Rue Montorgueil
| |||
|---|---|---|---|
 | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Francie | ||
| Město | Paříž | ||
| Obvod | 1. obvod, 2. obvod | ||
| Čtvrť | Halles, Mail, Bonne-Nouvelle | ||
| Poloha | 48°51′53,8″ s. š., 2°20′48,7″ v. d. | ||
| Začíná na | Rue Montmartre a Rue Rambuteau 48°51′54″ s. š., 2°20′49″ v. d. | ||
| Končí na | Rue Léopold-Bellan a Rue Saint-Sauveur 48°51′54″ s. š., 2°20′49″ v. d. | ||
| Historie | |||
| Starší názvy | Vicus Montis Superbi | ||
| Další údaje | |||
| Typ | ulice | ||
| Délka | 360 m | ||
| Šířka | 16 m | ||
| PSČ | 75001, 75002 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Rue Montorgueil je ulice v Paříži. Nachází se v 1. a 2. obvodu.
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Ulice vede od křižovatky s Rue Montmartre a Rue Rambuteau za kostelem sv. Eustacha a končí u Rue Léopold-Bellan a Rue Saint-Sauveur. Ulice je orientována ze severu na jih, jižní část se nachází v 1. obvodu, severní ve 2. Směrem na sever pokračuje ulice Rue des Petits-Carreaux.
Původ názvu[editovat | editovat zdroj]
Ve 13. století se ulice nazývala „Mont Orgueilleux“ (vicus Montis Superbi), protože vedla k návrší (v současnosti čtvrť Bonne-Nouvelle), jejíž vrchol zabírá Rue Beauregard. Podle románu Victora Huga Bídníci vděčí Rue de Montorgueil za svůj název nástroji používanému k přenášení těžkých nákladů do nízké výšky, zvedáku, kterému se kdysi říkalo „l'orgueil“ (pýcha).
Historie[editovat | editovat zdroj]
Od otevření brány Poissonnière v hradbách Ludvíka XIII. v roce 1645 přijížděli touto ulicí do města rybáři z přístavů v severní Francii, aby přiváželi zboží, zejména ústřice, které pak prodávali na trhu v prostoru Rue Étienne-Marcel. Pod názvem Rue de Montorgueil je ulice zmíněna v rukopise z roku 1636.
V roce 1660 se do ulice přestěhoval Řád Navštívení Panny Marie, ale v roce 1673 se přesunul do Rue du Bac. V roce 1665 se v ulici nacházelo sídlo vědeckého časopisu Journal des Savants. V roce 1817 Rue Montorgueil začínala u slepé ulice Bouteille a Rue Mauconseil a končila na křižovatce s Rue du Cadran a Rue Saint-Sauveur. Ulice ve svém současném rozsahu vznikla v roce 1830 připojením části mezi Rue de la Pointe Saint-Eustache a Rue Mauconseil.
Za první světové války byly při náletu německých letadel dne 30. ledna 1918 zasaženy domy č. 2, 4 a 51.
Významné stavby a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- V ulici se narodil francouzský básník Pierre-Jean de Béranger.
- Domy č. 15, 17 a 19: domy z 18. století jsou chráněny jako historické památky.
- Domy č. 38: restaurace L'Escargot Montorgueil založená roku 1832 a specializující se na burgundskou kuchyni. Mezi klienty patřili Marcel Proust, Sarah Bernhardt, Sacha Guitry, Pablo Picasso nebo Charlie Chaplin. Interiér ve stylu Druhého císařství je chráněn jako historická památka.
- Dům č. 51: v budově z 18. století sídlí cukrářství Stohrer založené v roce 1720.
- Dům č. 67: před domem je na chodníku pamětní deska věnovaná Jeanovi Diotovi a Brunovi Lenoirovi.
- Dům č. 73 na rohu s Rue Léopold-Bellan v rokokovém stolu postavený v letech 1743–1746.
- Domy č. 78: restaurace Le Rocher de Cancale chráněná jako historická památka.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rue Montorgueil na francouzské Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rue Montorgueil na Wikimedia Commons - (francouzsky) Ulice na stránkách města Paříže[nedostupný zdroj]
