickým detailem je vstupní portál na jihozápadní stěně s masivními vyřezávanými dveřmi, po jehož stranách jsou umístěny desky s citáty z Bible: Ecce tu dormies cum patribus tuis (Hle, ty ulehneš ke svým otcům).[9] a Beati mortui qui in Domino moriuntur (Blahoslavení mrtví, kteří umírají v Pánu).[10]

Seznam pohřbených[editovat | editovat zdroj]

Zároveň s již zmíněným Karlem I. byly k Orlíku převezeny rovněž ostatky jeho manželky Marie Anny a jeho syna, knížete Karla II.[4] Později zde byli pohřbeni i jeho dva bratři, generálmajor kníže Bedřich Karel (1799–1870) a polní maršál a majitel c. k. husarského pluku č. 15 kníže Edmund (1803–1873). Místo posledního odpočinku zde samozřejmě našel též kníže Karel III., jenž nechal hrobku vystavit, i další hlavy schwarzenberské sekundogenitury. Pohřbeni zde jsou také ostatní příslušníci schwarzenberské sekundogenitury.[2]

V období komunismu byl do hrobky pohřben pouze Arnošt Schwarzenberg.[11] Po Sametové revoluci mohla být obnovena tradice pohřbívání ve zdejší hrobce. Do hrobky byly také převezeny ostatky některých v exilu zemřelých příslušníků rodu, kteří byli v období komunismu pohřbíváni v nové Schwazenberské hrobce zbudované v roce 1950 v klášterní zahradě kapucínů v Murau (např. Karel VI. Schwarzenberg či František Schwarzenberg).[12] Jako poslední byly v hrobce uloženy ostatky politika Karla (VII./I.) Schwarzenberga v roce 2023.

Chronologicky podle data úmrtí[editovat | editovat zdroj]

V hrobce bylo pochováno 24 členů schwarzenberského druhorozenectví.[13] V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[14][15][16] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Schwarzenbergů, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvýrazněna knížata a zeleně ti, kteří byli původně pohřbeni jinde a jejichž ostatky sem byly převezeny později. Generace jsou počítány od Erkingera ze Schwarzenbergu (1362–1437), který byl v roce 1429 povýšen do stavu svobodných pánů. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. 14. Karel I. Filip ze Schwarzenbergu
15. 4. 1771 Vídeň Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu
4. 7. 1742 Postoloprty – 5. 11. 1789 Hluboká nad Vltavou		 28. 1. 1799 Vídeň:
Marie Anna z Hohenfeldu (č. 3)		 Původně byl pohřben v kostele sv. Jiljí v Domaníně u Třeboně a jeho srdce uloženo v orlické zámecké kapli,[4] 1. 2. 1865 byla rakev s ostatky vynesena a 3. 2. uložena na Orlíku.[17] Kníže a 1. hlava sekundogenitury (do 1820; starší bratr Josef II. byl hlavou primogenitury).
15. 10. 1820 Lipsko Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu
22. 5. 1747 Wallerstein – 25. nebo 28. 12. 1797 Vídeň
2. 16. Gabriela ze Schwarzenbergu 28. 12. 1825 Praha Karel II. ze Schwarzenbergu (č. 5)
Pohřbena 29. 11.1843 v hrobce Wratislavů v Čimelicích.[18] Její ostatky byly 20. 10. 1864 převezeny do Schwarzenberské hrobky v Orlíku nad Vltavou.[4][18] Bylo přáním její matky Josefiny, aby byly pohřbeny vedle sebe.[19] Sestra Karla III. (č. 11), zemřela ve věku 17 let na žilní mrtvici v následku žilní zimnice.[18]
26. 11. 1843 Orlík[20] Josefina Wratislavová z Mitrowicz (č. 8)
3. (14.) Marie Anna z Hohenfeldu 20. 5. 1767 / 20. 4. 1768 Linec
9. 7. 1785 Vídeň:
Antonín I. Esterházy z Galanty
11. 4. 1738 Vídeň – 22. 1. 1794 Vídeň		 Původně byla pohřbena v kostele sv. Jiljí v Domaníně u Třeboně, 1. 2. 1865 byla rakev s ostatky vynesena a 3. 2. uložena na Orlíku.[17] Kněžna ze Schwarzenbergu orlické linie (do 1820). Narodily se jí následující děti:
2. 4. 1848 Vídeň
28. 1. 1799 Vídeň:
Karel I. Filip ze Schwarzenbergu (č. 1)
4. 17. mrtvě narozený princ podzim 1857 Karel III. ze Schwarzenbergu (č. 11)
podzim 1857 Vilemína z Oettingen-Wallersteinu (č. 12)
5. 15. Karel II. ze Schwarzenbergu
21. 1. 1802 Vídeň Karel I. Filip ze Schwarzenbergu (č. 1) 26. 6. 1823 Praha[21] nebo 26. 7. 1823 Libochovice:[14]
Josefína Marie Wratislavová z Mitrowicz (č. 8)		 Původně byl pohřben v kostele sv. Jiljí v Domaníně u Třeboně, 1. 2. 1865 byla rakev s ostatky vynesena a 3. 2. uložena na Orlíku.[17] Kníže a 3. hlava sekundogenitury (1830–1858), c. k. tajný rada (1849), polní zbrojmistr, majitel pěšího pluku č. 19 (1847), komtur Leopoldova řádu, rytíř Řádu železné koruny 1. třídy, rytíř Řádu zlatého rouna (1852), majitel majorátu Orlík.[21]
25. 6. 1858 Vídeň Marie Anna z Hohenfeldu (č. 3)
6. 15. Bedřich ze Schwarzenbergu
30. 9. 1800 Vídeň Karla I. Filip ze Schwarzenbergu (č. 1)
Pohřben 10. 3. 1870.[22] Kníže a 2. hlava sekundogenitury (1820–1830), titulu se však vzdal ve prospěch bratra, starší bratr Karla II. (č. 5). Poslední lancknecht, c. k. generálmajor, c. k. komoří, člen královské uherské tabule magnátů, rytíř Řádu železné koruny 3. třídy, majitel rakouského kříže za vojenské zásluhy s vojenskou dekorací, rytíř vysokého řádu sv. Jana, ruského imperátorského řádu sv. Anny 2. třídy s meči, císařského francouzského Řádu čestné legie, královského pruského Řádu červeného orla 2. třídy, královského sicilského vojenského Řádu sv. Jiří k opětovnému spojení, komandér vévodského parmského Konstantinova řádu sv. Jiří, rytíř parmského vojenského Řádu sv. Jiří 2. třídy.[22] Zemřel na vysílení.[22]
6. 3. 1870 Vídeň[22] Marie Anna z Hohenfeldu (č. 3)
7. 15. Leopold Edmund ze Schwarzenbergu
18. 11. 1803 Vídeň Karla I. Filip ze Schwarzenbergu (č. 1)
Pohřben 21. 11. 1873 pražským arcibiskupem Bedřichem kardinálem ze Schwarzenbergu v knížecí hrobce na Orlíku.[23] Skutečný tajný rada, polní maršálek, setník c. k. první tělesné stráže, majitel c. k. husarského pluku č. 15, rytíř Řádu zlatého rouna, Vojenského řádu Marie Terezie, držitel velkokříže Leopoldova řádu, rytíř Řádu železné koruny 1. třídy, majitel c. k. vojenského záslužného kříže, rytíř ruského Řádu sv. Alexandra Něvského a Řádu sv. Anny I. třídy, držitel velkokříže pruského Řádu červené orlice, Řádu württemberské koruny, řeckého Řádu Spasitele a tureckého Řádu Medžidie.[23] Mladší bratr Bedřicha (č. 6) a Karla II. (č. 5).
17. 11. 1873 Orlík[23] Marie Anna z Hohenfeldu (č. 3)
8. (15.) Josefina Wratislavová z Mitrowicz 16. 4. 1802 Praha Josef Antonín Wratislav z Mitrowicz
2. 9. 1764 – 17. 2. 1830 Praha		 26. 6. 1823 Praha[21] nebo 26. 7. 1823 Libochovice:[14]
Karel II. ze Schwarzenbergu (č. 5)		 Pohřbena 21. 4. 1881 Františkem Schönbornem.[24] Kněžna ze Schwarzenbergu orlické linie (1830–1858). Dáma Řádu hvězdového kříže (1825) a palácová dáma, majitelka statků Čimelice a Osov.[21] Zemřela na ochrnutí plic.[24] Narodily se jí následující děti:
17. 4. 1881 Praha-Nové Město[24] Marie Gabriela des Fours
14. 2. 1771 Praha – 20. 3. 1840 Čimelice
9. (17.) Marie Kinská z Vchynic a Tetova 18. 10. 1866 Ischl Bedřich Karel Kinský z Vchynic a Tetova
18.2. 1834 Vídeň – 23. 9. 1899 Kostelec nad Orlicí		 20. 5. 1885 Vídeň:
Karel IV. ze Schwarzenbergu (č. 13)		 Pohřbena 14. 5. 1889.[25] Z kostelecké větve rodu, dáma Řádu hvězdového kříže (1885).[20] Zemřela ve věku 23 let.[25]

