Sítina klubkatá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxSítina klubkatá
alternativní popis obrázku chybí
Sítina klubkatá (Juncus conglomeratus)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádlipnicotvaré (Poales)
Čeleďsítinovité (Juncaceae)
Rodsítina (Juncus)
Binomické jméno
Juncus conglomeratus
L., 1753
Synonyma

Juncus glomeratus

Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dozrávající květenství

Sítina klubkatá (Juncus conglomeratus) je trsnatá, matně zelená, vlhkomilná rostlina, druh rodu sítina. Roste téměř v celé Evropě, kde zasahuje až za polární kruh, na severu Afriky, v Jihozápadní i Přední Asii. Jako nepůvodní se vyskytuje v Severní a Jižní Americe, Makaronésii, Austrálii i na Novém Zélandu. Tato planě rostoucí rostlina je v České republice poměrně hojná, roste od nížin až do podhůří.[2][3]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Jednoděložná rostlina rostoucí hlavně na málo úrodných, vlhkých až mokrých, neutrálních i kyselých půdách. Vyskytuje se na slunných místech na vřesovištích, v mokřadech, v proláklinách vlhkých travnatých porostů, podél mokrých lesních cest, břehů řek i rybníků, nesnáší však brakickou vodu. Obvykle rozkvétá v červnu a červenci.[2][3][4]

Prosperuje i na lidmi vytvořených vlhkých průmyslových odvalech a skládkách, kde jsou rostliny schopné do svých kořenů absorbovat silné koncentrace železa, manganu, zinku, mědi a olova.[5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá, hustě trsnatá bylina vyrůstající z rozvětveného, krátce děleného oddenku položeného v hloubce 20 až 50 cm. Matně zelené lodyhy s nepřerušovanou dření bývají vysoké 30 až 100 cm a 1 až 2 mm tlusté, jsou přímé, drsné a zřetelně rýhované. Bývají bezlisté, jen u báze mají několik prázdných, hnědých, šupinovitých pochev. Přízemní listy jsou trávovité, ploché a na konci zašpičatělé.

Na vrcholu lodyhy pod květenstvím vyrůstá rozšířený listen dlouhý 10 až 20 cm. Roste směrem vzhůru a přerůstá květenství, které je tak zdánlivě postranní; ke konci vegetace se listen sklápí. Kruželovité květenství, 2 až 4 cm dlouhé, je tvořeno drobnými, oboupohlavnými květy vytvářejícími hustá, stažená klubka. Květy mají ve dvou přeslenech šest žlutohnědých, kopinatých okvětních lístků 3 mm velkých, tři tyčinkyprašníky a třídílný semeník s jedinou krátkou čnělkoubliznou. Květy neprodukují nektar a pyl potřebný k opylení je přenášen větrem.

Plody jsou hnědé, lesklé, vejčité, třídílné tobolky až 3 mm velké. Obsahují několik oválných, asi 0,5 mm velkých, hnědých semen s přívěskem, která si podržují klíčivost až pět let.[2][3][4][6]

Význam[editovat | editovat zdroj]

V současnosti je ekonomický význam sítiny klubkaté mizivý. Na některých místech má její výskyt téměř invazní charakter.[4][6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-08]
  2. a b c CIBULKA, Radim. BOTANY.cz: Sítina klubkatá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 10.08.2009 [cit. 2016-05-16]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c KIRSCHNER, Jan. Species Plantarum Flora of the World, Part 8: Juncus conglomeratus [online]. Australian Biological Resources Study, Canberra, AU, rev. 2002 [cit. 2016-05-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c Wilde planten: Juncus conglomeratus [online]. Wilde planten in Nederland en België, NL [cit. 2016-05-16]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  5. HENRIQUES, Fernando S.; FERNANDES, José Carlos. Metal uptake and distribution in rush (Juncus conglomeratus L.) .... S. 253–260. Elservier [online]. Elservier Publishing, Amsterdam, NL, 02.1991 [cit. 16.05.2016]. Čís. 102, s. 253–260. Dostupné online. ISSN 0020-0190. (anglicky) 
  6. a b Juncus conglomeratus [online]. eMonocot Team, London, UK [cit. 2016-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-05. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]