Russell Kirk
| Russell Kirk | |
|---|---|
 | |
| Narození | 19. října 1918 Plymouth |
| Úmrtí | 29. dubna 1994 (ve věku 75 let) nebo 19. května 1994 (ve věku 75 let) Mecosta |
| Alma mater | Univerzita v St Andrews Dukeova univerzita Michiganská státní univerzita |
| Povolání | politolog, filozof, literární kritik, historik, romanopisec, spisovatel, autor sci-fi, novinář a mírový aktivista |
| Ocenění | Guggenheimovo stipendium (1954) Prezidentská občanská medaile |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Russell Kirk (19. října 1918 Plymouth, Michigan – 29. dubna 1994 Mecosta, Michigan) byl americký politický teoretik, historik, filozof, literární kritik a spisovatel, který svými názory výrazným způsobem ovlivnil americký konzervatismus ve 20. století.
Život a dílo[editovat | editovat zdroj]
Studoval na Michiganské státní univerzitě, Dukeově univerzitě a po konci druhé světové války, které se účastnil jako voják americké armády, na skotské Univerzitě v St Andrews.
V roce 1953 vyšlo jeho asi nejvýznamnější dílo The Conservative Mind[1] (do češtiny přeloženo v roce 2000 jako Konzervativní smýšlení, překládáno občas i jako Konzervativní myšlení nebo Konzervativní mysl).
Byl pravidelným přispěvatelem časopisu National Review a v letech 1957 až 1959 byl vydavatelem čtvrtletníku Modern Age.
Je autorem přibližně 30 knih a velkého počtu novinových a časopisových článků, které byly přeloženy do řady jazyků.
Zastával názor, že každá změna by měla vycházet z tradice. Civilizovaná společnost podle něj potřebuje mít své vrstvy a třídy. Vlastnictví a svobodu považoval za neoddělitelně spjaté jevy. Ve svých dílech často obhajoval a rozvíjel názory Edmunda Burka, kupříkladu stejně jako Burke uznával užitečnost některých předsudků. Byl odpůrcem marxismu a multikulturalismu, odmítal takzvaný vývoz demokracie[2] a stavěl se kriticky ke spojenectví konzervatismu a libertarianismu.[2][3] O amerických neokonzervativcích prohlásil, že se stavějí za myšlenku „demokratického globalismu“ a mají příliš blízko k osvícenskému myšlení a evropské levici. Často zapomínají na zájmy své země a jejich chybou je přesvědčení, že hlavním městem USA je Tel Aviv.[4]
Krátce před svou smrtí se stal členem čestné rady Občanského institutu.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Bátora, L. Prorok konzervatismu Russell Kirk proti nepřátelům trvalých věcí Archivováno 26. 10. 2009 na Wayback Machine.. EUPortál. 23. 10. 2009
- ↑ a b Kirk, R.: Ne exportu demokracie Archivováno 12. 3. 2007 na Wayback Machine.. Občanský institut. překlad textu z R. Kirka publikovaného jako "Prospects For Conservatives. Part I: Prospects Abroad", The Heritage Foundation, Heritage Lectures No. 274, 14. 6. 1990
- ↑ Archivovaná kopie. www.obcinst.cz [online]. [cit. 2006-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-12.
- ↑ Kirk, R.: The Neoconservatives: An Endangered Species. The Heritage Foundation. 15. 12. 1988
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Russell Kirk na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Russell Kirk
- Jan Fingerland: Možnost konservatismu Archivováno 28. 9. 2015 na Wayback Machine.
- Jan Fingerland: Konzervatismus Russella Kirka a Michaela Oakeshotta
- Američtí politologové
- Američtí historikové
- Američtí filozofové
- Američtí literární kritici
- Američtí spisovatelé 20. století
- Američtí političtí spisovatelé
- Američtí romanopisci
- Američtí spisovatelé fantasy
- Američtí aktivisté
- Absolventi Michiganské státní univerzity
- Nositelé Guggenheimova stipendia
- Narození v roce 1918
- Narození 19. října
- Narození v Michiganu
- Úmrtí v roce 1994
- Úmrtí 29. dubna
- Úmrtí v Michiganu