Rudolf Müller (umělec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rudolf Müller
Rudol Müller (1893)
Rudol Müller (1893)
Narození28. prosince 1816
Liberec
Úmrtí6. března 1904 (ve věku 87 let)
Povolánímalíř, pedagog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Müller, též Rudolf Josef Müller (28. prosince 1816 Liberec[1]6. března 1904 Liberec[2][p 1])[3] byl německý malíř a restaurátor[4] žijící v Čechách.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině libereckého soukenického mistra Antona Müllera a jeho manželky Anny.[1]

Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, odkud v roce 1835 přešel s podporou svého mecenáše Josefa von Führich na vídeňskou Akademii. Poté, co absolvoval studijní cesty do Itálie, Mnichova a Drážďan, usídlil se v roce 1838 v Praze. Zde pracoval jako historický malíř a portrétista. Od roku 1872 do roku 1887 působil jako učitel kreslení na státní střední škole v Liberci; v Liberci dožil jako důchodce a zemřel.

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Rudolf Müller byl dvakrát ženat. Dne 29. června 1841 se v Praze oženil se vdovou Terezií Utieschilovou (Ittischiellovou), rozenou Balthasarovou.[5] Ta již měla z prvního manželství čtyři děti narozené v letech 1830–1838. Její nejmladší syn Karel z tohoto manželství byl později úředně veden pod příjmením nevlastního otce – Müller.

Druhá žena Rudolfa Müllera Marie, rozená Maxová (* 9. 4. 1835)[6] byla dcerou sochaře Josefa Maxe.[7]

Policejní konskripce zaznamenaly kromě adoptovaného syna Karla dalších osm dětí, které se již narodily v manželstvích Rudolfa Müllera.[8][9][10]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Malíř[editovat | editovat zdroj]

Motivy jeho maleb byly historické a romantické; častým tématem byli světci a církevní hodnostáři, tvořil oltářní obrazy. Ve svých portrétech se blížil realismu. V českých kostelech jsou tyto Müllerovy oltářní obrazy:

V pražském chrámu svatého Víta se spolu s Josefem Krannerem a Petrem Maixnerem podílel na návrzích oken v kapli svatého Jana Nepomuckého.[12]

Maloval také portréty (kardinál Schwarzenberg, královna Marie Kristina Sardinská, císař František Josef I.) a kartony (např. Siegfried a Chriemhilda, Karel IV. při stavbě Hladové zdi aj.)

Spisovatel[editovat | editovat zdroj]

Rudolf Müller je autorem biografií o různých umělcích, napsal několik vlastivědných děl, přispíval svými básněmi do almanachů. Databáze Národní knihovny eviduje tato knižně vydaná díla:

  • Lose Tagebuchblätter, Zwischen Krieg und Frieden (Kniha vzpomínek na válečné období 1866 (Frýdlant, Franz Jannasch’schen Buchhandlung, 1866) Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání
  • Joseph Proksch, biographisches Denkmal (z dokumentů v pozůstalost upravil Rudolf Müller; Reichenberg R. Müller)
  • Die Prof. Dr. Aloys Klar’sche Künstlerstiftung (Praha, F. Kytka, 1883)
  • Geschichte der k.k. priv. Reichenberger Schützen-Gesellschaft (Liberec, Schützen-Gesellschaft, 1895)
  • Reichenberger Leben und Weben vor siebzig Jahren (život v Liberci před 70 lety; Praha, Verlag des Deutschen Vereines zur Verbreitung gemeinnütziger Kenntnisse, 1896)

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Datum úmrtí dle úmrtního oznámení. Tisk uváděl též 7. března 1904[1].

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf Josef Müller na německé Wikipedii.

  1. a b Matrika narozených, Liberec 1813-1817, snímek 321 [online]. SOA Litoměřice [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. 
  2. Úmrtní oznámení Rudolfa Müllera [online]. Liberec Starý Harcov [cit. 2021-03-13]. Dostupné online. 
  3. Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 15. 3. 2021]
  4. Rudolf Müller v informačním systému abART. [cit. 4. 6. 2022]
  5. Matrika oddaných, sv. Havel 1836-1843, snímek 72 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. 
  6. Matrika narozených, sv. Trojice ve Spálené1832-1841, snímek 98 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. 
  7. Matrika narozených, sv. Štěpán 1850-1868, snímek 360 (narození a křest syna Emmanuela) [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. 
  8. Policejní ředitelství I, konskripce, karton 663, obraz 795 (Utieschil Wenzl) [online]. Praha: Národní archiv [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. 
  9. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 396, obraz 409 (Müller Rudolf 1) [online]. Praha: Národní archiv [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. 
  10. Policejní ředitelství I, konskripce, karton 396, obraz 408 (Müller Rudolf 2) [online]. Praha: Národní archiv [cit. 2021-03-11]. Dostupné online. 
  11. Kostel Narození P. Marie [online]. Prostor [cit. 2021-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-01. 
  12. Ilustrovaný průvodce metropolitním chrámem svatého Víta v Praze, s. 18 [online]. Antonín Podlaha, 1925 [cit. 2021-03-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]