Rufus Isaacs

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rufus Isaacs, 1. markýz z Readingu
Rufus Isaacs, 1st Marquess of Reading by Sir William Orpen.jpg
Narození 10. října 1860
Londýn
Úmrtí 30. prosince 1935 (ve věku 75 let)
Londýn
Alma mater Middle Temple
Ocenění velkokříž Řádu lázně
velkokříž Královského řádu Viktoriina
Politická strana Liberální strana
Manžel(ka) Alice Isaacs, Marchioness of Reading
Funkce Člen 27. parlamentu Spojeného království (1904–1906)
Člen 28. parlamentu Spojeného království (1906–1910)
Člen 29. parlamentu Spojeného království (leden 1910 – listopad 1910)
Solicitor General for England and Wales (březen 1910 – říjen 1910)
Attorney General for England and Wales (1910–1913)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rufus Daniel Isaacs, 1. markýz z Readingu (Rufus Daniel Isaacs, 1st Marquess of Reading, 1st Earl of Reading, 1st Viscount Reading and Erleigh, 1st Baron Reading) (10. října 1860, Londýn, Anglie30. prosince 1935, Londýn, Anglie) byl britský státník, právník a diplomat židovského původu. Zastával vysoké funkce v justici, poté byl místokrálem v Indii (1921-1926) a krátce ministrem zahraničí (1931), v politice patřil k liberálům. Jako prostý občan se vypracoval až k druhému nejvyššímu titulu šlechtické hierarchie, jeho titul markýze (1926) je zároveň posledním markýzátem uděleným mimo královskou rodinu, v tomto ohledu dosáhl také vrcholného postavení jako Žid.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Rufus Isaacs (cca 1918)

Pocházel z židovské obchodnické rodiny, která žila v Anglii od počátku 18. století. Narodil se do početné rodiny Josepha Isaacse (1832-1908), měl devět sourozenců, jeho strýc Sir Henry Isaacs (1830-1909) byl lord mayorem v Londýně (1889-1890). Vystudoval práva a od mládí pracoval pro rodinnou firmu, později se prosadil jako úspěšný právník, od roku 1898 byl královským justičním radou (Queen's Counsel). V letech 1904-1913 byl členem Dolní sněmovny za liberály (v parlamentu zastupoval město Reading, od jehož názvu byly později odvozeny Isaacsovy šlechtické tituly). V roce 1910 byl nejvyšším státním zástupcem (solicitor general), později korunním právním zástupcem (attorney general, 1910-1913), v roce 1910 byl zároveň povýšen do šlechtického stavu s titulem Sir. V roce 1911 byl jmenován členem Tajné rady a od roku 1912 zasedal ve vládě. V letech 1913-1921 byl nejvyšším sudím pro Anglii a Wales. V roce 1914 získal titul barona a vstoupil do Sněmovny lordů. Za první světové války zasedal ve společné britsko-francouzské komisi, která měla za úkol zajistit finanční pomoc ve Spojených státech. Se zvláštním statutem vysokého komisaře působil v roce 1917 v severní Americe, v roce 1918 byl krátce velvyslancem ve Spojených státech. Během první světové války byl postupně povýšen na vikomta (1916) a hraběte (1917).

V letech 1921-1926 byl generálním guvernérem a místokrálem v Indii. Zde původně prosazoval smířlivou politiku, ale nakonec sáhl k represívním opatřením proti národnostním nepokojům a v roce 1922 nechal zatknout Gándhího. Po návratu z Indie byl povýšen na markýze z Readingu (1926). Indickým záležitostem se nadále věnoval z pozice člena Sněmovny lordů a v roce 1935 byl členem komise pro vypracování nového zákona o Indii (Government of India Act). V roce 1931 byl krátce britským ministrem zahraničí, ve Sněmovně lordů pak v letech 1931-1935 vedl frakci liberálů. V letech 1934-1935 zastával čestný post lorda strážce pěti přístavů.

Během své kariéry získal Viktoriin řád (1911) a velkokříž Řádu lázně (1915), v Indii obdržel Řád Indické říše (1921).

Byl dvakrát ženatý, jeho první manželkou byla Alice Edith Cohenová (1866-1930) ze známé židovské rodiny. Po boku manžela se přes své zdravotní problémy aktivně angažovala ve veřejném životě a v charitě, byla nositelkou Řádu britského impéria. Podruhé se oženil v roce 1931 se Stellou Charnaudovou (1894-1971). Dědicem titulů byl jediný syn z prvního manželství Gerald Rufus Isaacs, 2. markýz z Readingu (1889-1960), který v mládí sloužil v armádě a po druhé světové válce zastával funkce na ministerstvu zahraničí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]