Sándor Tatay

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sándor Tatay

Spisovatelova pamětní deska v Budapešti
Narození 6. května 1910
Bakonytamási, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 2. prosince 1991 (ve věku 81 let)
Budapešť, MaďarskoMaďarsko Maďarsko
Povolání spisovatel
Významná díla Rodina Simeonových,
Pušky a holubi
Ocenění Kossuthova cena
Cena Attily Józsefa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sándor Tatay (6. května 1910, Bakonytamási, Vesprémská župa2. prosince 1991, Budapešť) byl maďarský spisovatel.[1][2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny evangelického faráře. Střední školu navštěvoval v městech Tata, Pápa a Szarvaš, poté studoval teologii na sopronské Evangelické teologické univerzitě a filosofii na Pécské univerzitě. Pak se vydal pěšky na cestu Evropou a po návratu do vlasti pracoval nejprve jako dělník a poté úředník.[1] Redigoval časopis Kelete Népe, později byl vedoucím Oddělení literatury pro mládež Svazu maďarských spisovatelů.[2]

Publikovat začal počátek 30. let 20. století a soustřeďoval se především na díla s vesnickou tematikou a zobrazoval nesmiřitelné třídní rozpory v maďarské společnosti a úpadek hodnot středních vrstev. Po druhé světové válce do roku 1955 nepublikoval a pracoval jako ředitel penziónu poblíž jezera Balaton.[3].

Jde o autora povídek, románů a knih pro mládež. Za své dílo, přeložené do devíti jazyků, obdržel třikrát cenu Attily Józsefa (1957, 1961 a 1979).[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Az eke (1931), román,
  • Jelek a porban (1939, Známebí v prachu), povídky,
  • Zápor (1941, Liják), román,
  • Csipke (1942, Krajka), povídky,
  • Húshagyókedd (1943, Masopustní úterý), román,
  • Ének a szőlőhegyről (1955), povídky
  • Kinizsi Pál (1955, Pál Kinizsi), historický román pro mládež z 15. století o legendárním maďarském vojevůdci vojska krále Matyáše Korvína. Tento muž, označovaný jako „vítěz nad Turky“ , se na generála vypracoval z mlynářského učedníka.
  • A Simeon család (1955-1964, Rodina Simeonových), pětidílný románový cyklus popisující na příběhu tří generací šlechtické rodiny maďarskou společnost od počátku 20. století do padesátých let.
    • A Simeon-ház (1955, Dům Simeonových),
    • A második leány (1956, Druhé z děvčat),
    • Kenyér és virág (1959, Chléb a květy),
    • A nyugati Kapu (1962, Západní brána),
    • Az ítélet napja (1964, Soudný den).
  • Vulkán (1958, Sopka), román,
  • Ház a sziklák alatt (1959, Dům pod skalou), scénář k filmu režiséra Károlyho Makka.
  • Üvegcsengő (1960, Skleněný zvonek), pohádky,
  • Puskák és galambok (1960, Pušky a holubi), dobrodružný román pro mládež o příhodách šestice kamarádů v Maďarsku na podzim roku 1919, kteří pomáhají k útěku úřady pronásledovaného otce jednoho z nich.
  • Kelj fel és járj! (1961, Vstaň a choď!), povídky.
  • Bujdosásunk története (1967, Příběh našeho ukrývání), román pro mládež založený na autorových zážitcích z dětství.
  • Diszharmónia (1968, Disharmonie), román,
  • A szerelem szőnyege (1970, Koberec lásky), román,
  • Eszter és a fajdkakas (1971, Ester a tetřev)
  • Meglepetéseim könyve (1974, Kniha mých překvapení), román pro mládež založený na autorových zážitcích z dětství.
  • Lyuk a tetőn (1977, Díra ve střeše), autobiografický román.
  • Hét szűk évtized (1983, Sedm desetiletí), autobiografický román.

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Slovník maďarských spisovatelů, Odeon, Praha 1971, str. 337
  2. a b Slovník autorů literatury pro děti a mládež I., LIBRI, Praha 2007, str. 748
  3. http://www.hunlit.hu/tataysandor,en

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]