Santiago de Querétaro
| Santiago de Querétaro | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 20°35′15″ s. š., 100°23′34″ z. d. |
| Nadmořská výška | 1 820 m n. m. |
| Stát |  Mexiko |
| Federální stát | Querétaro |
  Santiago de Querétaro | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 626 495 (2010[1]) |
| Světové dědictví UNESCO | |
| Název lokality | historická památková zóna Querétara |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | ii, iv |
| Odkaz | 792 (anglicky) |
| Zařazení | 1996 (20. zasedání) |
| Správa | |
| Starosta | Marcos Aguilar |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 442 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Santiago de Querétaro (zkráceně též Querétaro) je mexické město nacházející se v centrální části země zhruba 210 km severozápadně od Ciudad de México. Je hlavním městem stejnojmenného státu Querétaro. Dle výsledků sčítání obyvatelstva z roku 2010 žilo v tomto roce v samotném městě 626 495 obyvatel; společně s okolními sídelními celky, se kterými tvoří stejnojmennou obec Querétaro, pak 801 940 osob. Širší metropolitní oblast čítala 1 097 028 obyvatel.[2] Jednou z nejvýraznějších dominant města je zdejší akvadukt, který byl dostavěn v roce 1735. Sloupová řada akvaduktu je dlouhá 1280 m a sestává ze 74 oblouků, její největší výška je 28 m.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Území současného města a jeho okolí obývaly v předkolumbovském období mezoamerické kultury Otomi, Tarasco, Chichimeca. Po příchodu Španělů v 1. polovině 16. století zde žili evropští kolonizátoři a původní obyvatelé v relativním souladu, což se odrazilo v architektuře města (např. ornamentální výzdoba fasád sakrálních staveb). V Querétaru se odehrálo několik historických událostí, které významně ovlivnily dějiny Mexika. Na začátku 19. století právě zde vznikalo hnutí za nezávislost Mexika na španělské koloniální správě. Budova Bellas Artes byla v roce 1848 místem podepsání smlouvy z Guadalupe Hidalgo, která ukončila mexicko-americkou válku a ve které Mexiko přenechalo Spojeným státům americkým zhruba polovinu svého tehdejšího území. V divadle Teatro de la República byl v roce 1867 odsouzen k smrti mexický císař Maxmilián I. Mexický a jeho generálové Miguel Miramón a Tomás Mejía. V lednu 1917 byla ve stejné budově sepsána dodnes platná mexická ústava.[4]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
akvadukt -
zdejší katedrála -
Casa de la marquesa -
noční panorama města
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Bakersfield, USA
Santiago de Cali, Kolumbie
Caracas, Venezuela- Holland, USA
Josu, Jižní Korea- Orange, USA
- Orlando, USA
Santiago de Chile, Chile
Santiago de Compostela, Španělsko
Santiago de Cuba, Kuba
Xalapa, Mexiko
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Censo de Población y Vivienda 2010 [online]. Instituto nacional de estadística y geografía [cit. 2011-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-29. (španělsky)
- ↑ Censo de población y vivienda 2010 - resultados preliminares [online]. Instituto nacional de estadística y geografía [cit. 2011-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-05. (španělsky)
- ↑ ACUEDUCTO [online]. Municipio de Querétaro [cit. 2012-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-26. (španělsky)
- ↑ TEATRO DE LA REPUBLICA [online]. Municipio de Querétaro [cit. 2012-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-26. (španělsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie Santiago de Querétaro na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Santiago de Querétaro na Wikimedia Commons
