Ruská prstová abeceda
Ruská prstová abeceda (rusky русская дактильная азбука, také daktylologie) je pomocný systém ruského znakového jazyka, ve kterém každý tvar jedné ruky (obvykle nehybná pravice ohnutá v lokti ) odpovídá písmenu ruského jazyka; mnoho znaků mají vizuální podobu odpovídající písmenům ruské abecedy . Výslovnost se provádí podle pravidel ruského pravopisu . Prstová abeceda se liší od běžných znaků, které znamenají pojem nebo komplex pojmů. Používá se k vyslovování pomocných slov ( rus. „a“, „nu“, „by“, „eh“), slov, která nemají znakové vyjádření („defragmentace“, „genom“, toponyma a osobní jména), stejně jako v případě pokud je potřeba ujasnit význam slova.
Ruská prstová abeceda je známa od první poloviny 19. století [1] .
Užití[editovat | editovat zdroj]
Pravidla pro používání ruské prstové abecedy jsou následující : znakování se provádí plynule s pravou rukou obrácenou k osobě. Ruka je ohnutá v lokti, v souladu s pravopisnými pravidly. S vyslovování daktylských slov a pohledem na partnera. Slova jsou oddělena pauzou a fráze zastavením. se kartáč pohybuje doleva. V případě chyby bude slovo od začátku přeřazeno.
Ruská prstová abeceda v Sovětském svazu[editovat | editovat zdroj]
Poté, co byla v Rusku a Sovětském svazu po desetiletí při výuce neslyšících dětí aplikována tzv. čistá orální metoda (s užitím odezírání), bylo v roce 1938 rozhodnuto o zavedení ruské prstové abecedy jako doplňkové metody. Ta se ale postupně stávala stěžejní, i když má nevýhody.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Русская дактильная азбука na ruské Wikipedii.
- ↑ Виктор Флери Глухонемые, рассматриваемые в отношении к способам образования, самым свойственным их природе. — СПб., 1835. — с. 71
- ↑ HUDÁKOVÁ, Andrea. Čeština ve vzdělávání dětí s vadou sluchu. Praha, 2009. Disertační práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Alena Macurová. s. 39–40. Dostupné online.