Rudolf Ludmila

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rudolf Ludmila
Rudolf Ludmila
Narození 16. prosince 1872
Soběslav
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 13. června 1953 (ve věku 80 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání pedagog a malíř
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Ludmila (16. prosince 1872 Soběslav[1]13. června 1953 Praha), byl český kreslíř a malíř, učitel na základní škole v Přibyslavi.

Život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1981 dostudoval na Učitelském ústavu v Soběslavi, po absolvování rok pracoval jako podučitel v Přibyslavi. Než se vrátil v roce 1903 zpět do Přibyslavi, učil mezi lety 1892 až 1903 na několika školách; učil v Kraborovicích, Malči, Světnově, Vojnově Městci, Stržanově, Škrdlovicích, Běstvině a Horním Studenci. Roku 1903 se oženil s dcerou přibyslavského cukráře Annou Němcovou a usadil se.[p 1] O rok později nastoupil na místní základní školu, nyní již jako řádný učitel, kde působil až do roku 1933.

Mimo učení se věnoval také malířství a kreslířství, mezi jeho hlavní temata patřilo hlavně město Přibyslav a jeho okolí, mimo vlastní tvorby překresloval i starší díla z tématu. Podílel se na prvním vydání Kroniky přibyslavské; zároveň vedl a propagoval místní divadelní ochotnický soubor. Rudolf Ludmila se zajímal také o hasičské samaritánství, stal se členem sboru dobrovolných hasičů v Přibyslavi a posléze v roce 1926 byl určen krajským samaritánským náčelníkem pro oblast Praha–Tábor. V roce 1942 se všech hasičských funkcí dobrovolně vzdal.[p 2][p 3]

Se svou ženou Annou měli syna Jaroslava. Nedlouho poté, co jeho manželka Anna v roce 1944 zemřela, se Rudolf Ludmila přestěhoval za rodinou svého syna do Prahy. Zde 13. června 1953 zemřel.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Do domu jejího otce Františka na náměstí číslo 64, kde Němcovi provozovali svoji cukrárnu, se manželé Ludmilovi posléze nastěhovali.
  2. Mimo funkce krajského náčelníka byl také starostou Hasičské župy Havlíčkovy, byl zvolen krajským samaritánským dozorcem a později do širšího výboru České zemské hasičské jednoty a zemským místonáčelníkem pro samaritánství.
  3. Jako oficiální důvod rezignace uvedl vysoký věk, pravou příčinou však byl nejspíše příchod nacismu a druhé světové války.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Soběslav

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]