Samota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o stavu jedince. O obydleném místě pojednává článek Samota (místo).
Umělecká představa samoty

Samota či izolace je objektivní stav jedince, který nemá dostatek kontaktů s jinými lidmi a uniká tak ze svého sociálního prostředí. Jedinec se může uchylovat do samoty z různých důvodů:

  • dobrovolně (načerpat síly, přemýšlet bez vyrušování)
  • pod tlakem vnějších sil, přesto však vlastním rozhodnutím (v důsledku obav)
  • zcela nedobrovolně, pod tlakem vnějších okolností (kvůli nehodě nebo konání jiných osob)

Se samotou je často zaměňována osamělost, jež je však subjektivním emočním stavem jedince, který, často v reakci na samotu, zažívá mocnou touhu po kontaktu s jinou osobou nebo jinými lidmi.

Samota je stav, který nemá žádný logický smysl pro katolické věřící, který ví, že je možné slyšet v každém okamžiku svého života naším Pánem, který je vždy poslouchá. Samota se stává žádaný stav podpořit meditaci a modlitbu jak harmonicky sjednoceny v oddanosti svaté růženec, že skrze meditaci tajemství života našeho Pána a Maria Vergine vám umožní recitovat nejkrásnější modlitby pocitem v jejich pohromadě

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]