Rychlodráha Praha – letiště Ruzyně – Kladno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Rychlodráha Praha–Kladno je po více než desetiletí vžitý název pro projekt kapacitní příměstské železniční trati ze stanice Praha Masarykovo nádraží do Kladna (Kladno-Ostrovec[1]) s odbočkou na letiště Ruzyně, vybudované formou modernizace části nynější tratě 120 Praha – Rakovník, někdejší Buštěhradské dráhy. V současné době je projekt zmrazen a zvažuje se možnost, že z důvodu nižších nákladů a složitosti dostane přednost úsek Praha-Veleslavín – Kladno-Ostrovec.[2] Projekt nesl v 90. letech označení PRaK a o deset let později Aircon.[3].

Tato železniční trať je stejně jako prodloužení tratě metra A již od počátku 90. let 20. století předmětem žhavých diskusí komunální politiky, často byl spor vnímán jako otázka „metro, nebo rychlodráhu?“.

Projekt modernizace trati[editovat | editovat zdroj]

Historie projektu[editovat | editovat zdroj]

Projekt společnosti PRaK na spojení Prahy přes letiště Ruzyně s Kladnem se objevil v 90. letech. Již tehdy se pro stavbu vžil název „rychlodráha“. Ministerstvo dopravy a spojů trať zařadilo do dokumentu Rozvoj dopravních sítí v ČR do roku 2010, usnesení vlády ČR č. 714 ze 14. 7. 1999 ji v rámci národního rozvojového plánu schválilo i s napojením na IV. multimodální železniční koridor. Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo projekt železniční rychlodráhy usnesením č. 13/21 ze dne 11. 1. 1996. Zprovoznění se v jisté fázi plánovalo na rok 2004. Prodloužení metra A ze stanice Dejvická nebo metra B ze stanice Zličín k letišti bylo v té době hodnoceno jako nevýhodné a jako nehospodárný souběh dvou páteřních kolejových systémů.[4]

Projekt však neměl jednoznačnou podporu a byl opakovaně odkládán na neurčito. V roce 1999 Česká správa letišť objednala vypracování projektu úseku z centra Prahy na letiště s tím, že prodloužení do Kladna by bylo až dodatečnou fází – takto pojímaly priority i České dráhy v roce 2001. Podle tohoto projektu měly letištní vlaky mít minimum zastavení: Masarykovo nádraží, Dejvice, Terminál Jih (Dlouhá míle) a letiště, zatímco ostatní mezilehlé zastávky by obsluhovaly vlaky v trase Praha – Kladno nebo další vložené spoje. V té době se hovořilo o tom, že v relaci na letiště a z letiště mělo platit speciální vysoké jízdné. V Praze 6 vzniklo a vyvíjelo aktivitu občanské sdružení „Chceme metro, nechceme rychlodráhu“, jemuž se podařilo přípravu zablokovat.[4]

Projekt s názvem „Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně, projekt PRaK“ byl prezentován v roce 2004, kdy probíhalo územní řízení pro 1. etapu.[1] Pro druhou etapu (Ruzyně – Kladno) byla do roku 2004 dokončena územně technická studie a v roce 2003 byly připraveny podklady pro dokumentaci pro územní řízení.[1]

Přibližně v roce 2004 vydaly Středočeský kraj a hlavní město Praha memorandum, v němž modernizaci železniční tratě označily za prioritu.[5]

Pilotní projekt ministerstva dopravy doporučilo ministerstvo financí vládě v rámci programu PPP (partnerských projektů veřejného sektoru se soukromými firmami) a ta jej projednávala na zasedání 12. ledna 2005.[6] Městské části Praha 6 a Praha 7 měly v té době k projektu negativní stanovisko,[6] Praha 6 preferovala metro před modernizací železnice.[7] Pražský radní Radovan Šteiner[6] i náměstek primátora Jan Bürgermeister[7] tou dobou uvedli, že výstavba trati není v rozporu s prodloužením metra, Šteiner však očekával alespoň 50% finanční podíl státu na financování nového úseku metra.[6] Vláda 19. ledna vzala návrh ministerstva financí na vědomí, ale žádným způsobem projekt nepodpořila.[7][8]

2. února 2005 Rada Středočeského kraje vyslovila souhlas s tím, aby přípravou II. etapy (úseku Ruzyně – Kladno) byla pověřena státní organizace Správa železniční dopravní cesty.[5][9]