Narodil se jí následující syn:

11. 5. 1889 Osov[25] Žofie Mensdorff-Pouilly
30. 7. 1845 Vídeň – 10. 3. 1909 Kostelec nad Orlicí
10. 18. Josef Adolf ze Schwarzenbergu 18. 6. 1894 Osov[26] Karel IV. ze Schwarzenbergu (č. 13)
Pohřben 29. 6. 1894 na farním hřbitově v Osově,[27] 30. 6. uložen v hrobce v Orlíku.[28] Zemřel 9 dní po narození na růži.[27][28]
27. 6. 1894 Osov[27][28] Ida z Hoyos-Sprinzensteinu
31. 1. 1870 Horn – 27. 1. 1946 Vídeň
11. 16. Karel III. ze Schwarzenbergu
5./8. 7. 1824 Praha Karel II. ze Schwarzenbergu (č. 5) 5. 3. 1853 Praha:
Vilemína z Oettingen-Wallersteinu (č. 12)		 Pohřben 2. 4. 1904 v knížecí hrobce českobudějovickým biskupem Martinem Říhou.[29] Kníže a 4. hlava schwarzenberské sekundogenitury (1858–1904), c. k. tajný rada (1883), major, poslanec Českého zemského sněmu (1861–1863, 1865–1867, 1870–1872, 1883–1890),[30] poslanec Říšské rady,[21] dědičný člen rakouské Panské sněmovny (1879–1904),[30] rytíř Řádu zlatého rouna (1881), majitel velkokříže Královského uherského řádu sv. Štěpána,[21] majitel Vojenského záslužného kříže s válečnou dekorací,[29] ruského Imperátorského řádu sv. Vladimíra,[29] majitel majorátu Orlík a statků Čimelice, Osov a Tochovice.[21] Zemřel na ochrnutí srdce ve věku 80 let.[29]
29. 3. 1904 Praha-Nové Město[29] Josefina Wratislavová z Mitrowicz (č. 8)
12. (16.) Vilemína z Oettingen-Wallersteinu 30. 12. 1833 Praha Friedrich Kraft z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Wallersteinu
16. 10. 1793 Wallerstein – 15. 11. 1842 Wallerstein		 5. 3. 1853 Praha:
Karel III. ze Schwarzenbergu (č. 11)		 Pohřbena 22. 12. 1910 v knížecí hrobce českobudějovickým biskupem Josefem Antonínem Hůlkou.[31] Kněžna ze Schwarzenbergu orlické linie (1858–1904). Dáma Řádu hvězdového kříže (1889) a palácová dáma, majitelka statku Starosedlský Hrádek.[21] Zemřela ve věku 76 let a 11 měsíců na arteriosklerosis, slabost srdce.[31] Narodily se jí následující děti:
18. 12. 1910 Praha-Nové Město[31] Marie Anna z Trauttmansdorff-Weinsbergu
9. 7. 1806 Vídeň – 12. 11. 1885 Praha
13. 17. Karel IV. ze Schwarzenbergu
1. 7. 1859 Čimelice Karel III. ze Schwarzenbergu (č. 11) 20. 5. 1885 Vídeň:
Marie Kinská z Vchynic a Tetova (č. 9)		 Pohřben 9. 10. 1913 v knížecí hrobce českobudějovickým biskupem Josefem Antonínem Hůlkou.[32][33] Zádušní mše se konaly 10. 10. v kostele sv. Voršily v Praze a ve všech patronátních kostelech.[33] Kníže a 5. hlava sekundogenitury (1904–1913), c. k. tajný rada (1904), c. k. poručík,[32] poslanec Českého zemského sněmu (1889–1913) a Říšské rady (1891–1895), dědičný člen rakouské Panské sněmovny (1904–1913),[34] rytíř Řádu zlatého rouna (1907),[20] čestný rytíř Maltézského řádu, velkokřižník papežských Řádů Pia IX., sv. Řehoře a Božího hrobu v Jeruzalémě, komtur královského saského Řádu Albrechtova 2. třídy, majitel otomanského Řádu Osmanie 2. třídy a ruského imperátorského Řádu sv. Anny 3. třídy,[32] majitel majorátu Orlík.[20] Zemřel ve věku 54 let na těžkou celkovou infekci patřící do skupiny rheumaticko-influenzových chorob, zánět plic lalučkovitý, (bronchopneumonia), srdeční vada.[32]

