Přeskočit na obsah

Rozářín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rozářín
Náves Rozářína se zvonicí
Náves Rozářína se zvonicí
Lokalita
Charaktervesnice
ObecMoutnice
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel187 (1869)[1], 246 (1880)[1], 279 (1890)[1], 250 (1900)[1], 308 (1910)[1], 330 (1921)[1], 346 (1930)[1], 319 (1950)[1], 0 (1961)[1], 315 (1970)[1], 334 (1980)[1] a 340 (1991)[1]
Katastrální územíMoutnice
Počet domů39 (1869)[1], 41 (1880)[1], 50 (1890)[1], 52 (1900)[1], 65 (1910)[1], 74 (1921)[1], 77 (1930)[1], 84 (1950)[1], 0 (1961)[1], 83 (1970)[1], 90 (1980)[1] a 110 (1991)[1]
Rozářín
Rozářín
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozářín (dříve někdy též Rozařín, Rosálov, německy Rosalienfeld) je vesnice, součást obce Moutnice v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Se zástavbou Moutnic je zcela spojen.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rozářín vznikl parcelací moutnického dvora na pravém břehu Moutnického potoka v roce 1784 na pastviskách zváných výhon. Údajně původními obyvateli byli zbožní lidé z Roudnicka v Čechách.[2] Jméno osady vzniklo na památku šlechetné a bohabojné převorky z bývalého kláštera dominikánek u sv. Anny v Brně, Anny Štefany Schneiderové (1743 - 1801[3]), která během Sedmileté války milosrdně vypomáhala chudým a za patronku byla zvolena sv. Rozálie Palermská.[2]

"Zbožní potomkové úctu k této světici rozmnožili a zbožnost jejich dokozauje moutnický chrám Páně. Poboční levý oltář jest zasvěcen této svaté paně! Která se za obyvatele Rozařínské u Boha přímlouvala, když cholera roku 1866 v Moutnicích zuřila! Neb ona jest patronka od moru a nakažlivých nemocích. (po bitvě u Hradce Králové táhla vojska přes Rozařín a Moutnice. Vesměs všechny okolní vesnice včetně Moutnic[4] měli mrtvé nakažené morem, vyjma obce Rozařínské[5].) Utíkejmež se k ní, ona nám vyprosí u Boha pomoci. Obyvateli Rozařínští následujmež pokoru sv. panny, která následovala Krista a byla živa v Jeskyni. Nemilujež přílišně světa a jeho marnosti, neb ty svádějí lidstvo na hříšné kluské bezcestí. Buďmě živy v pokoře a v lásce na této zdější pouti, nechť se svatá patronka nad námi nermoutí. Ať kralujem se sv. Rozalii a s Kristem Pánem tam v nebesích až po všechny věky věků. Amen.[2]"

Bylo zde postaveno 20 domů. První dům zde vystaven byl Josefa Havránka, č.p. 11. Číslování domů šlo po pořadě od jihozápadu až po č.p.10 a poté po druhé straně ulice od severovýchodu směrem k jihu počínaje domem č.p.11. Mezi domovním číslem 15. a 16. měla být tak široká ulice jako je mezi domy 5. a 6. Číslo 14. mělo stát na Haltýři (přírodní zásobárna vody), ale kvůli velké mělčině a podmáčené půdě, muselo být posunuto.[2]

Roku 1846 uzavřela obec s Ignácem Polákem z Klobouk u Brna pachtovní smlouvu na pozemky, kde nechal vystavět větrný mlýn. Dlouholetým mlynářem byl Jan Svoboda, původem z Ježova.

V letech 1850–1869 byl spojen s Moutnicemi, jinak se jednalo o samostatnou ves. Počet obyvatel se postupně zvětšoval, rozrůstala se také zástavba, takže Rozářín s Moutnicemi již v 19. století srostl. Například v roce 1880 zde bylo 41 domů a 251 obyvatel. O spojení s Moutnicemi se jednalo od roku 1946,[6][7] nakonec k němu došlo 25. června 1951.[8] Vzhledem k tomu, že nebylo v té době v Rozaříně více než 100 popisných čísel, bylo ke každému domu připočteno číslo 200, aby nemuselo dojít k přečíslování celé obce. Původní č.p. 1. má tak současnou podobu č.p. 201. apod.

Roku 1992 Rozářín zanikl i katastrálně, když bylo jeho území začleněno do katastru Moutnic.[9]

Zástavba Rozářína se nachází v severní části Moutnic, podél silnice na Telnici.

Na jeho návsi se nachází hranolová zvonice, která je zasvěcena sv. Rozálii Palermské.[6][7] Postavena byla v roce 1905. Nepravidelně se zde ručně zvonívalo například v případě úmrtí a později pravidelně tzv. klekání denně ráno v 6:00, odpoledne ve 12:00, v pátek v 15:00 a večer v 19:00. Zvoníky byli mimo jiné Vladimír Holeček (1903 - 1993), Stanislav Holeček (1933 - 2016), František Husák (1923 - 2005) a Marie Husáková (1927 - 2005). Na kapli bylo namalované místní lidové zdobení, které vytvořil Jan Holeček (1934 - 2022). Roku 2008 kaple prošla rozsáhlou rekonstrukcí a bylo zavedeno satelitní řízení zvonění.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a počtu domů (sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 187 246 279 250 308 330 346 319 315 334 340
Počet domů 39 41 50 52 65 74 77 84 83 90 110

Vývoj počtu obyvatel

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. a b c d LEJSKA, Filip. Pamětní kniha slavné obce Rozařínské. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  3. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné online. 
  4. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné online. 
  5. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné online. 
  6. a b SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (J–N). Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0695-8. S. 608. 
  7. a b RIEDL, Zdeněk. Historie obce Moutnice [online]. Sdhmoutnice.cz, rev. 2008-02-06 [cit. 2013-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-08. 
  8. Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1951, číslo 158, str. 1757, vydáno v Praze dne 11. července 1951
  9. SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. S. 176.  Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online. 
  11. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Židlochovice, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-06]. Dostupné online. 
  12. DIEBL František de Paula Jan Josef 9.9.1770-13.7.1859 [online]. biography.hiu.cas.cz [cit. 2022-12-08]. Dostupné online. 
  13. Vyhledávat ve všech dokumentech, dotaz : Autor rovno "Lejska, Filip" [online]. Mza.cz [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. 
  14. Podplukovník in memoriam František Havránek | Spolek pro vojenská pietní místa [online]. Vets.cz [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. 
  15. Podplukovník in memoriam Rudolf Mašek [online]. Vets.cz [cit. 2023-03-28]. Dostupné online. 
  16. Klub přátel Boskovic - Osobnosti Boskovicka - Dohnálek Josef [online]. Klub-pratel-boskovic.cz [cit. 2023-03-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]