Sandžak Kruševac

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sandžak Kruševac
Alacahisar Sancağı
 
Крушевачки санџак 
 Srbský despotát 14551830 Srbské knížectví 
Vlajka státu
vlajka
geografie
obyvatelstvo
státní útvar
Osmanská říšeOsmanská říše Osmanská říše
vznik:
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Srbský despotát Srbský despotát
následující:
Srbské knížectví Srbské knížectví

Sandžak Kruševac nebo Alaca Hisar (turecky Alacahisar Sancağı, srbsky Крушевачки санџак) byl jeden ze sandžaků Osmanské říše a jeho administrativním místem byl Alaca Hisar (dnes Kruševac).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Despota Stefan Lazarević, který byl bezdětný, ustanovil svým nástupcem svého synovce Đurađa Brankoviće a snažil se mu zabezpečit vstup do spojenectví s Uherskem, avšak roku 1428 vtrhl na jeho území sultán Murad II. a prohlásil ho za vlastnictví Osmanské říše. Murad zabral město Kruševac a přinutil despotu Brankoviće aby pokračoval ve spojenectví s Osmany. Roku 1451, když se stal sultánem Mehmed II., despota znovu zabral město a jeho okolí. Roku 1459 sultán zrušil Srbský despotát.

V letech 14551541 patřil sandžak do ejáletu Rumélie. Roku 1541 byl vytvořen ejálet Budín a sandžak byl do něj zabrán spolu s několik dalšími: sandžakem Bělehrad, Požega, Vučitrn, Zvornik atd. Roku 1558 byl sandžak přičleněn do ejáletu Temešvár a v 17. století se opět vrátil do Rumélie.

Roku 1455 měl 170 timarů, z nichž 27 bylo v rukou křesťanů.

Sandžak-bej[editovat | editovat zdroj]

Roku 1493 byl bejem Ismail Bej, který se zúčastnil bitvy na Krbavském poli.

V letech 17201739 byl bejem Deli Hasan-paša Suljobašić, kterému se podařilo sloučit malé čilfiky (územní jednotka) do jednoho velkého území.

Roku 1789 během Rusko-turecké války (1787–1792) byl jmenovám sandžak-bejem Şehsuvar Abdi Paša.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sanjak of Kruševac na anglické Wikipedii.