V druhém manželství se narodily následující děti:

  • 1. Arnošt (1892–1979; č. 17)
  • 2. Josef Adolf (1894–1894; č. 10)
  • 3. Wilhelmine, provd. Trauttmansdorf-Weinsbergová a podruhé Somssich de Saárd (1896–1945)
  • 4. Eleonore, provd. Hartigová (1899–1984)
  • 5. Jan (1903–1978; pohřben ve Schwarzenberské hrobce v Murau)
4. 10. 1913 Orlík nad Vltavou[32] Vilemína z Oettingen-Wallersteinu (č. 12) 24. 11. 1891 Vídeň:
Ida z Hoyos-Sprinzensteinu
31. 8. 1870 Horn – 27. 1. 1946 Vídeň
14. 18. Karel V. ze Schwarzenbergu
26. 2. 1886 Praha Karel IV. ze Schwarzenbergu (č.13) 5. 2. 1910 Vídeň:
Eleonora Clam-Gallasová[pozn. 1]
4. 11. 1887 Frýdlant v Čechách – 31. 5. 1967 Vídeň		 Pohřben 12. 9. 1914 v knížecí hrobce.[35] Kníže a 6. hlava sekundogenitury (1913–1914), c. k. poručík (nadporučík)[20] hulánského pluku č. 2,[35] dědičný člen rakouské Panské sněmovny (1913–1914),[35][36] majitel majorátu Orlík.[20] Zemřel ve věku 28 let na úplavici.[35]

Narodily se mu následující děti:

Manželka byla pohřbena na Centrálním hřbitově ve Vídni.[37]

6. září 1914 Vukovar (zámek hraběte Eltza)[35] Marie Kinská z Vchynic a Tetova (č. 9)
15. (17.) Marie Kristýna ze Schönbornu 11. 6. 1872 Malesice Karel ze Schönbornu
10. 4. 1840 Praha – 29. 5. 1908 Neuhof bei Neukirchen		 2. 7. 1890 Praha:
Bedřich Schwarzenberg (č. 16)		 Pohřbena 19. 9. 1918 v knížecí hrobce českobudějovickým biskupem Josefem Antonínem Hůlkou.[38] Dáma Řádu hvězdového kříže (1909) a palácová dáma, nositelka Řádu Alžběty 1. třídy.[39] Bezdětná. Zemřela ve věku 46 let na prasklý žaludeční vřed (ulcus ventriculi perforans).[38]
14. 9. 1918 Tochovice[38] Johanna z Lobkowicz
16. 6. 1840 Křimice – 5. 8. 1872 Malesice
16. 17. Bedřich Schwarzenberg
30. 10. 1862 Orlík nad Vltavou[40] Karel III. ze Schwarzenbergu (č. 11) 2. 7. 1890 Praha:
Marie Kristýna ze Schönbornu (č. 15)		 C. k. tajný rada (1908), rytíř Řádu železné koruny 1. třídy (1912),[39] poslanec Českého zemského sněmu (1893–1901, 1903–1913) Říšské rady (1895–1907), doživotní člen rakouské Panské sněmovny (1907–1918),[41] majitel statků Tochovice a Starosedlský Hrádek.[39]
2. 10. 1936 Tochovice Vilemína z Oettingen-Wallersteinu (č. 12)
17. 18. Arnošt Schwarzenberg 11. 10. 1892 Osov Karel IV. ze Schwarzenbergu (č. 13) 19. 2. 1916 Budapešť (rozvedeni 20. 11. 1934 Praha):
Erzsébet Henriette Széchényi von Sárvár-Felsövidék[pozn. 2]
2. 8. 1895 Vajszka – 14. 1. 1957 Erzsébettanya		 Poslední rozloučení se konalo v krematoriu Strašnice v Praze 23. 12. 1979. V březnu následujícího roku byla urna uložena do hrobky.[11] Major československé armády v záloze.[43] Byl jediným Schwarzenbergem, který po roce 1948 zůstal v Československu.

