Přeskočit na obsah

Rupert Mayer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Blahoslavený
Rupert Mayer
SJ
řeholní kněz
Fotografie
Fotografie
Církevřímskokatolická
Zasvěcený život
Institutjezuité
Svěcení
Kněžské svěcení2. května 1899, Rottenburg
světitel Paul Wilhelm von Keppler
Osobní údaje
Datum narození23. ledna 1876
Místo narozeníStuttgart
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Datum úmrtí1. listopadu 1945 (ve věku 69 let)
Místo úmrtíMnichov
Americká okupační zóna
Příčina úmrtímrtvice
Místo pohřbeníBürgersaal, Mnichov, Německo
Národnostněmecká
Řády a oceněníŽelezný kříž
Svatořečení
Začátek procesu20. července 1960
Beatifikace3. května 1987
Olympiastadion, Mnichov, Německo
beatifikoval Jan Pavel II.
Svátek3. listopadu
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Titul svatéhokněz
Atributykněžský oděv
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rupert Mayer (23. ledna 1876, Stuttgart – 1. listopadu 1945, Mnichov) byl německý římskokatolický jezuitský kněz a přední osobnost katolického odboje proti nacismu. Katolická církev jej uctívá jako blahoslaveného.[1][2][3]

Život

[editovat | editovat zdroj]
Portrét

Raný život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se dne 23. ledna 1876 ve Stuttgartu jako jeden z pěti sourozenců. Středoškolské vzdělání dokončil v roce 1894, načež studoval filozofii a teologii ve Fribourgu ve Švýcarsku, v Mnichově a Tübingenu. Byl mimo jiné členem AV Guestfalia Tübingen a KDSt.V. Aenania München, dvou studentských sdružení, která patří do Cartellverband der katholischen deutschen Studentenverbindungen.[4][5]

Dne 2. května 1899 byl v katedrále sv. Martina v Rottenburgu rottenburgským biskupem Paulem Wilhelmem von Kepplerem vysvěcen na kněze a následujícího 4. května sloužil svoji primiční mši svatou. Poté rok působil jako pomocný duchovní ve Spaichingenu, než v roce 1900 vstoupil ve Feldkirchu v Rakousku do Tovaryšstva Ježíšova. Po dokončení noviciátu studoval v letech 1906–1911 v Nizozemsku. Cestoval také po farnostech v Německu, Švýcarsku a Nizozemsku, kde kázal. V roce 1912 byl převelen do Mnichova, kde se jeho služba zaměřovala převážně na migranty, kteří do města přišli hledat zaměstnání.[6][7]

Služba v armádě

[editovat | editovat zdroj]
Jeho Železný kříž, vystavený v Bürgersaalkirche v Mnichově

Roku 1914 se dobrovolně přihlásil jako vojenský kaplan v první světové válce. Zpočátku byl přidělen do polní nemocnice, později však získal hodnost polního kapitána a byl vyslán na frontu do Francie, Polska a Rumunska jako kaplan divize vojáků. Pro svoji statečnost si jej vojáci velmi vážili. Při dlouhých bojích se plazil po zemi od jednoho vojáka k druhému, hovořil s ním a uděloval mu svátosti. V prosinci roku 1915 se stal prvním kaplanem, který získal Železný kříž za statečnost jako uznání za svou práci s vojáky na frontě. V prosinci roku 1916 přišel o levou nohu poté, co byl zraněn při útoku granátem. Poté se vrátil se do Mnichova, aby se zotavil.[6][5]

V Mnichově vedl duchovní cvičení, kázal a od roku 1921 vedl mužský spolek v témže městě. Pro pohodlí cestujících zavedl nedělní mše na hlavním vlakovém nádraží.[4][7]

Protest proti nacismu

[editovat | editovat zdroj]

V lednu roku 1933, kdy se Adolf Hitler stal kancléřem Německa, se začaly zavírat školy spojené s církví a započaly kampaně za diskreditaci řeholních řádů v Německu. Mayer se proti tomuto pronásledování ozval z kazatelny v kostele sv. Michala v centru Mnichova a protože měl ve městě silný vliv, nacisté nemohli tolerovat takovou sílu, která by se jim stavěla na odpor. Dne 16. května 1937 gestapo nařídilo Mayerovi, aby přestal veřejně vystupovat, avšak v kázáních v kostele nadále pokračoval.[4][8]