V prosinci 2007 Dopravní fakulta ČVUT dokončila na základě zadání ministerstva dopravy studii „Posouzení variant železničního spojení Praha – Letiště Praha-Ruzyně – Kladno“, kde porovnala čtyři varianty řešení.[10][11]

25. října 2007 zastupitelstvo města Prahy schválilo do konceptu změny územního plánu, aby k letišti téměř souběžně s železniční rychlodráhou vedla i trasa metra s rokem dokončení asi 2018, proti prodloužení metra byla Strana zelených, která tento souběh označila za plýtvání.[12]

2. listopadu 2007 se konalo setkání ministra dopravy, středočeského hejtmana, pražského primátora, starosty Prahy 6 a generálních ředitelů SŽDC a DP Praha, jejichž cílem bylo dosažení společného memoranda.[11]

V únoru 2008 Praha 6 oznámila změnu stanoviska a začala železniční rychlodráhu podporovat, zejména s odvoláním na studii provedenou ČVUT a na rozhodnutí, že bude prodlouženo i metro, a za podmínek, že některé úseky budou vedeny pod zemí a že trať bude sloužit jen osobní dopravě. Strana zelených však byla proti souběhu a preferovala před metrem na letiště železnici.[13]

29. dubna 2008 vydali ministr dopravy, středočeský hejtman, pražský primátor, starostové městských částí Praha 7 a Praha 6 (starosta Prahy 6 podmíněně) a 1. náměstek primátora města Kladna společné memorandum k realizaci stavby. Podpořili trať dvoukolejnou, elektrizovanou, ve stopě Buštěhradské dráhy s odbočkou na letiště, s konečnou stanicí v centru Prahy. Realizována má být do konce roku 2013. Má být zařazena do systému Pražské integrované dopravy. Otázka financování výstavby zůstala v deklaraci otevřená.[10]

V současné době je projekt oficiálně prezentován pod názvem Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně. Objednatelem je státní organizace Správa železniční dopravní cesty a přípravnou dokumentaci zhotovují Metroprojekt Praha a. s. a SUDOP Praha a. s. V květnu 2008 byla přípravná dokumentace předložena k veřejnému projednání, se zapracovanými připomínkami má být k dispozici do konce března 2009.[14]

V lednu 2009 se objevila zpráva, že termín 2013 se nepodaří dodržet a kvůli nevyřešenému financování a územnímu plánu se nejméně o dva roky odloží.[3] V lednu 2009 nový středočeský hejtman David Rath vyzval nového ministra dopravy Petra Bendla k urychlení projektu.[15] V září 2009 ministerstvo dopravy oznámilo, že se projekt pozastavuje kvůli napjaté situaci státního rozpočtu a úsporným opatřením vlády Jana Fischera [16]. Deník Blesk však přišel se spekulací, že stavbu blokuje sám ministr dopravy Gustáv Slamečka z důvodu, že má vést v blízkosti domu, kde bydlí.[17] Středočeský hejtman David Rath navrhl zlevnit projekt o deset miliard tím, že na území Prahy 6 bude upuštěno od hloubené varianty, ale to by odporovalo požadavku Prahy 6.[16]

11. listopadu 2011 média referovala, že se ministr dopravy Pavel Dobeš a středočeský hejtman David Rath dohodli, že jako první bude postaven úsek z Veleslavína k letišti do Ruzyně, a to tak, aby byl zprovozněn současně s prodloužením tratě A metra z Dejvic přes Veleslavín do Motola, které má být dokončeno v roce 2014. Mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla upřesnil, že v té době by měl být železniční úsek alespoň rozestavěn. Následně by trať byla prodloužena z Ruzyně do Kladna. Pro výstavbu se počítá s podporou z evropských fondů. Výstavba úseku z Veleslavína na Masarykovo nádraží, která má být kvůli tunelovým úsekům podstatně dražší, byla odložena na neurčito.[18]

Popis projektu[editovat | editovat zdroj]

Trať má být dimenzována v úseku Praha – letiště pro rychlost 80 km/h.[1][10] V úseku letiště – Kladno se původně uvažovalo o rychlosti 100 km/h s místními sníženími na 80 km/h a zvýšením na 120 km/h,[1] později se psalo o traťové rychlosti převážně 120 km/h, pro naklápěcí soupravy v budoucnu 145 km/h,[9] přičemž zvýšení rychlosti umožnila přeložka mezi Unhoští a Kladnem.[9]