Narodila se mu nemanželská dcera, jejíž matkou byla jeho pozdější manželka Mathilde Gerber:

18. 12. 1979 Písek Ida z Hoyos-Sprinzensteinu
31. 1. 1870 Horn – 27. 1. 1946 Vídeň		 12. 5. 1973 Bernartice:
Mathilde Gerber
22. 7. 1899 Stuttgart – 26. 1. 1999 St. Margarethen
18. 19. Karel VI. Schwarzenberg
5. 7. 1911 Čimelice[45] Karel V. ze Schwarzenbergu (č. 14) 30. 6. 1934 Praha:
Antonie Leontina Fürstenbergová (č. 19)		 Původně pohřben ve Schwarzenberské hrobce v Murau,[46] později ostatky převezeny sem.[12] Kníže a 7. hlava sekundogenitury (1914–1986). PhDr., heraldik, podporučík v záloze, rytíř Řádu zlatého rouna (1960), obedienční bailli a velkokříž Maltézského řádu, velkopřevor Českého velkopřevorství řádu sv. Lazara (1937–1986), komtur bavorského řádu sv. Jiří, majitel majorátu Orlík.[20]
9. 4. 1986 Vídeň Eleonora Clam-Gallasová
4. 11. 1887 Frýdlant v Čechách – 31. 5. 1967 Vídeň
19. (19.) Antonie Leontina, roz. Fürstenbergová 12. 1. 1905 Brusel Karel Emil z Fürstenbergu
16. 2. 1867 Praha – 21. 2. 1945 Strobl		 30. 6. 1934 Praha:
Karel VI. Schwarzenberg (č. 18)		 Původně pohřbena ve Schwarzenberské hrobce v Murau,[46] později ostatky převezeny sem. Kněžna ze Schwarzenbergu orlické linie (1934–1986). Dáma Řádu hvězdového kříže, dáma Maltézského řádu.[20]

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Maria Eleonore, provd. von Bredow (* 1936)
  • 2. Karel (VII./1) (1937–2023; č. 24)
  • 3. Bedřich (1940–2014; č. 21)
  • 4. Anna Maria, provd. von Haxthausen (* 1946)
24. 12. 1988 Vídeň Maria Festetics de Tolna
24. 5. 1881 Baden-Baden – 2. 3. 1953 Strobl
20. 19. František Schwarzenberg
24. 3. 1913 Praha Karel V. ze Schwarzenbergu (č. 14) 23. 5. 1944 Dolní Beřkovice:
Amálie Lobkowiczová (č. 21)		 Pohřben ve Schwarzenberské hrobce v Murau, kde nad hrobem promluvil biskup Jaroslav Škarvada, později ostatky převezeny sem.[12] JUDr., profesor politických věd na Loyolově univerzitě v Chicagu, držitel velkokříže Maltézského řádu, nositel Řádu Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy, majitel statku Nalžovice.[43] Mladší bratr Karla VI. (č. 18).
9. 3. 1992 Unzmarkt Eleonora Clam-Gallasová
4. 11. 1887 Frýdlant v Čechách – 31. 5. 1967 Vídeň
21. (19.) Amálie, roz. Lobkowiczová (dolnobeřkovická větev) 25. 1. 1921 Dolní Beřkovice Leopold z Lobkowicz
7. 7. 1888 Dolní Beřkovice – 15. 5. 1933 Praha		 23. 5. 1944 Dolní Beřkovice:
František Schwarzenberg (č. 20)		 Ostatky byly uloženy v pátek 3. května 2013.[47] Dáma Maltézského řádu.[43] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Ludmila Marie, provd. Hess (* 1945)
  • 2. Isabella Eleonora, provd. Harnier von Regendorf (* 1949)
  • 3. Johann von Nepomuk (* 1957)
3. 4. 2013 Vídeň Franziska z Montenuova
22.8.1893 Margarethen am Moos – 3. 11. 1972 Wels
22. 20. Bedřich Schwarzenberg 24. 8. 1940 Praha Karel VI. Schwarzenberg (č. 18) 12. 10. 1984 Curych:
Regula Brigitta Schlegel
* 16. 4. 1956 Curych		 Ostatky byly uloženy v sobotu 26. dubna 2014.[48] Dr. rer. oec., čestný rytíř Maltézského řádu, bankéř,[43] mladší bratr Karla VII. Narodily se mu dvě děti:
13. 4. 2014 Nový Dvůr Antonie Leontina, roz. Fürstenbergová (č. 19)
23. 21. Marie-Helene Schwarzenbergová [pozn. 5] 29. 4. 1987 Curych Bedřich Schwarzenberg (č. 22) Pohřeb se konal 1. 6. 2019, rekviem se sloužilo 8. 6. ve Švýcarsku, kde zemřelá žila.[49] Zemřela ve věku 32 let po těžké nemoci.[49] Bezdětná.[50]
18. 5. 2019[50][51] Curych[51] Regula Brigitta Schlegel
* 16. 4. 1956 Curych
24. 20. Karel (VII./I.) Schwarzenberg
10. 12. 1937 Praha Karel VI. Schwarzenberg (č. 18) 22. 4. 1967 Seefeld (rozvedeni 1988), znovu 25. 7. 2008 Murau:
Therese, roz. Hardeggová
* 17. 2. 1940 Vídeň		 Rakev s vloženou urnou byla vystavena od 6. do 8. 12. 2023 v kostele Panny Marie pod řetězem v Praze. Poslední rozloučení se státními poctami se odehrálo 9. 12. v katedrále svatého Víta na Pražském hradě,[pozn. 6] následující den, na který připadly jeho nedožité 86. narozeniny, byly ostatky uloženy do rodinné hrobky.[56] Slavnostní requiem se konalo 16. 12. v katedrále sv. Štěpána ve Vídni.[pozn. 7] Zádušní mše byly slouženy 9. 1. 2024 ve farním kostele sv. Matouše v Murau, 11. 1. v klášterním kostele Panny Marie Pomocné ve Schwarzenbergu, 16. 1. v chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Kutné Hoře-Sedlci,[58][pozn. 8] 17. 1. v kostele sv. Prokopa ve Starém Sedle v Orlíku nad Vltavou a 18. 1. v kostele sv. Víta v Českém Krumlově.[pozn. 9][61][62] 12. kníže ze Schwarzenbergu (1979–2023) a 17. krumlovský vévoda (1965–2023), od roku 1986 8. hlava orlické sekundogenitury, čímž došlo ke spojení obou linií. V roce 1960 byl adoptován Jindřichem Schwarzenbergem (1903–1965) z primogenitury.[63] Kancléř prezidenta ČSFR (1990–1992), senátor Parlamentu ČR (2004–2010), poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (2010–2021), 6. a 8. ministr zahraničních věcí ČR (2007–2009 a 2010), 1. předseda TOP 09 (2009–2015), rytíř rakouského Řádu zlatého rouna (1991), čestný rytíř Maltézského řádu, komtur bavorského Řádu sv. Jiří, nositel Řádu Tomáše Garrigua Masaryka 3. třídy (2002), Řádu knížete Jaroslava Moudrého 2. třídy (2020), Řádu Bílého lva občanské skupiny 1. třídy (2023). Majitel statků Schwarzenberg, Murau a Orlík.[63]

