Saturnino Herrán
| Saturnino Herrán | |
|---|---|
.png) | |
| Rodné jméno | Saturnino Efrén de Jesús Herrán Guinchard |
| Narození | 9. července 1887 Aguascalientes |
| Úmrtí | 8. října 1918 (ve věku 31 let) Ciudad de México |
| Alma mater | Academy of San Carlos |
| Povolání | malíř a vysokoškolský učitel |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Saturnino Efrén de Jesús Herrán Guinchard (9. července 1887 Aguascalientes – 8. října 1918 Ciudad de México) byl mexický malíř.
Život
[editovat | editovat zdroj]Jeho otcem byl učitel, knihkupec, publicista a vynálezce José Herrán, rodina jeho matky pocházela z frankofonní části Švýcarska. Navštěvoval kursy malířství v rodném městě a pak odešel do hlavního města, kde studoval na Akademii svatého Karla u Antonia Fabrése.[1] V roce 1909 se stal profesorem na akademii, kde k jeho žákům patřili Diego Rivera a Roberto Montenegro. V roce 1914 se oženil s Rosario Arellanovou, která byla modelem k řadě jeho obrazů. Měli syna Josého Franciska, který se stal profesorem chemie na Mexické národní autonomní univerzitě. Saturnino Herrán trpěl chorobou zažívacího ústrojí, která vedla k jeho předčasné smrti ve věku 31 let.
Tvorba
[editovat | editovat zdroj]Na Herránův malířský styl měli vliv Diego Velázquez, Frank Brangwyn a Joaquín Sorolla, inspiroval se také katalánským modernismem.[2] Vyšel z figurativního realismu, avšak později se přiklonil k modernistické stylizaci. Stal se představitelem indigenismu, který vycházel z mexických tradic, zobrazoval život prostých indiánů a v době mexické revoluce vytvořil symbolický vlastenecký triptych Legenda o sopce. Spolu s archeologem Leopoldem Batresem dokumentoval vykopávky v Teotihuacánu. Pro Palác umění v Ciudad de México namaloval obraz Naši staří bohové, vycházející z předkolumbovského umění a mytologie.[3] Vytvářel rozměrné nástěnné malby s alegorickým obsahem a stál tak u zrodu mexického muralismu, věnoval se také knižním ilustracím a tvorbě vitráží. Za svého života neměl samostatnou výstavu, pouze v roce 1910 se zúčastnil výstavy ke stému výročí nezávislosti Mexika, kterou pořádal Dr. Atl. V roce 1988 vyhlásila mexická vláda Herránovo dílo národním kulturním dědictvím.[4]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Sklizeň, 1909 -
Kreolka s šálou, 1915 -
Naši staří bohové, 1916 -
Žena s tykví, 1917
.jpg)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Saturnino Herran: A Bright Light Too Soon Extinguished [online]. Mex Connect [cit. 2025-10-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Saturnino Herrán, 1887-1918 [online]. Museo Blaisten [cit. 2025-10-04]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Masterpiece Story: Our Ancient Gods by Saturnino Herrán. Daily Art Magazine [online]. 2024-07-14 [cit. 2025-10-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ¿Quién fue Saturnino Herrán?. Museo Nacional de la Acuarela [online]. 2024-01-30 [cit. 2025-10-04]. Dostupné online. (španělsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Saturnino Herrán na Wikimedia Commons - Fundación Saturnino Herrán
- Lines and Colors
