Roy Farell

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Roy Farell je literární postava, kterou vymyslel Jaroslav Foglar a kterou popsal ve své knize Hoši od Bobří řeky. Legendu o Royovi vyprávěl Rikitan chlapcům ze svého sdružení, pro které se pak stal Roy velkým vzorem. [1]

Kde žil[editovat | editovat zdroj]

Daleko na severu žil na Bobří řece ve Sluneční zátoce uprostřed lesní divočiny zálesák Farell se svým synem Royem. Maminka Royovi zemřela záhy po dostavění srubu.

Píseň úplňku[editovat | editovat zdroj]

Píseň úplňku zpívala maminka Royovi vždy za měsíčních večerů. Proto, když se měsíc vrátil do kraje sundal jeho otec Farell ze stěny starý indiánský nástroj, rozechvěl temnými údery struny a zpíval Royovi píseň jeho maminky.

13 bobříků[editovat | editovat zdroj]

Jednou se Roy procházel srubem a spatřil přibil na stěnu 13 hřebíků. Rozhodl se, že na každý hřebík pověsí kůži z vlastnoručně uloveného bobr. Opravdu ulovil 13 bobrů a na tom staví 13 bobříků z knihy Hoši od Bobří řeky.

Svištící šíp[editovat | editovat zdroj]

Jednoho podzimního dne přišel z hor do Sluneční zátoky starý Indián. Požádal a prosil Farella o přístřeší po dobu zimy a během této doby vyprávěl po večerech u krbu Royovi své zkušenosti. Jednou mu vyprávěl o zkoušce hocha na muže. Royovi se ta zkouška zalíbila a chtěl ji podstoupit. Farell souhlasil a proto se do ní pustili. V první části zavázal Svištící šíp Royovi oči a vodil ho všemi směry v lese. Royovým úkolem bylo dostat se zpátky ke srubu. Dostal se! Druhá část byla zkouška nebojácnosti. Rozpálil v krbu hák až do běla a pak se s ním začal přibližovat k holým zádům Roye. Už byl docela blízko, tři, dva, už jen jeden krok…, ale žádný výkřik se nekonal, protože Svištící šíp hák v posledním momentě obrátil a Roye se dotkl studeným dřevěným koncem. Ale nebojácnost tím byla potvrzena. Třetí část zkoušky byla určovat druh a stáří zvířat podle stop ve sněhu. Na jedničku to Roy zvládl! Během určování zvěře sestřeloval větve, šišky i pouhé bobule ze stromů, na které Svištící šíp ukázal. Vždy se zdarem! Pak ho Indián zavedl na Převislou skálu čnící několik metrů na zem pokrytou sněhem. Najednou do Roye udeřil a ten spadl do sněhu, kde se po pás zabořil. Ale žádné výkřiky, křičení o pomoc, nic takového! A pak přišla poslední zkouška-tři dny a noci nesměl Roy promluvit. Zkoušel ho jeho otec i Indián zlákat k promluvení, v noci ho budili a kladli mu otázky, marně. Po všech těchto zkouškách Svištící šíp pronesl: „ Je vidět, že nejsi povídavá squaw (indiánská žena). Držíš jazyk za zuby a dovedeš se ovládat. Jsi dokonalý chlapec a jsi na nejlepší cestě stát se i dokonalým mužem. Také ostatní zkoušky mě o tom přesvědčily. Tvůj život bude řadou úspěchu. Dobrý duch ti dal vzácné dary. Važ si jich, šetři jich a užij je k dobru.“

Záhadný odchod Roye[editovat | editovat zdroj]

Na jaře chodil Roy na průzkumy kraje. Ale jednoho krásného dne se ani do pozdního večera nevracel. Jeho otec celý zarmoucený šel do indiánské vesnice Silver Star podat zprávu o zmizení hocha. Všichni se rozešli, aby hocha Roye hledali, ale marně. Posléze starý Farell spálil svůj srub a odešel do hor, kde zemřel. A co se stalo s Royem? To už nikdo neví. Jeho otec si proto sáhl na život.

Citát[editovat | editovat zdroj]

Roye už nikdo nikdy nenašel. Později se povídalo na stanici Jezerní kutací společnosti, že daleko od Sluneční zátoky na dně kanonu lovci nalezli ohlodané kosti nedorostlého člověka, a kdosi mínil, že to mohly být pozůstatky Roye Farella, skvostného chlapce od Bobří řeky.

Rikitan[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FOGLAR, Jaroslav. Hoši od Bobří řeky. Brno: BLOK, 1969. 211 s. S. 43–51, 64. 
  2. FOGLAR, Jaroslav. Hoši od Bobří řeky, Brno: BLOK, 1969, str.  50

Literatura[editovat | editovat zdroj]