Rovio
| Rovio | |
|---|---|
 | |
 Znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°56′ s. š., 8°59′ v. d. |
| Nadmořská výška | 497 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Ticino |
| Okres | Lugano |
| Obec | Val Mara |
  Rovio Rovio, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 5,60 km²[1] |
| Počet obyvatel | 839 (2018)[2] |
| Hustota zalidnění | 149,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | 091 |
| PSČ | 6821 |
| Označení vozidel | TI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rovio je bývalá samostatná obec ve švýcarském kantonu Ticino, okresu Lugano. Žije zde 839[2] obyvatel.
Ke dni 10. dubna 2022 se obec sloučila s okolními obcemi Maroggia a Melano a vytvořily novou obec Val Mara.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Vesnice leží 230 výškových metrů nad Luganským jezerem, na úpatí hory Monte Sant’Agata (942 m n. m.), což je výběžek masivu Monte Generoso. Centrum obce se nachází ve výšce přibližně 500 metrů nad mořem.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Místo je poprvé doloženo v roce 852 (res illa de Rovi).[3] Pravděpodobně jde o fytotoponymum. Název může obsahovat starý plurál nebo odraz lokativu latinského substantiva rǔbus (italsky rovo), takže Rovio by znamenalo „u ostružin“.
Oblast byla osídlena již v době železné a římské, jak dokládají různé archeologické nálezy. Od roku 1213 tvořilo Rovio vlastní sousedství (vicenza), které podléhalo farnímu okrsku Riva San Vitale. Roku 1517 připadlo pod panství Lugano. V roce 1798 se připojilo ke krátce existující Republice Riva San Vitale.[3]
V letech 1897–1901 trávil německý nositel Nobelovy ceny za literaturu Gerhart Hauptmann v Roviu každoročně několik jarních týdnů. Tyto pobyty jej inspirovaly k novele Kacíř ze Soany (Der Ketzer von Soana, 1918), v níž odkazuje i na Monte Generoso a další rysy zdejší krajiny.
Dne 10. dubna 2022 se Rovio sloučilo s obcemi Maroggia a Melano a vytvořily novou obec Val Mara.[3]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Vývoj počtu obyvatel[3] | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1683 | 1719 | 1799 | 1850 | 1900 | 1910 | 1930 | 1950 | 1960 | 1980 | 1990 | 2000 | 2010 | 2020 |
| Počet obyvatel | 488 | 401 | 388 | 384 | 375 | 401 | 441 | 376 | 347 | 535 | 579 | 673 | 745 | 802 |
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Polní hospodářství, chov dobytka a vinařství, ale také stavební a umělecká řemesla tvořily po dlouhou dobu hlavní zdroje obživy obyvatel Rovia. Od roku 1960 se obec dostala do vlivu aglomerace Lugana; dnes (stav roku 2000) je více než tři čtvrtiny ekonomicky aktivních obyvatel dojíždějících za prací mimo obec.[3]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Rovio leží na vedlejší silnici, odbočující v Melanu z původní hlavní silnice č. 2 z Lugana do Chiassa. Nejbližší nájezd na dálnici A2 (Gotthardská dálnice Basilej–Chiasso), otevřenou v roce 1967, se nachází v Melide, asi 8 km od Rovia.
Napojení obce na síť veřejné dopravy zajišťují autobusy Postauto.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Giovanni Battista Carlone (1580/1590–1645), barokní architekt, působící i v Rakousku
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rovio na německé Wikipedii.
- ↑ Arealstatistik Standard - Gemeinden nach 4 Hauptbereichen. Federální statistický úřad. Dostupné online. [cit. 2019-01-13].
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federální statistický úřad. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d e GIANNÒ, Vanessa. Rovio [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2022-10-31 [cit. 2026-01-11]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rovio na Wikimedia Commons - (italsky) Oficiální stránky
