Samtredia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Samtredia
სამტრედია

Plán Samtredie
Samtredia – znak
znak
Samtredia – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 25 m n. m.
Časové pásmo UTC+4
Stát Gruzie Gruzie
mchare Imeretie
Samtredia
Samtredia
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 30 008 (2009)
Správa
Vznik 1921
Telefonní předvolba +995 411
PSČ 3900
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Samtredia (gruzínsky: სამტრედია) je gruzínské město. Nachází se v nížinách západní části regionu Imeretie. Město je nejvíce známé jako největší železniční uzel na celém Kavkazu. Ve městě žije 28 748 obyvatel (v r. 2007).

Poloha města[editovat | editovat zdroj]

Samtredia byla postavena v nížinné oblasti západní Gruzie mezi toky dvou řek: Cchenisckali, která se za městem vlévá do Rioni. Obě řeky svírají město do trojúhelníku, Rioni zprava, Cchenisckali zleva. Nadmořská výška města je 20 až 30 metrů nad mořem a vládne zde subtropické vlhké klima. Samtredia je vzdálena 24 km západně od krajské metropole Kutaisi a 244 km západně od Tbilisi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie města se začíná psát v době, kdy byla dokončena železnice spojující Tbilisi s černomořským přístavem Poti. Od 80. let 19. století začala poblíž nejvýznamnějšího uzlu této dráhy růst osada, která za několik let dosáhla velikosti města. V roce 1921, krátce po obsazení Gruzie ruskými bolševiky, získala osada statut města. Za sovětské éry byla Samtredia industrializována (vybudovány byly potravinářské a dřevozpracující podniky). Vzhledem ke své výhodné poloze se město postupně stávalo nejvýznamnější dopravní tepnou na Kavkazu. Tohoto faktu později 26. - 30. července 1990 využila protisovětská opozice, jejíž členové zablokovali zdejší železniční uzel, aby donutila vládu Gruzínské SSR vyhlásit svobodné volby[1]. V následujícím roce byl železniční uzel blokován znovu, tentokrát vládou Zviada Gamsachurdii, která takto činila nátlak na centrální sovětskou vládu v Moskvě, nehledě na ekonomické a politické důsledky ve vlasti. Na činnosti gruzínských přístavů a drah totiž byla životně závislá sousední Arménie a gruzínská ekonomika utrpěla také značné škody. Později v roce 1993 se Samtredia stala dějištěm jedné z bitev občanské války mezi vládním vojskem a Zviadisty, přívržence svrženého prezidenta Gamsachurdii, kteří od 17. do 23. října 1993 ovládali město a odřízli celou střední a východní Gruzii od Černého moře[2]. Od porážky zviadistů nastal ve městě klid, ale město, stejně jako zbytek Gruzie, trpělo rostoucí chudobou a nezaměstnaností a úpadkem, ze kterého se zatím ještě nedokázalo úplně vzpamatovat.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Hospodářství města se orientuje na obchod, dopravu, průmysl i zemědělství. Ze zemědělských produktů má význam pěstování obilí, zeleniny, ovoce a čaje. Uplatňuje se zde i chov dobytka. Průmysl je v Samtredii orientován na zpracování zemědělských a přírodních produktů a nerostných surovin. V místních továrnách se zpracovávají listy čajovníků, maso, vyrábí se pečivo a ovocné nápoje a alkoholické nápoje. Ve městě se průmyslově zpracovává i dřevo. V okolí města se nachází naleziště štěrku, písku, cihlářského jílu, vápence a síry. Ve městě sídlí fotbalový klub FC Samtredia.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Samtredia je nejvýznamnějším dopravním uzlem na Kavkazu. Přes město totiž vedou a napojují se zde na sebe všechny důležité železniční tratě a silniční tahy v Gruzii, k tomu se ještě musí připočíst řeka Rioni. Trasy většinou spojují oblast Černého moře s Tbilisi, ostatními gruzínskými velkými městy a okolní země. O strategické významnosti tohoto dopravního uzlu svědčí i to, že je na jeho činnosti závislá sousední Arménie, v menší míře pak i Ázerbájdžán, protože nemají žádný alternativní přístup k Černému moři. Význam v dopravě podtrhuje i nedaleké mezinárodní letiště Davida Budovatele, spadající úředně pod Kutaisi, ale do Samtredie je to odtamtud blíže, jen asi 10 km.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jonathan Wheatley (2005), Georgia from National Awakening to Rose Revolution: Delayed Transition in the Former Soviet Union, strana 52; Ashgate Publishing, Ltd.; ISBN 0-7546-4503-7.
  2. Cornell, Svante (2001), Small Nations and Great Powers: A Study of Ethnopolitical Conflict in the Caucasus, str. 173.; Routledge; ISBN 0-7007-1162-7

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]