Schwarzenberská granátnická garda
| Schwarzenberská granátnická garda | |
|---|---|
 Scharzenberská granátnická garda na ručně kolorované fotografii z roku 1900 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Schwarzenberská granátnická garda vznikla na počátku 18. století za účelem reprezentace a jako tělesná stráž Adama Františka ze Schwarzenbergu a jeho blízkých.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
O jejím zřízení se zachoval zápis v knížecím archivu rodu Schwarzenbergů. Jednalo se o dopis vrchního Ondřeje Schwank-Frankstädtera drahonickému hejtmanovi Záhorkovi ze dne 24. července 1704, v němž je obsaženo: „Jeho knížecí milost (Adam František ze Schwarzenbergu), pán náš nejmilostivější k Jich větší reputaci resolvírovati jest ráčila na zdejším zámku (tj. na Hluboké) svoji libquardu z podstatných věrných 10 mužův způsobiti...“ Měla být tvořena především vysloužilými vojáky, statné a vysoké postavy a bez tělesných vad. Zpočátku garda sídlila na Hluboké v první zámecké bráně, granátníci zde měli také svůj lazaret. Kdykoliv kníže nebo kněžna dorazili na některé své panství v Čechách, granátníci v určeném počtu zde byli přiděleni k osobní službě. Když v roce 1714 vypukl na Lounsku mor, 15 granátníků i s hejtmanem gardy bylo převeleno do Postoloprt, aby město ochránili před morovou nákazou. Do Českého Krumlova se garda přestěhovala v roce 1742. Střežila českokrumlovský zámek, sídlo knížat ze Schwarzenbergu, kteří byli také držiteli titulu vévodů krumlovských, přes 200 let. Gardisté vykonávali strážní službu na zámecké věži a na II. zámeckém nádvoří, pomáhali při plavení dřeva, účastnili se sklizně obilí. Jejich úkolem bylo také na cestách doprovázet panskou pokladnu, eskortovat zločince a mnohdy zastávali i funkci vojska. Jejich specialitou bylo také vypalování ohňostrojů. Někteří z gardistů byli zaměstnáni jako pomocné písařské síly v kancelářích správy velkostatku. Pokud byl některý z granátníků vyučen řemeslu, mohl jej ve volných chvílích provozovat a takto si přivydělávat.[2]
Výnosem Zemského národního výboru v Praze z března roku 1948 byla granátnická garda zrušena.[2]
Dva gardisté ve slavnostní uniformě jsou vymalováni u vstupu do Maškarního sálu na zámku v Českém Krumlově, autorem výmalby je Josef Lederer.[3]
Kapela[editovat | editovat zdroj]
Knížata ze Schwarzenbergu podporovala hudbu a vznikla tak gardová kapela. K roku 1876 měla 7 granátnických hudebníků. Za první republiky byla jejich kapela jedním z nejžádanějších hudebních uskupení v jižních Čechách. Granátníci troubili ze zámecké věže, účinkovali v Československém rozhlase, na prvomájových průvodech nebo na místních jazzových koncertech (jazzová sekce vznikla roku 1933).[4] Kapela hrávala také na zábavách, plesech, zámeckých večírcích a po skončení honů. Zvláštními fanfárami byli vítáni hosté na zámku.
Uniformy[editovat | editovat zdroj]
Granátníci měli k různým příležitostem k dispozici takzvanou parádní uniformu a uniformu pro všední den. Modrobílé uniformy krumlovských granátníků doplňovaly atmosféru města.[1]
Parádní uniforma byla tvořena bílým modře podšitým šosatým kabátem s modrými výložkami, bílými úzkými kalhotami, které byly zasunuté ve tmavých holínkách (později byly bílé kalhoty nahrazeny šedomodrými). Na prsou se granátníkům křížily dva řemeny, na kterých visela nábojnice a šavle. Na hlavách nosili členové gardy vysoké čepice, zvané mědvědice, které měly na předním štítu knížecí znak rodu Schwarzenbergů.[5]
Uniforma pro všední den byla podstatně jednodušší a nenosila se k ní medvědice. K výstroji granátníka patřila rovněž ládovací puška.