Nemá sloužit dálkové (koridorové) dopravě.[10] 1. etapa (úsek Praha – letiště) má měřit asi 20 km s dobou jízdy 26,5 minut,[1] úsek letiště – Kladno také asi 20 km s jízdní dobou původně odhadovanou na asi 15 minut,[1] později na 22 minut pro zastávkové vlaky a 10 minut pro rychlíky.[1] Předpokládal se interval zastávkových spojů v ranní a odpolední špičce 20 minut a vložené zrychlené spoje na Chomutov.[9]

V roce 2001 projekt pro ČSL předpokládal do Kladna provoz hybridními nízkopodlažními soupravami ADtranz montovanými v ČR, umožňujícími jak napájení z troleje, tak z dieselových motorů, a v pražské větvi ryze elektrickými soupravami.[4]

Předpokládají se zastávky Praha-Bubny, Praha-Výstaviště, Praha-Letná (příležitostná zastávka), Praha-Dejvice, Praha-Dlouhý Lán (přidaná oproti starším záměrům), Praha-Veleslavín, Praha-Liboc, Praha-Ruzyně, Praha-Dlouhá míle.[10] U zastávky Praha-Dlouhá míle má být zřízen autobusový terminál, záchytné parkoviště P+R a úschovna kol B+R.[10] Na pražském Masarykově nádraží má být zřízen nový, severní vestibul, který má být pohyblivými chodníky propojen jak se starým vestibulem, tak se stanicí metra Florenc a hlavním nádražím a utvořit tak propojený terminál Praha-centrum.[10]

Od nádraží Praha-Bubny ke Stromovce má trať vést po nadzemní estakádě.[14] Úsek Strojnická – Stromovka má být „citlivě zakapotován“, úsek Stromovka – Veleslavín veden pod zemí.[10] Nad zahloubeným úsekem má být ve stopě bývalé dráhy vedena cyklostezka a v maximální míře má být zachován profil terénu a drážní stavby jako mosty a tunely,[14] opuštěné plochy mají mít charakter městské zeleně.[10] Ještě v roce 2004 se plánovalo nadzemní vedení úseku Dejvice – Veleslavín, naopak v oblasti Stromovky se počítalo se dvěma tunely.[1]

Ve druhé etapě mají být modernizovány stanice Hostivice, Kladno a Kladno-Ostrovec a zastávky Pavlov a Kladno město, stanice Jeneč má být přemístěna, stanice Unhošť zrušena a nahrazena zastávkou Malé Přítočno, nově zřízeny mají být zastávky Hostivice-Jeneček a Pletený Újezd.[9]

Ve třetí etapě má být elektrizována a optimalizována i trať 122 přes Pražský Semmering jako alternativní trasa pro případy výluk a pro náhradní dopravu[10] a má být vybudován příjezd od Hostivice k letišti z druhé strany.

V lednu 2009 bylo v projektu mírně upraveno vedení v úseku Liboc – Ruzyně (trať asi o 10 m vzdálena od zástavby v Rakovnické a Pavlovské ulici, doplňující protihluková opatření, zastávka Praha-Liboc přemístěna asi o 40 m od Prahy).[19] Nově je prověřováno zřízení další, podzemní stanice s názvem Praha-Dlouhý lán, v zamýšleném rozvojovém územím „Strnadovy zahrady“, asi 1 km před stanici Praha-Veleslavín. V konečné stanici Praha-Letiště Ruzyně byla navržena třetí kolej.[14] Celý úsek Praha-Bubny – Praha-Výstaviště i odbočení směrem na Kralupy byly kvůli lepší prostupnosti území nově navrženy na estakádách, místo dosud plánovaného vedení na zemním tělese,[14] a na pražském zhlaví stanice Praha-Bubny byl navržen nový podchod s podjezdem.[14] Má být zrušen železniční přejezd Bubenečské ulice (u křižovatky Špejchar, pražské zhlaví stanice Praha-Dejvice) a zobousměrněn přejezd Pelléovy ulice.[14]

