SMS Warasdiner (1912)
 SMS Warasdiner | |
| Základní údaje | |
|---|---|
.svg){kind=small} | |
| Typ | torpédoborec |
| Zahájení stavby | 1911 |
| Spuštěna na vodu | 1912 |
| Uvedena do služby | září 1914 |
| Osud | vyřazen |
| Předchůdce | třída Huszár |
| Následovník | třída Tátra |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 386 t[1] |
| Délka | 68,4 m (na vodorysce) |
| Šířka | 6,25 m |
| Ponor | 1,7 m |
| Pohon | 4 kotle 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 6000 hp |
| Rychlost | 30 uzlů |
| Dosah | 500 nám. mil při 28 uzlech |
| Posádka | 75 |
| Výzbroj | 2× 7cm L/45 K 97 Škoda (2×1) 4× 7cm L/30 TAG Škoda (4×1) 4× 450mm torpédomet (2×2) |
SMS Warasdiner byl torpédoborec rakousko-uherského námořnictva z období první světové války. Ve službě byl v letech 1914–1920. Po válce byl předán Itálii, která jej nechala sešrotovat.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Torpédoborec byl původně objednán roku 1911 jako čínský Lung Tuan. Zamýšlen byl jako prototyp dvanáctičlenné třídy čínských torpédoborců, nakonec však zůstal osamocen.[2] Plavidlo postavila loděnice Stabilimento Tecnico Triestino v Terstu. Stavba byla zahájena roku 1911 a roku 1912 byl trup spuštěn na vodu. V srpnu 1914 plavilo převzalo Rakousko-uhersko a v září 1914 jej zařadilo do svého námořnictva.[1]
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Torpédoborec konstrukčně vycházel z třídy Huszár. Výzbroj tvořily dva kanóny 7cm L/45 K 97 Škoda, čtyři kanóny 7cm L/30 TAG Škoda a dva dvojité 450mm torpédomety. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Yarrow a dva čtyřválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí o celkovém výkonu 6000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 30 uzlů.[1]
Služba[editovat | editovat zdroj]
Dne 11. srpna 1915 se Warasdiner zapojil do útoku torpédoborců na italské pobřeží. Sám ostřeloval nádraží v San Spiritu.[3] Další akce se Warasdiner účastnil 5. prosince 1915. Přitom v ústí řeky Bojany rozstřílel na mělčině uvázlou francouzskou ponorku třídy Pluviôse Fresnel a její posádku zajal.[4] Dne 15. května 1917 byl v druhé bitvě v Otrantské úžině součástí krycího svazu.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c WARASDINER destroyer (1914) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Austria's Destroyers, Part One [online]. Avalanche Press, rev. 2015 [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. 5. díl. Rok 1918. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-102-7. S. 83.[Dále jen Hrbek, 2002.]
- ↑ Hrbek, 2002, s. 85.
- ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. 108 s. ISBN 80-85983-84-2.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu SMS Warasdiner na Wikimedia Commons