Gardisté[editovat | editovat zdroj]
Počet členů Schwarzenberské gardy byl proměnlivý. Původně bylo granátníků deset, v následujícím roce 1705 bylo členů 24. V roce 1728 měla garda 35 mužů, roku 1732 měla 10 mužů. Nejvyššího počtu garda dosáhla roku 1768, kdy ji tvořilo 49 mužů. Průměrně byl počet granátníků okolo 25 mužů. K roku 1934 měla garda 13 mužů. Velitelem gardy byl hejtman, který byl zpravidla vysloužilým armádním školitelem nebo zastával jinou důležitou funkci. Po druhé světové válce měla garda 3 členy.[1]
Znovuobnovení a současnost[editovat | editovat zdroj]
Na přípravě programu obnovy Schwarzenberské granátnické gardy se podílel český lingvista a českokrumlovský rodák Martin Neudörfl.[6][7] Stal se v roce 2015 hejtmanem gardy a získal pro svou činnost svolení od rodu Schwarzenbergů.[8] K roku 2020 je Velitelstvím Schwarzenberské granátnické gardy pověřen vedením Programu obnovy a souvisejících projektů. Je vedoucím Archivu Schwarzenberské granátnické gardy i jeho výzkumného oddělení.[9][10][11][12][13][14][15]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Schwarzenberská granátnická garda. www.castle.ckrumlov.cz [online]. [cit. 2020-07-01]. Dostupné online.
- ↑ a b Schwarzenberská garda. www.castle.ckrumlov.cz [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné online.
- ↑ Maškarní sál. www.castle.ckrumlov.cz [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné online.
- ↑ Schwarzenberská granátnická garda | Oficiální stránky věnované Programu obnovy hradní stráže v Českém Krumlově – Schwarzenberské granátnické gardy, z. s.. www.krumlovskagarda.cz [online]. [cit. 2020-07-01]. Dostupné online.
- ↑ ŘEZNÍČEK, Jiří. Medvědice schwarzenberské granátnické gardy ve sbírkách regionálního muzea v Českém Krumlově. www.muzeumck.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ Schwarzenberská granátnická garda by měla od příštího roku střežit českokrumlovský zámek. Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech [online]. [cit. 2020-07-01]. Dostupné online.
- ↑ HELLEBRANT, Ondřej. Granátnická garda se probouzí. Českokrumlovský deník. 2016-01-09. Dostupné online [cit. 2020-07-01].
- ↑ Český Krumlov jako Londýn a Kodaň: Na zámek se vrací granátnická garda. Blesk.cz [online]. [cit. 2020-07-01]. Dostupné online.
- ↑ Nadšenci vrací Krumlovu historické granátníky. Uniforma stojí 50 tisíc. iDNES.cz [online]. 2016-02-02 [cit. 2020-07-01]. Dostupné online.
- ↑ Nad Českým Krumlovem opět zavlál prapor modrých baretů. www.mocr.army.cz [online]. [cit. 2020-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-01.
- ↑ HOUSKA, Jan. Kníže Karel Schwarzenberg se vrátil duchem do dětství. Českokrumlovský deník. 2016-05-08. Dostupné online [cit. 2020-07-01].
- ↑ Jako u Buckinghamského paláce. Český Krumlov mají strážit granátníci. ct24.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize. Dostupné online.
- ↑ REDAKCE. OBRAZEM: Průvod Schwarzenberské granátnické gardy. Českokrumlovský deník. 2018-10-29. Dostupné online [cit. 2020-07-01].
- ↑ Buckinghamský palác, Pražský hrad a teď i Český Krumlov. Zámek bude mít svou stráž. České Budějovice [online]. 2016-01-05 [cit. 2020-07-01]. Dostupné online.
- ↑ HOUSKA, Jan. Krumlovští granátníci okouzlují svět. Táborský deník. 2017-05-25. Dostupné online [cit. 2020-07-01].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Schwarzenberská granátnická garda na Wikimedia Commons