Ostře se vyjadřoval proti protikatolickým útokům a bojoval proti nacistické církevní politice. Jelikož věřil, že katolík nemůže být národním socialistou, nevyhnutelně došlo ke konfliktu mezi ním a nacisty. Kázal, že „člověk musí poslouchat Boha více než lidi“. Pro své protesty proti nacistům byl několikrát držen ve věznici v Landsbergu. Ve svých přednáškách a kázáních rozhodně vystupoval proti zlu nacistického režimu. Dne 5. června 1937 byl zatčen a na šest týdnů se ocitl v „ochranné vazbě“. Když se stal terčem pomlouvačných útoků ze strany nacistů, jeho jezuitští představení mu dovolili vrátit se na kazatelnu, aby se bránil proti pomluvám, které nacisté během jeho mlčení vznesli. Byl znovu zatčen a uvězněn na pět měsíců.[9][7]

Jeho hrobka v dolním kostele v mnichovském Bürgersaalu

Znovu byl zatčen 3. listopadu 1939 a poslán do koncentračního tábora Sachsenhausen na základě Kanzelparagraphen, série zákonů z 19. století, které duchovenstvu zakazovaly politická prohlášení. Odtud byl propuštěn pod podmínkou širokého zákazu kázání. Třiašedesátiletý kněz měl srdeční problémy. Od konce roku 1944 byl internován v opatství Ettal, hlavně proto, že se nacisté obávali, že v koncentračním táboře zemře a bude uctíván jako mučedník. Zůstal tam až do května roku 1945, kdy oblast osvobodily americké síly.[8][5]

Důstojník Spojených států amerických ho přivezl zpět do Mnichova, kde se vrátil ke svým povinnostem v kostele sv. Michala. Zemřel na mrtvici dne 1. listopadu 1945, když sloužil mši svatou v 8:00 ráno na svátek Všech svatých v kostele sv. Michala v Mnichově. V doprovodu tisíců truchlících byl Mayer nejprve pohřben na jezuitském hřbitově v Pullachu. Vzhledem k stálému proudu poutníků byly jeho ostatky v roce 1948 přeneseny do Mnichova a znovu uloženy do dolního kostela mnichovském Bürgersaalu.[9][4]

Úcta

[editovat | editovat zdroj]

Jeho beatifikační proces započal dne 20. července 1960, čímž obdržel titul služebník Boží. Dne 14. května 1983 jej papež sv. Jan Pavel II. podepsáním dekretu o jeho hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodného. Dne 5. června 1986 byl uznán zázrak na jeho přímluvu, potřebný pro jeho blahořečení.

Blahořečen pak byl dne 3. května 1987[10] na olympijském stadionu v Mnichově papežem sv. Janem Pavlem II. během jeho apoštolské návštěvy západního Německa.[11]

Jeho památka je připomínána 3. listopadu.[12] Bývá zobrazován v kněžském oděvu.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rupert Mayer na anglické Wikipedii.

  1. ↑ CatholicSaints.Info » Blog Archive » Blessed Rupert Mayer [online]. [cit. 2025-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Beato Ruperto Mayer. Santiebeati.it [online]. [cit. 2025-10-19]. Dostupné online. (italsky) 
  3. ↑ Rupert Mayer. www.causesanti.va [online]. [cit. 2025-10-19]. Dostupné online. (italsky) 
  4. ↑ a b c d blah. Rupert Mayer. catholica.cz [online]. [cit. 2025-10-19]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Blessed Rupert Mayer | The Society of Jesus. www.jesuits.global [online]. [cit. 2025-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b Rupert Mayer - Ökumenisches Heiligenlexikon. www.heiligenlexikon.de [online]. [cit. 2025-10-19]. Dostupné online. (německy) 
  7. ↑ a b c St. Michael München: Blessed Father Rupert Mayer SJ. www.st-michael-muenchen.de [online]. [cit. 2025-10-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b November 1st: Blessed Rupert Mayer, SJ – The Jesuits [online]. [cit. 2025-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b Beato Rupert Mayer - Cathopedia, l'enciclopedia cattolica. it.cathopedia.org [online]. [cit. 2025-10-19]. Dostupné online. 
  10. ↑ Blessed Rupert Mayer – Papal Artifacts [online]. [cit. 2025-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Rupert Mayer, kňaz, SJ : Životopisy svätých. www.zivotopisysvatych.sk [online]. [cit. 2025-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-07-13. (slovensky) 
  12. ↑ Rupert Mayer: Apostel Münchens. www.jesuiten.org [online]. 2020-11-01 [cit. 2025-10-19]. Dostupné online. (německy) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rupert_Mayer&oldid=25311418“