Přeskočit na obsah

Sally Mannová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sally Mannová
Sally Mannová (2011)
Sally Mannová (2011)
Narození1. května 1951 (73 let)
Lexington, Virginie
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Alma materBennington College
The Putney School
Povolánífotografka
OceněníGuggenheimovo stipendium (1987)
Prix Pictet (2021)
společník Americké akademie umění a věd (2022)
National Endowment for the Arts
Real Sociedad Fotográfica
Webová stránkasallymann.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sally Mannová, 2011

Sally Mannová, nepřechýleně Mann; rodným jménem Sally Turner Munger (* 1. května 1951 Lexington, Virginie) je americká fotografka známá svými velkoformátovými černobílými fotografiemi; nejdříve svých dětí, později krajin.

Narodila se jako třetí ze tří dětí a zároveň jako jediná dcera. Její otec Robert S. Munger byl praktický lékař a její matka Elizabeth Evans Munger pracovala v knihkupectví v univerzitě Washington and Lee University v Lexingtonu. V roce 1969 dokončila školu The Putney School, později Bennington College a Friends World College. Získala titul BA, summa cum laude, na Hollins College (nyní Hollins University) v roce 1974 a MA za kreativní psaní v roce 1975.[1] Na Putney se začala věnovat fotografii,[2] její premiérou byly snímky aktů nahého spolužáka. Zájem o fotografii podporoval její otec. Jeho kamera 5×7 se stala základem práce s velkoformátovými přístroji v pozdější době.

Po dokončení studia pracovala jako fotografka na Washington and Lee University. V polovině 70. let dokumentovala výstavbu nových školních budov Lewis Hall (nyní Sydney Lewis Hall), což vedlo k její první samostatné výstavě na konci roku 1977 v galerii umění Corcoran Gallery of Art ve Washingtonu.[3] Tyto surrealistické obrazy byly zahrnuty jako součást její pozdější první knihy Second Sight publikované v roce 1984.

Její druhý cyklus At Twelve: Portraits of Young Women (Ve dvanácti: Portréty mladých žen) publikovaný v roce 1988, způsobil kontroverzní diskuse. Snímky „zachycovaly emoce a identitu dospívajících dívek...“[4]

V polovině 90. let začala fotografovat krajinu na mokré skleněné kolódiové negativní desky 8×10 a opět používala stejný 100 let starý 8×10 měchový velkoformátový přístroj. Tyto krajiny poprvé zveřejnila na výstavě Still Time a později v roce 1997 na výstavě v Edwynn Houk Gallery v New Yorku: Sally Mann – Mother Land: Recent Landscapes of Georgia and Virginia a v roce 1999 na výstavě Deep South: Landscapes of Louisiana and Mississippi. Mnoho z těchto velkých (100×130 cm) černobílých snímků bylo pořízeno metodou mokrého kolodiového tisku z 19. století. Skleněné desky potažené kolódiem a máčené v dusičnanu stříbrném byly vystaveny ještě mokré. Vznikly tak fotografie, které New York Times označil jako „vířivé, éterické obrázky s nadpřirozenou čistotou“.[5]

Pátá kniha nese název What Remains a byla vydána v roce 2003.[6]

Šestá kniha Deep South 2005 obsahuje 65 černobílých snímků krajin.[7]

Sedmá kniha Proud Flesh vyšla v roce 2009.

Osmá kniha The Flesh and The Spirit vyšla v roce 2010 u příležitosti výstav v Virginia Museum of Fine Arts v Richmondu ve Virginii.[8]

Sama se zajímala a inspirovala díly fotografky Clementiny Hawardenové, o její tvorbu se naopak zajímala Julie Blackmonová.

Výstavní katalogy

[editovat | editovat zdroj]
  • The Lewis Law Portfolio, The Corcoran Gallery of Art, Washington DC, 1997
  • Sweet Silent Thought, North Carolina Center for Creative Photography, Durham, NC, 1987
  • Still Time, Allegheny Highland Arts and Crafts Center, Clifton Forge, VA, 1988
  • Mother Land, Edwynn Houk Gallery, New York City, NY, 1997
  • Sally Mann, Gagosian Gallery, New York City, NY, 2006
  • Sally Mann: Deep South/Battlefields, Kulturhuset, Stockholm, Švédsko, 2007
  • Sally Mann. 21st Editions, South Dennis MA, 2004, ISBN 1-892733-27-7. Sbírka samostatných fotografických tisků a básní v obalu.
  1. PBS PBS art:21 - Art in the 21st Century
  2. Richard B. Woodward, “The Disturbing Photography of Sally Mann.” ‘’The New York Times Magazine’’ cover story, September 27, 1992, page 29. http://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=9e0ce5d61e38f934a1575ac0a964958260
  3. Archives / Corcoran Gallery of Art. corcoran.org [online]. [cit. 2011-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-20. 
  4. Museum of Contemporary Photography, Chicago, IL. www.mocp.org [online]. [cit. 2011-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-12-27. 
  5. Lyle Rexer, „Art/Architecture: Marriage Under Glass: Intimate Exposures“, New York Times 19. listopadu 2000
  6. Malcolm Jones, „Love, Death, Light“, Newsweek 8. září 2003.
  7. Malcolm Jones, „Look Books[nedostupný zdroj]“, Newsweek 25. listopadu 2005]
  8. Sally Mann: The Flesh And The Spirit [online]. Virginia Museum of Fine Arts [cit. 2010-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-23. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]