Narodily se mu dvě děti:

12. 11. 2023 Vídeň Antonie Leontina, roz. Fürstenbergová (č. 19)

Příbuzenské vztahy pohřbených[editovat | editovat zdroj]

Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozích tabulek. Římské číslice představují pořadí manželky nebo manžela, pokud se některý příslušník oženil nebo příslušnice vdala více než jednou. Tučně jsou vyznačena knížata ze Schwarzenbergu. 17 a 18. generace jsou ve dvou řádcích. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen.

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Jan Nepomuk I.
ze
Schwarzenbergu,
5. kníže
1742–1789
 
 
Marie Eleonora z Öttingen-Wallersteinu
1747–1797
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Josef II.
ze
Schwarzenbergu,
6. kníže
1769–1833
 
 
Pavlína ze Schwarzenbergu
1774–1810
 
 
1. Karel I. Filip
ze
Schwarzenbergu
kníže a 1. hlava sekundogenitury
1771–1820
 
 
3. Marie Anna z Hohenfeldu
1767/1768–1848
 
 
Arnošt ze Schwarzenbergu,
rábský biskup
1773–1821
 
 
Marie Karolína ze Schwarzenbergu
1775–1816
 
 
Josef František Maxmilián z Lobkowicz
1772–1816
 
 
Marie Terezie ze Schwarzenbergu
1780–1870
 
 
Bedřich Karel z Fürstenberg-Weitry
1774–1856
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
6. Bedřich I.
ze
Schwarzenbergu,
kníže a 2. hlava sekundogenitury
1800–1870
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
5. Karel II.
ze
Schwarzenbergu,
kníže a 3. hlava sekundogenitury
1802–1858
 
 
8. Josefina Marie Wratislavá z Mitrowicz
1802–1881
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
7. Leopold Edmund ze Schwarzenbergu
1803–1873
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
11. Karel III.
ze
Schwarzenbergu,
kníže a 4. hlava sekundogenitury
1824–1904
 
 
12. Vilemína z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Wallersteinu
1833–1910
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
2. Gabriela ze Schwarzenbergu
1825–1843
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Anna Marie ze Schwarzenbergu
1830–1849
 
 
Arnošt František z Waldstein-Wartenbergu
1821–1904
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Anna Marie ze Schwarzenbergu
1854–1898
 
 
František Antonín III. z Thun-Hohensteinu
1847–1916
 
 
Gabriela ze Schwarzenbergu
1856–1934
 
 
František Josef II. Silva-Tarouca
1858–1936
 
 
Ida ze Schwarzenbergu
1861–1922
 
 
Jan Karel Lažanský z Bukové
1857–1932
 
 
4. mrtvě narozený princ ze Schwarzenbergu
*/† 1857
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
9. Marie Terezie Kinská z Vchynic a Tetova
1866–1889
 
 
13. Karel IV.
ze
Schwarzenbergu,
kníže a 5. hlava sekundogenitury
1859–1913
 
 
Ida Hoyos-Sprinzenstein
1870–1946
 
 
16. Bedřich Schwarzenberg
18620–1936
 
 
15. Marie Kristýna z Schönbornu
1872–1918
 
 
Marie ze Schwarzenbergu
1869–1931
 
 
Ferdinand Alfons z Trauttmansdorff-Weinsbergu
1871–1915
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
I. 14. Karel V.
ze
Schwarzenbergu,
kníže a 6. hlava sekundogenitury
1886–1914
 
 
Eleonora z Clam-Gallasu
1887–1967
 
 
II. Zdenko Radslav Kinský
1896–1975
 
 
I. Ferdinand Josef z Trauttmansdorf-Weinsbergu
1893–1932
 
 
Wilhelmine ze Schwarzenbergu
1896–1945
 
 
II. Andor Pál Somssich de Saárd
1900–1963
 
 
Eleonore ze Schwarzenbergu
1899–1984
 
 
Johann Friedrich von Hartig
1891–1935
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
10. Josef Adolf ze Schwarzenbergu
*/† 1894
 
