Rudný důl Panny Marie Pomocné III
| Rudný důl Panny Marie Pomocné III | |
|---|---|
 | |
| Souřadnice | 50°13′45,01″ s. š., 17°23′53,42″ v. d. |
 | |
| Kód památky | 12897/8-3842 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rudný důl Panny Marie Pomocné III (Maria Hilfe) je památkově chráněná montanistická oblast na severovýchodním svahu Příčného vrchu na sever asi 400 m od obnoveného poutního kostela Panny Marie Pomocné ve Zlatých Horách. Zahrnuje na povrchu odvaly šachtic po těžbě, zabořené ústí štoly s haldou a v podzemí úzké dobývky na zlatonosných žilách, záseky pro dřevěné povaly a zimoviště netopýrů. Ministerstvem kultury České republiky byl v roce 1994 prohlášen kulturní památkou ČR.[1] Rudný důl je součástí Zlatohorské hornické naučné stezky,[2][3] je zimovištěm letounů a přírodní památka Štola Marie Pomocná ev. č. 5656.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Východní svah Příčného vrchu je od roku 1674 spojován s poutním místem k obrazu Panny Marie Pomocné a kaplí postavenou v roce 1729 a později postavenému kostelu. Oblast severně od kostela Panny Marie Pomocné se nachází v pinkovém tahu za lokalitou Panny Marie pomocná I a Panny Marie pomocná II. Těžba zlata v této lokalitě probíhala už ve 14. století. Podle historických materiálů jde s největší pravděpodobností o revír Obirschar. Název Maria Hilfe se objevuje až na mapě A. Habtmanna z roku 1769. Hlavní těžba probíhala v 14. a 15. století, opuštění těchto dolů nastalo v 16. století. Naleziště je patrné na povrchu, propadlý strop dobývky v nadmořské výšce 690 m. V podzemí jsou úzké dobývky (14. století), které jsou široké od 0,4 m do 1,6 m a vysoké až 10 m. Těžba probíhala pomocí mlátku a želízka, ve stěnách jsou záseky pro dřevěné povaly, v některých místech byly částečně zachovalé. V podzemí je hodně traverzových cest, často s odvalovou sutí. V některých místech jsou lichoběžníkové chodby z 15.–16. století. Celková délka dolu je asi 335 m a hloubka 42 m.[4][5][6][5] Naposledy se zde těžilo v padesátých letech 20. století, kdy lokalita byla zahrnuta do ložiskového prostoru Zlaté hory – sever (ZH–S).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-28]. Identifikátor záznamu 121566 : rudný důl Marie Pomocná III. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Zlatohorská hornická naučná stezka. www.turistika.cz [online]. [cit. 2021-05-10]. Dostupné online.
- ↑ Hornická naučná stezka ve Zlarých Horách. Dostupné online [cit. 2019-02-25]
- ↑ Štola Marie Pomocná | Olomoucký kraj. www.kr-olomoucky.cz [online]. [cit. 2019-02-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Maria Hilfe – Marie Pomocná. podzemi.solvayovylomy.cz [online]. [cit. 2019-02-25]. Dostupné online.
- ↑ BÁRTKOVÁ, Vendula. Zlatonosná mineralizace na historickém ložisku zlata Marie Pomocná ve Zlatohorském rudním revíru. Olomouc: [s.n.], 2010. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- VEČEŘA, Josef. VEČEŘOVÁ, Viera. Historie zlatohorských dolů. Jeseník: Pinka, 2010. 98 s., il. ISBN 978-80-903141-2-2