Podle deklarace o rozvoji, kterou v dubnu 2008 podepsaly Praha, Středočeský kraj a ministerstvo dopravy, má rychlodráha končit v Praze na Masarykově nádraží.[20] V dubnu 2008 se radní pro územní rozvoj Prahy 1 Filip Dvořák (ODS) postavil proti tomu, aby rychlodráha z Kladna a od letiště Praha-Ruzyně končila na Masarykově nádraží, a navrhl, aby z Negrelliho viaduktu pokračovala tunelem na nová, podzemní nástupiště hlavního nádraží s případnou zastávkou u autobusového nádraží Florenc. Jako vzory fungujících patrových nádraží byly jmenovány Petrohrad, Berlin Hauptbahnhof a plánované přesunuté Brno hlavní nádraží. Náklady na výstavbu tunelu odhadl na 2 miliardy Kč, které by měly být uhrazeny z výnosů za prodej pozemků rušeného nádraží. Návrh na spojení letiště s hlavním nádražím podpořil městský radní pro dopravu Radovan Šteiner.[21]

Autorem jednotného designu návrhu 2. etapy je architekt Patrik Kotas.[9]

V roce 2005 se náklady na modernizaci železniční tratě (tehdy ještě v nadzemním vedení mezi Dejvicemi a Veleslavínem) odhadovaly na 12 miliard Kč.[7] V září 2009 bylo ministerstvem dopravy zmíněno, že celá dráha z Prahy do Kladna by měla stát 30 až 35 miliard Kč,[16] přičemž David Rath předpokládá, že upuštění od hloubené varianty na území Prahy 6 by představovalo zlevnění asi o 10 miliard.[16]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i Projekt rychlodráhy Praha - letiště Ruzyně - Kladno, Středočeský kraj, 25. 6. 2004
  2. Rychlodráha z Prahy do Kladna možná bude. Padne na ni ušetřených šest miliard, idnes.cz, 11. dubna 2011
  3. a b Petra Pospěchová: Letištní expres bude mít zpoždění, ihned.cz, 19. 1. 2009
  4. a b c Jan Brčák: Rychlodráha Praha - letiště Praha Ruzyně, týdeník Železničář, č. 8, 2001
  5. a b II. etapa - Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně, projekt PRaK, Středočeský kraj, 9. 2. 2005
  6. a b c d Stanislav Kněnický: Pohodlně na letiště i do Kladna, MF Dnes, příloha Praha, 11. 1. 2005, on line na PPP centrum, on line na webu Středočeského kraje
  7. a b c d Pavel Baroch: Rychlodráha spojí Prahu s letištěm v Ruzyni, Hospodářské noviny, 25. 1. 2005, on line na webu Středočeského kraje
  8. Vláda: Na projektu rychlodráhy by se mohly podílet soukromé firmy, Středočeský kraj, 20. 1. 2005, ČTK
  9. a b c d e f Investorem II. etapy modernizace trati Praha - Kladno s připojením na letiště Ruzyně, projekt PRaK se stala Správa železniční dopravní cesty, Středočeský kraj, 16. 8. 2005
  10. a b c d e f g h i j Společná deklarace k realizaci modernizace železniční tratě z Prahy do Kladna s připojením na letiště Ruzyně, 29. 4. 2008
  11. a b Jednání o konečné podobě modernizované trati z Prahy do Kladna směřuje ke společné dohodě, Středočeský kraj, 2. 11. 2007
  12. Další krok k výstavbě metra k letišti Ruzyně
  13. Radnice Prahy 6 dala rychlodráze na Kladno překvapivou zelenou, ŽelPage, 27. 2. 2008
  14. a b c d e f g Další úpravy dokumentace, Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně, 20. 1. 2009
  15. Rath na Bendla tlačí kvůli rychlodráze Praha - Kladno, ihned.cz, 26. 1. 2009
  16. a b c d Rychlodráha Praha - Kladno nebude, politici stavbu zmrazili, iDnes.cz, 16. 9. 2009, rubrika Praha, Martina Klapalová
  17. Ministr Slamečka: Rychlodráhu za domem nechce?!
  18. Rychlodráha z Kladna na pražský Veleslavín se začne stavět do dvou let iDnes.cz, 11. 11. 2011, ab
  19. Alternativní vedení trasy v úseku Liboc – Ruzyně, Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně, 19. 1. 2009
  20. Masarykovo nádraží nemá končit, ale růst, Právo 9. 8. 2008 (Novinky 11. 8.)
  21. Petr Švec: Radní odmítají spojit letiště s Masarykovým nádražím, chtějí tunel na hlavní, iDNES 19. 4. 2008

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]