 
 
 
 
 
I. Erzsébet Henriette Széchényi ze Sárvár-Felsövidéku
1895–1957
 
 
17. Arnošt Schwarzenberg
1892–1979
 
 
II. Mathilde Gerber
1899–1999
 
 
Jan ze Schwarzenbergu
1903–1978
 
 
Kathleen, roz. de Spoelberch
1905–1978
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
18. Karel VI. Schwarzenberg,
kníže a 7. hlava sekundogenitury
1911–1986
 
 
19. Antonie, roz. z Fürstenbergu
1905–1988
 
 
20. František Schwarzenberg
1913–1992
 
 
21. Amálie, roz. Lobkowiczová
1921–2013
 
 
Anna, roz. Schwarzenbergová
1933–2013
 
 
Adolf Bucher
1918–2003
 
 
I. Elisabeth Constantinides
* 1943
 
 
Karl Erkinger Schwarzenberg
* 1933
 
 
II. Claudia Eleonora zu Brandis
* 1949
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Maria Eleonore, roz. Schwarzenbergová
* 1936
 
 
Leopold Bill von Bredow
* 1933
 
 
24. Karel VII. Schwarzenberg,
12. kníže a 8. hlava sekundogenitury
1937–2023
 
 
Therese, roz. zu Hardegg auf Glatz und im Machlande
* 1940
 
 
Anna Maria, roz. Schwarzenbergová
* 1946
 
 
Elmar von Haxthausen
1925–?
 
 
22. Bedřich Schwarzenberg
1940–2014
 
 
Regula Brigitta Schlegel
* 1956
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
I. Diana, roz. Orgovanyi-Hanstein
* 1971
 
 
Jan III. Nepomuk Ondřej Schwarzenberg,
13. kníže
* 1967
 
 
II. Francesca, roz. Riario-Sforza
* 1974
 
 
Anna Carolina, roz. Schwarzenbergová
* 1968
 
 
Peter Morgan
* 1963
 
 
23. Marie-Helene, roz. Schwarzenbergová
1987–2019
 
 
Ferdinand Schwarzenberg
* 1989
 
 
Marie, roz. Frilingová
* 1992
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Vstupní dveře
    Vstupní dveře
  • Vstupní dveře
    Vstupní dveře
  • Erb v portálu nad vchodem
    Erb v portálu nad vchodem
  • Detail schodiště
    Detail schodiště
  • Detail kliky u spodního vchodu
    Detail kliky u spodního vchodu
  • Budova během rekonstrukce v roce 2011
    Budova během rekonstrukce v roce 2011
  • Hrobka
    Hrobka
  • Zámek Orlík, v jehož zámeckém parku se hrobka nachází
    Zámek Orlík, v jehož zámeckém parku se hrobka nachází
  • Zámecký park v okolí hrobky
    Zámecký park v okolí hrobky

