Saint-Pierre-Quiberon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Saint-Pierre-Quiberon
Radnice
Radnice
Saint-Pierre-Quiberon – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 0−26 m n. m.
Stát Francie Francie
region Bretaň
departement Morbihan
arrondissement Lorient
kanton Quiberon
Saint-Pierre-Quiberon
Saint-Pierre-Quiberon
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 7,54 km²
Počet obyvatel 2 158 (2010)
Hustota zalidnění 286 obyv./km²
Správa
Starosta Geneviève Marchand
Oficiální web www.saintpierrequiberon.fr
PSČ 56510
INSEE 56234
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Saint-Pierre-Quiberon [sɛ̃pjɛʁkibʁɔ̃] (bretonsky Sant-Pêr-Kiberen) je francouzská obec v departementu Morbihan v regionu Bretaň.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Saint-Pierre-Quiberon leží na severní části poloostrova Quiberon a obklopují ho obce Plouharnel na severu a Quiberon na jihu. Saint-Pierre-Quiberon se skládá ze 16 vesnic: Le Praner de Penthièvre, Portivy, Kerhostin, Runaron, Le Roch, Keraude, Le Praner, Kergroix, Kermahé, Kerdavid, Keridenvel, Kerbourgnec, Kervihan, Kerboulevin, Petit Rohu a Grand Rohu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší nálezy hrobů a kosterních pozůstatků pocházejí z mezolitu kolem 5000 let př. n. l. V období neolitu (asi 4500-2000 př. n. l.) zde vznikly megalitické památky menhiry, dolmeny a kromlech.

V době bronzové se zde objevili Keltové. Galské kmeny porazili Římané v roce 56 př. n. l.

Kolem roku 435 dobyli Bretaň Anglosasové a začala christianizace území.

V roce 1653 se farnost Saint-Pierre osamostatnila od Quiberonu.

V roce 1746 se zde vylodil anglický admirál Lestock a vojáci Saint-Pierre dobyli. Z tohoto důvodu začala v roce 1748 výstavba pevnosti Penthièvre.

V červnu 1795 během Velké francouzské revoluce se zde vylodila francouzská šlechtická emigrace podporovaná Angličany, ale republikánská armáda výsadek potlačila.

Když na konci 18. století Nicolas Appert objevil způsob konzervace potravin, v Quiberonu se začalo rozvíjet konzervárenství, z čehož profitoval i Saint-Pierre.

V roce 1856 se Saint-Pierre oddělil Quiberonu jako samostatná obec.

Dne 23. července 1882 byla zprovozněna železniční trať Auray – Quiberon a v obci byla otevřena tři nádraží Saint-Pierre, Kerhostin a Penthièvre.

Během druhé světové války byl poloostrov okupován německou armádou od června 1940 do 10. května 1945 a byl osvobozen až dva dny po vyhlášení kapitulace.

V roce 1962 byla obec Saint-Pierre přejmenována na Saint-Pierre-Quiberon.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Côte Sauvage (Divoké pobřeží)
  • kostel z roku 1935
  • kaple ve vsi Lotivy z roku 1845
  • kaple ve vsi Penthièvre
  • prehistorické památky jako dolmen, kromlech, menhiry a megalitické řady
  • pevnost Penthièvre

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saint-Pierre-Quiberon na francouzské Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]