Sanktusník katedrály Notre-Dame v Paříži

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sanktusník katedrály Notre-Dame v Paříži
2017 Spire of Notre-Dame de Paris P46.jpg
Základní informace
Sloh novogotika
Architekti Eugène Viollet-le-Duc
Jean-Baptiste-Antoine Lassus
Zánik 15. dubna 2019
Materiály dubové dřevo, olovo
Stavebník Ateliers Monduit
Poloha
Adresa Paříž, FrancieFrancie Francie
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Novogotický sanktusník katedrály Notre-Dame v Paříži vznikl v polovině 19. století jako náhrada za původní středověký sanktusník. Věž byla zničena při požáru katedrály, který vypukl 15. dubna 2019.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sanktusník při pohledu z jižní hlavní věže

První sanktusník byl postaven na stejném místě ve 13. století, nejspíše mezi lety 12201230. Tato původní věž byla rozebrána v letech 17861792.

Katedrála zůstala bez sanktusníku až do restaurování, které zahájil architekt Jean-Baptiste Antoine Lassus. Po jeho smrti v roce 1857 převzal dohled nad stavbou Eugène Viollet-le-Duc. Výstavbou věže byla pověřena firma Ateliers Monduit specializující se na uměleckou práci s olovem. Nová věž byla otevřena 15. srpna 1859.

V roce 2018 bylo rozhodnuto o obnově katedrály.[1] Dne 15. dubna 2019 vypukl v bezprostřední blízkosti věže požár. Předpokládá se, že by požár mohl být spojen s restaurátorskými pracemi v katedrále.[2] Pařížská prokuratura požár katedrály vyšetřuje jako nedbalostní čin, nikoli jako úmyslný zločin.[3]

Při svém pádu věž prorazila čtvrté klenební pole křížové klenby.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Pád sanktusové věže

Věž se nacházela nad křížením hlavní lodi a transeptu. Byla vyrobena z dubového dřeva a potažená olověným pláštěm. Hmota dřevěné konstrukce vážila asi 500 tun a olovo asi 250 tun. Špička věže byla 96 metrů nad úrovní náměstí kolem katedrály.

Věž byla na své základně mezi střechami obklopena sochami dvanácti apoštolů, vyrobenými z tepané mědi. Tyto sochy byly uspořádány ve stupních po trojicích ve čtyřech řadách vždy mezi štíty sousedících střech. Každá trojice apoštolů byla vždy doplněna sochou zvířete symbolizujícího jednoho ze čtyř evangelistů: býk u sv. Lukáše, lev u sv. Marka, orel u sv. Jana a člověk (či anděl) u sv. Matouše. Těchto 16 soch jsou jediné prvky věže, které přečkaly požár bez úhony, neboť byly krátce před požárem (11. dubna) odvezeny k restaurování.[4] Tyto sochy vytvořil sochař Adolphe-Victor Geoffroy-Dechaume (18161892). Všichni apoštolové byli obráceni čelem k Paříži, kromě jednoho z nich, sv. Tomáše, patrona architektů, který hleděl směrem k věži.[5]

Na samém vrcholu věže se nacházela korouhvička ve tvaru kohouta. V něm byly uschovány tři relikvie: malý kousek Trnové koruny, relikvie sv. Diviše a sv. Jenovéfy.[6] Tyto ostatky zde byly umístěny v roce 1935 v době působení kardinála Verdiera. Kohout byl nalezen v troskách druhý den po požáru 16. dubna 2019.[7]

Další využití[editovat | editovat zdroj]

Věž sloužila jako nivelační bod francouzské geodetické sítě.[8] V roce 1999 vylezli na věž aktivisté, aby připomněli výročí Tibetského národního povstání v roce 1959.[9]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Notre-Dame: Cracks in the cathedral. BBC News [online]. BBC, 2018-03-05 [cit. 2019-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Notre-Dame cathedral: Firefighters tackle blaze in Paris. BBC News [online]. BBC, 2019-04-15 [cit. 2019-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Incendie de Notre-Dame de Paris: «Cette cathédrale, nous la rebâtirons ensemble», promet Emmanuel Macron. www.lefigaro.fr [online]. Le Figaro, 2019-04-15 [cit. 2019-04-17]. Dostupné online. (francouzsky) 
  4. HERMANS, Thomas. Le spectaculaire déplacement des statues de Notre-Dame pour leur restauration [online]. Le Figaro, 2019-04-12 [cit. 2019-04-17]. Dostupné online. (francouzsky) 
  5. Notre Dame - Les toits - Les apôtres [online]. [cit. 2019-04-17]. Dostupné online. (francouzsky) 
  6. FOURNY, Marc. Les dix secrets de Notre-Dame de Paris [online]. Le Point, 2012-12-12 [cit. 2019-04-17]. Dostupné online. (francouzsky) 
  7. Kohouta jsme našli! Z trosek po požáru Notre-Dame vytáhli ochránce Pařížanů [online]. Aktuálně.cz, 2019-04-17 [cit. 2019-04-17]. Dostupné online. 
  8. PARIS AO [online]. Institut national de l'information géographique et forestière [cit. 2019-04-17]. Dostupné online. 
  9. Notre-Dame du Tibet [online]. Libération, 1999-03-11 [cit. 2019-04-17]. Dostupné online. 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Flèche de Notre-Dame de Paris na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]