Rozchodníkovec nachový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxRozchodníkovec nachový
alternativní popis obrázku chybí
Rozchodníkovec nachový (Hylotelephium telephium)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád lomikamenotvaré (Saxifragales)
Čeleď tlusticovité (Crassulaceae)
Rod rozchodníkovec (Hylotelephium)
Binomické jméno
Hylotelephium telephium
L.) H. Ohba, 1977
Synonyma
  • Hylotelephium triphyllum
  • Sedum purpureum
  • Sedum telephium
  • rozchodník nachový
  • rozchodník purpurový
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nákres rostliny

Rozchodníkovec nachový (Hylotelephium telephium) je vytrvalá, statná rostlina s množství drobných karmínových či nachových květů na vrcholech lodyh. Nenáročnost na kvalitu půdy a pravidelnou závlahu, odolnost proti živočišným škůdcům a hlavně dlouhé kvetení bývají důvody k jejího vysazování do okrasných zahrad.

V minulosti byl tento druh součásti rodu rozchodník (Sedum), ale pro morfologické odlišnosti byl přesunut do nového rodu rozchodníkovec (Hylotelephium).[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Je původním druhem téměř v celé Evropě, stejně jako na Kavkaze a přes celou Sibiř, Čínu a Mongolsko i na Dálném východě a v Japonsku. Druhotně byl rozšířen i do východní části Spojených států amerických.

české přírodě roste nejvíce v západních Čechách, na jihozápadě Brd, okolo Klatov, Sušice a Železné Rudy. V ostatních oblastech se vyskytuje jen roztroušeně, s tradičních stanovišť mizí a stává se poměrně vzácným. V "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" je proto považován za druh vyžadující si pozornost (C4a).[1][3][4]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Nejčastěji si vybírá k růstu kamenité, ale hluboké půdy, které jsou dobře odvodněné. Vyskytuje se obvykle na plně osluněných stanovištích, např. v silničních příkopech, na náspech železničních tratí, ve štěrkovnách, u kamenných zdí, na rumištích, podél okrajů lesů, na travnatých mezích, horských loukách nebo ruderalizovaných místech v blízkosti lidských sídel. Dobře přežívá období sucha, neboť potřebnou vláhu si ukládá v dužnaté lodyze i listech a také v kořenových hlízkách. Potřebuje půdu hodně propustnou, mírně kyselou a s vyšším podílem organické složky. V české krajině roste do nadmořské výšky 1600 m.

Rostliny raší na jaře poměrně pozdě, až koncem dubna a květy rozkvétají od července do září. Nástup kvetení je podmíněn zkracování délky dne.[1][5][6]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá, statná rostlina s tmavohnědými lodyhami, vysokými 40 až 60 cm, vyrůstající z krátkého, dřevnatějícího vícehlavého oddenku s řepovitými hlízkami. Lodyhy jsou přímé, obvykle nevětvené a vyrůstají v trsech, statná rostlina jich mívá 15 až 40. Každoročně odumírající lodyhy od spodu dřevnatí a na podzim po uschnutí dlouho přetrvávají i s vysemeněným květenstvím.

Lodyžní listy jsou krátce řapíkaté neb přisedlé, vyrůstají střídavě, vzácněji v tříčetných přeslenech a bývají dlouhé 3 až 8 cm a široké 1,5 až 2,5 cm. Jejich ploché dužnaté čepele jsou tvaru obvejčitého až kosníkovitého, vrchol mají tupě špičatý a po obvodě jsou drobně nepravidelně zubaté. Ojíněná lodyha i listy mohou být purpurově naběhlé.

Květenství je mírně vypouklá chocholičnatá lata s přímými větvemi tvořená drobnými, stopkatými, oboupohlavnými, hvězdovitými květy. Mají pět vytrvalých, dužnatých, vejčitých kališních lístků 2,5 mm velkých. Pět dvojnásobně velkých lístků korunních je na bázi srostlých, mají vejčitý tvar, na konci jsou špičaté, barvu mají karmínovou a po okrajích jsou někdy bělavé. Ve dvou kruzích vyrůstá deset tyčinek s růžovými nitkami. Z pěti plodolistů je vytvořeno pět semeníků, pod kterými ústí žlázky s nektarem, za kterým se slétá různý hmyz. Pro spolehlivé opylení nejdříve dozrávají prašníky vnějších tyčinek a teprve později vnitřních. Blizny dospívají až po vypylení všech prašníků, květy se však spolehlivě opylí i vlastním pylem.

Plody jsou mnohosemenné měchýřky otvírající se na vnitřních švech, obsahují množství drobných, válcovitých, hladkých semen. Po postupném vypadaní semen mají ještě po jistou dobu vytrvávající otevřené plody tvar hvězdiček.[1][3][5][6][7][8]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Nejčastěji se rozchodníkovec nachový rozmnožuje generativně. Semena obvykle opouštějí měchýřek za deště, kdy jsou proudem vody odnesena do škvír a skulin, kde je více vlhkosti a mají větší naději vyklíčit. Přirozeně se rozšiřuje také vegetativně rozrůstáním oddenku nebo jeho roztrháním na části při posunu zeminy. U množení v zahradnictvích se používají vrcholové nebo lodyžní řízky, dělí se trsy a u cenných hybridů se používá množení "in vitro". Čerstvě odlomený list obvykle zakoření ve vlhké půdě.[5][7]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Rostliny se vysazuje jako trvalky na parkové záhony nebo do větších skalek, hlavně nově vyšlechtěné odrůdy. Například kříženímrozchodníkovcem nádherným byly vyšlechtěny mnohé kultivary lišící se výškou, odstíny květů a listů i dobou kvetení, např. 'Aquarell', 'Carl', 'Herbstfreude', 'Matrona', 'Purple emperor' nebo pestrolisté 'Diamond Edge' či 'Lajos'.

Rozchodníkovec nachový je žírnou rostlinou housenek motýla jasoně červenookého (v ČR kriticky ohroženého), které spásají jeho listy.[1][5][8]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Rozchodníkovec nachový [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 25.08.2008 [cit. 2016-11-02]. Dostupné online. (česky) 
  2. GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 02.11.2016]. Roč. 84, čís. 3, s. 631-645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  3. a b MORAN, Reid V. Flora of North America: Hylotelephium telephium [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. HASSLER, M. Catalogue of Life 2016:Hylotelephium telephium [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2016-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d UHER, Jiří. Hylotelephium telephium [online]. Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity, Lednice [cit. 2016-11-02]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b JELÍNKOVÁ, Eva. Rozchodníkovec nachový [online]. Eva Jelínková [cit. 2016-11-02]. Dostupné online. (česky) 
  7. a b Plant Finder: Hylotelephium telephium [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2016-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b Finland Nature and Species: Hylotelephium telephium [online]. Luonto Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2016-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]