Nojd

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Sámský šamanismus)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Šaman

Nojd[1] někdy také Noid[2] (severosámsky noaidi, lulejskou sámštinou noajdde, jihosámsky nåejttie, skoltskou sámštinou nōjjd, terskou sámštinou niojte, kildinskou sámštinou noojd/nuojd) je sámský šaman ve skandinávských zemích, který představuje domorodé přírodní náboženství. Většina nojdských praktik zanikla během 17. století, nejpravděpodobněji proto, že odolávala křesťanství a královské autoritě. Jejich činy byly soudy označovány jako „magické“ nebo „čarodějné“ (viz čarodějnictví). Některé sámské šamanské víry a praktiky se shodovaly s některými v sibiřských kulturách.[3] Dnes již oficiálně žádný šaman neexistuje.

Popis a historie[editovat | editovat zdroj]

Nojdové, sámští šamani, byli tradičně léčiteli a ochranáři. Nojdové měli roli zprostředkovatele mezi lidmi a duchy. K uskutečnění tohoto zprostředkování nojdové komunikovali s duchovním světem a zeptali se, jaká obětí musí člověk udělat, aby se mu mohlo vrátit dobré zdraví, aby byl úspěšný v lovu jídla a dokonce i aby bylo dobré počasí. Nojdi navrhovali oběti pro obnovení rovnováhy mezi smrtelným a nesmrtelným světem. Použitím tradičního bubnu, který je nejdůležitějším symbolem a nástrojem sámského šamana, nojd vyvolával pomoc od dobročinných duchů a uskutečnil cestu mimo tělo prostřednictvím „volné duše“ za pomocí dalších členů sídy. Sámové rozlišují mezi „svobodnou duší“ a více světskou „duší těla“; „duše těla“ není schopna překonat rozdělení, oddělující duchovní podsvětí od více světského, hmotného, reálného světa.[4]

Nojd se mohl zapojit do jakékoliv záležitosti, která vyžadovala moudrost; říká se, že přijímali za své služby platby. Aktivity zahrnovaly hojení lidí, pomáhání dětem, rozhodování o sobech a jejich ochranu těch, kteří představovaly nejdůležitější zdroj potravy a byly také používány jako platidlo. [zdroj?]

Zdroje, z nichž se dozvídáme o nojdech, jsou soudní protokoly, příběhy, nástroje z archeologických vykopávek (jako jsou opasky) a misijní zprávy. Že byli nojdové potrestáni a v některých případech odsouzeni k smrti kvůli jejich „čarodějnictví“ by se snad mělo spíše interpretovat jako pokus o vymazání opozice vůči královské koruně.[zdroj?] Podle zákona neexistovala žádná svoboda náboženství během většiny 19. století a dříve, neboť švédská luteránská církev byla jediným povoleným náboženstvím (s výjimkou pro některé dočasné cizince). Švédští kněží podporovali přesvědčení o tom, že nojdové provozují čarodějnictví.

Zbytky hudební tradice[editovat | editovat zdroj]

U Sámů byla mimořádně důležitá šamanistická formy uctívání bubnování a tradičního zpěvu joik.[4] Na šamanských obřadech byly zpívání některé joiky;[5] tato paměť je uchována i ve folklórním textu (šamanský příběh).[6][5]

Před nedávnem byly joiky zpívány ve dvou různých stylech, z nichž jeden je zpíván pouze mladými lidmi. Druhý joik může být identifikován s „mumláním“ joiků, připomínajícím zpěvy nebo magické kouzla.[7]

Několik překvapivých vlastností písní joik lze vysvětlit porovnáním hudební ideálů, jak bylo pozorováno v joikových písních a kontrastu s hudebními ideály jiných kultur. V některých případech joiky napodobují přirozené zvuky. To může být v kontrastu s jinými cíli, konkrétně se alikvótním zpěvem a belcantem, kdy oba využívají lidských řečových orgánů k dosažení „nadlidských“ zvuků.[8] V mnoha jiných kulturách jsou také přítomny alikvotní zpěvy a imitace zvuků v šamanismu.[9][10] Zvukové imitace může sloužit i jiným účelům, jako jsou hry a jiné zábavy,[11][12] stejně jako pro důležité praktické účely, jako je vábení zvířat během lovu.[11]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Noaidi na anglické Wikipedii.

  1. Sámové v Norsku [Hospodářská a kulturní studia (HKS)]. www.hks.re [online]. [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. (česky) 
  2. REDAKCE@ALUZE.CZ, Aluze -. Noidova smrt. Pověsti a pohádky z Laponska.. aluze.cz [online]. [cit. 2017-12-18]. Dostupné online. (Czech) 
  3. Voigt 1966: 296
  4. a b HOLLOWAY, Alan “Ivvár”. The Decline of the Sámi People’s Indigenous Religion [online]. TexasU. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Szomjas-Schiffert 1996: 56, 76
  6. Voigt 1966: 145
  7. Szomjas-Schiffert 1996: 64
  8. Szomjas-Schiffert 1996: 74
  9. Hoppál 2006: 143. dasa.baua.de [online]. [cit. 2017-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 
  10. Diószegi 1960: 203
  11. a b Nattiez: 5
  12. Deschênes 2002

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RASMUSSENOVÁ, Nelly. Děti severských šamanů. Rudná u Prahy: Fleur, 1995. ISBN 80-900616-0-5. 
  • DIÓSZEGI, Vilmos. Sámánok nyomában Szibéria földjén. Egy néprajzi kutatóút története. Budapest: Magvető Könyvkiadó, 1960. Dostupné online. (Hungarian)  Kniha byla přeložena do angličtiny: DIÓSZEGI, Vilmos. Tracing shamans in Siberia. The story of an ethnographical research expedition. Translated from Hungarian by Anita Rajkay Babó. Oosterhout: Anthropological Publications, 1968. (anglicky) 
  • HOPPÁL, Mihály. Sámánok Eurázsiában. Budapest: Akadémiai Kiadó, 2005. ISBN 963-05-8295-3. (Hungarian)  Název znamená „Šamani v Euroasii“, kniha vyšla také v němčině, estonštině a finštině. Místo vydavatele s krátkým popisem knihy (v maďarštině) .
  • HOPPÁL, Mihály. Macht Musik. Musik als Glück und Nutzen für das Leben. Redakce Gerhard Kilger. Köln: Wienand Verlag, 2006. Dostupné online. ISBN 3-87909-865-4. Kapitola Music of Shamanic Healing. (anglicky) 
  • 13; 32 Skladby jsou k dispozici online z webových stránek o etnopotiky Jerome Rothenberga.
  • SZOMJAS-SCHIFFERT, György. Lapp sámánok énekes hagyománya • Singing tradition of Lapp shamans. Budapest: Akadémiai Kiadó, 1996. ISBN 963-05-6940-X. (maďarsky, anglicky) 
  • VOIGT, Vilmos. A varázsdob és a látó asszonyok. Lapp népmesék. Budapest: Európa Könyvkiadó, 1966. (Népek meséi). (maďarsky)  Název znamená: „Kouzelný buben a jasnovidné ženy. Sámské lidové pohádky“, série znamená: „Příběhy lidí“.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • DESCHÊNES, Bruno. Inuit Throat-Singing [online]. The Magazine for Traditional Music Throughout the World, 2002. Dostupné online. (anglicky)