Přeskočit na obsah

Sachseln

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sachseln
Sachseln
Sachseln
Sachseln – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška483 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonObwalden
Sachseln
Sachseln
Sachseln, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha53,89 km²
Počet obyvatel5 146 (2018)[1]
Hustota zalidnění95,5 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.sachseln.ch
PSČ6072 Sachseln
6073 Flüeli-Ranft
Označení vozidelOW
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sachseln je obec ve švýcarském kantonu Obwalden. Leží přibližně 3 kilometry jižně od hlavního města kantonu, Sarnenu, v nadmořské výšce 483 metrů. Žije zde přibližně 5 100[1] obyvatel.

Sachseln leží v údolí Sarneraatal na jihovýchodním břehu jezera Sarnersee v nadmořské výšce 483 m n. m. Nejnižším bodem je hladina Sarnersee v nadmořské výšce 469 m n. m., nejvyšším bodem je Brünig-Haupt v nadmořské výšce 2312 m n. m. Na východní straně hranice obce téměř zcela kopíruje tok řeky Grosse Melchaa, zatímco na západě probíhá hranice dlouhými úseky korytem řeky Kleine Melchaa. K Sachselnu patří také západní strana údolí Melchtal.

Obec se dělí na hlavní obec Sachseln, výše položené poutní místo Flüeli-Ranft (do 19. století známé jen jako Berg[2]) a vesnice Edisried a Ewil na jihu, s chatařskou oblastí Ried na jižním břehu jezera Sarnersee.

Na území obce Sachseln se nachází střed Švýcarska, a to v oblasti Älggi-Alp.

Sachseln okolo roku 1900

První zmínka o obci pochází z roku 1173 pod názvem Sahcslen.[3] V dolní části obce se nachází pohřebiště, pravděpodobně z raného středověku. Archeologický výzkum přinesl doklady o románském kostele z 12./13. století, z něhož se do dnešních dnů dochovala zvonice. V roce 1275 se kostel objevuje v textu Liber decimationis kostnického biskupství jako nejchudší kostel ve středním Švýcarsku. Nová budova z let 1672–1684 je významnou památkou švýcarského raného baroka. Od roku 1679 je zde také pohřben bratr Klaus (Bruder Klaus). Původní hrob poustevníka se nachází v kapli připojené k věži. Hrabě Ulrich von Lenzburg daroval kolem roku 1100 svůj majetek v Sachselnu opatství Beromünster. Až do 15. století měly dvorské právo také kláštery St. Blasien ve Schwarzwaldu a Murbach-Luzern. Ve 14. století drželi církevní právo Habsburkové. Právo kolatury přešlo de facto v roce 1415, de iure v roce 1461 na kanton Obwalden, po roce 1786 na církevní obec Sachseln a v roce 1970 na reorganizovanou farnost Sachseln. Od 14. století byla místní správa v kompetenci farnosti. Podle kantonální ústavy z roku 1850 se dělila na farnosti pro obyvatele, občany a korporace. V roce 1970 byla vytvořena farnost a v roce 1992 byla občanská farnost začleněna do farnosti obyvatel. Za využitelný společný majetek (les, společná půda, alpy) odpovídá obec.[3]

Poutě daly vzniknout hostincům již v 15. a 16. století a od té doby ovlivňují život v obci. Zemědělství a chov dobytka formovaly hospodářství obce až do poloviny 20. století. Výstavba silnice do Brünigu (kolem roku 1860) a napojení na železnici Brünigbahn (1888) podpořily cestovní ruch a udělaly ze Sachselnu lázeňskou obec. Kolem roku 1900 byla v Sachselnu postavena továrna na dřevěné zboží. V důsledku kantonální podpory průmyslu v 50. a 60. letech 20. století se v obci usadily další významné podniky (potravinářství, pohonná technika, kovové filtry); v roce 1990 poskytoval obchod a průmysl 54 % pracovních míst a v roce 2005 více než 60 %.[3]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

K 31. prosinci 2021 v obci žilo 5172 obyvatel.[4]

Kostel v Sachselnu

Vývoj populace

[editovat | editovat zdroj]

V 18. století nedocházelo k nárůstu počtu obyvatel kvůli vysoké dětské úmrtnosti. Mezi lety 1799 a 1920 počet obyvatel vzrostl jen nepatrně. Důvodem byl nedostatek pracovních míst a s tím související migrace do jiných regionů Švýcarska a do zámoří. Od konce druhé světové války se situace zásadně změnila. Vzniklo mnoho pracovních míst ve větších podnicích a došlo také k přistěhovalectví ze zahraničí. Mezi lety 1941 a 2018 se tedy počet obyvatel zvýšil o 243 %, tedy o více než 3000 osob.

Vývoj počtu obyvatel[3]
Rok 1744 1799 1837 1850 1860 1870 1880 1888 1900 1910 1920 1930 1941 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010
Počet obyvatel 1292 1250 1358 1506 1485 1645 1701 1557 1628 1821 1885 2016 2117 2423 2721 3059 3406 3819 4305 4850
Rodný dům bratra Klause

Téměř všichni obyvatelé mluví německy jako každodenním hovorovým jazykem, a to místním alemanským dialektem, zvaným Obwaldnerdeutsch. Při sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 92,8 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 1,5 % srbochorvatštinu, 1,0 % italštinu a portugalštinu a 0,9 % albánštinu.

Národnostní složení

[editovat | editovat zdroj]

Z celkového počtu 5 146 obyvatel na konci roku 2018 bylo 4 490 (87,25 %) švýcarských státních příslušníků. Většina přistěhovalců pochází ze střední Evropy (Německo, Rakousko a Nizozemsko), jižní Evropy (Portugalsko a Itálie), bývalé Jugoslávie (Srbsko, Chorvatsko, Kosovo, Severní Makedonie a Bosna a Hercegovina) a Asie (Srí Lanka, Sýrie a Irák). Při sčítání lidu v roce 2000 mělo 3 781 osob (87,83 %) švýcarské občanství, z toho 133 osob mělo dvojí občanství.

Sachseln je napojen na dálnici A8. V roce 1997 byl otevřen 5,1 km dlouhý obchvatový tunel Sachseln, který od té doby odlehčil obci od průjezdné dopravy.[5]

Sachseln leží na železniční trati Brünigbahn; železniční stanice Sachseln a zastávka Ewil Maxon na trati, v současnosti patřící pod společnost Zentralbahn, zajišťují spojení vlakovými spoji směrem na Lucern a přes průsmyk Brünig do Meiringenu a Interlakenu. Z nádraží Sachseln jezdí do místní části Flüeli-Ranft autobusová linka Postauto. Kromě toho jezdí večer poštovní autobusy ze Sarnenu přes Kerns do Flüeli-Ranft.

  • Mikuláš z Flüe (známý také jako bratr Klaus, 1417–1487), narodil se v osadě Flüeli a většinu života prožil v Sachselnu

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sachseln na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. VON FLÜE, Niklaus. Sachseln im 19. Jahrhundert. Chronik und Geschichte der Gemeinde. Kerns: Eigenverlag, 2006. S. 10. (německy) 
  3. a b c d GAROVI, Angelo. Sachseln [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2011-02-09 [cit. 2022-10-20]. Dostupné online. (německy) 
  4. Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2021 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2022-08-25 [cit. 2023-06-25]. Dostupné online. (německy) 
  5. Ausbau-Etappe Umfahrung Sachseln - Eröffnung 1997 [online]. Sarnen: Tiefbauamt Obwalden, 2012 [cit. 2022-10-20]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]