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Podruhé se vdala 7. června 1921 v Praze za Zdenka Radslava Kinského (14. července 1896 Chlumec nad Cidlinou – 1. ledna 1975 Řím, pohřben ve Vídni).
  2. ↑ Erzsébet Henriette Széchényi se podruhé provdala 11. února 1935 v Budapešti za Tibora barona Collas de Ramaille et Lincour (1892–1961). Obě její manželství zůstala bezdětná.[42]
  3. ↑ Anna Schwarzenbergová (28. 1. 1933 Plzeň – 19. 9. 2013 Klagenfurt) se 18. května 1956 v St. Margarethen poblíž St. Gallen civilně a 19. května ve Schwarzenbergu církevně provdala za Adolfa Buchera (19. 11. 1918 Ehrendorf, Korutany – 18. 11. 2003 Klagenfurt). Narodily se jim čtyři děti: 1. Ernst (* 1958), 2. Maria (* 1964), 3. Adrian (* 1967), 4. Nicola (* 1972).[44][42]
  4. ↑ Ferdinand Schwarzenberg (* 17. 7. 1989 Curych) je od roku 2023 prvním v následnictví knížecího titulu. V roce 2023 se oženil s Marií Frilingovou (* 1992).
  5. ↑ Marie-Helene Antoinette Teresa Maximiliane princezna ze Schwarzenbergu.
  6. ↑ Bohoslužbu sloužil pražský arcibiskup Jan Graubner, koncelebroval Dominik Duka, kázání měl kněz Tomáš Halík, obřady v katedrále provedl salesiánský kněz Ladislav Heryán, přítomen byl i biskup Václav Malý, čtení přednesl synovec Ferdinand, přímluvy přečetla Terezie Radoměřská a spoluzakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek a smuteční řeč přednesl český prezident Petr Pavel.[52][53] Rakev byla přikryta schwarzenberskou vlajkou, před rakví byly vystaveny Řád bílého lva a Řád zlatého rouna. Průvod s rakví se zastavil u Schwarzenberské kaple v katedrále a zaznělo 34 úderů zvonu Zikmund na počest 34 let svobodné republiky. V průběhu posledního rozloučení zazněl katolický hymnus Dies irae (Den hněvu), československá hymna, koleda Narodil se Kristus Pán a nakonec marš, který byl složen pro maršála Schwarzenberga.[54] V katedrále byli kromě rodinných příslušníků přítomni také slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, dědičný princ Alois z Liechtensteinu, monacký kníže Albert II., lucemburský velkovévoda Jindřich I., Astrid Belgická s manželem Lorenzem nebo Ferdinand Zvonimir Habsbursko-Lotrinský.[55]
  7. ↑ Mši celebroval vídeňský arcibiskup Christoph Schönborn. V průběhu zaznělo Mozartovo requiem. Během obřadu promluvil také rakouský prezident Alexander Van der Bellen.[57]
  8. ↑ Mši celebroval emeritní pomocný biskup královéhradeckého biskupství Mons. Josef Kajnek, homilii pronesl farář sedlecké farnosti P. Pavel Tobek. Zádušní mše se mj. zúčastnil Schwarzenbergův synovec Ferdinand Schwarzenberg s matkou Regulou Brigittou, mladší sestra zesnulého Anna Marie, hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková, starosta Kutné Hory Lukáš Seifert a senátor Tomáš Czernin.[59]
  9. ↑ Na zádušní mši v Českém Krumlově reprezentoval rodinu mj. Schwarzenbergův synovec Ferdinand Schwarzenberg s manželkou Francescou. Syn Jan nedorazil, skolil ho covid. Ceremonie se zúčastnili zástupci Schwarzenberské granátnické gardy a Sokola. V kostele byl vystaven knížecí kloubouk.[60]
  10. ↑ Anně Carolině (také Lila Morgan, * 16. 12. 1968 Vídeň) se v manželství s britským scénaristou a dramatikem Peterem Morganem (* 10. 4. 1963 Wimbledon, Londýn), kterého si vzala 28. 7. 1997 v Londýně (rozvedli se v roce 2014), narodily následující děti: 1. Gioia (* 1999), 2. Robin (* 2001), 3. Carol (* 2004), 4. Victor (* 2006) a 5. Laszlo (* 2011).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Zámek Orlík [online]. orlik-panorama.cz [cit. 2017-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-29. 
  2. ↑ a b c Zpravodej historického klubu [online]. sdruzenihistoriku.cz [cit. 2017-04-22]. [www.sdruzenihistoriku.cz/soubory/zpravodaj/zprav052.pdf Dostupné online]. 
  3. ↑ Schwarzenberská hrobka [online]. schwarzenberg.cz [cit. 2017-04-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g GRUBHOFFER, Václav. Paměť rodu v zrcadle smrti. Funerální obřady v rodině Schwarzenberků v občanské době. In: BŮŽEK, Václav; KRÁL, Pavel. Paměť urozenosti. Praha: NLN, 2007. ISBN 978-80-7106-928-7. S. 191.
  5. ↑ a b c 200 let od Bitvy národů u Lipska, Karel Filip ze Schwarzenbergu a Písecko [online]. primaplana.cz [cit. 2017-04-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii. 2. vyd. České Budějovice: Halama a NPÚ, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2013. 736 s. ISBN 978-80-87082-28-7. S. 653. 
  7. ↑ Zámecký park a hrobka [online]. zamekorlik.cz [cit. 2017-04-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ Schwarzenberská hrobka [online]. hrady.cz [cit. 2017-04-22]. Dostupné online. 
  9. ↑ Deuteronomium 31 [online]. biblenet.cz [cit. 2017-04-22]. Dostupné online. 
  10. ↑ Latinské citace od B [online]. e-kniha.com [cit. 2017-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-23. 
  11. ↑ a b JUHAŇÁKOVÁ, Veronika. Arnošt Schwarzenberg - život šlechtice ve 20. století. Praha, 2013. 240 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin. Vedoucí práce Jan Županič. s. 190. Dostupné online.
  12. ↑ a b c VOTÝPKA, Vladimír. Návraty české šlechty. 2. vyd. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2002. 432 s. ISBN 80-7185-506-5. S. 68. 
  13. ↑ Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii. 2. vyd. České Budějovice: Halama a NPÚ, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2013. 736 s. ISBN 978-80-87082-28-7. S. 653–655. 
  14. ↑ a b c MAREK, Miroslav. Rodokmen Schwarzenbergů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. 
  15. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Schwarzenbergů 5 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-08-18 [cit. 2022-09-19]. Dostupné online. 
  16. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 339–345. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  17. ↑ a b c GRUBHOFFER, Václav. Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů (1732–1914). České Budějovice, 2013 [cit. 2023-05-21]. 371 s. Disertační práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Václav Bůžek. s. 270–271. Dále jen Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů. Dostupné online.
  18. ↑ a b c Matrika zemřelých 1811–1849, rok 1843, Čimelice, pag. 186 [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné online. 
  19. ↑ Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 240
  20. ↑ a b c d e f g h Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 341
  21. ↑ a b c d e f g h Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 339
