Scagliola

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dekorace Mnichovské residence
G.M. Barzelli, Antependium, scagliola, 1660-90

Scagliola neboli štukový mramor je způsob štukové dekorace používaný jako náhražka inkrustace přírodním mramorem nebo jiným i minerály.

Termín a technika[editovat | editovat zdroj]

1. Jednodušší a nejčastější je pouhá imitace žilnatého povrchu mramoru: Rozemletý sádrovec (sádra) se smíchá s klihem a přírodními barvivy. Hmota se nanáší ve vrstvách na povrch zdí, sloupů, soch a podobně a v další fázi se na monochromatický základ vytváří charakteristické žilkování nebo ornament. Povrch se potahuje fermeží a včelím voskem pro dosažení vyššího lesku. Od opticky podobné techniky Stucco lustro se liší podkladem, u štuka je to obyčejná malta.

Příklady použití v architektuře

2. Scagliola v užším slova smyslu je umělecky náročná dekorativní štuková malba nahrazující figurální mozaiku. Vznikla v 17. století ve Florencii, aby nahradila drahou a pracnou techniku pietra dura, založenou na inkrustaci předmětů tabulkami různých minerálů. Kromě plošného nanášení štuku využívá i štětcovou malbu.

Příklady použití
  • Deska hracího stolku s iluzivní malbou rozházených karet (Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze)
  • Oltářní antependia klášterního kostela v Oseku u Duchcova - autorř Ignác Hennevogel.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jiří Kropáček- Oldřich J. Blažíček: Slovník pojmů z dějin umění: názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění Praha : Aurora, 2013 ISBN 978-80-7299-104-4

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]