Přeskočit na obsah

Samostatná operační skupina „Slezsko“

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Slezský vojvoda Michał Grażyński, maršál Edward Rydz-Śmigły a generál Władysław Bortnowski 12. října 1938 v „Západním Těšíně“

Samostatná operační skupina „Slezsko“ (polsky Samodzielna Grupa Operacyjna „Śląsk“) byla operační skupina polské armády, vytvořená 21. září 1938 k obsazení československé části Těšínska. Účastnila se též obsazení částí československé části Oravy a Spiše, po jehož provedení byla rozpuštěna.

Operační skupina se skládala zejména z vojáků 4., 14., 15., 16., 23. a 25. pěší divize polské armády a 21. divize horské pěchoty polské armády. V jejím rámci působil i jízdní pluk s celkem 837 koňmi, nově vytvořený z jednotek Velkopolského jízdního sboru a Pomořanského jízdního sboru polské armády a osm letek polského vojenského letectva (z toho dvě letky lehkých bombardérů) s celkem 103 letadly. Operační skupina byla vybavena též 234 děly a těžkým pancéřovaným vlakem. Celková početní síla operační skupiny byla 35 966 mužů. Jejím velitelem byl generál Władysław Bortnowski.

Obsazení Těšínska

[editovat | editovat zdroj]
Dekret o výlučném užívání polštiny na anektovaném území, vydaný v „Západním Těšíně“ Leonem Malhommem, delegátem slezského vojvody při Samostatné operační skupině „Slezsko“
Související informace naleznete také v článku Československo-polský spor o Těšínsko.

Po svém vytvoření byla operační skupina soustředěna v bezprostřední blízkosti československo-polských hranic a připravovala se na útok proti Československu.[1] U operační skupiny působil jako delegát slezského vojvody bývalý polský konzul v Československu Leon Malhomme, který měl odpovídat za civilní správu na území, jež se mělo obsadit.[2]

V důsledku Mnichovské krize československá vláda ustoupila polskému nátlaku a vydala Polsku část československé části Těšínska (spolu s přilehlou částí Čadecka na Slovensku), které Polsko pod hrozbou vojenského útoku požadovalo. Operační skupina obsazovala zabrané území od 2. října 1938[3] do 11. října 1938.[4]

Obsazení Oravy a Spiše

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Československo-polský spor o Oravu a Spiš.

Po obsazení východní části československého Těšínska a přilehlé části Čadecka Polsko vzneslo další územní požadavky vůči Československu, tentokrát na Oravě a Spiši. Po polském ultimátu slovenská autonomní vláda i československá vláda, které v té době stály před vyřešením územních sporů s Maďarskem, hrozbě vojenského útoku ustoupily.[5] Byla vytvořena delimitační komise k určení průběhu hranic.[6] Komise pracovala v nepřátelsky laděném prostředí, za spontánních, ale i organizovaných protestů místního obyvatelstva proti připojení k Polsku.[6]

24. listopadu 1938 zaútočil v Oravském Podzámku shromážděný dav kamením na autobus s polskou delegací a polská vláda obratem oznámila, že v zájmu zajištění klidu bude sporné území obsazeno polskou armádou. Časně ráno následujícího dne obdržel Władysław Bortnowski rozkaz zahájit obsazování slovenského území určeného k delimitaci a operační skupina zahájila vstup do Čadecka, střeženého zesílenou obranou československé armády.[6] Nastaly urputné ústupové boje se zapojením dělostřelectva a bombardérů, byly zaznamenány případy střelby civilistů do týla postupujících polských vojsk.[6] Na československé straně padli v tomto střetu čtyři vojáci a 14 bylo zraněno, operační skupina měla dva padlé a deset raněných. Sedm československých vojáků bylo zajato, z toho pět se prohlásilo za Slováky a přátele Polska a byli propuštěni.[6] Další den byla oblast obsazena polským vojskem. K podobnému střetu došlo poblíž Javoriny, kde na straně operační skupiny padl major Stefan Rago a kaprál Oleksowicz byl těžce raněn.[6]

Ukončení činnosti

[editovat | editovat zdroj]

9. prosince 1938 byla operační skupina z pohraničního území odvolána a poté byla rozpuštěna.[6]

  1. Žáček (2000), str. 9.
  2. Gawrecki (1999), str. 364.
  3. Beneš (2007), str. 199.
  4. Žáček (2004), str. 333.
  5. Borák, Žáček (1993), str. 20.
  6. a b c d e f g Borák, Žáček (1993), str. 21.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BENEŠ, Jaroslav. Stráž obrany státu 1936-1939. Dvůr Králové nad Labem: FORTprint, 2007. ISBN 978-80-86011-34-9. 
  • BORÁK, Mečislav; ŽÁČEK, Rudolf. „Ukradené“ vesnice. Český Těšín: Muzeum Těšínska, 1993. ISBN 80-85491-43-5. 
  • GAWRECKI, Dan. Studie o Těšínsku 15. Politické a národnostní poměry v Těšínském Slezsku 1918-1938. Český Těšín: Muzeum Těšínska, 1999. ISBN 80-902355-4-9. 
  • ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. ISBN 978-80-7277-172-1. 
  • ŽÁČEK, Rudolf. Studie o Těšínsku 16. Těšínsko v československo-polských vztazích v letech 1939-1945. Český Těšín: Muzeum Těšínska, 2000. ISBN 80-902355-6-5. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]