  22. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1855–1881, rok 1870, Staré Sedlo 18, pag. 292 [online]. [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b c Matrika zemřelých 1855–1881, rok 1873, Staré Sedlo 18, pag. 295 [online]. [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b c Matrika zemřelých 1855–1881, rok 1881, Staré Sedlo 18, pag. 302 [online]. [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. 
  25. ↑ a b c Matrika zemřelých 1882–1918, rok 1889, Staré Sedlo 19, pag. 60 [online]. [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. 
  26. ↑ Matrika narozených 1885–1906, rok 1894, Osov, číslo knihy 28, pag. 126 [online]. [cit. 2023-05-20]. Dostupné online. 
  27. ↑ a b c Matrika zemřelých 1894–1936, rok 1894, Osov 30, pag. 4 [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. 
  28. ↑ a b c Matrika zemřelých 1882–1918, rok 1889, Staré Sedlo 19, pag. 98 [online]. [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. 
  29. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1882–1918, rok 1904, Staré Sedlo 19, pag. 169 [online]. [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. 
  30. ↑ a b Schwarzenberg, Karl III. Prinz, Fürst (1859) [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2022-12-20]. Dostupné online. (německy) 
  31. ↑ a b c Matrika zemřelých 1882–1918, rok 1910, Staré Sedlo 19, pag. 216 [online]. [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. 
  32. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1882–1918, rok 1913, Staré Sedlo 19, pag. 238 [online]. [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. 
  33. ↑ a b Parte Karla IV. ze Schwarzenbergu [online]. [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. 
  34. ↑ Schwarzenberg, Karl IV. Prinz, Fürst (1904) [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2022-12-20]. Dostupné online. (německy) 
  35. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1882–1918, rok 1914, Staré Sedlo 19, pag. 245 [online]. [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. 
  36. ↑ Schwarzenberg, Karl V. Prinz, Fürst (1913) [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2022-12-20]. Dostupné online. (německy) 
  37. ↑ Wien / Vienna Zentralfriedhof [online]. Royalty Guide [cit. 2023-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ a b c Matrika zemřelých 1882–1918, rok 1918, Staré Sedlo 19, pag. 277 [online]. [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. 
  39. ↑ a b c Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 345
  40. ↑ Matrika narozených 1855–1874, rok 1862, Staré Sedlo, číslo knihy 10, pag. 292 [online]. [cit. 2023-05-20]. Dostupné online. 
  41. ↑ Schwarzenberg, Friedrich (Bedřich) Prinz Dr. iur. [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2023-05-27]. Dostupné online. (německy) 
  42. ↑ a b DROCÁR, Jan. Galerie příbuzenských vztahů: Arnošt princ Schwarzenberg [online]. Historická šlechta [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. 
  43. ↑ a b c d Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 343
  44. ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 344
  45. ↑ Matrika narozených 1894–1914, rok 1911, Čimelice, číslo knihy 11A, pag. 327 [online]. [cit. 2023-05-20]. Dostupné online. 
  46. ↑ a b Murau Kapuzinerkirche [online]. Royalty Guide [cit. 2022-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ Poslední rozloučení s Amalií Schwarzenbergovou na zámku Orlík [online]. cirkev.cz [cit. 2017-04-22]. Dostupné online. 
  48. ↑ SCHWARZENBERG, Karel. Úmrtní oznámení [online]. [cit. 2018-11-05]. Dostupné online. 
  49. ↑ a b VEINLICH, Jakub. Smrt princezny Marie (†32): Ze slov jejího strýce Schwarzenberga mrazí [online]. Blesk.cz, 2019-06-06 [cit. 2023-11-22]. Dostupné online. 
  50. ↑ a b Princess Marie-Helene Antoinette Teresa Maximiliane of Schwarzenberg died prematurely on 18 May. [online]. The Royal Forums, 2019-06-01 [cit. 2023-11-22]. Dostupné online. 
  51. ↑ a b Schwarzenberg [online]. angelfire.com [cit. 2023-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ GAVENDA, Jaroslav. „Kdo má nohy, přijede.“ Schwarzenbergova pohřbu se zúčastní česká šlechta [online]. Seznam.cz, 2023-12-05 [cit. 2023-12-08]. Dostupné online. 
  53. ↑ RAMBOUSKOVÁ, Michaela; GAVENDA, Jaroslav. Detaily Schwarzenbergova pohřbu: údery zvonu Zikmund, koleda a smuteční průvod [online]. Seznam.cz, 2023-12-08 [cit. 2023-12-08]. Dostupné online. 
  54. ↑ Scénář pohřbu knížete: Aristokraté v Praze, zavřený Hrad, vítězný marš nad Napoleonem [online]. Aha!, 2023-12-09 [cit. 2023-12-09]. Dostupné online. 
  55. ↑ GAVENDA, Jaroslav. Elita evropské šlechty na Schwarzenbergově pohřbu. Forejt vysvětluje [online]. Seznam.cz, 2023-12-09 [cit. 2023-12-09]. Dostupné online. 
  56. ↑ Schwarzenbergovy ostatky uložila rodina v den jeho nedožitých 86. narozenin do hrobky u zámku Orlík [online]. Novinky.cz, 2023-12-10 [cit. 2023-12-10]. Dostupné online. 
  57. ↑ ŠÍDLOVÁ, Tereza. Vídeň se loučila s Karlem Schwarzenbergem ve velkém stylu [online]. Seznam.cz, 2023-12-16 [cit. 2023-12-16]. Dostupné online. 
  58. ↑ ŠMOK, Jan; BÍLEK, Michal. Katedrála plná vzpomínek. Kutná Hora se rozloučila s Karlem Schwarzenbergem [online]. Deník.cz, 2024-01-17 [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. 
  59. ↑ V sedlecké katedrále proběhla zádušní mše za Karla Schwarzenberga [online]. Vinné sklepy Kutná Hora [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. 
  60. ↑ Mše za Schwarzenberga v Krumlově: Dorazil synovec Ferdinand, syna Jana skolil covid [online]. Blesk.cz, 2024-01-18 [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. 
  61. ↑ Parte Karla VII. ze Schwarzenbergu [online]. [cit. 2023-12-07]. Dostupné online. 
  62. ↑ ORHOLZ, Pavel. Český Krumlov uctil památku Karla Schwarzenberga [online]. Novinky.cz, 2024-01-18 [cit. 0204-01-19]. Dostupné online. 
  63. ↑ a b Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 342

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GRUBHOFFER, Václav. Pod závojem smrti: poslední věci Schwarzenbergů v letech 1732–1914. Pelhřimov a České Budějovice: Nová tiskárna Pelhřimov a Společnost pro kulturní dějiny, 2013. 441 s. ISBN 978-80-905264-2-6. 
  • Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii. 2. vyd. České Budějovice: Halama a NPÚ, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2013. 736 s. ISBN 978-80-87082-28-7. Kapitola "Mou nesmrtelnou duši poroučím milosrdenství jejího stvořitele..." Pohřby Schwarzenbergů v 19. a na počátku 20. století, s. 653–664. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Schwarzenberská_hrobka_(Orlík_nad_Vltavou)&oldid=23655441“